|
|
Postpoliomyelitický syndrom - etiologie a možnosti rhb terapie
Mejsnarová, Alena ; Demeková, Júlia (vedoucí práce) ; Kobesová, Alena (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Postpoliomyelitický syndrom - etiologie a možnosti RHB terapie" pojednává o problematice tohoto onemocnění, oficiálně uznaného za samostatnou diagnózu teprve před necelými třiceti lety. Postpoliomyelitický syndrom se může rozvinout u jedinců, kteří v dětství nebo mládí prodělali dětskou obrnu, poliomyelitidu, tedy infekční virové onemocnění postihující buňky předních rohů míšních. Nástup příznaků, mezi které patří zejména svalová slabost, zvýšená únava, bolesti svalů a kloubů a další, se obvykle projeví po období trvajícím minimálně 15 let od primární nákazy, během kterého je zdravotní stav těchto jedinců relativně stabilní. Práce předkládá širokou škálu patofyziologických procesů zodpovědných za etiologii těchto tzv. pozdních následků poliomyelitidy, dále se zabývá klinickým obrazem, diagnostikou a odrazem vzniklých obtíží v psychice postižených jedinců. Velká část je věnována terapii postpoliomyelitického syndromu, jejíž nedílnou součástí je komplexní rehabilitace, proto jsou zde možnosti RHB léčby podrobně popsány. Práce je zpracována formou rešerše dostupných, převážně zahraničních zdrojů, pojednávajících o tomto tématu. Teoretická část práce je doplněna kazuistikou, kde je uvedena anamnéza, vyšetření a terapie pacientky s PPS včetně fotografické dokumentace.
|
|
|
Experimentální model neurorehabilitace u potkanů
Panas, Maria ; Angerová, Yvona (vedoucí práce) ; Matolínová, Vendula (oponent)
Zlepšení kvality života osob po těžkém poškození mozku zajišťuje moderní neurorehabilitace. Důležitou roli současné fyzioterapie je použití novějších poznatků o neuroplasticitě mozku a způsobech její podpory. Teoretická část práce se zabývá fyziologií a patofyziologií centrální nervové soustavy, definicí neuroplasticity, jejími mechanismy a možnostmi využití neuroplasticity v rehabilitaci, principy a formami neurorehabilitace. Současně je podán přehled látek, které mohou neuroplasticitu podpořit. V praktické části práce je popis experimentálního modelu neurorehabilitace u potkanů a jeho výsledky.
|
|
|
Význam myofeedbacku v rehabilitaci anální inkontinence
Černovská, Markéta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Neuwirthová, Svatava (oponent)
Název: Význam myofeedbacku v rehabilitaci anální inkontinence Úvod: Inkontinence stolice je závažným příznakem, který významně zhoršuje kvalitu života. Myofeedback je dle výsledků zahraničních studií efektivní možností konzervativní léčby tohoto onemocnění, i přesto je v České republice využívána jen na několika pracovištích. Cíle: Hlavním cílem této práce je zhodnotit význam myofeedbacku jako součásti rehabilitační léčby. Dalšími cíli jsou posoudit vliv využití vaginální elektrody místo elektrody anální a porovnat korelaci výsledků vyšetření anorektální manometrie, výsledků naměřených pomocí povrchového EMG a subjektivní zlepšení kontinence z pohledu pacienta. Metodika: Do výzkumného projektu bylo zařazeno 8 žen. Objektivní metodou hodnocení efektu léčby bylo vyšetření svalů pánevního dna pomocí anorektální manometrie a povrchového EMG. Úspěch terapie byl hodnocen pomocí St Marks incontinence score a probandkami hodnocen pomocí dotazníku kvality života. Výsledky: Během tříměsíční rehabilitace došlo u většiny pacientek ke zlepšení subjektivních i objektivních parametrů. Výsledky studie jsou srovnatelné s výsledky zahraničních studií. Z výzkumu nebyl prokázán vliv využití vaginální elektrody místo anální, přesto je jako terapie volby doporučeno využití myofeedbacku pomocí anální elektrody....
|
|
|
Vliv pravidelného tréninku v Lokomat systému na změnu stereotypu chůze u pacientů po CMP
Lang, Michal ; Malá, Jitka (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Vliv pravidelného tréninku v Lokomat systému na změnu stereotypu chůze u pacientů po CMP Cíle: Cílem práce je zhodnotit, zda je vhodné využívat Lokomat systém při terapii chůze pacientů po cévní mozkové příhodě, jaký má vliv pravidelný trénink těchto pacientů v Lokomat systému na jejich stereotyp chůze a zda je trénink v Lokomat systému u pacientů po cévní mozkové příhodě efektivnější ve srovnání s jinými fyzioterapeutickými postupy. Metody: Práce byla zpracována v Rehabilitačním ústavu Kladruby na 14 probandech, kteří byli rozděleni po vstupním vyšetření tak, aby vznikly dvě stejně početné homogenní skupiny. První sedmičlenná skupina byla výzkumná, druhá sedmičlenná skupina kontrolní. Na začátku studie byla u každého z probandů stanovena míra poruchy chůze pomocí standardizované metody Wisconsin Gait Scale, dále podstoupili 10 - Meter Walk Test a 6 - Minute Walk Test. Následně všichni probandi absolvovali během 3 týdnů běžný rehabilitační režim. Probandi ve výzkumné skupině absolvovali mimo běžného rehabilitačního režimu navíc během tohoto časového úseku pravidelně 5x týdně 15 třiceti-minutových terapeutických jednotek v Lokomat systému. Na závěr studie byla opět u každého z probandů stanovena míra poruchy chůze pomocí stejných metod jako ve vstupním vyšetření a dosažené výsledky byly...
|
|
|
Změny posturality po operaci dle Nusse
Počtová, Barbora ; Bitnar, Petr (vedoucí práce) ; Čech, Zdeněk (oponent)
Úvod: Pectus excavatum je jednou z nejčastějších deformit hrudníku, postihující především chlapce. Etiologie vzniku je nejasná. Cíle: Cílem této studie je charakteristika pacienta s pectus excavatum a objasnění změn posturality po chirurgické korekci dle Nusse. Metody: 19 pacientů (17,3 ± 1,9 let) s deformitou hrudníku pectus excavatum bylo testováno den před a 6 měsíců po chirurgické korekci hrudníku podle Nusse. Testování zahrnovalo: klinické vyšetření rozsahů hybnosti v ramenním a kyčelním kloubu, rozsah hybnosti páteře Thomayerovou zkouškou, Stiborovou a Shoberovou distancí, dále paraklinický test mCTSIB na Balance Master® Systému a dotazníkovou metodu prostřednictvím Pectus Excavatum Evaluation Questionnaire. Statistická významnost byla stanovena na 0, 05. Výsledky a diskuse: Z výsledků vyplývá, že korekce hrudníku má signifikantní vliv na hodnocení a spokojenost se vzhledem, zvyšuje se rozsah hybnosti ramenních kloubů i páteře a pozitivně ovlivňuje posturální stabilitu a balanci. Závěr: Jednoduché a neinvazivní testy prokázaly, že vliv korekce hrudníku není jen kosmetického charakteru a mohou být podnětem k pokračování ve studiu této problematiky.
|
|
|
Syndrom karpálního tunelu u spinálních pacientů
Zmeškalová, Petra ; Špaňhelová, Šárka (vedoucí práce) ; Lepšíková, Magdaléna (oponent)
Cílem této práce je poukázat na výskyt syndromu karpálního tunelu u pacientů se spinální lézí. Toto onemocnění vzniká opakovaným zatěžováním rukou, zejména při pohonu vozíku. Práce se zabývá příčinami vzniku, rizikovými faktory pro pacienty s míšním poraněním, terapií konzervativní i operační a prevencí. Dále obsahuje charakteristiku pojmu spinální pacient, sed na vozíku a vztah horních končetin při pohonu mechanického vozíku. Praktická část zahrnuje kazuistiku pacientky a návrh její terapie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.