|
|
Jazyk české menšiny v obci Šumice v rumunském Banátě
Frnochová, Adéla ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu nářečí češtiny v jazykových enklávách v zahraničí. Cílem práce je popis jazyka české menšiny v obci Šumice v rumunském Banátě, a to ve všech tradičních jazykových rovinách: hláskoslovné, tvaroslovné, syntaktické, lexikální i slovotvorné. Výzkum byl zaměřen pouze na mluvu nejstarší generace, tedy osob starších šedesáti pěti let. V úvodu práce se autorka zabývá dějinami českých přistěhovalců v Rumunsku a jejich současným životem. Zvláštní pozornost je věnována historii obce Šumice. V následující části práce jsou popsány metody sběru materiálu a jeho zpracování. K práci byly použity výsledky dotazníkového výzkumu a přepisy nahrávek mluvených projevů. Jako srovnávací materiál sloužily přepisy nahrávek z roku 1971 a doklady ze Šumice v Českém jazykovém atlase. Výsledky výzkumu jsou popsány postupně pro každou jazykovou rovinu. Uváděny jsou nejen jevy zjištěné na základě dotazníkového výzkumu, ale i jevy zachycené pouze v nahrávkách. Pozornost je věnována zejména jevům, které umožňují zařazení šumického nářečí do některé z nářečních skupin českého jazyka, dále pak prvkům archaickým a prvkům ovliněným cizími jazyky (zejména rumunštinou a němčinou). V závěru práce jsou shrnuty zjištěné poznatky. V šumické češtině se vyskytuje mnoho archaismů, které byly typické pro...
|
|
|
Jazyk české menšiny ve vesnici Repinka na Sibiři
Hakenová, Barbora ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Andrlová Fidlerová, Alena (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu nářečí češtiny v jazykových enklávách v zahraničí. Cílem práce je popis jazyka české menšiny v obci Repinka a jejím okolí (Voskresenka, Novohrádka) v Rusku, v Omské oblasti (Kalačinském rajónu), a to v těchto jazykových rovinách: hláskoslovné, tvaroslovné, syntaktické a okrajově také lexikální. Vzhledem k tomu, že lidé mladších generací už česky vůbec nemluví, byl výzkum zaměřen pouze na mluvu nejstarších generací, tedy osob starších pětapadesáti let. V úvodu práce se autorka zabývá dějinami českých vystěhovalců do oblastí bývalého carského Ruska. Více se zaměřuje na oblasti, které nějak souvisejí s emigrací na Sibiř. Dále popisuje dosavadní výzkumy, které byly provedeny v české komunitě v Omské oblasti. Přináší informace o tamních nositelích českého jazyka. Tato jazyková enkláva u nás nebyla nikdy popsána, doposud se jí zabývali pouze badatelé z Ruské federace. K práci byly použity přepisy nahrávek mluvených projevů a zápisy modliteb, v nichž byla čeština zaznamenána cyrilicí. Výsledky výzkumu jsou vysvětleny postupně pro každou jazykovou rovinu. Pozornost je věnována zejména jevům, které umožňují zařazení tohoto nářečí do některé z nářečních skupin českého jazyka, a prvkům ovlivněných cizími jazyky (zejména ruštinou, méně pak ukrajinštinou). V závěru práce...
|
|
|
Push: Translation and Stylistic Analysis of Selected Passages From the Novel
Hašková, Nikol ; Ženíšek, Jakub (vedoucí práce) ; Lancová, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce si klade za cíl prozkoumat nekovenční řečový registr obsažený v Sapphiřině románu PUSH. Praktická část práce je věnována anglicko-českému překladu první kapitoly a závěřečných dvou odstavců knihy. Teoretická část práce se zaměřuje stylistickou analýzu překladu a zkoumá různé textové prvky, jako je řečový registr, vulgarismy, idiomatické výrazy či místopisné názvy. V praktické části jsou dále zohledněna a vysvětlena rozhodnutí učiněná během samotného procesu překladu. Součástí práce jsou také kapitoly zabývající se autorčiným životopisem a stručným úvodem do teorie překladu, v němž jsou mimo jiné rozebrány teorie Jiřího Levého, Dagmar Knittlové, Theodora Savoryho a Eugena Nidy.
|
|
|
Dialects of English in computer games
Opanasiuk, Yevhenii ; Walek, Agata (oponent) ; Sučková, Magda (vedoucí práce)
This bachelor thesis deals with the analysis of the English dialects that appear in video games. Its aim is to analyze the use of different dialects in the Grand Theft Auto game series. The theoretical part is focused on providing the necessary concepts related to sociolinguistics, varieties of the language, dialects, accents, and game industry. The practical part is focused on the linguistic analysis of the English dialects that appear in the GTA game series. This analysis identifies game characters' dialects from a grammatical and phonological perspective and explains the reasons that led game developers to choose those dialects.
|
|
| |
|
|
Pohádky o sebeurčení
Sachrová, Tereza ; Babáková, Bernardeta (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci představuji pohádkové příběhy s názvem Příběhy od Beztrud ve formě autorské knihy. Jedná se o 12 příběhů, ve kterých vystupuje dvojice Lutynka a Hynek žijící na opuštěné úzkokolejce blízko vlakového nádraží v místě zvaném Beztrudy. Zde žijí s osmnácti člennou smečkou psů, s kočkou bez jedné packy Prlenkou, napůl psem napůl liškou Bařinkou a ochočeným hýlem. Se svými přáteli čelí jak všedním problémům (obstarávání jídla, měnící se roční období, rozrůstající se smečka psů, stáčení medu, cesta na ples aj.), tak i traumatům, společenským abnormalitám, problémům s nadvládou mocných nebo absenci stabilního zázemí pro život. Prostředí příběhů - Beztrudy jsou parafráze na Beskydy, kterými je prostředí příběhů inspirované. Cílem práce bylo vytvořit ekofeministický text podobný pohádkovým sériím, jež by tematizoval nehierarchické mezilidské vztahy, vztah k přírodě nebo vyrovnávání se s opouštěním. V textové části práce se zabývám i rolí dialektu ve společnosti nebo při práci s jazykem. Dále zde tematizuji věčný boj za zachování integrity krajiny i roli tohoto tématu v pohádkové produkci.
|
|
|
Současný slovník nářečí mladé generace na Hranicku
Toračová, Klára ; Nedvědová, Blanka (vedoucí práce) ; Sojka, Pavel (oponent)
Současný slovník nářečí mladé generace na Hranicku ABSTRAKT Čeština je velmi bohatý jazyk, náš největší slovník čítá přibližně 250 tisíc slov a toto číslo navíc zachycuje mnoho dalších slov patřících nářečním skupinám, avšak některá nářeční slova stále nejsou zaznamenána ve slovnících a jejich užívání je vázáno na velmi úzký okruh uživatelů. Tato bakalářská práce je zaměřena na nářečí v oblasti města Hranice v Olomouckém kraji. Nářečí jsou v dnešní době proměňována vlivem různých faktorů. Cílem této práce je zjistit, zda jsou významy konkrétních nářečních slov stále známé u mladé generace v hranickém nářečním úseku a také zda jsou tyto dialektismy používané v jejich běžné mluvě. Teoretická část vymezuje základní pojmy týkající se nářečí, charakteristiku dialektu dané oblasti a stručný popis historie Hranic a okolí. Praktická část je vyhotovena na základě dat, která byla získána pomocí dotazníku. Nejprve byl nashromážděn jazykový materiál od respondentů různých generací ve věku od 24 do 65 let, kteří se v Hranicích narodili a běžně užívají tamější dialekt. Pomocí tohoto jazykového materiálu a slov zachycených v Českém jazykovém atlase byl sestaven dotazník, který byl předložen žákům gymnázia a žákům pobývajícím v Domově mládeže Střední lesnické školy v Hranicích. Následně byly vyvozeny závěry ohledně slovní...
|
|
|
Yellowhammer dialects and citizen science
Diblíková, Lucie ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Linhart, Pavel (oponent) ; Osiejuk, Tomasz S. (oponent)
Ptačí dialekty, jsou již dlouho zkoumány z hlediska migrace, toku genů, speciace a kulturní evoluce. Strnad obecný, Emberiza citrinella, běžný evropský pěvec s jednoduchým zpěvem a dlouhým obdobím zpěvné aktivity, je po desetiletí modelovým druhem pro studium dialektů. V této práci shromažďuji několik studií, které těžily z projektů občanské vědy. Nejprve jsme shromáždili a sjednotili informace o distribuci dialektů strnada obecného rozptýlené v mnoha publikacích a sjednotili nomenklaturu používanou pro různé typy dialektů v minulosti. Dataset jsme doplnili o nahrávky dostupné díky dobrovolníkům přispívajícím do veřejných databází a dalších online zdrojů a prokázali jsme, že kontinentální distribuce strnadích dialektů nepodporuje existenci širokých, geograficky odlišných makrodialektových skupin, jak se dříve věřilo. V roce 2011 jsme v rámci kampaně Pták roku České společnosti ornitologické zahájili projekt občanské vědy "Nářečí českých strnadů". Výsledky za první rok předčily naše očekávání co do kvality i kvantity, a tak se z jednoletého projektu zaměřeného na ochranu přírody stal dlouhodobý, vědecky zaměřený projekt. V následujících letech byly vylepšeny webové stránky projektu (se zaměřením na interaktivitu, rychlou zpětnou vazbu a gamifikaci) a výsledkem byly nahrávky strnadího zpěvu od 191...
|
|
|
Regional and linguistic identities : the North of France
SCHWITTER, Emma
Cette recherche qualitative vise ? savoir si une identité régionale dans le Nord de la France est possible sans s'identifier ? et/ou pratiquer la langue régionale ou le dialecte. Une recherche de littérature porte sur l'histoire de la région, l'histoire du ch'ti, sa langue régionale, et sur la définition des termes "identité" et "identité régionale". Quatre entretiens semi-directifs ont été menés avec des personnes de générations différentes dans le but de recueillir des données qualitatives sur le th?me de la recherche. Pour permettre leur exploitation, les entretiens ont été enregistrés et transcrits. Les résultats sont décrits ? la suite de la partie méthodologie décrivant le processus de construction de la question de recherche et la mani?re dont ont été menés les entretiens. Ces résultats sont ensuite questionnés ? travers une partie dédiée. Viennent ensuite la conclusion, un résumé en anglais, la bibliographie de la partie littérature et des illustrations, permettant une meilleure représentation de la région. Les annexes terminent cette recherche et illustrent tout son processus.
|
|
|
Jazyková politika v Itálii vůči menšinám: aktuální situace na Sardinii
ROZKOVCOVÁ, Markéta
Předkládaná bakalářská práce si klade za cíl zmapovat jazykovou situaci na ostrově Sardinie a jazykovou politiku vůči zde přítomným menšinovým jazykům. V první polovině práce popisuji, jakými menšinovými jazyky zdejší obyvatelé mluví, u každého z nich se také ve stručnosti věnuji historickým okolnostem, jež jsou s jeho vývojem spojeny. Dále jsem pozornost věnovala ligurskému dialektu, kterým se zde mluví. Krátce též zmiňuji některé odlišnosti mezi standardní italštinou a regionální italštinou Sardinie. Druhá polovina této práce je pak věnovaná zákonům, které menšinové jazyky chrání, a konkrétním krokům regionální jazykové politiky, jež povedou k podpoře či oživení menšinových jazyků.
|
host ::
RSS.