|
| |
|
|
Kontinuita stárnutí
Ach-Hübner, Klarisa ; Valouch, Štěpán (oponent) ; Hora, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá alternativním řešením současné podoby zdravotní a sociální péče o seniory. Naráží na problém přílišné specializace péče, kvůli které se zhoršující se stav klienta odráží na nutnosti častější změny prostředí. Práce navazuje na předdiplomní projekt, jenž zkoumal rozdíly mezi různými typy péče. Tam, kde je to smysluplné, navrhuje skloubit jednotlivé typy péče do koherentního celku – stabilního domova. Ten nabízí kontinuitu péče, stálost vztahů mezi klienty a zároveň k personálu a neměnnost prostředí. Stabilní domov je představen v podobě obecněji aplikovatelné typologie a následně otestován na konkrétním návrhu domova na náměstí Míru v Brně.
|
|
|
Význam spirituality pro kvalitu života seniorů
HOLCOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje zjištění významu spirituality pro kvalitu života seniorů. Teoretická část se zabývá vysvětlením základních pojmů, pomocí odborné literatury, pro snadnější pochopení tématu spirituality, kvality života a seniorů. Druhá, praktická část, je tvořena kvalitativním výzkumem, data byla sbírána metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Komunikačními partnery se stali senioři z města Dačice a jeho okolí. Výzkum zkoumal vliv spirituality na kvalitu života seniorů, a jaký má spiritualita význam při vyrovnání se se ztrátou blízkých osob. Po analýze dat jsou výsledky hodnoceny. Poslední část práce obsahuje diskusi, kde dochází k zodpovězení výzkumných otázek a závěr shrnující celou práci.
|
|
|
Duchovní péče o seniory v Diakonii v kontextu koronavirové pandemie
MALÍŠKOVÁ, Sandra
Bakalářská práce je zaměřena na téma duchovní péče o seniory v době koronavirové pandemie. Práce je teoreticky zaměřena s cílem popsat a zjistit význam spirituality v oblasti sociální práce. V mé práci popisuji dostupné poznatky týkající se seniorů a pandemie covidu 19, jak tato pandemie poznamenala a ovlivnila život seniorů. Dále je práce zaměřena na problematiku stáří a stárnutí a vliv duchovní péče o seniory v době této pandemie.
|
|
|
Jak se bydlí seniorům v Praze a ve Vídni? Komparace bytových politik pohledem teorie sociální konstrukce cílových populací
Matoušová, Daniela ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Diplomová práce se věnuje komparaci designů bytové politiky v Praze a ve Vídni se zaměřením na cílovou skupinu seniorů. Výzkum vychází z teorie sociální konstrukce cílových populací dle Ingram a Schneider, podle níž byla analyzována data. Cílem je zmapovat situaci bydlení seniorů obou měst, identifikovat rozdíly a podobnosti obou designů a navrhnout doporučení bytové politiky vycházející z analýzy. Výzkum je založen jednak na statistických datech, jednak na veřejněpolitických dokumentech a v neposlední řadě na expertních rozhovorech. Práce popisuje teorii sociální konstrukce a zásady komparačního výzkumu, demografické stárnutí a situaci seniorů v oblasti financí, bydlení, zdraví a vzdělanosti. Zvlášť pak líčí pražskou a vídeňskou bytovou politiku, kde se od obecného nastavení těchto politik přesouvá ke konkrétním opatřením týkajícím se seniorů. V poslední části popisuje vybrané prvky policy designu a navrhuje doporučení.
|
|
|
Volnočasové aktivity pro seniory v Libereckém kraji
Nádvorníková, Lenka ; Blažková, Veronika (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Diplomová práce se zabývá volnočasovými aktivitami seniorů v Libereckém kraji. V úvodní části diplomové práce je teoreticky popsán současný stav řešené problematiky. Je v ní vymezen pojem senior, stárnutí a stáří, volný čas a volnočasové aktivity seniorů a potřeby seniorů. V závěru teoretické části jsou představeny předsudky a stereotypy o stáří a strategické a koncepční dokumenty související se stárnutím české populace. Praktická část diplomové práce obsahuje výsledky výzkumu kvantitativního designu, který byl realizován jak formou dotazníkového šetření u 300 seniorů Libereckého kraje, tak analýzou dat - internetových stránek, jejímž výstupem je databáze veřejně přístupných volnočasových aktivit pro seniory v okresních městech Libereckého kraje. Hlavním cílem práce je zmapování situaci v oblasti veřejně přístupných volnočasových aktivit pro seniory v Libereckém kraji. Z výsledků vyplynulo, že v Libereckém kraji neexistuje přehledná a ucelená nabídka veřejně přístupných volnočasových aktivit pro seniory. Ti se o nich dozvídají především ze sdělovacích prostředků a od příbuzných a známých. Dále jsme zjistili, že senioři mají zájem o moderní technologie, hrátky s pamětí a sociální aktivity. Ale nejvyšší poptávka je po společných aktivitách seniorů (prarodičů) s dětmi (vnoučaty). Také jsme získali...
|
|
|
Paliativní péče v domovech pro seniory
BOUZOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá tématem "Paliativní péče v domovech pro seniory". Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část obsahuje 5 kapitol zaměřených na vymezení základních pojmů týkajících se smrti a umírání, stáří, paliativní péče, domovů pro seniory a téma komunikace, jak sester s klienty, tak i jejich rodinou. Praktická část obsahuje zpracování a vyhodnocení výsledků, které byly získány v rámci prováděného výzkumného šetření. V práci byly stanoveny dva hlavní cíle. Prvním cílem bylo zjistit možnosti poskytování paliativní péče v domovech pro seniory, druhým cílem bylo zjistit možné nedostatky při poskytování paliativní péče v domovech pro seniory. Na základě těchto cílů jsme si stanovili následující 4 výzkumné otázky: 1. Jak probíhá péče o umírajícího klienta? 2. Jaké prvky a postupy paliativní péče uplatňují sestry při jejím poskytování? 3. Jaké nedostatky při poskytování paliativní péče sestry vnímají? 4. Jak probíhá komunikace mezi sestrami a rodinou klienta? K dosažení stanovených cílů byla použita strategie kvalitativního výzkumu, metoda polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum probíhal ve dvou domovech pro seniory v Jihočeském kraji. Rozhovory byly provedeny se sestrami pracujících v domovech pro seniory a výzkumný vzorek byl tvořen 10 sestrami. Rozhovory obsahovaly 30 otázek zaměřených na paliativní péči, péči o umírajícího klienta a spolupráci s rodinou klienta včetně vnímaných problémů a nedostatků související ze zmiňovanými tématy. Z výsledků vyplývá, že sestry se v rámci paliativní péče zaměřují na tišení bolesti, respektování lidské důstojnosti, zajištění všech klientových potřeb a blízkosti rodiny v závěru klientova života. Mezi nejčastější uváděné nedostatky a problémy při poskytování paliativní péče patří nepřítomnost lékaře po celých 24 hodin, problémy spojené s prostory domova, financemi, personálem a v neposlední řadě problémy při spolupráci s rodinou klienta.
|
|
|
Aktivizující programy pro dlouhodobě hospitalizované pacienty
HLAVÁČOVÁ, Lucie
Aktivita je pro lidský život nepostradatelná. Během hospitalizace dochází k omezení či úplnému přerušení jakýkoliv činností, na které byl pacient zvyklý z domácího prostředí. Proto je tak velice důležité a potřebné tyto aktivity navrátit zpět do každodenního rytmu a v tom nám pomáhají aktivizující programy. Práce si klade za cíl zmapovat jaké aktivizující programy se v praxi využívají, dále jaké potřeby v této oblasti mají samotní pacienti. Také se práce zaměřuje na samotné benefity aktivizujících programů a na požadavky poskytovatelů těchto programů. Metodu výzkumného šetření jsme zvolily kvalitativní formu pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly realizovány s deseti vybranými sestrami pracujícími na oddělení následné péče v jedné jihočeské nemocnici a deseti vybranými pacienty hospitalizovanými na stejném oddělení. Výzkum ukazuje, že se aktivizující programy v praxi využívají poměrně málo. Velký vliv na tuto skutečnost má i aktuální emidemiologická situace panující po celém světě. Potřeby pacientů přesahují momentální nabídku aktivizačních programů v nemocnici. Ve výzkumném šetřní jsou široce zastoupeny výhody aktivizačních činností jak pro samotné pacienty tak i pro ošetřující personál. Na základě našeho výzkumného šetření bychom navrhovaly nový koncept aktivizačních činností. V tomto konceptu by si mohl pacient zvolil sám dle svého zájmu a fyzických zdatností konkrétní činnost. Jednalo by se o aktivizující činnosti, které mohou sestry pacientům nabídnout a tuto aktivitu s nimi provozovat. Tyto aktivity by byly nenáročné tak aby je sestra v rámci své směny byla schopna s pacientem provozovat. Jako tyto aktivity bychom doporučovaly např. účelovou konverzaci s pacinetem na jeho oblíbené téma, předčítání pacientům, společné sledování televize, zpěv, malování, drobná manuální činnost, společné procházky. Sestra jako poskytovatel této aktivity by byla řádně na danou aktivitu proškolena a edukována. Za tímto účelem byla vytvořena informační brožura s nabízejícími aktivitami, která je součástí příloh této diplomové práce. Tato brožura bude prezentována vrchním sesterám z oddělení následné péče.
|
|
|
Srovnání možnosti a kvality péče o seniory v domácím prostředí a v pobytovém zařízení v Domově seniorů v Benešově
NEUWIRTHOVÁ, Jana
Diplomová práce se zaměřuje na porovnání péče o seniory v domácím prostředí a pobytových zařízení, konkrétně v Domově seniorů v Benešově. Teoretická část diplomové práce představuje odborná východiska pro samotný výzkum konaný převážně v Domově seniorů v Benešově. Teoretické kapitoly o problematice stáří, druzích poskytované péče a příklady nabízených služeb pro seniory jsou doplněny o praktickou část. Ta se opírá o zkušenosti jednotlivých seniorů, se kterými byly vedeny polostrukturované rozhovory. Zásadními sledovanými faktory, které jsou společné pro obě varianty péče, jsou autonomie jedince, dále jeho vztahy s okolím a rodinou a v neposlední řádě také jeho zdravotní stav. Toto vše zásadně ovlivňuje spokojenost jedince s místem, na kterém musí trávit své seniorské roky.
|
|
|
Filozofie pro děti jako pomoc mezigeneračnímu dialogu o charakteru společnosti "dříve" a "dnes"
MEDALOVÁ HŮDOVÁ, Václava
Cílem bakalářské práce je zjistit, zda metoda Filozofie pro děti může sloužit jako prostředek pomoci mezigeneračnímu dialogu. V teoretické části vysvětluje principy metody v souvislosti s její historií, filozofickým základem, rozvojem trojdimenzionálního myšlení a intelektových dovedností. Vymezuje základní charakteristiku životního období adolescence a stáří s důrazem na proces hledání vlastní identity, význam vrstevnických skupin u adolescentů a adaptaci na stáří u seniorů. V rámci otázky mezigeneračního dialogu se zabývá také vzájemnými konflikty těchto věkových skupin a jejich příčinami zejména v podobě ageismu, věkové segregace nebo negativních stereotypů. Výzkumná část hledá pomocí kvalitativního výzkumu v ohniskových skupinách odpověď na dvě výzkumné otázky - "Lze v průběhu diskuse v ohniskové skupině vnímat prvky filozofického dialogu?" a "Lze v průběhu diskuse v ohniskové skupině vnímat problémy týkající se charakteru doby "dříve" a "dnes", které skupina společně řeší?". Samotný výzkum je vedený formou hodiny Filozofie pro děti, na níž společně diskutují dvě ohniskové skupiny - skupina adolescentů a skupina seniorů. Získaná data jsou analyzována pomocí kódování a následně interpretována ve vztahu k formulovaným výzkumným otázkám.
|
host ::
RSS.