|
|
Role of β-arrestin in μ-opioid and TRPV1 receptor signalling
Nagy Marková, Vendula ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Blahoš, Jaroslav (oponent) ; Roubalová, Lenka (oponent)
β-Arrestin se řadí do rodiny proteinů, které mají velký vliv nejen na signalizaci GPCR, ale jeho role je i u membránových kanálů, dále má své vlastní signální kaskády nebo jako tzv. "scaffold" protein atd. V této práci jsme si dali za cíl studovat roli β-arrestinu na chování MOR v plazmatické membráně, signalizaci MOR a vliv na funkci AC. Jeho roli jsme zkoumali za pomoci siRNA metody, díky které se sníží exprese obou izoforem β- arrestinu. Dále jsme se zaměřili na zkoumání role β-arrestinu2 v komunikaci mezi MOR a TRPV1 kanálem, kdy tyto dva receptory jsou důležitou součástí přenosu bolesti. K tomuto účelu jsme použili buňky HEK293 stabilně exprimující MOR-YFP nebo transientně transfektované TRPV1-CFP. Zjistili jsme, že obě izoformy β-arrestinu mají vliv na laterální mobilitu MOR v plazmatické membráně a umlčení jedné nebo druhé izoformy β-arrestinu zabrání změně difúze MOR v plasmaticke membráně vyvolané agonisty MOR. Zajímavé je, že umlčení β-arestinu1 snižuje internalizaci MOR vyvolanou endogenním agonistou endomorfinem-2. Na druhou stranu umlčení β-arrestinu2 nemělo téměř žádný efekt na internalizaci MOR vyvolanou endomorfinem-2. Obě izoformy navíc vykazují odlišný vliv na inhibici AC vyvolanou agonisty MOR. Aktivita AC indukovaná forskolinem byla zvýšena v buňkách s nedostatkem β-arestinu2 a...
|
|
|
Vliv dlouhodobého podávání morfinu na expresi hodinových genů v mozku potkana
Pačesová, Dominika ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent) ; Polidarová, Lenka (oponent)
Cirkadiánní a opioidní systém jsou systémy podílející se na udržování homeostázy v organismu. Narušením cirkadiánního systému dochází k rozladění správného načasování fyziologických procesů, což může mít za následek vznik nebo zhoršení již existujících patologických stavů, včetně závislosti. Jedním z faktorů, které mohou ovlivňovat přesné nastavení cirkadiánního systému je i užívání a zneužívání opioidů. Vzájemný vztah cirkadiánního a opioidního systému je málo prozkoumán. Za tímto účelem byl v této práci sledován vliv morfinu a metadonu na cirkadiánní systém potkana v dospělosti i v průběhu vývoje. Cílem disertační práce bylo sledovat účinek akutního podání morfinu na expresi hodinových genů v suprachiasmatických jádrech (SCN) dospělých potkanů, zkoumat účinek dlouhodobé aplikace morfinu nebo metadonu a jejich vysazení na expresi hodinových genů v SCN a na aktivitu enzymu AA-NAT v epifýze dospělých potkanů. Správný vývoj cirkadiánních hodin významně přispívá k udržení zdraví v dospělosti a zajišťuje dobrou adaptabilitu organismu na změny vnějšího prostředí. Protože se dosud žádná studie nezaměřila na zkoumání účinků podávání opioidů v raných fázích vývoje na zrání cirkadiánních hodin v SCN nebo v periferních orgánech, bylo dalším cílem zkoumat účinek dlouhodobé aplikace morfinu nebo metadonu...
|
|
|
Význam jednotlivých částí CNS při vniku závislosti na opioidech
Vyvadilová, Tereza ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent)
Opioidy se v lékařství používají jako nejsilnější léky proti bolesti. Mechanismus jejich účinku je dán prostřednictvím vazby na opioidní receptory, které se nacházejí v centrálním nervovém systému a periferní nervové soustavě. Opioidy mají vysoký potenciál pro vznik závislosti. Psychická složka závislosti se vyznačuje ztrátou kontroly nad užíváním a nutkavou touhou opatřit si návykovou látku s cílem dosáhnout určitého psychického stavu. Somatickou součástí je vzestup tolerance, která se projevuje nutností zvyšování dávek k dosažení požadovaného účinku. V této bakalářské práci jsou shrnuty poznatky o jednotlivých částech centrální nervové soustavy, které se podílí na vzniku závislosti, což jsou ventrální tegmentální oblast, nucleus accumbens, locus coeruleus, ventrální pallidum a amygdala. Zdá se, že hlavní úlohu ve vzniku závislosti hraje mesolimbický systém odměny, který souvisí se zvýšeným uvolňováním dopaminu, což má za následek povzbuzení centra odměny.
|
|
|
Vliv opioidů na redoxní stav potkaního myokardu
Jandová, Gabriela ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent)
Cílem této práce bylo studium exprese proteinů účastnících se reakcí, při kterých jsou v organismu odbourávány škodlivé volné radikály. Byl sledován rozdíl v expresi vybraných proteinů v myokardu mezi neovlivněnými zvířaty a těmi, kterým byl jednou denně podáván morfin v menších dávkách (0,1 mg/kg a 1 mg/kg) nebo ve větších dávkách (10 mg/kg). Menší dávky se podávaly po dobu 28 dní a větší pak 10 dní. U malé dávky 1 mg/kg byly též sledovány důsledky abstinence po vysazení, která trvala jeden týden. Aplikace morfinu v nízké (0,1 mg/kg) dávce způsobila zvýšení hladiny glutathionperoxidáza-1/2, což může být považováno za jeden z možných důsledků probíhajícího oxidativního stresu. glutathionperoxidáza-6 v tomto případě neprokázala žádné významné rozdíly v naměřených hodnotách. Dalším cílem bylo studium exprese antioxidačních enzymů. Tento výzkum byl proveden na vzorcích myokardu ze zvířat, kterým byly každý den po dobu 10 dní podávány stálé dávky morfinu (10 mg/kg). Vzorky tkáně z těchto zvířat posloužily pro naměření hodnot odpovídajících celkové antioxidační kapacitě a též pro stanovení hladiny markeru oxidativního stresu 8-isoprostanu, jehož obsah byl separátně měřen v tkáni z levých a pravých komor. Byla také zavedena metodika pro in situ analýzu hladiny superoxidových radikálů v řezech srdce...
|
|
|
Beta-adrenergní signalizace v myokardu potkana při dlouhodobém podávání morfinu
Moravcová, Radka ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent)
1. Abstrakt Cílem této práce bylo zhodnotit vliv nízkých dávek (0,1 mg/kg, 1 mg/kg, 1 mg/kg na den po dobu 28 dní + 7 dní abstinence) a vysokých dávek (10 mg/kg na den po dobu 10 dní) morfinu na signalizaci, která je zprostředkována receptory spřaženými s G-proteiny (GPCRs) v myokardu potkana. Mezi významné receptory z této skupiny patří opioidní receptory (OR) a hlavně β-adrenergní receptory (β-AR). Nejpočetnějšími OR v srdeční tkáni jsou δ-OR a κ-OR. Výsledky studie těchto dvou OR v této diplomové práci naznačují, že v myokardu po ovlivnění morfinem nedochází k signifikantním změnám v expresi δ-OR ani κ-OR při podání žádné ze studovaných dávek. Srdeční tkáň obsahuje všechny tři dosud známé typy β-AR (β1-AR, β2-AR a β3-AR). Důraz byl v diplomové práci kladen hlavně na studium exprese β1-AR a β2-AR, neboť bylo zjištěno, že právě tyto dva podtypy β-AR se podílejí na většině signalizačních drah ovlivňujících kardiovaskulární systém. Použitím techniky imunoblotu nebyly nalezeny žádné výraznější změny v expresi β1-AR a exprese β2-AR se poněkud snížila po použití dávky 10 mg/kg po dobu 10 dní. Senzitivnější saturační vazebné pokusy s použitím neselektivního β-antagonisty [3 H]CGP 12177 odhalily signifikantní nárůst specifické vazby při podání morfinu v dávce 1 mg/kg/den po dobu 28 dní a po následné 7-denní...
|
|
|
Význam jednotlivých částí CNS při vniku závislosti na opioidech
Vyvadilová, Tereza ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent)
Opioidy se v lékařství používají jako nejsilnější léky proti bolesti. Mechanismus jejich účinku je dán prostřednictvím vazby na opioidní receptory, které se nacházejí v centrálním nervovém systému a periferní nervové soustavě. Opioidy mají vysoký potenciál pro vznik závislosti. Psychická složka závislosti se vyznačuje ztrátou kontroly nad užíváním a nutkavou touhou opatřit si návykovou látku s cílem dosáhnout určitého psychického stavu. Somatickou součástí je vzestup tolerance, která se projevuje nutností zvyšování dávek k dosažení požadovaného účinku. V této bakalářské práci jsou shrnuty poznatky o jednotlivých částech centrální nervové soustavy, které se podílí na vzniku závislosti, což jsou ventrální tegmentální oblast, nucleus accumbens, locus coeruleus, ventrální pallidum a amygdala. Zdá se, že hlavní úlohu ve vzniku závislosti hraje mesolimbický systém odměny, který souvisí se zvýšeným uvolňováním dopaminu, což má za následek povzbuzení centra odměny.
|
|
|
Vliv morfinu na expresi a distribuci alfa a beta podjednotek trimerních G-proteinů v myokardu potkana
Bartoňová, Iveta ; Novotný, Jiří (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent)
Morfin je klinicky velmi významná látka ze skupiny opioidů, která je pro své silné analgetické účinky používána zejména pro tlumení velkých bolestí. Opioidní receptory zprostředkující účinky morfinu interagují s G-proteiny třídy Gi/o. Opioidní receptory se mj. vyskytují také v srdeční tkáni, a morfin tedy může mít potenciálně vliv i na činnost tohoto orgánu. Cílem této diplomové práce bylo sledování důsledků chronického podávání morfinu na expresi a distribuci vybraných podjednotek heterotrimerních G-proteinů v myokardu potkana. Také byl zkoumán případný vliv dlouhodobého působení morfinu na odolnost myokardu vůči ischemickému poškození. Laboratorním potkanům kmene Wistar byl podáván morfin chronicky (1 mg/kg/den a 10 mg/kg/den) po dobu 10 nebo 28 dní. Kontrolním potkanům byl podáván fyziologický roztok. Dlouhodobé podávání morfinu neovlivnilo expresi podjednotek Gs, Gi, Gz, Gq/11 a G proteinů, ale bylo zaznamenáno mírné snížení hladiny Go proteinu. Výsledky dalších experimentů ukázaly, že dlouhodobé podávání vysokých dávek morfinu může vést ke snížení velikosti infarktu a frekvenci ischemických arytmií, v závislosti na jeho dávce a délce podávaní. Klíčová slova: morfin, myokard, opioidní receptor, podjednotky G-proteinů, infarkt.
|
|
|
Vliv dlouhodobého podávání morfinu na opioidní receptory v mozkové kůře potkana
Jeřábková, Kateřina ; Hejnová, Lucie (vedoucí práce) ; Roubalová, Lenka (oponent)
-4- ABSTRAKT Dlouhou dobu je pozornost upírána k popsání mechanismu vzniku tolerance a závislosti v souvislosti s klinickým podáváním morfinu při léčbě těžkých bolestí, jeho znalost by umožnila syntézu nových, přesně cílených farmak. Tato diplomová práce pojednává o problematice opioidních receptorů se zaměřením na vliv dlouhodobého podávání morfinu, který byl sledován pomocí vazebných pokusů s radioaktivně značeným neselektivním antagonistou [3 H]Diprenorphine. Jedním z cílů této diplomové práce bylo zavedení a optimalizace metody pro přípravu preparátu plazmatických membrán z mozkové kůry potkana pomocí percollového gradientu. Celkem bylo sledováno pět skupin potkanů, které se lišily dobou podávání morfinu: deset dní (M-10), dvacet osm dní (M-28), deset dní se sedmidenní regresí (RM-10), dvacet osm dní se sedmidenní regresí (RM-28) a skupina kontrolní (K). Podávání morfinu vedlo k poklesu celkového množství opioidních receptorů, který byl výrazně patrný již po deseti dnech aplikace, při dalším podávání morfinu došlo k dalšímu, ale již mírnějšímu poklesu počtu vazebných míst. Tento počet se dále snižoval i v době regrese, kdy se od sebe skupiny výrazně nelišily. Celkový úbytek odpovídal přibližně 30 % vazby v kontrolním vzorku. Rovnovážná disociační konstanta (Kd) a tedy afinita [3 H]Diprenorphine k...
|
|
| |
|
|
Finanční analýza Citibank a.s.
Roubalová, Lenka ; Půlpánová, Stanislava (vedoucí práce) ; Janda, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá finanční analýzou Citibank a.s., provedenou pomocí veřejně publikovaných údajů. Postupně jsou analyzovány jednotlivé položky rozvahy, podrozvahy a výkaz zisků a ztrát. Dále je provedena analýza likvidity, rentability a kapitálové přiměřenosti banky. Nakonec je posouzeno celkové finanční zdraví banky.
|
host ::
RSS.