Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 88 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Staročínská filosofie a výchova.
Šotola, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Hlavním tématem této práce je filosofie výchovy ve starověké Číně a starověkém Řecku. Jedná se o ontologické a gnozeologické srovnání filosofického díla Tao-te-t'ing, jehož autorství je přisuzováno mudrci Laotzimu, a filosofie výchovy Platóna, především jeho díla Ústava. Práce se snaží předestřít dva úhly pohledu na pojetí člověka, na jeho místo v celku světa a z toho vycházející mravní ponaučení neboli výchovu. Metodou srovnání se práce snaží klást vedle sebe dvě učení vycházející z odlišných kulturních prostředí. Ve třetí srovnávací části této práce se autor snaží čtenáři nabídnout analogie a různice obou těchto filosofií. Srovnání tak nabízí úvahy nad společnými charakteristikami starověkých filosoficky orientovaných děl, neboli úvahy nad tím jak tito starověcí myslitelé chápali člověka a jeho roli v řádu přírody. Klíčová slova: Laotzi, Platón, mezikulturní dialog, filosofie výchovy
Filosofie výchovy
Řezník, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Blažková, Miloslava (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na filosofii výchovy. Autor práce čtenáře seznamuje s moderním chápáním výchovy a s Platónovým pojetím péče o duši. Tato bakalářská práce se skládá ze tří částí. V první části se nachází několik otázek, zabývajících se podstatou výchovy, duše, vědění atd. V druhé části je vyložena . Třetí část pojednává o autorově zkušenosti se školským systémem a univerzitou. Hlavním námětem této práce je porozumění světu a sobě samému, na základě Platónova chápání duše. V práci je popisována Platónova péče o duši na základě díla českého filosofa Jana Patočky. Autor této práce předkládá návrh, jak je možné využít péči o duši ve filosofii výchovy.
Polis mezi Platonovou a Aristotelovou filozofií
Nikl, Lukáš ; Milko, Pavel (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
V mé práci jsem se pokusil osvětlit důvody a způsoby toho, jak Platon a Aristoteles pojímají politickou filozofii. Oba žili v, pro Antické Řecko, těžké době, i když každý v trochu jiném druhu krize, což značně ovlivnilo jejich myšlení, životy, práci. I když se mezi jejich vystoupeními doba i s prostředky myšlení změnila, a samozřejmě, že můžeme najít mytické jádro v obou pracích, i když u obou odlišné. Odlišná je i jejich metafyzika a způsoby, jakým s myšlením pracují. Zatímco Platonovo myšlení je založeno na celostně myšleném, místy až kruhově se uzavírajícím myšlením, Aristoteles vychází ze svého, více konkrétního, pojetí universa. Nicméně je spojuje jejich snaha o změnu myšlení o společnosti, politice, či ontologii. Nicméně každý se snaží reformovat jinou obec. Platon myšlení v obci, která trpí eliticko oligarchickou krizí, a Aristoteles myšlení v obci v průběhu nástupu Makedonců. Samozřejmě, že se nelze slepě vztahovat k jejich filosofii ve smyslu její užitečnosti. Na druhé straně nám znalost jejich myšlení může poskytnout barvitou inspirací i v dnešní době a jejich krizích.
Platonská a Archimédovská tělesa a jejich vlastnosti ve výuce matematiky na středních školách
Dohnalová, Eva ; Robová, Jarmila (vedoucí práce) ; Halas, Zdeněk (oponent)
Název práce: Platónská a archimédovská tělesa a jejich vlastnosti ve výuce matematiky na středních školách Autor: Eva Dohnalová Katedra: Katedra didaktiky matematiky Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Jarmila Robová, CSc. Abstrakt: Tato diplomová práce vznikla jako rozšíření mé bakalářské práce a je určena pro všechny zájemce o geometrii pravidelných a polopravidelných mnohostěnů. Jedná se o ucelený text shrnující stručnou historii, popis a klasifikaci těles pravidelných a polopravidelných. Obsahuje také důkaz Descartovy a Eulerovy věty a důkazy o počtu pravidelných a polopravidelných mnohostěnů. Lze ji také použít jako pomůcku při seznamování studentů s pravidelnými a polopravidelnými mnohostěny na středních školách. Text je doplněn obrázky z převážné části vytvořenými v modelovacích softwarech GeoGebra a Cabri3D. Klíčová slova: Pravidelné mnohostěny, platónská tělesa, Platón, polopravidelné mnohostěny, archimédovská tělesa, Archimédés, dualismus, Descartova věta, Eulerova věta.
Obstojí Popperova kritika Platóna proti dalším interpretacím?
Pokorný, Pavel ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Hlavním záměrem této práce je zodpovědět následující otázku: Obstojí Popperova kritika Platóna proti dalším interpretacím? Tu autor zodpovídá tak, že objasňuje Popperovy předpoklady, komparuje je jak s Platónovými primárními texty, tak se sekundárními prameny dalších interpretů (Gadamer, Reale, Graeser, Patočka a Strauss). Při zodpovězení hlavní otázky této práce autor postupuje následujícím způsobem: V první kapitole se zaměřuje na kontext Popperova hodnocení Platóna a objasňuje pojmové rozlišení otevřené a uzavřené společnosti. Používá zde i momenty z Popperova vlastního života. Ve druhé kapitole autor vysvětluje Platónovu politickou filosofii na základě analýzy Zákonů (Leges) a Ústavy (Respublica), což jsou texty, které formulují hlavní myšlenky Platónovy politické filosofie, a rovněž Popper z nich ve svých analýzách vychází. Ve třetí kapitole pak autor prezentuje výklad Popperovy kritiky Platona z prvního dílu Otevřené společnosti a jejích nepřátel, přičemž se zaměřuje zvláště na Popperovu formulaci tzv. "zákona revolucí", která se zakládá na předpokladu platnosti historicismu v Platónově výkladu vývoje společnosti, a nařčení Platóna z rasismu. V poslední kapitole autor analyzuje Popperova kritická tvrzení formulovaná vůči Platónovi a konfrontuje je s dalšími interpretacemi Platónova...
Sofisté z perspektivy Platóna, Aristotela a Hegelova uznání
Dovhoruk, Ivanna ; Thein, Karel (vedoucí práce) ; Jinek, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce představuje zkoumání původních stop negativní a pozitivní kritiky sofistů. Skrze interpretaci relevantních pasáží vybraných děl Platóna, Aristotela a Hegela se pokusíme o uchopení hlavních důvodů, jež tyto myslitele vedly k zavržení sofistiky, respektive k jejímu uznání. Nebudou zde tudíž zohledňováni sofisté jako filosofický jev, nýbrž to, co o nich říkají Platón, Aristotelés a Hegel. Zároveň se vzdáváme veškeré kritiky a hodnocení v tom smyslu, že nechceme hledat výhody a nevýhody těchto stanovisek; chceme jen vědět, jaká jsou. Obsahem první kapitoly jsou dílčí interpretace čtyř Platónových dialogů Prótagoras, Gorgias, Sofistés a Euthydémos. V kapitole druhé se pokusíme pomocí Aristotelova výkladu v prvních patnácti kapitolách jeho spisu O sofistických důkazech nahlédnout odůvodnění jeho nepříznivého posouzení sofistů. Třetí kapitola zkoumá Hegelovo uznání sofistiky, které vyplývá z jeho pojetí dějin filosofie jako nutného procesu vývoje v Dějinách filosofie. Závěr práce předloží výsledky zkoumání a její celkové shrnutí.
"Člověk" u Ibn Rušda a Maimonida
Kopecká, Pavlína ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent)
Diplomová práce interpretuje pojetí člověka v díle ibn Rušda a Maimonida, dvou významných představitelů vrcholné arabské a židovské středověké filozofie. Ta v sobě slučuje filozofickou tradici antického Řecka, zejm. Aristotela, s náboženským viděním světa. Ibn Rušd i Maimonides se snažili tyto tradice harmonizovat, přičemž se museli vypořádat s mnohými protikladnými názory, které pramenily z rozdílu mezi náboženským a antickým světem. V tomto intelektuálním prostředí se tak vytvářejí originální teze a přístupy k uchopování skutečnosti, světa a člověka v něm. Problematika člověka je v práci zkoumána ve třech rovinách. První rovinu tvoří vztah člověka a stvoření, který se dotýká otázky původu světa, lidské duše a zmrtvýchvstání. Na druhé rovině, člověk a svět, se práce věnuje popisu světa, lidskému poznání a teorii proroctví. Etické a politické názory jsou analyzovány na třetí rovině, jež představuje pozici člověka ve vztahu k obci. Klíčová slova Ibn Rušd, Maimonides, Aristotelés, Platón, novoplatonismus, filozofie, náboženství, Korán, Tóra, člověk, svět, stvoření, věčnost, duše, zmrtvýchvstání, emanace, poznání, iluminace, aktivní intelekt, proroctví, politika, etika, ctnost, blaženost.
Pravidelné mnohostěny a jejich vlastnosti
Pavlovičová, Eva ; Robová, Jarmila (vedoucí práce) ; Halas, Zdeněk (oponent)
Tato práce je určena pro všechny zájemce z řad široké veřejnosti, zvláště pro zájemce o geometrii pravidelných mnohostěnů. Lze ji samozřejmě použít i jako pomůcku při výuce pravidelných mnohostěnů. Jedná se o ucelený text shrnující popis, historii, klasifikaci každého z pěti pravidelných těles. Dále jsou uvedeny jejich vlastnosti a výskyt. Součástí práce jsou nejen základní výpočty povrchů a objemů těchto pěti těles, ale také poloměrů kulových ploch jim opsaných a vepsaných. Text je doplněn názornými obrázky vytvořenými v aplikacích GeoGebra a Cabri3D. Některé kapitoly jsou doplněny fotografiemi.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 88 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.