|
| |
|
|
Nakladatelství Franze Kafky a jeho role v kontextu české nakladatelské kultury
Korčeková, Denisa ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce se zabývá Nakladatelstvím Franze Kafky. Jedná se o případovou studii, v níž je popsána problematika spojená s postavením malého úzkoprofilového knižního nakladatelství na současném knižním trhu. Nakladatelství oficiálně vzniklo v roce 1991 v Praze při nově vzniklé kulturní neziskové organizaci Společnost Franze Kafky a funguje dodnes. Pro pochopení dobového kontextu je nastíněna transformace a historie knižního trhu od roku 1990 do roku 2016. V druhé části práce je zpracována historie Nakladatelství Franze Kafky, rozdělená do dvou etap podle dvou doposud úřadujících šéfredaktorek - Marty Železné a Markéty Mališové. Dále je popsán a analyzován způsob nakladatelské praxe a vnitřní chod organizace a její možné odlišnosti od běžného procesu vzniku knihy. Následně je představena knižní produkce a tři hlavní profilové edice, u kterých je popsáno ideové a technické pozadí realizace. Cílem práce je ucelený popis historie a současnosti Nakladatelství Franze Kafky.
|
|
|
České podoby Franze Kafky před druhou světovou válkou
Soukup, Jiří ; Holý, Jiří (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Vojvodík, Josef (oponent)
Přítomná práce je věnována analýze proměn recepce Franze Kafky v českém prostředí před druhou světovou válkou, konkrétně zkoumání českých překladů a českojazyčných kritických reflexí jeho prací. Práce je rozdělena do dvou časově symetrických částí: první je věnována Kafkově recepci za života (1909-1922), druhá recepci po jeho smrti (1924-1939). V první části jsou tematizovány překlady Kafkových úředních publikací v kontextu jejich vzniku, problematiky Kafkova autorského podílu na vzniku původních textů jako zdroje pro jejich překlad a zasazení těchto textů do celku Kafkova díla a do kontextu jeho beletristických prací; pozornost je dále věnována prosopograficky orientovanému zkoumání recepce Kafkových beletristických textů za jeho života a analýze odlišných překladatelských strategií autorů, kteří za Kafkova života převedli jeho texty do češtiny (Milena Jesenská, Milena Illová, Jaroslav Dohnal), Kafkových reakcí na ně a toho, jak se zpětně odrážejí v jeho tvorbě. Zkoumání ve druhé části práce je členěno především podle jednotlivých linií recepce, jejichž těžiště se postupně přesouvá od expresionisticky k surrealisticky zaměřeným interpretacím; analýza postupných proměn Kafkova obrazu v českém tisku odrážející proměňující se vnímání jeho postavy a díla zřetelně ukazuje, že Kafka nebyl ve třicátých...
|
|
|
Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na České země a středoevropské poměry
Salfellner, Harald ; Hlaváčková, Ludmila (vedoucí práce) ; Fialová, Ludmila (oponent) ; Pock, Lumír (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Studijní program: Dějiny lékařství Abstrakt disertační práce Pandemie španělské chřipky 1918/19 se zvláštním zřetelem na České země a středoevropské poměry Dr. med. univ. Harald Salfellner Praha, 2017 Abstrakt Na konci první světové války, v letech 1918 a 1919, postihla lidstvo dosud nevídaná pandemie chřipky, jíž během několika málo měsíců padlo za oběť více lidí, než ve všech bitvách první světové války 1914-18 dohromady. Přesný počet obětí není znám a je dnes různými prameny udáván mezi 20 a 50 miliony. S výjimkou několika odlehlých ostrůvků byl touto takzvanou španělskou chřipkou postižen celý svět, zvláštní měrou pak Evropa vykrvácená industriálně vedenou válkou. V létě roku 1918 dorazila pandemie v podobě první, relativně neškodné vlny, do českých zemí, o několik týdnů později se nemoc proměnila ve smrtelné ohrožení, kterému i u Vltavy podlehly tisíce lidí. Zatímco v říjnu 1918 povstávala z trosek rakouského mnohonárodního státu první Československá republika a davy ve městech jásaly, hleděly tisíce nemocných svírané horečkou a kašlem za zataženými závěsy vstříc svému nejistému osudu. Zatímco v USA byla chřipková pandemie jakožto největší zdravotní katastrofa 20. století podrobně probádána v četných vědeckých příspěvcích a monografiích, existují v mnoha...
|
|
|
Milan Kundera a intertextualita
Grušová, Mariana ; Charvát, Martin (vedoucí práce) ; Češka, Jakub (oponent)
Diplomová práce Milan Kundera a intertextualita se zabývá aspekty intertextuality v jeho románech. V první části práce je nastíněna intertextualita obecně, teorie románu a přístupy několika literárních teoretiků k této problematice. Druhá polovina práce analýzou intertextuality v Kunderové síle v různých podobách, převážně na základě motivů snu a tělesnosti. Největší důraz je kladen na zkoumání odkazu Kafky v kontextu Kunderova díla, zejména v románech Žert a Kniha smíchu a zapomnění.
|
|
|
Od lingvistických anomálií k subverzi moci: Narušování jazyka moci a vyjádření vykořeněnosti skrze střídání a míšení jazyků v literatuře
Zelenková, Alena ; Jirsa, Tomáš (vedoucí práce) ; Pokorný, Martin (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá střídání kódů, tedy užití více jazyků v rámci jedné promluvy, jako stěžejní strukturní prvek polyfonie ve vybraných literárních dílech, mezi která patří za prvé Borderlands: The New Mestiza = La Frontera (1987) chicanské autorky Glorie Anzaldúy, která prostřednictvím několika jazyků zakládá literární tradici tak, aby byla schopna reflektovat život v pohraničí. Za druhé román Vystěhovalci (1992) německého spisovatele Winfrieda Georga Sebalda, který skrze fotografie a vícejazyčné promluvy jednotlivých protagonistů vyvolává dojem autentického vyprávění. Třetí okruh tvoří povídky Franze Kafky. Předmětem zájmu příslušné kapitoly jsou gesta, která prakticky tvoří jednotlivé povídky-fragmenty. Konečně se práce zastaví u prolínání různých jazykových struktur intimních sfér prvkem jazyka moci, diskurzu socialistického realismu, v Zahradní slavnosti (1963) Václava Havla skrze repetice a variace.
|
|
|
Eduard Goldstücker (1913 - 2000). Significant Prague germanist, journalist and politician.
Kříž, Jiří ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato diplomová práce představuje důležité biografické prameny pro bádání o velké osobnosti evropské germanistiky, publicistiky a politiky, Prof. Eduardu Goldstückerovi (1913-2000): Prozesse: Erfahrungen eines Mitteleuropäers (1989), Vzpomínky 1913-1945 (2003), Vzpomínky 1945-1968 (2005) a Von der Stunde der Hoffnung zur Stunde des Nichts: Gespräche (2009). Jako souřadnicová osa pro znázornění a pochopení vývoje a rozsáhlé oblasti působení tohoto germanisty jedinečného typu slouží masivní sociální a historické proměny v Evropě 20. století: Velká hospodářská krize, světové války, antisemitismus, fašismus, studená válka, stalinismus, pražské jaro i doba po pádu železné opony. V centru zájmu této práce stojí zejména Goldstückerova činnost odborná, editorská a vzájemně se prolínající angažmá v oblasti diplomacie, politiky a publicistiky, jež z něho činí věděckou a společenskou osobnost mimořádného významu.
|
|
|
Odraz díla Franze Kafky v tvorbě Villyho Sørensena
Foktová, Martina ; Březinová, Helena (vedoucí práce) ; Hartlová, Dagmar (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou a interpretací povídek "Vražda - Kafkovská idyla" a "Tygři" z povídkové sbírky Sære historier (1963) od dánského spisovatele Villyho Sørensena. Práce si klade za cíl dokázat podobnost mezi povídkami Villyho Sørensena s tvorbou Franze Kafky. Autorka vychází z hypotézy, že oba spisovatelé užívají parabolu jako hlavní výrazový prostředek. V první kapitole práce je představen Villy Sørensen a doba, ve které žil, spolu s fantastickou prózou, jejímž představitelem Sørensen je. Dále autorka charakterizuje parabolu pomocí definic s příklady ze světové literatury. V rozboru povídky "Vražda" dochází nejen k interpretaci povídky jako takové, ale také k jejímu srovnání s románem Proces od Franze Kafky. Následně je podrobena rozboru povídka "Tygři".
|
|
|
Female characters in the work of Franz Kafka
Svobodová, Karolína ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Práce se zabývá ženskými postavami ve vybraných dílech Franze Kafky (1883-1924), známého představitele pražské německé literatury. Jedná se o povídku Proměna (1915) a posmrtně vydané románové fragmenty Nezvěstný (1927), Proces (1925) a Zámek (1926). V práci je tematizováno, jak jsou jednotlivé ženské postavy v těchto textech zobrazeny, jakou hrají roli v životě protagonisty a jak jej ovlivňují. V popředí přitom stojí interakce mezi mužskými hlavními postavami a ženskými vedlejšími postavami. Práce postupuje převážně metodou analýzy textu, aniž by vytvářela souvislosti mezi fiktivními ženami v dílech autora a skutečnými ženami v jeho životě. V každém z vybraných textů jsou nejprve zvlášť analyzovány ženské postavy a poté jsou mezi sebou porovnávány. Závěr slouží ke srovnání všech ženských postav v těchto dílech a k formulaci obecné teze o těchto postavách.
|
|
|
Loď jako prostor střetávání života a smrti: nautická metaforika v literární moderně
Ondroušková, Světlana ; Málek, Petr (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent)
5 Abstrakt Diplomová práce pojednává o tématu nautické metaforiky v literární moderně v jejím širokém pojetí dle Silvia Vietty. Kromě samotného tématu, s důrazem na dílo Franze Kafky, tak postihuje i proměny v chápání jeho atributů, které vedly ke specifické obraznosti v literární moderně přelomu 19. a 20. století. Celá práce se opírá především o uchopení nautického prostoru jako hladkého, nomádského prostoru, jehož charakteristiku formulovali Deleuze a Guattari. První část, vycházející z tezí Bachelardovy hmotné obraznosti, se zabývá především charakteristikou literárního prostoru formovaného mořskou masou a možností alegorického čtení těchto obrazů. Hydraulika moře dává prostoru jeho jedinečné vlastnosti: beztvarost, proměnlivost a ambivalenci. Ty umožňují chápat nautický prostor nejenom jako prostor dění, ale otevírají jej i dění prostoru, tedy přiřazují význam i aktivitě a dynamice tvárnosti samotné hmoty. Druhá část navazuje na tradici nautické metaforiky v evropské literatuře, její antické a křesťanské kořeny. Proměna symboliky lodi s počátkem zámořských plaveb, kdy se loď stává předmětem technického a civilizačního pokroku, je pojednána na díle Komenského. Ukazuje se také důležitost nautické metaforiky pro romantickou senzibilitu v souvislosti s diskuzí o vznešenu. Ta daleko dříve ovlivňuje výtvarné...
|
host ::
RSS.