|
|
Mezioborové vazby výtvarné výchovy a rozvoj smyslové citlivosti v kontextu mateřské školy
Kušková, Lucie ; Kafková, Helena (vedoucí práce) ; Novotná, Magdalena (oponent)
Teoretická část nastiňuje historické i současné představy o rozvoji smyslového vnímání dětí předškolního věku, odrážející se ve výtvarné výchově a tvorbě. Další část práce se zabývá sondou do metodiky smyslové výchovy, vysvětlení pojmu, seznámení s významem a potenciálem pro stanovování cílů předškolního vzdělávání. Poslední díl teoretické části je věnován možným rámcům mezipředmětových vazeb, vycházejících z estetických interakcí dětí s živou přírodou, zakotvených v RVP PV. Empirická část se zabývá výzkumnou sondou u kolegyň z oboru učitelství pro mateřské školy a jejich možnostmi a zkušenostmi s rozvojem smyslové citlivosti a zařazováním těchto postupů do výuky výtvarné výchovy. Praktická část pak analyzuje proměnu dětí v sociálních dovednostech uskutečněnou v rámci dlouhodobého smyslově-výtvarného projektu. Je doložena návrhy činností i mezioborovými vazbami z jiných předmětů, ze kterých proces výtvarného tvoření dětí vychází, anebo naopak k němu výtvarnými pracemi směřuje, dále kompetencemi, které se v projektu rozvíjejí, popisem jednotlivých aktivit, závěrečnou reflexí a hodnocením uskutečněných činností projektu a navrženými oborovými kontexty.
|
|
|
Od Severu na Jih: Obrazový atlas lesních habitatů Atlantické Evropy
Valtrová, Žofie ; Šizling, Arnošt Leoš (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
V této diplomové práci jsem se pokusila způsobem srozumitelným pro studenty středních škol ukázat, jak se mění krajina atlantické Evropy od severu k jihu. Vytvořila jsem příručku využitelnou ve výuce s názvem Od severu na jih: Obrazový atlas lesních habitatů atlantické Evropy. V příručce můžeme na profilových fotografiích po 50 kilometrech sledovat změnu krajiny. Fotografie doplňuje učební text o biomech Evropy. Součástí tohoto textu jsou informace o klimatických podmínkách, rostlinách a živočiších a jejich vztazích k danému prostředí i o roli člověka v těchto biomech. Základní text doplňují informace o zajímavostech daného biomu oddělené formou boxů. Ve druhé části práce jsem se zaměřila na využití mé příručky ve výuce. Vytvořila jsem několik námětů, které mohou sloužit jako inspirace pro pedagogy. Tato příručka se snaží propojit výuku o biomech v předmětech biologie a zeměpis tak, aby došlo k mezipředmětové vazbě, díky které si studenti uvědomí, jak se mění v Evropě krajina plynule z jednoho biomu do druhého. KLÍČOVÁ SLOVA biomy, krajina, atlantická Evropa, přírodní prostředí, biologie, zeměpis
|
|
|
Genius loci jako estetický problém
Křížová, Lucie ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Zuska, Vlastimil (oponent)
(česky) Diplomová práce Genius loci jako estetický problém se zabývá vymezením pojmu genius loci a zkoumáním jeho estetických implikací a paralel. Po objasnění ontologické povahy tohoto fenoménu jsou sledovány jeho společné rysy s vybranými koncepcemi environmentální filozofie a estetiky, zejména pak estetické dimenze zkušenosti prostředí. Jako výchozí nástroje zkoumání jsou využity práce Christiana Norberg-Schulze a Davida E. Coopera.
|
|
|
Příspěvek k poznání způsobu obživy na přelomu neolitu a eneolitu (srovnávací studie západního kulturního okruhu s oblastí Čech a Moravy)
Mattová, Sabina ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce) ; Neustupný, Evžen (oponent) ; John, Jan (oponent)
Předkládaná studie se zabývá řešením otázky fenoménu zvýšené lovecké aktivity na přelomu neolitu a eneolitu, jehož příčiny byly dosud řešeny pouze s ohledem na environmentální podmínky na lokalitách. Fenomén je sledován na lokalitách poměrně velkého prostoru střední Evropy, nicméně současně existují lokality s převládajícím zemědělským způsobem hospodaření. Studie se snaží na základě podrobné komparační analýzy hmotné kultury lokalit západního kulturního okruhu a Čech a Moravy zachytit odraz tohoto fenoménu na archeologickém materiálu, sledovat rozdíly mezi lokalitami s převahou domácích produktů a lokalitami převahou zdrojů divokých. Zároveň registruje možný vliv přírodního prostředí lokalit na vzrůstající tendenci lovu. Pro účely vytvoření databáze je vypracován podrobný katalog lokalit zachycující nejdůležitější informace o hmotné kultuře s ohledem na předpokládaný způsob hospodaření. Katalog rovněž slouží jako vodítko pro vytvoření jednotlivých ukazatelů do databáze, které setřídí požadovaná data do srovnatelné podoby. Následně je vytvořena popisná databáze zachycující odraz hospodářské základny jednotlivých lokalit. Na základě filtrační analýzy jsou data porovnávána s ohledem na dva odlišné regiony a dva různé způsoby subsistence. Výsledkem jsou podrobné srovnávací tabulky ve stati...
|
|
|
Antropogenní transformace přírodní sféry Afriky
Píšová, Šárka ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Afrika představuje heterogenní environmentální prostředí, které ovlivňují přírodní i antropogenní procesy. Tato práce metodou rešerše charakterizuje přírodní prostředí kontinentu, představuje možné klasifikace přírodních podmínek a popisuje transformaci tohoto prostředí. Hlavním metodologickým cílem práce bylo určení míst ohrožení biodiverzity vlivem antropogenního tlaku na základě vlastní klasifikace prostředí na kontinentální úrovni. To bylo provedeno metodami environmentální stratifikace a následné klasifikace prostředí. Práce tak představuje klasifikaci přírodního prostředí na základě homogenních jednotek určených bioklimatickými proměnnými a reliéfem, které jsou následně vztaženy k rozložení biodiverzity ptáků, obojživelníků a savců a antropogennímu vlivu zastoupenému antropogenními biomy. Na závěr je vyjádřena územní ochrana přírody ve vztahu k této antropogenní transformaci prostředí. Předkládaná práce, jež patří mezi výjimečné přístupy, zohledňuje kombinaci jak fyzickogeografických, tak socioekonomických faktorů v prostorové úrovni kontinentu. Finální výstup tvoří mapa antropogenní transformace přírodního prostředí Afriky v kontextu biodiverzity a územní ochrany. Pozornost by měla být věnována hlavně oblastem s vysokou úrovní biodiverzity - tzv. hot spots, charakterizovaných vysokým vlivem...
|
|
|
Alternativní a doplňkové ekonomické systémy v praxi
Preusslerová, Jitka ; Novák, Arnošt (vedoucí práce) ; Johanisová, Naděžda (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ Katedra sociální a kulturní ekologie Ing. Jitka Preusslerová Alternativní a doplňkové ekonomické systémy v praxi Abstrakt diplomová práce Vedoucí práce: Mgr. et Mgr. Arnošt Novák, Ph.D. Praha 2019 Abstrakt: Tato diplomová práce vychází z premisy dlouhodobé neudržitelnosti stávajícího ekonomického systému a jejím cílem je prozkoumání jeho možných alternativ, případně doplňků, které by mohly přispět k jeho proměně v jeho životaschopnější podobu. První část tvoří literární rešerše, která obsahuje co možná nejširší spektrum souvisejících pojmů, myšlenkových směrů a neopomíjí ani historickou návaznost alternativního ekonomického myšlení. V praktické části se pak výzkum soustředí na dvě konkrétní realizace, které jsou navzájem velmi odlišné. Záměrem je průzkum funkčnosti, jejich nedostatků i pozitiv k čemuž bude využito metody zúčastněného pozorování a rozhovorů s účastníky systémů, případně jejich zakladateli. V závěrečné části je vedena polemika o tom, zda je tato cesta reformace řešením problémů a nedostatků, se kterými se současný ekonomický svět potýká nebo se jedná spíše o náplast na duši pro jedince, kteří si tyto hrozby uvědomují. Klíčová slova: směna, peníze, obchod, komunita, přírodní prostředí, lokalita, LETS
|
|
|
Od Severu na Jih: Obrazový atlas lesních habitatů Atlantické Evropy
Valtrová, Žofie ; Šizling, Arnošt Leoš (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
V této diplomové práci jsem se pokusila způsobem srozumitelným pro studenty středních škol ukázat, jak se mění krajina atlantické Evropy od severu k jihu. Vytvořila jsem příručku využitelnou ve výuce s názvem Od severu na jih: Obrazový atlas lesních habitatů atlantické Evropy. V příručce můžeme na profilových fotografiích po 50 kilometrech sledovat změnu krajiny. Fotografie doplňuje učební text o biomech Evropy. Součástí tohoto textu jsou informace o klimatických podmínkách, rostlinách a živočiších a jejich vztazích k danému prostředí i o roli člověka v těchto biomech. Základní text doplňují informace o zajímavostech daného biomu oddělené formou boxů. Ve druhé části práce jsem se zaměřila na využití mé příručky ve výuce. Vytvořila jsem několik námětů, které mohou sloužit jako inspirace pro pedagogy. Tato příručka se snaží propojit výuku o biomech v předmětech biologie a zeměpis tak, aby došlo k mezipředmětové vazbě, díky které si studenti uvědomí, jak se mění v Evropě krajina plynule z jednoho biomu do druhého. KLÍČOVÁ SLOVA biomy, krajina, atlantická Evropa, přírodní prostředí, biologie, zeměpis
|
|
|
Postoj studentů UK FTVS k letním dětským táborům
Procházka, Petr ; Psohlavec, Lukáš (vedoucí práce) ; Šafránek, Jiří (oponent)
Název: Postoj studentů UK FTVS k letním dětským táborům Cíle: Cílem práce je zjistit, jaké měly dětské tábory pro studenty UK FTVS přínos a jaké k nim chovají dnes postoje. Metody: Výzkum byl rozdělen do dvou částí. V části A byla požita metoda dotazování s následnou analýzou. Testování se zúčastnilo 175 osob. Dotazování probíhalo na studentech UK FTVS v období od června 2018 do července 2019. Data byla následně vyhodnocena pomocí klasických statistických metod a interpretována pomocí grafů a tabulek četností. V části B probíhaly polostrukturované rozhovory s devíti probandy, kteří byli vybráni jako reprezentativní vzorek na základě rozhovorů z části A. Data byla vyhodnocena základními statistickými metodami tj. pomocí tabulky četností, a dále byla použita Likertova škálovací metoda ke zjištění úrovně postojů u respondentů. Výsledky: Z části A vyplynulo, že pouze 7% jedinců ze vzorku se nikdy nezúčastnilo dětského tábora. Také bylo zjištěno, že z celého vzorku má negativní postoj k táborům čtrnáct respondentů, což odpovídá hodnotě 8%. Analýzou dat bylo zjištěno, že se zvyšujícím se počtem pobytů se postoj jedinců přesouvá směrem k pozitivním hodnotám. Účastníci jednoho či dvou táborů uváděli negativní postoj v 28% (deset případů z šestadvaceti). U druhé skupiny, tedy tři až šest pobytů to bylo 5%...
|
|
|
Přírodní prostředí planety Venuše
Dergunova, Alexandra ; Kalvoda, Jan (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
V práci je popsán současný stav poznatků o přírodním prostředí planety Venuše, zjištěný studiem a hodnocením dostupných údajů v odborných publikacích. Cílem bakalářské práce je charakteristika této planety jako celku, její atmosféry, povrchu a vnitřní stavby. Zvláštní pozornost je věnována morfografii povrchu Venuše se záměrem charakterizovat hlavní morfostrukturní tvary a typy reliéfotvorných procesů, kterými vznikaly. Fyzikální a chemické procesy probíhající v jednotlivých sférách planety podstatným způsobem ovlivnily vývoj povrchových tvarů Venuše. Morfografické členění povrchových tvarů Venuše je dokumentováno globální topografickou mapou a skupinami vybraných snímků dálkového průzkumu povrchu planety. Současný stav poznání topografie Venuše je již možné využívat pro systematické zjišťování původu a intenzity změn povrchu planety, a to zejména při dlouhodobém vytváření její horninové kůry působením endogenních procesů. Dokumentace těchto morfogenetických procesů a jevů v dosud publikovaných výsledcích kosmických misí byla podnětem pro návrh morfostrukturní interpretace hlavních typů povrchových tvarů Venuše. Klíčová slova: morfostrukturní tvary a procesy, planeta Venuše, přírodní prostředí
|
|
|
Návrh výukové zahrady pro účely environmentální výchovy v mateřské škole.
BÍLÁ, Dita
Bakalářská práce se zabývá možnostmi využití zahrady mateřské školy v environmentální výchově. Teoretická část práce definuje environmentální výchovu v předškolním vzdělávání a popisuje, jak můžeme prostřednictvím pobytu na školní zahradě naplňovat její cíle. Blíže nahlíží na důležitost pobytu dětí v přírodním prostředí. Teoretická část se dále zabývá Rámcovým vzdělávacím programem pro předškolní vzdělávání v kontextu environmentální výchovy. Praktická část bakalářské práce představuje prostředí zahrady mateřské školy v Lišově a navrhuje úpravu současného stavu. V poslední části práce je rozpracovaná ukázka činností, které lze s předškolními dětmi realizovat na školní zahradě. Jednotlivé činnosti jsou rozděleny na základě ročních období.
|
host ::
RSS.