|
|
Evropeizace měst v České republice
Schacherlová, Sylva ; Martinková, Viera (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Diplomová práce Evropeizace měst v České republice se věnuje dopadům členství v Evropské unii na administrativní struktury vybraných měst. Jedná se o komparativní případovou studii měst různých velikostí a významů, konkrétně práce zkoumá hlavní město Praha, statutární město Plzeň a město s rozšířenou působností Písek. Cílem práce je objasnit, které instituce se v rámci vybraných městských administrativ věnují agendě EU. V práci jsou následovány tři dimenze konceptu evropeizace (top-down; bottom-up a horizontální), které umožňují sledovat danou problematiku z různých úhlů. Výzkumné otázky následují logiku těchto tří dimenzí a poslední výzkumná otázka se zabývá srovnáním evropeizace zkoumaných měst a identifikací rozdílů vyplývajících z jejich odlišné velikosti. Primárně je v práci čerpáno z rozhovorů s úředníky a politiky vybraných měst, kteří jsou za unijní agendu zodpovědní. Výsledky práce potvrzují teoretické předpoklady, že právě velikost měst má do značné míry vliv na správu unijní agendy. Roli zde hrají především finanční a administrativní kapacity, nastavení evropských fondů pro dané město a názory místních politických elit. Zatímco větší města Praha a Plzeň využívají mnoho institucí přímo určených ke správě unijní agendy na úrovni městských administrativ a v oblasti prosazování zájmů na půdě...
|
|
|
Vývoj středisek občanské vybavenosti na sídlištích: případová studie Plzeň
Bečvář, Daniel ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Bursa, Otakar (oponent)
Na sídlištích 2. poloviny 20. století byla občanská vybavenost zajišťována pomocí hierarchicky uspořádaných středisek občanské vybavenosti. Cílem této práce je zjistit, jaký byl vývoj středisek občanské vybavenosti v posledních 30 letech, a pokusit se vysvětlit, čím je dána diferenciace nabídky mezi jednotlivými středisky občanské vybavenosti. Teoretická část se opírá hlavně o koncepty výstavby socialistických sídlišť, včetně lokalizace a přehledu nabídky středisek občanské vybavenosti. Nechybí ani kapitola věnující se přímo městu Plzni. Zmíněna je konkrétní realizace sídlišť v Plzni i přístup k jejich regeneraci po roce 1989. Případová studie byla provedena na krajském městě Plzeň. Analýza byla založena na datech z terénního šetření, dobových i současných fotografiích a údajích z katastru nemovitostí. Bylo prokázáno, že diferenciace nabídky středisek občanské vybavenosti ovlivňuje soubor několika charakteristik. Jako nejdůležitější charakteristiky byly vybrány: doba výstavby, umístění sídliště v rámci města, technický stav budovy a subjektivně vnímaná atmosféra. Klíčová slova: střediska občanské vybavenosti, sídliště, post-socialistické město, Plzeň
|
|
| |
|
|
Vzpomínky a paměti obyvatel Plzně v pozdním 19. a v první polovině 20. století
MARTINOVSKÁ, Soňa
Disertační práce si klade za cíl představit soubor vzpomínek a pamětí zachovaných v Plzni z období pozdního 19. a z první poloviny 20. století. Jejím záměrem je rovněž začlenit zkoumaná díla do širšího kontextu v rámci výzkumu pramenů osobní povahy. První kapitola se proto zabývá historií těchto pramenů jakožto předmětů badatelského zájmu a možnostmi jejich využití. Z hlediska metodologie se práce následně snaží provést komplexní analýzu reprezentativního vzorku těchto pramenů. Posuzuje přitom vnitřní a vnější znaky zkoumaných textů, ale zaměřuje se rovněž na přiblížení životních osudů jednotlivých autorů a snaží se odhalit jejich možné motivace pro tvorbu děl. Disertace dále usiluje o vzájemnou komparaci zvolených pramenů, především z hlediska jejich povahy a obsahu. Soustřeďuje se přitom na postižení různých metod sebeprezentace pisatelů skrz vytvořená díla a na upevňování jejich identit prostřednictvím zaznamenaných narativů. Věnuje se ale i způsobům zobrazení města Plzně a proměnám každodenního života v jeho ulicích. V neposlední řadě se potom zabývá i odrazem velkých politických událostí ve srovnávaných dílech. Celkově se předkládaná práce snaží přispět k hlubšímu poznání problematické a proměnlivé éry novodobých dějin a poodhalit přitom myšlenkový svět a způsoby jednání tehdejších lidí.
|
|
|
Typy firem a jejich odvětvová blízkost v průmyslové zóně Borská pole
Mlnářík, Vojtěch ; Květoň, Viktor (vedoucí práce) ; Nemeškal, Jiří (oponent)
Cílem této bakalářské práce je přinést detailní pohled na strukturu firem a její vývoj v rámci úspěšné, veřejným sektorem zřízené, průmyslové zóny Borská pole v Plzni. Na základě veřejně dostupných informací a analýzy internetových stránek jednotlivých subjektů byly firmy rozřazeny do 6 typů a následně byly zhodnoceny vývojové tendence a aktuální stav podle poměru zastoupení jednotlivých kategorií. U firem z výrobního sektoru byla pomocí ex-ante metodického přístupu konceptu příbuzné rozmanitosti zjišťována míra odvětvové blízkosti, tj. zda je skladba sledovaných firem diversifikovaná, příbuzně rozmanitá nebo specializovaná. Na základě provedeného výzkumu byl identifikován relativně vysoký podíl firem, které provozují své aktivity v nevýrobních sektorech a celkově je zde možné sledovat kvalitativní posun činností od zpočátku převažující výroby směrem k terciérním a kvartérním aktivitám. V neposlední řadě bylo zjištěno, že průmyslová skladba firem v rámci zóny je poměrně nepříbuzně diversifikovaná. Klíčová slova: typologie firem, míra odvětvové blízkosti, příbuzná rozmanitost, průmyslová zóna, Plzeň
|
|
|
Image vybrané destinace
ROZTOČIL, Jiří
Image a brand destinace jsou důležitými konkurenčními nástroji destinačního marketingu. Organizace destinačního managementu by měly dbát na dobrou pověst a silnou značku, aby destinace obstála v konkurenčním boji. Bakalářská práce se zabývá hodnocením image města Plzně jako destinace cestovního ruchu. Hodnocení image je důležité nejen pro organizace destinačního managementu, ale pro všechny stakeholdery v destinaci, které ho mohou společně utvářet. Bakalářská práce vychází z výsledků dotazníkového šetření provedeného od září do prosince 2016, kterého se zúčastnilo 206 respondentů. Město Plzeň je velmi silně spojováno s pivem a pivovarnickou tradicí. Výsledky také potvrzují pozitivní vliv projektu Evropské hlavní město kultury 2015, protože respondenti si často pojí město s kulturou nebo kulturní atraktivitou. Výsledky šetření identifikují nové motivy, které lze využít v destinačním marketingu, jako silné značky sportovních klubů (FC Viktoria Plzeň, HC Škoda Plzeň) nebo úspěšných produktů (Škoda, Pilsner Urquell). Tyto zjištěné prvky image je třeba sledovat a posílit je, aby pozitivně působily na potenciální a současné návštěvníky města.
|
|
|
Informovanost veřejnosti v Plzeňském kraji o canisterapii
NĚMCOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce zpracovává téma Informovanost veřejnosti v Plzeňském kraji o canisterapii a je rozdělena na dvě části. V teoretické části se zabývám obecně canisterapií, její historií, formami, metodami či canisterapeutickými technikami pro její využití. V praktické části se zabývám tím, jak je široká veřejnost informována, popřípadě jak je canisterapie širokou veřejností využívána v Plzeňském kraji. Základní informace byly získávány formou dotazníkového šetření. Výsledky dotazníku ukázaly, že respondenti z Plzeňského kraje znají canisterapii, ví kde a jak se používá, ale neznají canisterapeutická sdružení, kde by i oni mohli pomoci.
|
|
|
Mezi tradicí a modernitou: město v průmyslovém věku. Severočeská architektura v první polovině 20. století
Zeman, Jaroslav ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Švácha, Rostislav (oponent) ; Vorlík, Petr (oponent)
Severočeská průmyslová oblast, osídlená především německým obyvatelstvem, prošla od poloviny 19. století nebývalým urbanistickým a demografickým růstem. Zásadní zlom znamenal především nástup průmyslové revoluce, neboť nejvýrazněji se na její podobě podepsala následující období. Charakteristickým znakem zdejších měst je překotný urbanistický rozvoj, který šel ruku v ruce se stavebním kvasem. Tím vznikla působivá skrumáž vzájemně koexistujících průmyslových areálů, honosných vil, pompézních veřejných budov, velkorysých zahradních čtvrtí a maloměstské zástavby, vytvářející zdejšího svérázného genia loci. Pohraniční oblasti byly již odedávna rušnou křižovatku kultur, dějin a ideologií, v níž se mísili a vzájemně ovlivňovali Češi, Němci a Židé a odráží tak složité etnické vztahy na území dnešní České republiky. Práce se zaměřuje na architekturu českých Němců, která tvořila přirozený protipól architektuře české majority. Jejím cílem je tento "druhý proud" kultury zasadit do širšího středoevropského kontextu, najít a definovat specifika stavební produkce českých Němců. Za tímto účelem byla zvolena trojice průmyslových aglomerací, Ústí nad Labem, Liberec a Jablonec nad Nisou, které jsou zároveň srovnány s obdobnými lokalitami v českém (Plzeň) i německém (Saská Kamenice) prostředí.
|
|
| |
|
|
Dopady titulu Evropské hlavní město kultury 2015 na město Plzeň
Brázdilová, Michaela ; Pešek, Ondřej (vedoucí práce) ; Koudelka, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá projektem Plzeň-Evropské hlavní město kultury 2015. Práce si klade za cíl vyhodnotit úspěšnost projektu a zmapovat jeho dopady. Teoretická část práce se věnuje především marketingu měst a obcí, v části praktické jsou tyto poznatky aplikovány na konkrétní případ Plzně. Jsou popsány marketingové a komunikační aktivity spojené s projektem Evropské hlavní město kultury. Stěžejní kapitola se věnuje dopadům projektu, ať už se jedná o návštěvnost akcí nebo ekonomické dopady, poslední kapitola poté udržitelnosti projektu. Podkladem pro teoretickou část byla odborná literatura týkající se městského marketingu, při vypracování části praktické pak stěžejním zdrojem informací byly interní zdroje společnosti Plzeň 2015 a evaluace projektu.
|
host ::
RSS.