|
|
Maskulinita a její krize v díle E. Hemingwaye, K. Keseyho a Ch. Palahniuka
HOFFMANN, Daniel
Diplomová práce si klade za cíl analyzovat a porovnat vyobrazení maskulinity a její krize v dílech I slunce vychází od Ernesta Hemingwaye, Vyhoďme ho z kola ven od Kena Keseyho a Klub rváčů od Chucka Palahniuka. Nejprve definuje maskulinitu jako gender a představuje základní teoretický rámec pro genderovou analýzu. Zaměřuje se na gender a jeho aspekty, vztah genderu a lidské fyziologie, teorie osvojování genderu a základní perspektivy pohledu na maskulinitu. Následně blíže popisuje koncepty hegemonní a toxické maskulinity doprovázené debatou o krizi maskulinity jako politické kategorie i individuální identity. Literární analýza v každém díle představuje život autora a jeho literární i historický kontext. Nejprve analyzuje jednotlivé mužské postavy, aby na základě těchto analýz popsala deset pozorovaných aspektů maskulinity a její krize v díle. Po analýze jednotlivých novel práce představuje jejich komparaci zasazenou do historického kontextu.
|
|
|
Možná uplatnění fenoménu camp při interpretaci soudobého českého kulturního prostoru
DEMETER, Peter
Předkládaná dizertační práce se zaměřuje na specifickou výstřední estetiku zakládající se na hyperbolách, ambivalentních významech a ironickém postoji, pro niž se v angloamerickém prostředí ustálilo označení camp původně pocházející zřejmě z francouzštiny. Kořeny campu lze nacházet na dvoře Ludvíka XIV., kde můžeme zaznamenat zanícené snahy o kultivaci vyumělkovaného dvorského stylu, které kulminovaly v barokní metafoře světa jako divadla. Vlivem modernity a postmodernity se působnost campu rozšířila do různých oblastí kultury a jev začal skrze svou výstřednost korelovat s obecnou marginálností, respektive s něčím, co se vymyká "normalitě" a "přirozenosti", a tedy i zažitým schématům vnímání či ustáleným způsobům reflexe historie. Záměrem předkládané práce je na základě teoreticko-dějinného výkladu zmapovat projevy campu (zejména literární) s ohledem k českému prostředí, v němž může bohatý interpretační potenciál jevu osvětlit mnohé kulturně-společenské tendence.
|
|
|
Experiences of Vegan and Vegetarian Men Living in Turkey
Dinçer, Kemal ; Helman, Ivy Ann (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Key words: Hegemonic masculinity, vegan, vegetarian, meat and men, masculinity. Although there have been many different academic studies on veganism/vegetarianism in recent years, there are limited studies specifically addressing vegan/vegetarian men. Considering the studies on this subject in Turkey, it is also seen that there is almost no research focusing on vegan and vegetarian men. This study aims to find the relation between men and meat and the role of this relationship in the experiences of vegan/vegetarian men in Turkey. Using hegemonic masculinity as a theoretical framework, I aim to illustrate if veganism/vegetarianism is popular among men in Turkey, in which environments and areas vegan and vegetarian men are exposed to negative experiences, what kind of reactions do they get in social environments and what institutions are directly or indirectly involved in the experience of vegan and vegetarian men. Additionally, my thesis researches the position of vegetarian and vegan men within Turkey-specific hegemonic masculinity practices. My work also specifically addresses the question of whether vegan and vegetarian men challenge this Turkey-specific hegemonic masculinity, and if so, how does the process take place.
|
|
|
Etické aspekty fotožurnalistiky se zaměřením na sport
Krátká, Eliška ; Géla, František (vedoucí práce) ; Lábová, Sandra (oponent)
Teoretická část bakalářské práce na základě odborné literatury a rozhovorů s fotografy definuje eticky sporné aspekty fotožurnalistiky, jako je narušování soukromí, pokrývání krizových situací, zobrazování násilí, smrti či nahoty nebo obrazová manipulace, ať před samotným pořízením fotografie, nebo následně v postprodukci. Práce klade důraz na sportovní fotožurnalistiku a s ní spojené eticky sporné situace. Dále popisuje limity fotografického zobrazení, které jsou vzhledem k tématu práce stěžejní, a trojici základních principů etického rozhodování (utilitární princip, absolutistický princip, zlaté pravidlo), kterými by se fotožurnalisté a obrazoví editoři měli při publikaci snímků na hranici etiky řídit. Praktická část bakalářské práce se věnuje družstvu mladších žáků FK Admira Praha v sezónách 2020/21 a 2021/22. Zachycuje tréninky, zápasy i zákulisí fotbalového světa a jeho světlé i stinné stránky.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Genderové role v pohádkových příbězích
Lechnýřová, Lucie ; Smetáčková, Irena (vedoucí práce) ; Francová, Veronika (oponent)
Pohádky a pohádkové příběhy působí na děti výchovným a socializačním způsobem. V pohádkách děti nacházejí odpovědi na otázky, problémy a situace, které jim život přináší. V pohádkách se odráží život v surové podobě, lidé přicházejí na svět, marodí, umírají, chudnou, kradou, žárlí, milují a nenávidí až na smrt, pro pomoc druhému jsou ochotni položit vlastní život. Dítě cítí opravdovost příběhu, nachází něco, co zažilo na vlastní kůži. Děti se ztotožňují s pohádkovými hrdiny a jejich vlastnostmi, hrdinové příběhů jsou pro ně vzorem. Děti si tak nenásilně vytvářejí hierarchii hodnot, protože morální poselství pohádek bývá jednoznačné, a to je pro děti výhodou. Pohádkové příběhy zasahují do všech oblastí života a složek výchovy. Jednou z oblastí je i oblast genderová. Ve svém výzkumu jsem dětem předložila tradiční pohádku a pohádku méně tradiční. V méně tradiční pohádce jsou mužské a ženské role obráceny. Cílem výzkumu je zjistit, jak chlapci a děvčata vnímají rozdělení mužských a ženských rolí v pohádkách. S dětmi jsem vedla strukturované rozhovory a získaná data porovnávala s informacemi teoretickými, které jsem nasbírala.
|
|
|
Virtuozita a performance maskulinity: Hudební etnografie jednoho pražského neromského gypsy jazzového uskupení
Kašparová, Žofie ; Zdrálek, Vít (vedoucí práce) ; Jurková, Zuzana (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta Ústav hudební vědy Bakalářská práce Virtuozita a performance maskulinity: Hudební etnografie jednoho pražského neromského gypsy jazzového uskupení autor práce: Žofie Kašparová 2014 Abstrakt V této práci etnografickou metodou zkoumám pražskou gypsy jazzovou kapelu Sylvanio Orchestra (název je kvůli zachování anonymity změněn). Ve výzkumu vycházím převážně ze svých pozorování při performancích, z rozhovorů se členy kapely i ze své osobní zkušenosti hudebnice a často jediné ženy v mužském kolektivu. Práce je tedy do jisté míry autoetnografií. Svůj výzkum jsem soustředila na pražskou neromskou kapelu Sylvanio Orchestra, která hraje gypsy jazz. Popisuji, jak vypadají jejich performance, převážně jam sessiony (tedy participativní performance) a jaké mechanismy v nich fungují. Jednou ze základních charakteristik žánru je virtuozita a s ní úzce souvisí soutěživost. Skupina se zvenku jeví poněkud nepřístupnou, což je způsobeno převážně intelektuálními hudebními kódy, které jsou pro outsidera neprůhledné a které souvisí s virtuozitou pro gypsy jazz typickou. Domnívám se, že virtuozita, soutěživost a další znaky gypsy jazzové performance mohou být vnímány jako maskulinní projevy. V závěru práce se pokouším vysvětlit, proč je gypsy jazz dominantně mužskou záležitostí....
|
|
|
Jak otevřít dveře mužům? Projekt Patron - příklad zapojení mužů v oblastech občanského, veřejného a soukromého života, které dlouhodobě postrádají jejich větší participaci
Petr, Josef ; Moree, Dana (vedoucí práce) ; Muhič Dizdarevič, Selma (oponent)
Jak otevřít dveře mužům? Projekt Patron - příklad zapojení mužů v oblastech občanského, veřejného a soukromého života, které dlouhodobě postrádají jejich větší participaci. Abstrakt Podpora angažovanosti mužů v oblastech občanského, soukromého a veřejného života, které postrádají jejich větší zapojení, je tématem, které se v posledním desetiletí řeší na úrovni EU i některých národních států. Výzkum se ovšem pouze málo orientuje na praktické cesty, kterými je možné větší participaci mužů v těchto oblastech podpořit. Tato práce nabízí vhled z perspektivy studií občanské společnosti, konkrétně motivace k dobrovolnictví, kterou kombinuje s perspektivou studia mužů a maskulinit. Jádrem práce je případová studie projektu Patron, ve kterém dospělí muži vytvářejí přátelské vztahy s dospívajícími kluky z dětských domovů a pomáhají jim zvládnout přechod z ústavní péče do "běžného života". Cílem je analýza motivací těchto mužů k této dobrovolnické činnosti, zejména ve vztahu k prožívání mužství a maskulinity. Práce nabízí závěry ve formě hypotéz, kterými je možné rozvíjet sociálně-vědní výzkum o tomto tématu. Závěry je možné brát i jako konkrétní praktickou inspiraci pro projekty a organizace, které chtějí do své činnosti zapojit více mužů. Klíčová slova: muži, mužství, maskulinity, dobrovolnictví, motivace, mužské...
|
host ::
RSS.