|
| |
|
|
Rétorika utrpení v žalmech
Jonczy, Roman ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Vymětal, Mikuláš (oponent)
Žalmy fascinovaly mnohé po dlouhá staletí. Jedná se o modlitby Izraelského národa, hojně využívané i v křesťanství. Žalmy jsou nejen zdrojem mnoha inspirací, ale především koncentrovanou zkušeností těch, jež označují sami sebe za Hospodinovy vyznavače. Tato koncentrovaná životní zkušenost předkládá mnohé šokující výpovědi o vztahu člověka a Boha, zvláště pokud člověk prožívá utrpení a Bůh se stává tím jediným opravdovým zdrojem záchrany člověka ocitajícího se v hraniční situaci. Tento člověk se ve své řeči vztahuje k tomuto zdroji a přednáší své prosby a svá volání. Tato práce se snaží zkoumat a přiblížit mechanismus řeči žalmisty, jenž se ve své krizi obrací na toho, o kom věří, že jej z této situace vysvobodí. K mapování tohoto mechanismu přispěli neobyčejnými vhledy teologové Walter Brueggeman a Claus Westrmann, z nichž čerpá i autor této práce. V této práci sleduji fáze stížnosti a chvály, jež se každá samostatně skládá z jednotlivých kroků: oslovení, stížnost, prosba, motivace, prokletí, ale také jistota vyslyšení, slib a chvála. Klíčová slova Bruggemann, Westrmann, žalmy, žalmista, starý zákon, krize, utrpení, modlitba, stížnost, prosba, motivace, prokletí, chvála, Bůh, jistota vyslyšení, slib
|
|
|
Radost v myšlení Friedricha Nietzscheho
Chmel, Patrik ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Bakalářská práce si klade za úkol odhalit pojetí radosti, které má plynout ze závěrů v dílech Friedricha Nietzscheho. Pokusí se nastínit, jakou roli vzhledem k ní hraje Bůh, svět i utrpení. Na začátku práce vyložíme takzvanou smrt Boha, pokusíme se ji zasadit do tehdejšího dobového kontextu a použijeme ji jako odrazový můstek pro pochopení dalších myslitelových stanovisek. Budeme se vymezovat i vůči tradičnímu křesťanskému vnímání člověka, světa a štěstí a do kontrastu proti tomu položíme Nietzscheho radostnou zvěst. Dále pro nás bude důležité zaměřit se na korelaci mezi myšlenkami nadčlověka a věčného návratu téhož, které sebou přinášejí každá zcela jinačí druh radostného života. Avšak mělo by se ukázat, že jedna nemůže existovat bez druhé. Klíčová slova Nietzsche, radost, Ježíš, Dionýsos, vůle k moci, nadčlověk, poslední člověk, věčný návrat téhož, utrpení, křesťanství, Bůh, smrt, svět.
|
|
|
Touha žít
PRÍVARA, Michal
Práce se věnuje problému bolesti a utrpení mladého člověka, které mu brání rozvíjet se nebo limitují touhu žít. S důrazem na mladého člověka vychází z psychologického uvedení do problematiky. Všímá si doprovodné skutečnosti v podobě strachu a úzkosti, ale také protipólů ve formě naděje a radosti. Současně se snaží hledat smysl těchto negativních skutečností a předkládá několik poznatků z logoterapie. Dále rozvíjí křesťanské perspektivy, které se týkají problému bolesti a utrpení mladého člověka zejména na podkladu Bible, apoštolského listu Salvifici Doloris. Nabízí pohled víry na naději a radost, ale neopomíjí možnost vzniku pochybností a vznik temných nocí. Dále popisuje význam modlitby a snaží se hledat cesty, aby mladý člověk mohl přijmout svůj život také s utrpením. Ukazuje církev jako společenství lásky zejména podle vzoru milosrdného Samaritána. Poukazuje na význam komunikace ? dialogu s mladým člověkem a autentický význam pocitu přijetí a velice důležitou a často opomíjenou funkci vztahu, kde mladý člověk cítí svou hodnotu a důležitost. Rovněž rozvíjí kvalitativní funkci vztahu v rámci poskytování pomoci nad rámec profese, kde se spíše ukazuje důležitost osobní povahy, kde tento mladý člověk může zpátky objevovat svou touhu žít navzdory limitujícím faktorům ve formě bolesti a utrpení. V závěru je popsaných několik kazuistik z praxe, kde je význam osobního vztahu popsán a hodnocen jako prospěšný, který může přinést potřebnou změnu a objevit hodnotu lidského života mladého člověka.
|
|
|
Pojetí existence Karla Jasperse
Šulcová, Irena ; Zika, Richard (vedoucí práce) ; Marek, Jakub (oponent)
CZ: V práci zkoumám klíčová témata hranice a mezních situací. Texty vybírám a interpretuji především na podkladě vlastních překladů z Jaspersovy Všeobecné psychopatologie (Allgemeine Psychopathologie), Psychologie světonázorů (Psychologie der Weltanschauungen), z originálu Jaspersovy třísvazkové Filosofie (Philosophie), především z jejího druhého dílu Prosvětlování existence (Existenzerhellung), a z překladu mezních situací Václava Němce. Sleduji vývoj autorova názoru od filosofie jako profécie přes psychologické pojednání, až k jeho svébytnému uchopení fenoménu subjektivity v rámci filosofie existence. Pojednávám o možnostech hodnocení na pozadí antinomické struktury světa, jež halí mezní situace. Jejich prvotní typologie vychází z psycho- fyziologické zkušenosti lékaře duší, kterou dovozuji obrazovými doklady doby. Fotografie a citace podřizuji nevyslovené tezi: osobní prožitek tragických i vznešených stránek života je nedílnou součástí úvah o smyslu a směřování existence a celku našeho bytí. V závěru práce představuji existenciální komunikaci a fenomén mezního pojetí vzájemnosti jako láskyplného boje. Osobní angažovanost a zaujetí se u Jasperse stává předpokladem přechodu možné existence k novému obzoru transcendence. KLÍČOVÁ SLOVA: Hranice, mez, profetická filosofie, psychologické pojednání,...
|
|
|
Proč se lidé přestávají loučit se zemřelými?
HYBRANTOVÁ, Jana
Diplomová práce se zabývá hledáním odpovědi na otázku, proč se lidé přestávají loučit se zemřelými. První kapitola se věnuje tématu umírání a smrti v minulosti i v současnosti. Další kapitola klade důraz na význam rituálu v životě člověka, věnuje se dřívějším a nynějším pohřebním rituálům, jejich opodstatněnému významu z psychologického hlediska. Též pojednává o místech posledního odpočinku našich předků. Třetí kapitola se zabývá etickou stránkou věci a zejména hledáním odpovědi, jaké jsou příčiny současného stavu. Poslední kapitola je zaměřena na problematiku sociální práce s pozůstalými, zabývá se doprovázením, truchlením a poradenstvím pro pozůstalé.
|
|
|
Filosofická inspirace ve vybraných dílech Ladislava Fukse
Plašil, Šimon ; Mocná, Dagmar (vedoucí práce) ; Peterka, Josef (oponent)
Cílem diplomové práce je vyhledat filosofické, náboženské a ideologické motivy v dílech Ladislava Fukse a následně interpretovat jejich původ, intertextovost a význam v textu, přičemž důraz je kladen na prokázání sémantické funkčnosti v příběhu. Pro náš výzkum jsme vybrali díla Pan Theodor Mundstock, Spalovač mrtvol a Oslovení z tmy. Vycházet budeme jak z odborné filosofické a teologické literatury, tak z archivních materiálů a pozůstalosti Ladislava Fukse, abychom mohli veškerá zjištění opírat i o biografického autora. Práce je rozdělena na pět kapitol. V první kapitole se literárními díly zabýváme základní literární charakteristikou a literární recepcí. Druhou kapitolu věnujeme vztahu autora Ladislava Fukse k filosofii, přičemž se opíráme jak o svědectví jeho přátel, tak o archivní výzkum jeho pozůstalosti. Třetí kapitola je stěžejní a nejobsáhlejší, neboť se věnuje interpretaci filosofických motivů v každé knize. Ve čtvrté kapitole jednotlivé filosofické motivy z různých děl porovnáváme mezi sebou. Poznatky shrnujeme v závěru práce.
|
|
|
Dokud nebudeme mít tvář: Proces dorůstání do křesťanské dospělosti v mýtickém jazyce C.S. Lewise
Litvan, Daniel ; Noble, Ivana (vedoucí práce) ; Šmejdová, Barbora (oponent)
Název práce je Dokud nebudeme mít tvář: Proces dorůstání do křesťanské dospělosti v mýtickém jazyce C.S. Lewise. Tato práce se zabývá tématem křesťanské dospělosti ve víře, konkrétně procesem dorůstání do této dospělosti, u C. S. Lewise. Toto téma zkoumá v jeho knize Dokud nemáme tvář. Je to Lewisem přepracovaný mýtus, proto pak bude důležitý popis funkce mýtického jazyka. Proces dorůstání je představený ve dvou vybraných pohledech. První je role bolesti v tomto procesu, druhá je role imaginace. Tyto dvě cesty jsou vybrány proto, že jsou to důležitá témata u Lewise. V první části je křesťanská dospělost popsána na základě Bible. Bolest je představena v pohledu několika teologů a je popsáno několik proudů teodiceje. V práci jsou představeni Jákob a Job jako zástupci lidí, kteří prošli procesem dorůstání do dospělosti a setkali se s Bohem tváří v tvář. Práce popisuje Lewisův život se zaměřením na jeho dorůstání do křesťanské dospělosti. V hlavní části je rozbor knihy Dokud nemáme tvář. Během rozboru jsou okomentovány hlavní momenty. Závěrečná kapitola shrnuje zásadní poznatky a teze.
|
|
| |
|
|
Logoterapeutické hodnoty ve výuce žáků 2. stupně ZŠ
MODRÁČKOVÁ, Veronika
Práce se zabývá psychologickým směrem logoterapie. Její teoretická část seznamuje s jejím vznikem, vývojem a obsahem, v podobě logoterapeutických hodnot. Tyto hodnoty jsou podrobně rozpracovány tak, aby je byl schopen pochopit žák 2. stupně ZŠ. Dále uvádí shrnutí stupně vývoje, odpovídající věkové kategorii žáků na 2. stupni ZŠ, jak v rámci tělesné a psychické, tak noologické. Praktická část obsahuje implementaci logoterapeutických hodnot do výchovy a vzdělávání žáků na 2. stupni ZŠ do Rámcového vzdělávacího programu základního vzdělání. Jedná se o zařazení lásky, víry, naděje, smrti, utrpení a viny tak, jak jí chápe logoterapie, do předmětu Etická výchova nebo průřezového tématu Osobnostní a sociální výchova.
|
host ::
RSS.