Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 46,182 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 
Vliv spánku na svalovou hypertrofii
Toušková, Barbora ; Skálová, Kateřina (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Spánek představuje jeden ze základních aspektů lidského života a zdraví a ovlivňuje mnoho fyziologických funkcí včetně svalové hypertrofie. Spánek je řízen mnoha vnějšími i vnitřními stimuly jako je kupříkladu cirkadiánní rytmus, tělesná teplota, exprese genů a syntéza hormonů a neurotransmiterů například melatoninu nebo adenosinu. Svalová hypertrofie je komplexní proces zvětšování svalových vláken, který je spojen s mnoha metabolickými procesy a signálními dráhami mezi které patří IGF-1-PI3K-Akt-mTOR a je korigována hormony jako jsou například testosteron, GH nebo myostatin a activin. Většina těchto hypertrofických činitelů je blízce spojena s kvalitním a dostatečně dlouhým spánkem. Nedostatek spánku, tedy spánková deprivace, negativně ovlivňuje téměř všechny procesy účastnící se svalové hypertrofie a v dlouhodobém měřítku způsobuje naopak ztrátu svalové hmoty. Klíčová slova Spánek, cirkadiánní rytmus, melatonin, svalová hypertrofie, Akt, mTOR, spánková deprivace
Vliv environmentálních faktorů na mezenchymální kmenové buňky
Hlávka, Jakub ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Vištejnová, Lucie (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSCs) mají potenciál být cenným terapeutickým nástrojem díky jejich diferenciačním a imunomodulačním schopnostem. Avšak pro zajištění jejich účinnosti v klinických aplikacích, je nutné porozumět faktorům ovlivňujících jejich vlastnosti. Tato bakalářská práce se zabývá vlivem faktorů prostředí, včetně fyzické aktivity, teploty a světla, na funkčnost MSCs. Dále popisuje základní mechanismy, které se podílejí na působení těchto faktorů. Nakonec hodnotí teoretické důsledky využívání faktorů prostředí ke zlepšení vlastností MSCs. Pro optimalizaci jejich terapeutického potenciálu a rozvoj strategií regenerativní medicíny je nezbytné porozumět vlivu environmentálních faktorů na chování MSCs. Klíčová slova: mezenchymální kmenové buňky, environmentální faktory, fyzická aktivita, teplota, světlo
Plodnost během pandemie covid-19 se zaměřením na Česko
Račáková, Ivana ; Šťastná, Anna (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Plodnost během pandemie covid-19 se zaměřením na Česko Abstrakt Cílem této práce je charakterizovat změnu plodnosti, která nastala v Česku během zdravotní a ekonomické krize v souvislosti s pandemií covid-19 mezi lety 2020-2022. Analytická část vychází z diskuse teoretických předpokladů a dosavadních zahraničních studií se zaměřením na plodnost během pandemie covid-19. Práce vychází z těchto hlavních datových zdrojů: demografických dat o počtech narozených a úrovni plodnosti v ročním i měsíčním detailu (unikátní databáze Short-Term Fertility Fluctuations v rámci databáze Human Fertility Database) a výběrového šetření GGP-Současná česká rodina, které v Česku probíhalo během pandemie covid-19 a zkoumalo mj. reprodukční plány. Práce dále ukazuje, jak se měsíční výkyvy plodnosti během pandemie covid-19 promítly do celkové plodnosti a které skupiny žen byly náchylnější ke změně plodnosti (dle věku, legitimity a parity). Výsledky naznačují pozitivní vliv první vlny pandemie covid-19 na plodnost v Česku. Od počátku roku 2022 však plodnost dlouhodobě klesá pod předpandemickou úroveň. Reprodukční chování bylo analyzováno pomocí statistických metod kontingenčních tabulek a logistické regrese. Výsledky však zatím neukazují na výrazné změny reprodukčních plánů českých mužů a žen v souvislosti s pandemií covid-19, a to...
Vliv mikroplastů na střevní mikrobiom žížal, jejich imunitní systém a metabolom
Flohrová, Tereza ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Lišková, Petra (oponent)
Mikroplasty jsou velmi rozšířenými polutanty. Nachází se ve vodném, vzdušném i půdním prostředí. Mikroplasty se uvolňují přímo do půdy kupříkladu z mulčovacích fólií a textilií. V půdě se mikroplasty deponují a mohou mít negativní vliv na půdní mikrofaunu a makrofaunu. Žížaly jako ekosystémoví inženýři a půdní a střevní bakterie hrají významnou roli při biogeochemických cyklech biogenních prvků. Narušení funkce žížal, jejich střevních bakterií nebo bakterií půdních by mohlo mít dopad na celý ekosystém. V rámci této diplomové práce, byly žížaly Apporectodea sp. vystaveny mikroplastům z polypropylenové černé netkané textilie o koncentraci 1 g/kg půdy a 0,0265 g/kg půdy po dobu 14, 28 a 56 dní. Byla sekvenována DNA pro identifikaci bakterií ze střeva žížal, z obsahu žížalího střeva a z chovné půdy. Dále byla provedena necílená analýza metabolitů z žížalího těla a extrakce imunitních buněk z žížal pomocí tří rozdílných metod. Nebyly zjištěny žádné signifikantní změny způsobené přítomností mikroplastů v zastoupení bakterií ze střeva, obsahu střeva a půdy, ale byly detekovány statisticky významné změny v metabolomu. Ze žížal se nepodařilo izolovat dostatečný počet imunitních buněk na další analýzu. Z výsledků není možno jednoznačně prokázat, zda mají mikroplasty vliv na střevní mikrobiotu žížal a jaký...
Variabilita amylázového genu u člověka
Vosmíková, Veronika ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Amyláza je enzym produkovaný u člověka v pankreatu a slinných žlázách, jehož funkcí je štěpení škrobu. Geny pro slinný izoenzym (AMY1) nacházející se na chromozomu 1p21.1 vykazují výraznou variabilitu v počtu kopií (CNV). Jejich počet pozitivně koreluje s výsledným množstvím produkovaného enzymu. Tato variabilita je pravděpodobně důsledkem pozitivní selekce v lidské evoluční historii a odráží zastoupení škrobu v potravě jednotlivých populací. Škrob přednatrávený slinnou α-amylázou je vstřebáván efektivněji, s vyšším ziskem energie v pozdějších fázích jeho metabolizace. Vyšší produkce α-amylázy tak mohla být jedním z faktorů rapidního zvětšování mozku u člověka a mnohem později i přechodu k zemědělství. Řadila by se tím mezi další známé evoluční změny v lidském genomu podmíněné subsistencí, vedoucí např. k laktázové perzistenci či pomalejší acetylaci xenobiotik. V současnosti se počet kopií a množství produkované α-amylázy může odrážet především na hladině glukózy v krvi, produkci inzulínu po příjmu potravy a na incidenci některých civilizačních onemocnění, jakými jsou např. obezita či diabetes II. typu. Sporný je vliv slinné α-amylázy na složení mikrobiomu, kardiovaskulární onemocnění a prozánětlivý profil jedince. Pokračující výzkum by mohl osvětlit podmínky přispívající ke vzniku zmíněných...
Funkce hipokampální formace při vyhýbání se pohyblivému objektu u potkana
Zitta, Pavel ; Svoboda, Jan (vedoucí práce) ; Blahna, Karel (oponent)
V poslední dekádě došlo v oblasti výzkumu hipokampu k významnému posunu směrem od statických úloh k dynamickým prostředím, která lépe modelují skutečné situace zvířat v přírodě. Zároveň v poslední době je zvláštní pozornost věnována inhibičním parvalbuminovým interneuronům (PVI), které modulují hipokampální oscilace. Cílem práce proto bylo zjistit, jakou úlohu PVI hrají v orientaci v dynamických prostředích, respektive v chování vzhledem k potenciální hrozbě představovanou pohybujícím se objektem. V tomto kontextu byly využity chemogenetické metody, umožňující experimentální manipulaci s PVI. V rámci této práce jsme trénovali transgenní PV-cre potkany v úloze vyhýbání se robotu. Navzdory intenzivnímu behaviorálnímu tréninku se ukázalo, že potkani se úlohu učili jen velmi pomalu. Chemogenetická aktivace PVI pomocí látky C21 měla za následek pouze zvýšení lokomoční aktivity se stabilním robotem. Výsledky ukazují, že C21 jinak nemá zásadní vliv na chování potkanů, alespoň ne při relativně nízkém počtu exprimovaných hM3Dq v PVI. Na základě výsledků nahrávání místních potenciálů (LFP) jsme dále ukázali, že aktivace PVI měla vliv na výkon theta frekvenčního pásma. Klíčová slova: Behaviorální úloha, Hipokampus, Chemogenetika, LFP, Parvalbumin, Robot
Zkoumání změn v epigenetických modifikacích v mozku potkana vyvolaných působením morfinu
Hronová, Anna ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent)
Tato práce se zabývala vlivem různě dlouhých abstinenčních období na epitran- skriptomickou modifikaci m6 A a enzymy účastnící se této modifikace, stejně jako na transkripční faktory v mozku potkanů závislých na morfinu. Použité metody zahrnovaly využití kolorimetrického kitu pro určení hladin m6 A a Western blot metodu pro kvantifikaci hladin enzymů a transkripčních faktorů. Výsledky ukázaly, že různě dlouhé úseky morfinové abstinence neměly významný vliv na m6 A modi- fikaci, což naznačuje, že tato dráha pravděpodobně nebyla ovlivněna morfinovou abstinencí. Nicméně byly pozorovány signifikantní změny v hladinách enzymů, které jsou zapojené do regulace m6 A, které byly místně a časově specifické, bez jasného trendu. Zkoumání transkripčních regulátorů ∆FosB a MeCP2 taktéž odha- lilo signifikantní změny jen v některých částech mozku a v určitých časech, ale bez jasného trendu ve změnách hladin. Výsledkem této práce je, že dynamika hladin transkripčních regulátorů, N6 6-metyl-adenosinu a enzymů, které se účastní m6 A modifikace je místně a časově specifické a otevírá nové otázky ohledně mechanismů, které řídí neurobiologické pochody během abstinenčního období.
Faktory ovlivňující úspěšnost vytrvalostního lovu
Červenková, Lucie ; Struška, Michal (vedoucí práce) ; Oplt, Pavla Alexia (oponent)
Vytrvalostní lov spočívá v dlouhodobém honu za zvěří v typicky horkém a aridním prostředí do té doby, kdy u zvířete nastane vyčerpání a je dostiženo. Tento způsob zisku živočišné potravy v evoluci rodu Homo sehrál důležitou roli a stojí za mnoha adaptacemi k vytrvalostnímu pohybu, potažmo běhu. Tato práce zkoumá, které adaptace byly pro využívání tohoto typu lovu jako subsistence podmiňující. Zaměřuje se nejprve na termoregulační adaptace, ke kterým v evoluci homininů docházelo, a jak se mohou uplatňovat při strategii lovu. Dále se týká adaptací spojených s transportem kyslíku, k čemuž byly využity především informace o dnešních vytrvalostních sportovcích. Cílem je zjistit, které morfologické a fyziologické faktory hrají při úspěšnosti nejdůležitější roli, dále pak popsat vliv genetiky a tréninku na vytrvalost. V neposlední řadě se práce zaměřuje na téma lovkyň a pravděpodobnost jejich podílu na vytrvalostním lovu. Zjišťuje také významné adaptace u žen, které mohly pro tento typ lovu představovat výhodu. Klíčová slova: vytrvalostní lov, evoluce, H. erectus, termoregulační adaptace, pocení, VO2max, žena lovkyně
Využití fyzioterapeutických technik při léčbě endometriózy
Bártová, Lenka ; Fabičovic, Klaudia (vedoucí práce) ; Aujezdská, Eva (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Lenka Bártová Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Klaudia Fabičovic Název bakalářské práce: Využití fyzioterapeutických technik při léčbě endometriózy Abstrakt: Tato teoretická rešeršní bakalářská práce se zabývá problematikou žen s onemocněním endometriózy. Jedná se o chronické zánětlivé estrogen-dependentní onemocnění, které je spojeno s celou řadou klinických projevů, z nichž nejčastějšími jsou bolest a poruchy plodnosti. Léčba tohoto onemocnění je spíše symptomatická, a ne vždy poskytne požadovaný efekt. Fyzioterapie může být využita jednak v perioperační péči a také jako doplňková metoda léčby s cílem především zlepšit kvalitu života a ovlivnit některé bolestivé symptomy. Cílem bakalářské práce je vytvořit ucelený přehled o endometrióze se zaměřením na vznik, klinické projevy a možnosti léčby včetně fyzioterapie. Dalším cílem je vypracovat systematickou rešerši klinických studií, které se zabývají různými fyzioterapeutickými technikami při léčbě endometriózy, a zjistit, jaký mají terapeutický efekt. Pro zpracování speciální části bylo vybráno 20 studií, které se zaměřují na vliv kinezioterapie, manuálních technik a fyzikální terapie. Klinické studie byly rozděleny do pěti kategorií podle typu použité intervence. Nejčastěji zkoumaný je vliv fyzické aktivity, dále...
Cvičení s prvky dual-task tréninku jako kompenzace sedavého zaměstnání
Fišarová, Gabriela ; Novotná, Klára (vedoucí práce) ; Sládková, Petra (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Gabriela Fišarová Vedoucí práce: Mgr. Klára Novotná, Ph.D. Název bakalářské práce: Cvičení s prvky dual-task tréninku jako kompenzace sedavého zaměstnání Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá problematikou sedavého zaměstnání a jeho kompenzací pomocí cvičení s Kommo® tyčí. Sedavý způsob života má za následek mnoho zdravotních problémů a ovlivňuje fyzické i duševní zdraví. Dlouhodobé sezení, často spojené s nevhodným posturálním nastavením, patří mezi nejčastější příčiny bolestí zad. Jejich terapie i prevence vzniku je důležitou součástí práce fyzioterapeuta. Cílem bakalářské práce je zjistit, zda má nový typ kompenzačního cvičení u jedinců se sedavým zaměstnáním vliv na bolest a pohyblivost páteře. Do bakalářské práce se zapojila skupina osob s kancelářskou prací se sedavým zaměstnáním, které mají zkušenosti s bolestmi zad (nyní však netrpí akutními bolestmi). Cvičební program trval 8 týdnů a zahrnoval 1 hodinu skupinového cvičení týdně. Cvičení využívalo speciální pomůcku Kommo® tyč spolu s motorickými i kognitivními tzv. dual-task úkoly. Efekt terapeutické intervence byl hodnocen pomocí testů pohyblivosti páteře (Schober, Stibor, Čepoj, Otta, Thomayer), funkčních testů hybnosti (Timed Up and Go test, Five Times Sit to Stand test) a pomocí...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 46,182 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.