|
|
Kulturní centrum Brno
Slunečková, Magdaléna ; Hrabec, Josef (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Berková, Petra (vedoucí práce)
Práce se věnuje návrhu kulturního centra v Brně na dosud nezastavěné proluce oproti Obilnému trhu na ulici Údolní. Urbanistické řešení zachovává všechny stávající užívané budovy a novostavbou doplňuje uliční čáru okolní historické zástavby. Širší vstupní předprostor kulturního centra je tvořen vyloženou konstrukcí. Ústředním prvkem návrhu je vnitřní dvůr, neboli velké atrium symetricky zaobleného tvaru, umožňující denní osvětlení a propojení vnitřních prostor. Architektonický návrh je dán pojetím kulturního centra jako „naklíčeného zrnka“, neboli místa projevování talentů a společného růstu. Komunikační prostory a foyer jsou soustředěny kolem atria, dynamika prostor je posílena kruhovým schodištěm. Budova kulturního centra sestává ze dvou částí: předního (severního) celku s atriem a zadní jižní části s velkým víceúčelovým sál se zázemím, zapuštěným do svahu. Přední část tvoří několik místností mnohostranného využití (malý sál, cvičebny, klubovny) a ateliérů, jejichž propojením mohou vzniknout výstavní prostory, plus hygienické, technické zázemí a zázemí pro zaměstnance. Z uličního parteru kulturního centra jsou vstupy do prostor pro komerční využití a literární čajovny. Uliční fasáda (severní) je navržena jako předsazená, prosklená ve střední části s kruhovým schodištěm a s výplní tenkými mramorovými panely po stranách. Kolem vnitřního dvoru je použito strukturální zasklení v kombinaci s tenkými mramorovými deskami.
|
|
|
Kulturní centrum Velké Němčice
Tomašáková, Alexandra ; Krettová, Eva (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Diplomová práca sa zaoberá návrhom nového kultúrneho centra v obci Velké Němčice. To sa nachádza v historickom centre obce. Súčasný objekt kultúrneho domu nedostatočne slúži svojmu účelu a je potrebná jeho revitalizácia. Objekt vystavaný v 60. rokoch 20. storočia je jedným z mnohých kultúrnych zariadení takéhoto typu. Postupom času boli na mieste doplnené rôzne dostavby a prístavby, ktoré sú zodpovedné za neucelený vzhľad budovy. Cieľom práce bolo preveriť možnosti návrhu nového kultúrneho centra, ktoré by lepšie slúžilo obyvateľom obce a tiež by mohlo byť príkladom ako narábať s takýmto typom budovy, ktorý sa nachádza vo všetkých kútoch Česka. Dôraz je kladený na funkčnosť a variabilitu priestorov, ktoré tak majú vytvoriť viacúčelové kultúrne zázemie obce s komunitným charakterom. Okrem iného tu má vzniknúť aj pevné zázemie pre miestnych a ich krúžky, kluby či koníčky. Budova tiež reaguje na kontext štruktúry danej obce a snaží sa začleniť do jej okolia. Návrhu predchádzala aj urbanistická štúdia samotného centra obce a jej námestia, ktoré je tiež v istom zmysle kultúrnym centrom obce, kde sa má odohrávať jej spoločenský život. Multifunkčné kultúrno-vzdelávacie centrum v sebe zahŕňa mnoho funkcií a služieb, ktoré majú obohatiť spoločenské dianie vo Velkých Němčiciach a napomôcť ich ďalšiemu rozvoju.
|
|
|
Konverze uvolněných hospodářských objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Boiko, Svitlana ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Historické panství rodiny Kinských spjaté s klášterem Žďár nad Sázavou tvoří pozoruhodný soubor kulturního a přírodního dědictví. Vlastníci domény, rodina Kinských, usiluje dlouhou dobu o zhodnocení tohoto dědictví, a proto se v nedávné době rozhodla připravit konkrétní reflexi k rozvoji a rehabilitaci kláštera a jeho příslušenství přípravou globální strategie koncepce rozvoje objektu a jeho turistického využití. Ambicí rodiny Kinských je rozvíjet ve Žďáře projekt významného památkového a kulturního centra s evropským věhlasem. Jejich vůlí je vytvořit z tohoto místa významný příklad kulturního a turistického rozvoje přesahující rámec daného území Přítomnost unikátního souboru barokní kultury a architektonických památek z dílny Jana Blažeje Santiniho (poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, klášter, opatství, kostel Nanebevzetí Panny Marie, jízdárna, hřbitov, hospodářský dvůr Lyra, zámek) činí z této domény jedinečný památkový unikát a významný doklad kulturního dědictví České republiky. Areál kláštera s okolím otvírají silný potenciál volného prostoru v pozoruhodných historických objektech schopných na proměny funkce všech typů - kulturní, turistické a komerční: kulturní akce, expozice a výstavy, semináře, ubytování, restaurační provoz. V poslední době se stává aktuálnější téma veřejného kulturního prostoru. Jedna se o nových kulturních stavbách, kde by se mohli lidé každodenně scházet, bavit a vzdělávat, trávit volný čas. Dřív, za komunistické doby tuto funkce splňovali kulturní domy. .Kulturní dům (také Dům kultury, hovorově kulturák; též Osvětový dům) je zařízení, které v sobě integruje různé společenské funkce (např. slavnostní či taneční víceúčelový sál, divadlo, kino, restauraci, bar, obřadní síň, klubové místnosti, někdy též knihovnu ad.). Navazuje na tradici besedních, dělnických, lidových, národních, obecních či spolkových domů. Typologicky nemá též daleko ke sborovým domům resp. Modlitebnám či komunitním centrům. Ale moderní život diktují nové požadavky a funkce veřejného prostoru. Dnes předpokládá interaktivnější prostory něž dřív. Člověk spolupracuje s prostorem a architekturou, se zapojuje do aktivit. Vzniká nový městský prostor, který otevírá se celodennímu vícefunkčnímu využití – kulturní areál. Na základě analýz řešeného území byl zpracován návrh řešící celou lokalitu hospodářských prostorů klášteru jako komplexní celek, jehož hlavním cílem bylo vytvoření funkčního a estetického prostředí.
|
|
|
Kulturní centrum Brno
Pitáková, Martina ; Žalmanová, Petra (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Matějka, Libor (vedoucí práce)
Z dříve vypracované studie v předmětu AG33, vznikla následující bakalářská práce, která tuto studii dále rozvádí do stupně Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provedení stavby. Téma práce má název Kulturní centrum Brno. Navrhovaná stavba se nachází v městské části Brno-střed, území je vymezeno svahem a úpatím hradu Špilberk při ulici Údolní v kontextu s přiléhajícím parkem Obilního trhu. Stavba je koncipována jako polyfunkční kulturní centrum se zaměřením na různorodé volnočasové aktivity lidí každého věku zahrnující uměleckou tvorbu, vzdělání, pohyb a celkový rozvoj osobnosti. Hlavní myšlenkou bylo vytvoření prostoru pro lidi, kde by se mohli volně sdružovat, kulturně se vzdělávat, vykonávat rekreační i pohybové aktivity a zároveň si mohli odpočinout od rychlého tempa života. Jednopodlažní objekt má tvar písmene U a díky svému uspořádání jednotlivých částí přirozeně vytváří předprostor pro veřejnost. Pochozí vegetační střecha navrhované stavby rozšiřuje pobytovou plochu kulturního života.
|
|
|
Kulturně společenské centrum u brněnské přehrady - architektonická studie objektů pro kulturně společenské i sportovní akce
Janečková, Kateřina ; Kotek, Jakub (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Návrh nabízí rozšíření využití brněnské přehrady. Nová stezka, která vede přes vybudovaný most ve střední části prochází skrz letní divadlo. Divadlo má za úkol stát se cílem návštěvníků. Chtěla jsem vybudovat místo, které bude zajímavé po celý rok a proto jsem vedle letní scény navrhla umístění i vnitřní scény. Divadlo bude obsahovat nezbytné funkční prostory pro stálou malou divadelní scénu a občerstvení. Budova je z velké části pod terénem. Její viditelnou část tvoří venkovní zastřešení, které je z lepených vazníků krytých ETFE folií, která velice dokonale propouští světlo. Tyto materiály a použitý travertinový obklad byly zvoleny z ohledem na místo (nechtěla jsem použít ocel, plast apod.). Stavba je svým umístěním do terénu a jižní orientací ekologická.
|
|
|
Konverzia mestského bloku v Ľubľani
Uhríková, Tatiana ; Rypl Žabčíková, Ada (oponent) ; Nový, Vítězslav (vedoucí práce)
Návrh urbanisticko – architektonickej štúdie vnútrobloku slúži ako ideový koncept konverzie historického mestského bloku Ľubľane a zároveň ponúka možné odpovede na problematiku zahusťovania centier miest, využitia vágnych mestských priestorov, ktoré stratili svoj význam. Prvá časť návrhu sa zaoberá riešením mikrourbanizmu vnútrobloku, ktorý v súčasnosti prechádza mnohými stavebnými úpravami, ktoré ale nakoniec viedli k jeho devastácií a degradácii prostredia. Návrh urbanizmu reaguje na živelnosť mestského organizmu, rešpektuje jeho jedinečný kontext a má za úlohu vytvoriť prirodzené prostredie, ktoré je schopné stať sa súčasťou lokality bez narušenia jej pôvodnej integrity a charakteru.Druhá časť návrhu predstavuje architektonickú štúdiu Kultúrneho centra s divadelnou scénou, ktorého idea a koncept vznikli ako výsledok úvah o zahusťovaní mesta a využívaní potenciálu „prázdnych miest” za účelom priniesť nové kvality a nový impulz života. Rovnako uplatňuje aj poznatky z diela Christophera Alexandra a jeho Jazyka vzorov, ktorý slúžil ako teoretický základ a veľký zdroj inšpirácie. Analytická časť a proces práce prirodzene vyústili do programu kultúrneho centra a divadla, ako vhodného a chýbajúceho prvku mesta, ktorý vytvorí silné centrum aktivity naprieč rozličnými vekovými skupinami a komunitou. Organizácia hmotovej štruktúry jednotlivých náplní a rozdelenie programu odpovedá na otázky urbanizmu, konkrétnych predstáv o fungovaní lokality, kvality prostredia a vytvárania pozitívnej geometrie verejného priestoru. Funkčná náplň v centre odzrkadľuje myšlienku zahusťovania v rámci organizácie priestoru a vytvára organizmus mesta v meste. Termín zahusťovania nie je myslený primárne ako zahusťovanie formálne, ale obsahové, ktoré prináša množstvo nových, rôznorodých aktivít do riešeného územia.
|
|
| |
|
|
Kulturní centrum Brno
Hanychová, Hana ; Teplý, Vladimír (oponent) ; Odvárka, Antonín (vedoucí práce) ; Štěpánek, Ladislav (vedoucí práce)
Kulturní centrum se nachází v brněnské části Starý Lískovec na Mikuláškově náměstí. Pozemek je terasovitého charakteru, je ohraničen zástavbou panelových domů. Ve spodní části se nachází dopravní uzel městské hromadné dopravy. Objekt je tvořen třemi hmotami – 2 kulturní sály a uprostřed obchodní pasáž. Obchodní pasáž kopíruje svah terénu, má tři podlaží, přičemž první a druhé je částečně zapuštěné do terénu. Velký sál se nachází na druhé terase a je napojen na 2.NP, malý sál je na třetí terase a je tedy napojen na 3.NP. Nosnou konstrukcí je železobetonový monolitický skelet v modulu 5x5m a 5x10m, v 1.NP tvoří obvodovou výplň železobetonová monolitická stěna, v dalších podlaží jsou to tvárnice YTONG. Jako zastřešení je zvolena plochá střecha. Schodiště jsou řešena jako eskalátory. Založení objektu je provedeno pomocí železobetonových pasů a patek.
|
|
| |
|
|
Konverze uvolněných historických objektů zámku, Žďár nad Sázavou
Gorejová, Andrea ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Areál byl od svého založení stěžejním bodem nejen blízkého okolí, ale celého kraje. Zakládající řád cisterciáckých mnichů jej založil v polovině 13. století uprostřed divokých žďárských vrchů. Klášter se významně zasadil o rozvoj zemědělství, vzdělanosti a také přinášel nové technologie. Největšímu rozkvětu se areál těšil pod vedením osvíceného opata Václava Vejmluvy, který se zasadil za architektonický unikát. Pozval architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela k navržení přestavby komplexu a navržení poutního kostela Sv.Jana Nepomuckého na Zelené Hoře. Právě tento unikát je dnes zapsán na seznam UNESCO pro svůj jedinečný styl barokní gotiky. Klášter byl zrušen dekretem císaře Josefa II. v roce 1784. Nedlouho po tom byl odkoupen šlechtou. Přes tyto události si komplex uchovával svou pozici kulturně vzdělávacího centra a nadále sloužil lidem.1930 zámek získává do vlastnictví rodina Kinských, avšak 1948 dochází ke znárodňování majetku, který přešel pod správu a vlastnictví státu. Toto období přineslo velký úpadek celého areálu, který po staletích o své výjimečné postavení přišel. Dnešní snaha o nápravu těchto chyb se započala po návratu majetku původním majitelům, rodině Kinských. Současný majitel Konstantin Kinský se snaží o navázání na tradici a osvětu. Velmi výhodná pozice, na spojnici velkých měst Prahy a Brna, architektonické a historické kvality ve spojení s krásou a rozmanitostí okolní přírody napomáhá zámku se stát významným turistickým centrem. Cílem je podtrhnout tuto pozici lukrativním zázemím a nabídkou vlastního zámku, avšak při zachování genia loci místa a podtržení jeho významu. Vzhledem k vytyčenému cíli a architektuře areálu jsem komplex rozčlenila do tří zón, které jsou proměnlivé čím hlouběji do areálu zacházíme. První zóna je veřejná, tvoří ji muzea, galerie a společenské prostory, je nejhlučnější a přístupná jako první. Slouží jak běžným návštěvníkům tak turistům, kteří jsou v areálu ubytovaní. Tato zóna je jakýmsi nárazníkem, chránícím postupné zklidňování. Druhá zóna je poloveřejná, slouží již žákům zdejší školy a návštěvníkům wellness a hostům hotelu. Tato zóna slouží také jako přístup a zklidňující filtr. Poslední zóna je polo-soukromá. Téměř v celém rozsahu ji zabírá park hotelu, který sahá ke břehu rybníku a sousedí se soukromými zahradami kněžny Tamary Kinské. Toto prostředí je oproštěno od veškerého hluku a nežádoucích elementů spojených s rušným provozem silnice a funkcích spojených s prvními zónami. Slouží jako útočiště. Všechny zóny jsou propojeny bezbariérovou krytou lávkou, která začíná v hotelu a končí až na samém kraji komplexu, muzeu ekologie. Tato lávka sloučí jako jakýsi prostředník a propojení mezi funkcemi a navyšuje nabízený komfort. Lávka je plně krytá a poskytuje tak bezpečnou cestu a útočiště před mnohdy syrovým místním počasím. Celý areál je koncipován jako všestranně objímající prostor. Areál slouží především pro potěchu mysli a duše a nechá do sebe prostupovat divokost a rozmanitost žďárské přírody. Měřítko zůstává velmi lidské a zabraňuje tak zahlcení návštěvníka. Slouží jako útočiště v divokosti krajiny a prostředí, jako místo vzdělanosti, kultury a historie.
|
host ::
RSS.