|
|
City branding krajských měst v Česku
Jenček, Lubor ; Šifta, Miroslav (vedoucí práce) ; Šerý, Miloslav (oponent)
Lubor JENČEK: City branding krajských měst v Česku Abstrakt Práce se zabývá city brandingem krajských měst v Česku. Jejím cílem je porovnat city branding českých krajských měst, a tím odhalit jeho funkční mechanismy používané v praxi. Práce v teoretické rovině pojednává o konceptu brandingu, o jeho funkcích, účelu a cílech v obecném měřítku. Tento koncept je dále teoreticky i prakticky specifikován pro účely této práce. Největší pozornost je věnována place a city brandingu. V empirické části práce je představena analýza současného city brandingu českých krajských měst. Hlavním bodem práce a cílem výzkumu je nalézt odpověď na šest výzkumných otázek. Otázky jsou rozděleny do tří okruhů: interpretace českých krajských city brandů, motivace k jejich vytvoření a strategie jejich užívání a správy. Odpovědi na výzkumné otázky poté mají za úkol odkrýt stav českého city brandingu a upřesňují tak hlavní cíl práce. V práci je použita kombinace kvantitativních a kvalitativních metod. Data vycházejí z výsledků dotazníkového šetření cíleného na zástupce magistrátů všech českých krajských měst a polostrukturovaných rozhovorů vedených s reprezentanty čtyř vybraných měst (Ostrava, Zlín, Plzeň a Ústí nad Labem) v rámci případových studií. Výsledky této práce mohou být aplikovány např. v oblasti marketingu, public relations a...
|
|
|
Metodika efektivního terénního průzkumu a dokumentace historických staveb: tematický plošný průzkum sušáren chmele
Podroužek, Kamil ; Eismann, Šimon ; Horák, Jan ; Kaláb, Jiří ; Papoušek, Miroslav ; Kuprová, Renata ; Radová, Lucie ; Skalický, David ; Švec, Roman
Hlavním cílem projektu NAKI DG16P02B021 Dokumentace historických staveb sloužících pro zpracování chmele bylo provést základní dokumentaci historických staveb sloužících pro zpracování chmele. Tyto stavby jsou součást stavebního fondu vážícího se na specifické přírodní podmínky a vyskytující se proto pouze v některých regionech. Zde však představují důležitou součást urbanismu obcí a kulturní krajiny. Jejich vývoji, funkci, konstrukcím ani technologickému vybavení však nebyla dosud věnována žádná badatelská pozornost. Zároveň se jedná o stavby, které až na výjimky nejsou památkově chráněné. Vzhledem ke své velikosti dnes pro vlastníky představují finanční zátěž a v posledních pěti letech jsou ve velkém měřítku demolovány. Z více než 5 500 těchto staveb zaznamenaných na počátku 20. století jen v Žatecké chmelařské oblasti, jich dnes zůstaly zachovány stovky. Dokumentace tak představuje poslední možnost, jak jejich existenci zaznamenat pro budoucnost. Vedle základní dokumentace staveb, tedy nezpochybnitelné identifikace, fotodokumentace, popis specifických stavebních součástí dokládajících zpracování chmele včetně konstrukčního řešení, technologického vybavení a technického stavu, bylo u vybraných hodnotných objektů provedeno i zaměření a odběr vzorků pro dendrochronologické datování a archivní rešerše. Průzkumem stavebního fondu a archivních pramenů byly sledovány i změny v technologii zpracování chmele. Na základě těchto údajů byla vytvořena speciální mapa a databáze fungující na platformě systému IISPP/GIS NPÚ. Při dokumentaci byly využívány moderní technologie - telefony a fotoaparáty s GPS, tablety, dálkový přístup k síti a společnému externímu úložišti se skenovanými dokumenty, mapovými podklady s možností přístupu k databázi GIS a MIS, díky kterým byl vytvořen efektivní systém pro operativní terénní průzkum a dokumentaci. Na základě těchto zkušeností vznikla tato metodika, věnující se využití těchto dnes běžně dostupných zařízení pro základní dokumentaci staveb v terénu.
Plný text:  PDF
|
|
|
Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989
Kocián, Jiří ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Rosůlek, Přemysl (oponent) ; Stojarová, Věra (oponent)
KOCIÁN, Jiří. Transylvánská regionální identita a její politická reflexe po roce 1989. Dizertační práce se zabývá otázkou oživování transylvánské regionální identity a jejího politického využívání v Rumunsku po roce 1989. Prokazuje, že regionální identita postupně nabývala na politickém významu, a představuje obsah, aktéry a typologii modelů její reflexe. Rumunský komunistický režim pod vedením Nicolae Ceaușeska navázal na dlouhodobější centralizační tendence, které udržování regionálních specifik nepřály. Regionální identita, tak jako další kolektivní identity, je však výsledkem kontinuálního procesu každodenních interakcí mezi jejími nositeli a externími aktéry, kteří se všichni na jejím konstruování podílejí. Přečkala tak ve své vernakulární podobě období snahy o potlačení. K jejímu přežití přispěla i skutečnost, že multietnický region Transylvánie a jeho specifika představující náplň regionální identity mají již tisíciletou historii. Práce poukazuje prostřednictvím diskurzivní analýzy obsahu novinových článků na skutečnost, že regionální identita nabyla po roce 1989 podoby politického diskurzu, jenž v rumunském veřejném prostoru soupeřil s dosavadní diskurzivní hegemonií centralistického pojetí státu a národa v této zemi. Zároveň se jako hlavní aktéři v procesu rozvoje regionálního diskurzu...
|
|
|
Migration and regional identity
GAUTIER, Helene Agathe Vanille
La migration est au coeur de notre histoire commune (Benmayor & Skotnes, 1994, p.5) et il est aujourd'hui devenu plus facile de migrer au sein de l'Europe grâce a la création de l'espace Schengen en 1995 ("Schengen Area - Migration and Home Affairs - European Commission", n.d.). Cependant, l'immigration européenne en France est peu visible et peu de recherches existent a ce sujet (Lillo, 2014, p.85). L'immigration en Bretagne, elle, est un phénomene développé récemment qui prend de l'ampleur (Morillon & Etiemble, 2008, p. 125). Le nombre d'immigrés par rapport a la population de la région est un des plus faibles de France, mais il augmente rapidement (Conseil économique et social de Bretagne, 2007, p.87; INSEE & DRJSCS, 2005, p.5-6). L'identité régionale en Bretagne est bien connue par la population française (Quand les sondages sont unanimes, 2019, p.44) et cette région est définie comme une région a forte identité (Kernalegenn, 2011). Le but de ce mémoire de master est d'émettre des hypotheses sur le regard des immigrés européens sur l'identité régionale en Bretagne, avant et apres leur arrivée dans la région et sur leur intégration dans cette région a forte identité. Cette recherche qualitative est basée sur cinq interviews semi-directives. Quatre sont des entretiens avec des immigrés européens et le dernier a été réalisé avec une Française née a l'étranger, tous vivant aujourd'hui en Bretagne.
|
|
|
Regionální identita obyvatel mikroregionu Jemnice
KRATOCHVÍLOVÁ, Barbora
Tato bakalářská práce zkoumá míru regionální identity obyvatel mikroregionu Jemnice. Zájmové území bylo vybráno na základě jeho specifické geografické polohy. První část práce je věnována vymezení a charakteristice stěžejních pojmů jako je region, percepce geografického prostoru a regionální identita. Praktická část se opírá o provedené dotazníkové šetření a je v ní provedena analýza získaných dat. V rámci šetření byla zkoumána sounáležitost občanů s jednotlivými hierarchickými úrovněmi administrativních jednotek, patriotismus, náchylnost k migraci nebo například vymezení mikroregionu obyvateli. V rámci zájmové oblasti byla zjištěna převažující národní identita, kterou následovala identita regionální.
|
|
|
Nation-Building v neuznaných státech: Případová studie, Podněsterská moldavská republika
Viktora, Matyáš ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Šisler, Filip (oponent)
Jednopřípadová studie se zabývá národní identitou obyvatel mezinárodně neuznaného de facto státu, který se nazývá Podněsterská moldavská republika. Práce vychází z konstruktivistického předpokladu, že každá národní identita je konstruktem, který je tvořen intelektuálními, politickými a jinými elitami. Práce hledá odpovědi na otázky, jestli existuje podněsterská národní identita, jakým způsobem ji místní elity a propaganda konstruují, na čem tuto identitu staví a jakých nástrojů v její konstrukci využívají. Práce je zahájena historickým exkurzem, který čtenáři přibližuje důležité události z historie PMR a Moldavska v kontextu vývoje jazykových a kulturních politik rusifikace a moldovanizace, které v oblasti používala správa carského Ruska a SSSR. Sledovány jsou také proměny v etnickém složení zkoumaného teritoria v závislosti na politiky řízené imigrace slovanského obyvatelstva. Tuto část následuje teoretická kapitola na téma konstrukce národní identity. Hlavní částí práce je identifikace nástrojů, které současný režim používá ke konstrukci identity: propaganda, politizovaná historiografie a jazyková politika. Tyto nástroje jsou v závěru srovnávány s předchozími politikami rusifikace a moldovanizace.
|
|
|
Region Building : the process of regionalization of defense and security cooperation in Visegrad and Western Balkan countries
Vanchoski, Aleksandar ; Janáč, Jiří (vedoucí práce) ; Czoch, Gábor (oponent)
Procesy utváření regionů a regionalizace v posledních dekádách přitahují pozornost historiků, geografů, politologů, ekonomů, diplomatů a zástupců mnoha dalších vědeckých disciplin. Regionalizace se objevuje na různých úrovních geografické hierarchizace - na úrovni nad-státní, vnitrostátní či přeshraniční. Komplexní studium regionů a regionalizace tak představuje vícevrstvý a obtížně uchopitelný problém, integrující rozdílné narativy a kategorie jako regionální identita, prostor, hranice a vymezení, kulturní a sociální homogenita, politické a ekonomické vztahy závislosti apod. Regiony jsou konstruovány v reakci na často protichůdné funkční, teritoriální a administrativní požadavky. V období pokračující globalizace a prohlubování evropské integrace se regiony stávají důležitým nástrojem prosazování protichůdných cílů a zájmů. V současné době jsou otázky regionů, regionální kooperace a regionální identity v politickém i veřejném diskurzu častým prostředkem sociální a politické mobilizace. Západní Balkán, podobně jako Visegrád či Pobaltí, představuje nově vznikající region formovaný v kontextu integračních politik EU. V makedonském politickém a veřejném diskurzu tyto tendence jsou také patrné a stávají se důležitým faktorem politické a sociální mobilizace. Termíny "západobalkánský region" a "regionální...
|
|
|
The concept of regional identity in the research of socially constructed regions: a multiscale perspective
Nikischer, Richard ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Siwek, Tadeusz (oponent) ; Daněk, Petr (oponent)
Sú to približne tri desaťročia, čo sa v súvislosti so sociokultúrnym obratom v geografii začali objavovať "nové" prístupy k štúdiu regiónu. Z perspektívy tzv. novej regionálnej geografie región nepredstavuje naturálne danú priestorovú jednotku ani významovo prázdnu konštrukciu analýzy priestorovej organizácie spoločnosti. "Nový" regionálny geograf vníma regióny ako dynamické sociálne konštrukcie naviazané na kolektívne vedomie. Z tohto pohľadu predstavuje výskum regiónov štúdium sociálnej organizácie priestoru. Zatiaľ čo má výskum priestorovej (geografickej) organizácie spoločnosti v českej geografii pomerne bohatú tradíciu, o výskume sociálnej organizácie priestoru (druhej strany vzájomného vzťahu priestor-spoločnosť) podobné konštatovanie vysloviť nemožno. I napriek tomu, že aj v Česku postupne narastá počet akademikov, ktorí sa zaujímajú o proces inštitucionalizácie regiónov, tj. o to, ako a prečo sú regióny konštruované/dekonštruované ako súčasť spoločenského života, je tuzemský výskum sociálnej organizácie priestoru stále iba vo svojich začiatkoch. Predkladaná dizertačná práca má predstavovať relevantný príspevok k súčasnej diskusii problematiky sociálnej organizácie priestoru a inštitucionalizácie regiónov. Pri skú- maní inštitucionalizácie regiónov je využívaný koncept regionálnej identity,...
|
|
|
Regions through time and space: Problem of regionalization
Semian, Michal ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Anděl, Jiří (oponent) ; Daněk, Petr (oponent)
Předkládaná disertační práce vychází z paradigmatu nové regionální geografie, které se v geografickém myšlení prosazuje od 80. let 20. stol. Podstatou tohoto přístupu je pojetí regionu jako sociálního konstruktu, který je historicky kontingentním procesem. Region je tedy v čase vytvářen, reprodukován a posléze zaniká. Práce vychází z předpokladu, že prakticky v jakémkoliv území lze najít pluralitu regionů existující v měnících se časoprostorových kontextech (s rozdílnými mechanizmy konstruování i významy). Zjednodušeně se dá hovořit o pluralitě regionálních obrazů, které jsou na jedné straně vytvářeny regionálními aktéry za určitým účelem a na straně druhé jsou vnímané a reprodukované obyvateli uvnitř i vně regionu ve snaze porozumět okolnímu světu a potřebě najít si ve světě své vlastní místo. Motivace pro vytváření obrazů regionu mohou být různé, od pouhé manifestace svého postavení v regionálním systému, přes snahu připoutat pozornost lidí až po snahu využít potenciál regionu k naplnění vlastních mocenských aj. cílů. Jednotlivé obrazy tak mohou být chápány jako určité vrstvy regionu. Na základě jejich syntézy lze hledat obecnou představu o regionu. Práce přispívá do diskuse o konceptualizaci regionu, regionální identity a jejich vzájemném vztahu. Konkrétně se pak snaží ověřit možnosti provádět...
|
|
|
The concept of regional identity in the research of socially constructed regions: a multiscale perspective
Nikischer, Richard
Sú to približne tri desaťročia, čo sa v súvislosti so sociokultúrnym obratom v geografii začali objavovať "nové" prístupy k štúdiu regiónu. Z perspektívy tzv. novej regionálnej geografie región nepredstavuje naturálne danú priestorovú jednotku ani významovo prázdnu konštrukciu analýzy priestorovej organizácie spoločnosti. "Nový" regionálny geograf vníma regióny ako dynamické sociálne konštrukcie naviazané na kolektívne vedomie. Z tohto pohľadu predstavuje výskum regiónov štúdium sociálnej organizácie priestoru. Zatiaľ čo má výskum priestorovej (geografickej) organizácie spoločnosti v českej geografii pomerne bohatú tradíciu, o výskume sociálnej organizácie priestoru (druhej strany vzájomného vzťahu priestor-spoločnosť) podobné konštatovanie vysloviť nemožno. I napriek tomu, že aj v Česku postupne narastá počet akademikov, ktorí sa zaujímajú o proces inštitucionalizácie regiónov, tj. o to, ako a prečo sú regióny konštruované/dekonštruované ako súčasť spoločenského života, je tuzemský výskum sociálnej organizácie priestoru stále iba vo svojich začiatkoch. Predkladaná dizertačná práca má predstavovať relevantný príspevok k súčasnej diskusii problematiky sociálnej organizácie priestoru a inštitucionalizácie regiónov. Pri skúmaní inštitucionalizácie regiónov je využívaný koncept regionálnej identity,...
|
host ::
RSS.