|
|
Programovací prostředky pro robotizované pracoviště studené depozice kovů
Odehnal, Martin ; Šubrt, Kamil (oponent) ; Vetiška, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zaměřuje na vývoj softwaru pro robotické pracoviště, který je určen pro rychlou přípravu nástřiku pláště rotačních dílů s využitím technologie studené depozice kovu. Pracoviště pro studený nástřik je umístěno v laboratořích Ústavu materiálových věd a inženýrství na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně. Vytvořená aplikace poskytuje podporu pracovníkům ústavu pro experimentální činnosti v této oblasti. Teoretická část práce podrobně popisuje procesy spojené s virtuálním zprovozněním, programováním průmyslových robotů a základy technologie studeného nástřiku. Praktická část se věnuje konkrétní realizaci aplikace a integraci připojení externího motoru k robotickému kontroléru prostřednictvím komunikační sběrnice PROFINET.
|
|
|
Brýle nebo tablet? Použitelnost zařízení v kontextu programování robotických pracovišť
Kníže, Josef ; Milet, Tomáš (oponent) ; Bambušek, Daniel (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na srovnání použitelnosti brýlí Microsoft HoloLens 2 a tabletu v kontextu programování robotického pracoviště pomocí rozšířené reality. V rámci práce jsou analyzována existující rozhraní pro tato zařízení a byl navržen a proveden uživatelský experiment pro jejich porovnání, ve kterém je ve dvou iteracích vyzkoušelo a ohodnotilo celkem 18 účastníků. Na základě zpětné vazby z první iterace testování bylo navrhnuto a implementováno mnoho změn v rozhraní pro HoloLens 2. Mezi hlavní změny patří převod celé aplikace na novější framework pro smíšenou realitu, programování pomocí interakce se scénou, přepracování umístění robotů, rozšíření o konfiguraci parametrů a umísťování akce pomocí robota. Upravená verze rozhraní byla otestována v druhé iteraci experimentů a ukázalo se, že při využití HoloLens 2 jsou uživatelé o 32,3 % rychlejší a hodnotí použitelnost i uživatelskou zkušenost lépe než při použití tabletu. Překvapivě mezi zařízeními nebyl naměřen značný rozdíl v mentální ani fyzické zátěži uživatele.
|
|
|
Bezpečnost robotizovaného pracoviště
Kotlík, Jan ; Blecha, Radim (oponent) ; Blecha, Petr (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je problematika bezpečnosti robotického systému a jeho uvedení na trh a do provozu. Obsahuje systémovou analýzu řešeného problému, návrh a zdůvodnění zvoleného způsobu řešení. Dále jsou zde zpracovány požadavky harmonizovaných norem a požadavky správné technické praxe, ze kterých je sestaven editovatelný seznam požadavků.
|
|
|
Virtuální zprovoznění robotizovaného zakládání obrobků do obráběcího stroje
Grünwaldová, Kristýna ; Knoflíček, Radek (oponent) ; Vetiška, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá virtuálním zprovozněním manipulačního pracoviště s využitím robota, přičemž se jedná o náhradu pracoviště, které původně bylo obsluhováno zaměstnanci. Cílem je zefektivnění výroby pomocí robotizovaného zakládání obrobků do obráběcího stroje. V práci je popsán sled etap, které vedou k virtuálnímu zprovoznění robotizovaného zakládání obrobku v programu RobotStudio tak, aby mohlo být pracoviště automatizováno. Nejdříve bylo třeba navrhnout nový koncept původního pracoviště, poté vytvořit tento koncept v programu RobotStudio a následně zprovoznit jednotlivé prvky celého pracoviště a vytvořit sled úkonů navazujících na sebe tak, jako by tomu bylo při reálném provozu. V práci nebylo uvažováno propojení s reálným pracovištěm, pracoviště bylo zprovozněno pouze virtuálně.
|
|
|
Virtuální zprovoznění robotizovaného výukového výrobního systému
Baránek, Martin ; Štěpánek, Vojtěch (oponent) ; Vetiška, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá virtuálním zprovozněním výukového robotického pracoviště. Teoretická část se zabývá rešerší současného stavu poznání využívání robotů v průmyslu, způsoby jejich programování, možnostmi řízení robotických pracovišť a metodami postupů pro virtuální zprovoznění robotických pracovišť. Praktická část je věnována virtuálnímu zprovoznění pracoviště v programu Tecnomatix Process Simulate, konkrétně zpracování modelu pracoviště pro simulaci a vytvoření robotických programů, a vytvoření PLC řízení a HMI v prostředí TwinCAT 3.
|
|
|
Promítaná rozšířená realita pro robotické pracoviště
Štrof, Jakub ; Kapinus, Michal (oponent) ; Materna, Zdeněk (vedoucí práce)
Cílem této práce je vytvoření promítaného uživatelského rozhraní, které vhodně doplní aplikaci pro programování robotů AREditor a kalibrace Kinectu a projektoru pomocí existující kalibrační metody. Pro kalibraci jsem použil metodu procam-calibration, která využívá promítání Grayových kódů na šachovnici pro výpočet kalibračních parametrů. Pomocí ní mohou být virtuální objekty umisťovány na správné místo v reálném prostoru. Uživatelské rozhraní jsem implementoval v herním engine Unity. Testováním rozhraní bylo zjištěno, že uživateli pomáhá lépe pochopit vztah mezi reálným a virtuálním prostorem při umisťování virtuálních objektů do robotického pracoviště. Také zlepšuje povědomí uživatele o pohybech robota při spolupráci.
|
|
|
Programování robotického pracoviště pomocí brýlí HoloLens
Kolařík, Petr ; Milet, Tomáš (oponent) ; Bambušek, Daniel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá použitím brýlí Microsoft Hololens 2 při práci na robotickém pracovišti. Navazuje na diplomovou práci Ing. Simony Hiadlovské a na existující uživatelské rozhraní AREditor připojené k ARServeru. Prvním cílem práce bylo zdokonalit způsob přidávání objektů na delší vzdálenost. Pro tento problém jsou navrhnuty a porovnány tři metody: první je přidání fixně na vzdálenost jednoho metru ve směru ruky, druhou je přidání na kolmici vytaženou z bodu styku ukazatele a stolu a následné nastavení výšky pomocí tahu ruky a poslední je taktéž přidání na kolmici, ale nastavení výšky pomocí ťuknutí. Druhým cílem práce bylo vymyslet způsob, jakým vybrat jeden objekt ze shluku objektů. V tomto případě jsou porovnány metody obyčejného výběru pomocí ukazatele, rozšíření objektů z blízkého okolí a zobrazení interaktivního seznamu objektů.
|
|
|
Development of a universal cell for optical part inspection in a robotic workplace
Cahlík, Radim ; Rajchl, Matej (oponent) ; Adámek, Roman (vedoucí práce)
The aim of this master's thesis is to develop a universal cell for optical part inspection including defects detection software that utilises artificial intelligence methods. Another goal is to integrate the cell into a robotic workplace and to test it on distinct parts with different defects. The first part of the thesis describes the development of the optical cell concept and its design. After that, the optical inspection system is covered, starting with a description of the lens and camera, followed by the analysis of the inspection software, which uses the convolutional neural network for defect detection. The next part deals with the development of a robotic workplace including the design of a two degrees of freedom robot and the communication between the devices. In the end, testing on two distinct parts to verify its functioning is discussed.
|
|
|
Návrh robotického pracoviště pro bodové svařování
Hrubeš, Kryštof ; Szabari, Mikuláš (oponent) ; Bražina, Jakub (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem a vytvořením virtuální simulace robotického pracoviště pro bodové svařování v prostředí Tecnomatix Process Simulate. Cílem práce je seznámení se s problematikou robotizovaných pracovišť, především v oblasti bodového svařování, a s problematikou samotného bodového svařování. Následně na základě těchto znalostí provést návrh robotického pracoviště pro svaření dvou plechů. Celý proces bude následně simulován v prostředí Tecnomatix Process Simulate a tato simulace bude sloužit jako demonstrační úloha ve výuce.
|
|
|
Digitální zprovoznění robotizované obsluhy obráběcího stroje
Tecl, Michal ; Szabari, Mikuláš (oponent) ; Vetiška, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou digitálního zprovozňování robotizované obsluhy CNC obráběcích strojů. V rešeršní části jsou rozebrány jednotlivé typy průmyslových robotů včetně jejich výhod a nevýhod pro dané použití. Dále je popsáno několik softwarů používaných pro digitální zprovozňování a jsou popsány možnosti komunikací mezi obráběcí stroji a roboty. V praktické části je vytvořena modelová úloha obsluhy dvou CNC strojů. Je vybrán vhodný robot, nástroje robotu, zásobníky dílců a je zpracován 3D model celého pracoviště. V závěrečné části dojde k vytvoření jak programu pro robot, tak programu pro PLC řídící celé pracoviště.
|
host ::
RSS.