|
|
Hydrogeologie areálu Pražského hradu
Harmáček, Jakub ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrkal, Zbyněk (oponent)
Práce se zabývá hydrogeologií areálu Pražského hradu a blíže se zaměřuje na jeho III. nádvoří, kde se nachází významná archeologická lokalita ukryta pod betonovou deskou vlastního nádvoří. Díky přítomné podzemní vodě a jejímu vlivu na mikroklima pod touto deskou jsou archeologické památky ohroženy a je třeba zvolit správné konzervační příp. restaurátorské zásahy. Navzdory důležitosti vlivu vody na památky je prozkoumanost oblasti z hlediska hydrogeologie malá a většina dat pochází pouze ze stavebních zpráv, které pojednávají o hydrogeologii pouze okrajově. Cílem mé práce je kromě komplexní rešerše pomocí terénního měření tyto poznatky rozšířit a lépe popsat místní hydrogeologické poměry. V teoretické části se zaměřuji na zkompletování dosavadních poznatků o hydrogeologii a jejího ovlivnění člověkem. Na rešerši navazuje praktická část, kde za pomoci hydrodynamické zkoušky a hydrochemických rozborů klasifikuji původ vody a způsob, jakým proudí v půdě. Z literatury i provedených měření vyplývá, že voda se v oblasti nachází ve dvou horizontech: mělký kvartérní horizont v navážkách a voda proudící v ordovických vrstvách. Oba tyto kolektory spolu hydraulicky, alespoň lokálně v místě mého měření, nekomunikují a voda, která ohrožuje archeologické nálezy, je sycena ze srážek zasakujících se do půdy....
|
|
|
Katedrála sv. Víta v Praze: Liturgie, symbolika a architektonická imitace ve středověkých Čechách
Uličný, Petr ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Walczak, Marek (oponent)
Katedrála sv. Víta v Praze: Liturgie, symbolika a architektonická imitace ve středověkých Čechách V této disertační práci se soustřeďuji na Svatováclavskou kapli ve Svatovítské katedrále, jejíž neobvyklá forma má patrně dvojí význam: na jedné straně byla zřejmě navržena jako "znovuzrození" starší rotundy založené sv. Václavem a na straně druhé mohlo být záměrem kapli a celou katedrálu připodobnit k chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, kde kaple Kalvárie má stejné umístění jako Svatováclavská kaple. Důvodem proto mohlo být umístění císařských insignií, obsahujících cenné pašijové relikvie, které Karel získal v roce 1350, do blízkosti této kaple. Ze stejného důvodu zřejmě nechal císař kapli dekorovat polodrahokamovým obkladem, protože obsahovaly rudé skvrny, spojované s Kristovou krví a Pašijemi. Svatováclavská kaple společně se dvěma kaplemi zasvěcenými pašijím na hradě Karlštejně tak dala za vznik "pašijové" architektuře lucemburské doby. K ní je možné řadit také kostel sv. Markéty v cisterciáckém klášteře v Zlaté Koruně a kapli Vzkříšení při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, postavenou Václavem Králíkem z Buřenic zřejmě jako imitaci Rotundy chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Samotný kostel sv. Petra a Pavla byl přitom patrně zamýšlen jako architektonická imitace baziliky sv. Petra v Římě, kde byl Karel...
|
|
|
Tapiserie a gobelíny ze sbírek Pražského hradu
Pospíšilová, Denisa Isabella ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Anotace: Práce je věnována tapiseriím a gobelínům ze sbírek Pražského hradu, převážně zavěšeným v reprezentačních prostorách Hradu ale i těm, které jsou uložené v depozitářích Oddělení uměleckých sbírek Správy Pražského hradu. Gobelíny hrály významnou, doslova nezastupitelnou roli ve výzdobě interiérů Pražského hradu. Spoluvytvářejí slavnostní charakter běžně nepřístupných míst. Autorka práce se soustředí na bližší poznání tří barokních sérií výstižně nazvaných Antonius a Kleopatra a Měsíce. Soubor Antonius a Kleopatra pochází z přelomu 17. a 18. století. Konvoluty tapiserií z cyklu Měsíce (na Pražském hradě zastoupené dvojím způsobem - figurálním a nefigurálním) byly zhotovené jak na samém počátku 18. století tak v letech 1728-1736. Tapiserie s námětem čerpajícím ze života Antonia a Kleopatry tvoří osm kusů. Sedm z nich náleží do tzv. kmenového fondu sbírek Pražského hradu; osmý je ve Vídni. Podobnou historii má série Měsíců z 18. století. Celek tvoří deset tapiserií, z toho jich je devět umístěných na Hradě a desátý opět ve Vídni. Lapidárně vyjádřeno, práce se především věnuje barokním tapiseriím spoluvytvářejícím genia loci Pražského hradu. Po obecném krátkém úvodu sloužícím především jako informativní vhled do dané problematiky následuje nástin historie jednotlivých cyklů a především katalog, tvořící...
|
|
| |
|
|
Analýza antrakologického materiálu z Vladislavského sálu Pražského hradu
NOVOTNÁ, Michaela
Tato práce se věnuje analýze antrakologického materiálu z klenebního zásypu Vladislavského sálu na Pražském hradě. V rámci práce bylo na základě zmíněné metody zjištěno druhové složení uhlíků přítomných v zásypu, přičemž takto získané byly následně interpretovány a porovnány s jinými soubory podobných vlastností. Zároveň jsou v práci nastíněny okolnosti vzniku klenebního zásypu a možnost, kterými mohlo být do hlavního města dopravováno palivové dříví. V práci jsem čerpala z archeologických, archeobotanických a historickcýh pramenů a publikací.
|
|
|
Otto Rothmayer
Bejšovcová, Kristýna ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce je monografií architekta Otto Rothmayera. Její těžiště spočívá přirozeně v analýze symbiotické spolupráce s Josipem Plečnikem na Pražském hradě, soustředí se ale také na Rothmayerovy projekty mimo toto prostředí. Vedle vil, které Rothmayer projektoval pro své přátele, uměleckého kováře Otakara Hátleho a sochařku Hanu Wichterlovou, se bude práce věnovat především nedávno zrekonstruovanému rodinnému domu Boženy a Otto Rothmayerových v Praze- Střešovicích. Do souvislosti s architektonickou tvorbou práce uvede i Rothmayerovu celoživotní činnost designérskou. Monografie vyústí v pokus o zpřesnění místa Otto Rothmayera v obrazu české architektury 20. století.
|
|
|
Úpravy a prezentace Pražského hradu v období první republiky
Měchura, Petr ; Půtová, Barbora (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent) ; Maříková-Kubková, Jana (oponent)
Úpravy a prezentace Pražského hradu v období první republiky Hlavním tématem práce je rozbor jedné z nejmladších etap vývoje Pražského hradu. Proměna, kterou historické ústředí českého státu v období první republiky prošlo, je do jisté míry srovnatelná s tereziánskou přestavbou druhé poloviny 18. století, která sjednotila Hrad v jeho hmotě a navždy ovlivnila panorama Hradčan. Časově je tato etapa spojena se vznikem nového demokratického státu a obdobím první republiky vymezeném léty 1918 - 1938. Pro ucelení představy o stavebních aktivitách v areálu Pražského hradu před převratem je v práci věnována pozornost i nejbližší době předcházející roku 1918, a tam, kde je to pro lepší pochopení novodobých úprav důležité, nebylo možné se vyhnout stručným přehledům stavební historie. Rozbor a pokus o zhodnocení uvedené významné etapy vývoje areálu Pražského hradu jsou založeny na detailním poznání stavebních aktivit, jejichž výchozí zadání a cíle byly rozdílné. Tyto aktivity se týkaly různých částí Hradu, ale lze je rozdělit do tří okruhů reprezentovaných vůdčími osobnostmi - architekty a staviteli, Kamilem Hilbertem, Josipem Plečnikem a Karlem Fialou. Charakter objektů a území, jejichž úpravy tyto osobnosti vedly, se lišil, a stejně tak se lišil i přístup každé z nich. Práce sleduje zejména, jak rozdílný...
|
|
|
Wohlmutova varhanní kruchta v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Urych, Jan ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá architektonickou podobou varhanní kruchty, situované v chrámu sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě, která byla zrealizována mezi lety 1556-1561 podle návrhu Bonifáce Wohlmuta. Hlavním cílem této práce je především důkladná formální analýza tohoto díla; dále přiblížení funkce kruchty a její zasazení do významového kontextu sledovaného katedrálního prostoru, stejně tak i zařazení této kruchty do širšího rámce stavebních realizací spojených s osobností Bonifáce Wohlmuta. Varhanní kruchta zde bude představena v celkovém umělecko-historickém kontextu dané doby.
|
|
|
Svatojiřské abatyše a korunovace českých královen
Pacovský, Karel ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Lenka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá korunovacemi českých královen s důrazem na účast abatyší benediktinského kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Tento fenomén sleduje v průřezu celých jeho dějin, od první české korunovace v roce 1085 po poslední v roce 1836, a pokrývá tak dlouhé období od středověku přes raný novověk až po práh moderní doby. Cílem práce je objasnit vznik, vývoj a proměny úlohy, která svatojiřským abatyším během korunovačního obřadu připadla a která nemá jinde v Evropě obdoby. Pokouší se také určit, která konkrétní abatyše při které jednotlivé korunovaci asistovala, případně i zjistit podrobnější informace o jejím životě a nastínit situaci kláštera v dané době. K tomu využívá především svědectví dobových pramenů nejrůznější povahy, od letopisů a kronik, přes korunovační řády a popisy, listiny a deníky, po náhrobky a ikonografické prameny. Na základě provedeného výzkumu se ukazuje, že úloha abatyší při korunovacích se v průběhu staletí proměňovala. Zatímco ve středověku spočívala především v doprovodu královny, později se abatyše spolu s pražským arcibiskupem a nejvyšším purkrabím podílela na samotném aktu korunování. Ačkoli bývá za původce této tradice běžně považován Karel IV., je pravděpodobné, že tato zvyklost svými kořeny sahá již do doby přemyslovské. Klíčová slova:...
|
|
|
Italské inspirace středoevropské architektury
Brabcová, Anna ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Na konci 15. století na území Čech proniká renesanční tvarosloví, které se roku 1493 objevuje i na Pražském hradě v podobě oken Vladislavského sálu Starého královského paláce. Jejich podoba je historicky i stylově spjata s Budínským hradem, kam roku 1490 Vladislav II. Jagellonský přesídlil. Zde se setkal s prvotřídní tvorbou dvora Matyáše Korvína, pro nějž pracovali italští mistři. Vzory fragmentů oken nalezených v Budíně pak lze hledat na Palazzu Ducale Federica da Montefeltro v Urbinu, neboť Uhry byly díky královně Beatrici Aragonské z Neapole v živém kontaktu s Itálií.
|
host ::
RSS.