|
|
Parlamentní volby v Lotyšsku 2018
Hvězda, Jan ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce je případovou studií třináctých parlamentních voleb v Lotyšsku, které se konaly 6. října 2018. V první kapitole představuje politický a stranický systém Lotyšska a jeho vývoj po pádu Sovětského svazu; zároveň se zabývá výsledky parlamentních voleb v letech 1993 až 2014. V navazující kapitole jsou představeny politické strany, které roku 2018 v parlamentních volbách kandidovaly, přičemž třemi nejvýznamnějšími se zabývá podrobněji. Práce se věnuje jejich volebním programům i politickým kauzám, které je provázely. Následná kapitola je pro studii klíčová - zabývá se zdlouhavým povolebním vyjednáváním vedoucím k sestavení vládní koalice. Výsledek je poté reflektován optikou teorie koalic. Práce se pokusí odpovědět na otázku, proč byla sestavena velká koalice čítající pět stran namísto minimální vítězné koalice.
|
|
|
Legislativní proces jako nástroj prosazování zájmů
Krudenc, Václav ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Konrádová, Marcela (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá legislativní proces v České republice pro potřeby lobbingu. Teoretická část má za cíl především seznámit čtenáře se samotným pojmem lobbingu a s jeho historií a následně lobbing systematicky zařadit z hlediska public affairs. V druhé části práce dochází k důkladné analýze současného jednacího řádu obou komor Parlamentu České republiky a popisu fází, ve kterých je možnost do návrhů zákonů vstupovat a upravovat je. Tato část popisuje tvorbu zákonů od zákonodárné iniciativy přes jednotlivá připomínková řízení až po jednání v obou komorách parlamentu a možnost uplatnění prezidentského veta. Závěrečná část práce se zabývá historickou genezí jednacích řádů obou komor Parlamentu České republiky. Hlavním cílem práce je představit možné způsoby, kterými je možno prosadit soukromé zájmy v procesu tvorby zákonů v České republice.
|
|
|
Diskuse o změnách volebního systému do Senátu ČR
Fučík, Michal ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Perottino, Michel (oponent)
Diskuse o změnách volebního systému do Senátu ČR Diplomová práce se věnuje diskusi o změnách volebního systému do Senátu. V práci jsou reflektovány návrhy zákonů na změnu volebního systému do Senátu z minulosti, rozhovory se zástupci politických stran zastoupených v obou komorách Parlamentu ČR. Dále rozhovory odborníky z oblasti ústavního práva a politologie. Jednotlivé návrhy byly analyzovány a vysvětlen jejich princip a účinky. V poslední části jsou formulovány souhrnné výstupy politických stran a hnutí, odborníků a názor autora práce. Klíčová slova: Senát, volební systémy, politický systém, ústavní systém, změna volebního systému, většinové volební systémy, Česká republika, parlament.
|
|
|
Legislative Behaviour of Deputies in the Czech Republic
Hájek, Lukáš ; Brunclík, Miloš (vedoucí práce) ; Kopeček, Lubomír (oponent) ; Pink, Michal (oponent)
Výzkum parlamentní aktivity poslanců má v západní Evropě dlouhou tradici. Nicméně v České republice zůstával právě tento obor až dosud poměrně neprobádaným územím. Právě z tohoto důvodu předkládaná dizertační práce identifikuje nejvíce palčivé otázky týkající se parlamentní práce zákonodárců a přináší odpovědi ve formě kolekce sice částečně samostatných, ale přesto vzájemně propojených studií. Konkrétně využívám kvantitativní metody analýzy, a to při práci s daty o parlamentní aktivitě všech poslanců Parlamentu České republiky, kteří disponovali mandátem mezi lety 1993 a 2017. Tento původní a unikátní datový set tak obsahuje informace o parlamentním výkonu celkem 1 518 poslanců. Výsledky studie ukazují, že parlamentní politická soutěž se odehrává na základě dvou konfliktních linií - (1) institucionální mezi vládnoucími stranami a opozicí a (2) ideologické socio-ekonomické mezi levicovým a pravicovým přístupem k politice. Dizertační práce dále dokládá, že věk a parlamentní zkušenost poslanců významně ovlivňují aktivitu zákonodárců. Zatímco starší a zkušenější poslanci předkládají více návrhů zákonů, častěji promlouvají na plenárních schůzích a získávají pro sebe více pozic ve sněmovních orgánech, nováčci v poslaneckých lavicích se relativně více soustředí na práci mimo samotné parlamentní budovy. Z...
|
|
|
Respektuje Parlament Ústavní soud?
Staněk, Michal ; Syllová, Jindřiška (oponent)
Práce se zabývá tím, zda Parlament respektuje Ústavní soud. K zodpovězení této otázky je nejprve v teoretické části práce řešena otázka, zda je vůbec Parlament povinen Ústavní soud a jeho rozhodnutí. Na teorii je následně navázáno empirickou částí, v níž je na řešenou problematiku nahlíženo ze dvou úhlů pohledu. Nejprve prostřednictvím parlamentních debat a toho, jakou roli v nich Ústavní soud a jeho rozhodnutí hrají. Druhý pohled spočívá v analýze reakcí Parlamentu na nálezy, jimiž Ústavní soud v průběhu VII. volebního období Poslanecké sněmovny zrušil zákon či ustanovení.
|
|
| |
|
|
Postavení Senátu PČR po 20 letech
Rameš, Jan ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice postavení horní komory českého Parlamentu. V této práci autor pracuje jak s primární literaturou při analýze historických momentů českého parlamentarismu, tak i přímým pozorováním účastníků, členů Senátu PČR v 11. funkčním období. Autor se specializoval na přímé pozorování fungování orgánů této instituce, zejména senátních výborů a jednání Senátu v plénu. Autor byl několik měsíců stážista Kanceláře Senátu, což mu pomohlo proniknout do každodenního fungování této parlamentní komory. V závěru stáže byl autorem iniciován výzkum mezi členy Senátu. Za pomocí Organizačního oddělení KS a senátora Jaromíra Jermáře, bylo rozdistribuováno všem členům Senátu dotazníkové šetření. Výsledky z tohoto šetření slouží jako základ pro interpretaci výzkumných otázek a zodpovězení smyslu existence horní komory českého Parlamentu. První kapitola je úvod, který představuje nejdůležitější zdroje použité v této práci, metodologii a výzkumné otázky s představením tohoto tématu. Druhá kapitola pojednává o teoretickém zarámování bikameralismů. Třetí kapitola hlouběji analyzuje historickou zkušenost s dvoukomorovým parlamentem na území Českých zemí. Čtvrtá kapitola, konečně, podrobuje výzkumu třiu hlavní oblasti, zatímco pátá kapitola shrnuje dosavadní poznání a formuluje doporučující...
|
|
|
Parlamentní volby v Lotyšsku 2018
Hvězda, Jan ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce je případovou studií třináctých parlamentních voleb v Lotyšsku, které se konaly 6. října 2018. V první kapitole představuje politický a stranický systém Lotyšska a jeho vývoj po pádu Sovětského svazu; zároveň se zabývá výsledky parlamentních voleb v letech 1993 až 2014. V navazující kapitole je představeno všech šestnáct politických stran, které roku 2018 v parlamentních volbách kandidovaly. Práce se věnuje jejich volebním programům, preferencím i zásadním kandidátům. V další části studie je popsán volební proces, tedy otázka kandidatury, volebního práva, volebních regionů, pravidel kampaně, možností volit v zahraničí a procesem sčítání hlasů. Poté následuje přehled výsledků samotných voleb a jejich konfrontace s výsledky voleb předchozích. Práce uvádí reakce některých zahraničních médií, která vyjádřila obavy z vysokého počtu hlasů pro proruskou stranu Shoda. Dále se zabývá povolebním vyjednáváním o podobě vládní koalice, která se výsledně skládá z pěti parlamentních stran. Studie na závěr v rámci Lotyšska řeší otázku menšinové politiky a zejména ruské propagandy - uvádí přehled prokremelských dezinformačních webů, představuje možnosti boje proti lživým zprávám a analyzuje, zda v Lotyšsku došlo k ovlivnění voleb.
|
|
|
Kvalita a význam důvodových zpráv v českém legislativním procesu
Hrubý, Dominik ; Wintr, Jan (vedoucí práce) ; Tryzna, Jan (oponent)
Důvodové zprávy k návrhům zákonů jsou podle závazné právní úpravy integrální součástí legislativního procesu v České republice již dlouhý čas, výrazně přesahující trvání samostatného české státu. Právní věda jim však, podobně jako celému legislativnímu procesu, nevěnuje příliš velkou pozornost. Bohužel, podobně je na tom také většina aktérů legislativního procesu. Tato práce nejprve stručně popisuje právní úpravu vztahující se k důvodovým zprávám. Při tom bere v úvahu jednak účinnou úpravu, jednak platnou úpravu s účinností plánovanou od roku 2020, ale také úpravu v Legislativních pravidlech vlády závaznou pouze pro vládní návrhy zákonů. Vycházejíc z předpokladu, že tvorba důvodové zprávy není cílem sama o sobě, práce nejprve definuje funkce, kterou v českém právním prostředí důvodové zprávy plní. Teprve v závislosti na nich lze totiž určit standardy, jak má v praxi důvodová zpráva vypadat, případně jak vypadat určitě nemá. Na základě definovaných funkcí jsou pak identifikovány nejčastěji se vyskytující nedostatky, které plnění těchto funkcí znesnadňují či úplně znemožňují. Tyto nedostatky jsou prezentovány na příkladech reálných materiálů (návrhů zákonů) z legislativního procesu - zastoupeny jsou návrhy schválené a vyhlášené jako zákony, návrhy neschválené i návrhy v současnosti se nacházející v...
|
|
| |
host ::
RSS.