|
|
Konceptualizace emocí v českém znakovém jazyce (Na příkladu hněvu)
Gardelková, Barbora ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Práce se zaměřuje na konceptualizaci emocí v českém znakovém jazyce, zejména na jazykovou konceptualizaci hněvu. Autorka nejprve seznamuje se základními postuláty a teoretickými východisky kognitivní lingvistiky mluvených a znakových jazyků. Dále předkládá souhrnné informace o metafoře a metonymii v mluvených i ve znakových jazycích, zabývá se přitom zejména metaforicko-metonymickou konceptualizací hněvu a ukazuje metafory a metonymie spojené s hněvem v angličtině, polštině a češtině. Jádro práce tvoří vlastní výzkum hněvu v českém znakovém jazyce. Analýzou empiricky získaného jazykového materiálu autorka dospívá k základním metaforám a metonymiím pojmu HNĚV v českém znakovém jazyce. Ty pak v závěrečné tabulce srovnává s konceptualizacemi hněvu ve zmiňovaných jazycích mluvených. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, emoce, konceptualizace emocí, pojem HNĚV, český znakový jazyk, metafora, metonymie, metaforické mapování, ikonické mapování, ikonicko-metaforické mapování.
|
|
|
Vyučující češtiny jako cizího jazyka pro děti předškolního věku
Vilímová, Tereza ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Šormová, Kateřina (oponent)
Diplomová práce se zabývá výukou češtiny jako cizího jazyka dětí předškolního věku. Hlavním cílem práce je prozkoumání současné situace výuky z hlediska vyučujících, kteří se této výuce věnují, a to především pokud jde o kvalifikaci vyučujících, jimi volené přístupy a metody a využívané učební materiály. První část práce je zaměřena nejdříve na význam výuky češtiny jako cizího jazyka dětí předškolního věku, poté na vzdělávání vyučujících češtiny jako cizího jazyka dětí předškolního věku a nakonec na děti předškolního věku, jakožto cílovou skupinu výuky cizích jazyků a češtiny jako cizího jazyka. V rámci kapitoly o metodologii popisujeme námi vybrané kvalitativní metody šetření a průběh prováděného výzkumu. Empirická část práce je rozdělena do třech částí, v první z nich jsou prezentována data získaná v rámci polostrukturovaných rozhovorů v Praze a výsledky kvalitativní analýzy materiálů, s nimiž vyučující pracují, v druhé části jsou popsána data získaná z polostrukturovaných rozhovorů, které jsme realizovali v České škole bez hranic v Paříži. Následující část se poté věnuje srovnání těchto dat. Klíčová slova čeština jako cizí jazyk, předškolní vzdělávání, dítě-cizinec, cizí jazyk v předškolním vzdělávání, vyučující čeština jako cizího jazyka dětí předškolního věku
|
|
|
Předčtenářské období a rozvoj čtenářské pre-gramotnosti v rámci rodiny
Matulová, Kristýna ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Kuzmičová, Anežka (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozvojem předčtenářské gramotnosti v rámci rodiny. Cílem práce je zjistit, jaké mají rodiče představy o přípravě dětí na čtení a jak u svých dětí rozvíjí čtenářskou pre-gramotnost. Práce je také zaměřena na komunikaci rodiče s dítětem a slovní zásobu dítěte. Teoretická část definuje základní pojmy relevantní pro tematiku čtení a čtenářské gramotnosti. Charakterizuje předškolní dítě a jeho rozvoj v oblastech, které souvisí s předčtenářskou gramotností. Specifikuje čtenářskou pregramotnost a pojednává o činnostech, které přispívají k rozvoji předčtenářských schopností. Vymezuje pojem rodinná komunikace a řeč orientovaná na dítě. Závěr teoretické části popisuje výzkumy, které byly v dané oblasti v minulosti provedeny. Teoretická část práce vychází ze studia odborné literatury a ze stěžejních výzkumů. Praktická část je věnována empirické studii. Skládá se z pěti případových studií, které jsou zaměřeny na analýzu videonahrávek rozvoje čtenářské pre-gramotnosti v rodině. Videonahrávky byly anonymizovány a s nepatrnými odchylkami transkribovány podle systému CHAT, jenž je součástí databáze CHILDES. Součástí výzkumu byly také dotazníky pro rodiče, kteří se zúčastnili výzkumného šetření. Výsledky analýzy jsou porovnávány s údaji obsaženými v odborné literatuře. Klíčová slova čtení,...
|
|
|
Vývoj verbální a neverbální komunikace dítěte s Downovým syndromem
Homolková, Kamila ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Slančová, Daniela (oponent) ; Nováková Schöffelová, Miroslava (oponent)
KLÍČOVÁ SLOVA Downův syndrom, jazyk, verbální komunikace, neverbální komunikace, intelektové postižení, bilingvismus Homolková, Kamila (2021). Vývoj verbální a neverbální komunikace dítěte s Downovým syndromem [disertační práce]. Univerzita Karlova (Praha, Česká republika), Filozofická fakulta, Ústav českého jazyka a teorie komunikace. ABSTRAKT Disertační práce se zaměřuje na vývoj verbální a neverbální komunikace u dítěte s Downovým syndromem. Jejím cílem je analyzovat, jak osvojování jazyka u tohoto netypicky se vyvíjejícího dítěte probíhalo (a probíhá) a na tomto základě, včetně poznatků z odborné literatury, popsat komunikační specifika této populace. Pozorováno je osvojování jednotlivých jazykových rovin, sémantiky, porozumění, pragmatiky a neverbálních projevů. Součástí výzkumu je také analýza bilingvní (česko-německé) situace chlapce. Hlavní metodou je longitudinální pozorování raného komunikačního chování dítěte (od 24 do 48 měsíců věku) a analýza videonahrávek, využívány jsou také rodičovské deníky.
|
|
|
Verbální komunikace mezi vyučujícími a žáky na střední škole (Dialog při výuce českého jazyka)
Komárková, Linda ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Homolková, Kamila (oponent)
Tato práce si klade za cíl analyzovat verbální komunikaci mezi vyučujícími a studenty v hodinách českého jazyka na středních školách. Soustřeďuje se na dialog. Práce v teoretické části shrnuje relevantní dosavadní poznatky týkající se školní komunikace. Zaměřuje se na verbální komunikaci učitele a studentů a zabývá se typickou komunikační strukturou užívanou ve školní výuce. Informace z teoretické části práce jsou také konfrontovány s hlavními závěry praktické části práce. V praktické části práce je analyzována komunikace v hodinách českého jazyka, a to na základě pěti nahrávek komunikace mezi vyučujícími a studenty na středních školách. Práce analyzuje a charakterizuje verbální komunikaci jak vyučujících, tak studentů během vyučovací hodiny a věnuje se komunikační struktuře, která se v těchto vyučovacích hodinách uplatňuje, tj. otázkám vyučujících, odpovědím studentů a zpětné vazbě vyučujících. Jednotlivé analýzy vyučovacích hodin jsou na závěr porovnány.
|
|
|
Lexikální vybavování u bilingvních mluvčích ruštiny a češtiny
Maslova, Alexandra ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Předkládaná diplomová práce je věnována lexikálnímu vybavování bilingvních mluvčích v prvním jazyce, konkrétně u rusky mluvících jedinců žijících v České republice. Cílem práce je navázat na předchozí zahraniční i české studie zaměřující se na lexikální vybavování bilingvních jedinců, které je v jejich prvním jazyce pomalejší v porovnání lexikálním vybavováním monolingvních mluvčích. V teoretické části se práce věnuje pojmům bilingvismus, lexikální deficit a jazyková dominance, a předkládá také rozbor několika aktuálních zahraničních i českých studií na téma lexikálního vybavování bilingvních mluvčích. Dále navazuje představením ruskojazyčné komunity v Česku a řečového chování této menšiny v ČR. Jádrem práce je propracovaný návrh experimentálního zkoumání, jehož součástí jsou test verbální fluence, úloha pojmenovávání obrázků a dotazníkové šetření. Předvýzkum k úloze pojmenovávání obrázků byl realizován za pomoci 243 respondentů, jejichž mateřštinou je ruský jazyk. Výstupem práce je návrh experimentu, na který mohou navazovat další výzkumy. Klíčová slova bilingvismus, lexikální vybavování, jazyková dominance, ruskojazyčná komunita v ČR
|
|
|
Specifika ústního projevu a vypravování u bilingvních dětí
Tichá, Magdaléna ; Šormová, Kateřina (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Práce je zaměřena na analýzu ústního projevu a způsobů vypravování u česko- anglických bilingvních dětí ve věku 8-10 let. Jde o děti žijící ve Velké Británii, které mají jednoho nebo oba rodiče rodilé mluvčí češtiny. V rodinné komunikaci těchto dětí je v různé míře uplatňována čeština. Cílem práce je zmapovat vyjadřovací prostředky a postupy uplatňované při vypravování a specifika projevu nedospělých bilingvních mluvčích. Teoretická část práce vychází z analýzy odborné literatury. Jádrem výzkumné části jsou nasbíraná data ve formě audionahrávky žáků 3. ročníku České školy v Manchesteru. Děti na záznam vyprávěly příběhy na základě předložené vizuální opory ve formě obrázků, a to v českém i anglickém jazyce. Pořízené nahrávky byly následně analyzovány z hlediska morfologických, syntaktických, lexikálních a dalších jevů vztahujících se k bilingvismu. K analýze struktury vypravování byl použit a přizpůsoben materiál Multijazykového testu na hodnocení jazykových schopností (MAIN). Výsledkem případové studie je shrnutí tendencí, které bylo možné v rámci nasbíraného materiálu sledovat.
|
|
|
Zpracování vět se slepou kolejí u studentů středních škol s češtinou jako mateřským jazykem
Ceháková, Markéta ; Chromý, Jan (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá zpracováním vět se slepou kolejí v češtině a volně navazuje na výzkum v rámci tzv. dostatečně dobrého zpracování jazyka. Některé studie v rámci tohoto přístupu předpokládají, že reanalýza vět se slepou kolejí vede k tvorbě úplných a inputu věrných reprezentací, ale že původní interpretace víceznačného úseku není plně potlačena a dále existuje vedle interpretace nové (Slattery et al., 2013; Qian et al., 2017). Tyto poznatky jsou však formulovány na základě studia omezeného okruhu syntaktických struktur. Diplomová práce představuje sadu tří experimentů, které prostřednictvím metody čtení vlastním tempem a otevřených kontrolních otázek testují, zda je závěry Slatteryho et al. (2013) možné vztáhnout i k dalším, dosud neprozkoumaným strukturám, jmenovitě větám jako "Roztržitý kastelán zamkl průvodkyni na nádvoří koloběžku." Výsledky experimentů ukazují, že předpoklady dostatečně dobrého zpracování jazyka lze k těmto větám vztáhnout pouze v případě, že mají v objektu substantivum popisující osobu, čímž se mimo jiné zvýší i celková náročnost zpracování. U méně náročné varianty těchto vět, kde v předmětu stojí substantivum popisující věc, se výsledky zpracování neliší od podobných nevíceznačných vět. Klíčová slova: dostatečně dobré zpracování jazyka,...
|
|
|
Komunikace žáků staršího školního věku při skupinové práci
Brabcová, Pavlína ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Kuzmičová, Anežka (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje vzájemné komunikaci žáků staršího školního věku při skupinové práci v rámci výuky českého jazyka. V teoretické části práce jsou definovány základní pojmy a představena související teoretická východiska zaměřená zejména na komunikaci, skupinové vyučování a období dospívání. Druhá část obsahuje analýzu jednotlivých přepsaných audiozáznamů skupinové práce pořízených během vyučování a jejich závěrečné srovnání. Klíčová slova komunikace, žák, skupinová práce, skupina, výuka, starší školní věk, čeština
|
|
|
Komunikace dětí s poruchou autistického spektra (starší školní věk)
Matějková, Veronika ; Saicová Římalová, Lucie (vedoucí práce) ; Homolková, Kamila (oponent)
Bakalářská práce se zabývá komunikací dětí staršího školního věku s poruchou autistického spektra. První část práce, teoretická, se věnuje základním pojmům týkajících se poruchy autistického spektra a jejích druhů a vychází především ze studia odborné literatury. Druhá část práce, analytická, se zabývá analýzou komunikace se dvěma dětmi s poruchou autistického spektra staršího školního věku a vzájemným porovnáním jejich komunikace. Analýza vznikla na základě polostrukturovaných rozhovorů s dětmi a je zaměřena na charakteristiku projevu dětí v jednotlivých jazykových rovinách. Zákonní zástupci dětí souhlasili s nahráváním rozhovorů a anonymním zpracováním výsledku za účely bakalářské práce. Klíčová slova Porucha autistického spektra, starší školní věk, čeština, komunikace
|
host ::
RSS.