|
|
Pečovatelská zátěž u Alzheimerovy choroby a její souvislosti
Jarolímová, Eva ; Šulová, Lenka (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent) ; Jeřábek, Hynek (oponent)
Alzheimerova choroba má zásadní dopad na osobu nemocného, protože omezuje jeho schopnost samostatného života. Tato závislost na druhých se dotýká všech členů rodiny, zejména však těch, kteří jsou zapojeni v přímé péči o své blízké. V empirickém šetření jsme chtěli zjistit přítomnost a míru zátěže, úzkosti a deprese u rodinných pečujících, kterým je poskytována odborná nebo psychosociální pomoc. Jedná se o transverzální výzkum u 102 rodinných příslušníků pečujících o blízké trpící diagnostikovanou Alzheimerovou chorobou nebo jinou formou demence. U pečujících osob byla zjišťována míra subjektivní zátěže pomocí Zarit Burden Inventory (ZBI), pro depresi a úzkost byly použity dotazníky Beck Depression Inventory (BDI II), Geriatrická škála deprese (GDS) a Beck Anxiety Inventory (BAI), výsledky jsme zpracovali pomocí statistické analýzy a Pearsonova koeficentu korelace. Z výzkumného souboru 83 % pečujících osob tvořily ženy a 62 % pečujících osob bylo starších 50 let. Dle našich zjištění 86 % pečujících osob do dvou let péče a 89 % pečujících dva a více let pociťovalo pečovatelskou zátěž; obě skupiny pečujících dosahovaly úrovně zvýšené anxiozity (89 %) a výrazné anxiozity (9 %); z probandů mladších šedesáti let 72 % pečujících do dvou let péče a 50 % pečujících dva a více let trpělo depresivními...
|
|
|
Řešení problematiky bezdomovectví na území hl.m. Prahy - stačí současná záchranná sociální síť?
Stehlíková, Petra ; Pěnkava, Pavel (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Obsahem bakalářské práce je řešení problematiky osob bez domova z hlediska poskytování sociálních služeb v Praze. V teoretické části je obecně popsána problematika bezdomovectví, v rámci toho je popsán současný model poskytovaných služeb, následně zmiňuji organizace, které poskytují služby pro lidi bez domova na území Prahy z hlediska nestátního sektoru, dále popsána pomoc z hlediska státní správy. V další části práce jsou zmíněné 2 koncepce, které jsou zaměřené na řešení problematiky bezdomovectví a jak jsou koncepce v současné době naplňovány. Potřeba je zmínit i zahraniční zkušenosti v rámci tohoto problému. Důležitou kapitolou je mezioborová spolupráce, jelikož pomoc lidem bez domova nespočívá pouze v poskytnutí ambulantních služeb jako jsou strava, hygiena či ošacení nebo poskytnutí pobytových služeb, ale je potřeba spolupráce i s jinými aktéry jako např. lékaři (psychiatr, zubař, gynekolog), aby mohly být služby poskytovány komplexně a byly schopny reagovat na všechny potřeby lidí bez domova. Výzkumná část mapuje dostatečnost služeb pro osoby bez přístřeší z jejich pohledu a popř. jaké služby na území Prahy postrádají. Cílem výzkumného šetření je zjistit, zda jsou současné služby pro osoby bez přístřeší na území Prahy dostačující, nebo zda je potřeba rozšířit stávající služby a popř. dále...
|
|
|
Rodinná péče o seniora z pohledu rodinných pečujících
Mikanová, Anna ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Péče o seniory je v dnešní době převážně péčí rodinnou. Tato diplomová práce pojednává o zkušenosti rodinných příslušníků s péčí o nesoběstačného seniora. Cílem je nahlédnout na tuto problematiku pohledem pečujících a zkoumat, jak rodinní pečující nahlížejí na svou situaci péče. Se stárnutím populace vyvstává do popředí otázka, jak správně nastavit systém péče o potřebné stárnoucí občany. Pro vhodné nastavení intervenčních strategií je nutné naslouchat těm, na kterých leží převážná část zodpovědnosti za opečovávané. První část práce je tvořena teoretickým zakotvením problematiky rodinné péče a podpory, která je pečujícím poskytovaná. Pokrývá rovněž témata související se změněnou životní rolí pečující osoby (např. motivace pro péči, potřeby a těžkosti pečujících). Teoretickou část diplomové práce uzavírá kapitola pojednávající o genderové problematice pečujících osob. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie a sběr dat byl prováděn prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s 20 pečujícími - 10 muži a 10 ženami. Empirická část mapuje péči o nesoběstačného seniora rodinných příslušníků z pohledu žen a mužů. Popisuje okolnosti, za kterých se osoba stává rodinným pečujícím, podobu péče, těžkosti a potřeby, které pečující při péči má. Centrem pozornosti je rovněž, na jaká témata kladou...
|
|
|
Vzdělávání zaměstnanců v sociálních službách pracujících s klienty s Alzheimerovou chorobou
Jechová, Helena ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na hodnocení vzdělávání zaměstnanců v sociálních službách, kteří pracují s klienty trpícími Alzheimerovou chorobou. Konkrétně se jedná o pracovníky, kteří vykonávají přímou obslužnou péči v rámci domovů se zvláštním režimem v zeňském Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část se zaměřuje na popis, projevy, fáze onemocnění a na specifika demence. Dále pojednává o formách a dostupnosti služeb reagujících na specifické potřeby osob s demencí a o s Plzeňském kraji. Důležitou kapitolou je oblast vzdělávání pracovníků v sociálních službách, která se zaměřuje na legislativní rámec vzdělávání, jeho plánování a realizaci a na vzdělávací kurzy určené pro pracovníky v přímé péči. Empirická část hodnotí vzdělávací kurzy pro pracovníky v sociálních službách a způsob jejich výběru. Pro zjištění údajů bylo použito dotazníkové šetření s cílem hodnotit vzdělávací kurzy z pohledu pracovníků v sociálních službách. Pro zjišťování výběru kurzů byl použit strukturovaný rozhovor s vedoucími pracovníky, kteří v rámci zařízení koordinují vzdělávání zaměstnanců. Výzkum se realizoval v deseti domovech se zvláštním režimem vybraných prostřednictvím záměrného výběru. výzkumu vyplývá, že pracovníci v sociálních službách hodnotí absolvované vzdělávací kurzy kladně. Význam spatřují...
|
|
|
Pracovní podmínky a podpora zdraví pracovníků v oblasti péče o seniory
Jirkovská, Blanka ; Janečková, Hana (vedoucí práce) ; Kuchař, Pavel (oponent) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Disertační práce přináší sociologický a sociálně psychologický pohled na pracovní podmínky a podporu zdraví pracovníků působících v oblasti dlouhodobé péče a zkoumá vliv těchto podmínek na jejich osobní pohodu. Jejím obecným cílem je zmapovat současné pracovní podmínky a pracovní situaci této profesní skupiny v České republice a upozornit tak na oblast, která není dostatečně reflektována. Specifickým cílem je pak verifikace platnosti modelu Effort Reward Imbalance a konceptu well-being na zkoumané populaci. Mezi vedlejší efekty této práce patří i možnost využití výsledků realizovaného aplikovaného výzkumu managementem zúčastněných organizací pro praktické účely. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části jsou nejprve vymezeny a charakterizovány základní pojmy, jako je podpora zdraví a dlouhodobá péče. Následuje podrobný popis dvou ústředních teoreticko metodologických východisek využitých v aplikovaném výzkumu. Jedná se o sociologicko psychologický koncept well-beingu (osobní pohody) a o model Effort Reward Imbalance (ERI), který představuje klíčový nástroj mapování stresu na pracovišti, vytvořený a validizovaný soudobým německým sociologem J. Siegristem. Empirická část práce popisuje výzkum, který proběhl ve dvou fázích mezi lety 2012- 2014. V první z nich jsme...
|
|
|
Postoje k lidem se zdravotním postižením - srovnání vybraných profesních skupin
Oslejová, Denisa ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Prajsová, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá především postoji profesionálů z pomáhajících profesí k lidem se zdravotním znevýhodněním. V současné době je kladen velký důraz na téma inkluze zdravotně znevýhodněných osob a je důležité, aby šli zejména lidé, kteří jsou s nimi nejčastěji ve styku, svými postoji a chováním příkladem celé společnosti. Cílem práce je srovnání odpovědí vybraných čtyř profesních oblastí - pedagogiky, psychologie, sociální práce a zdravotnictví a zjištění, zda se objeví rozdíly v postojích a názorech k lidem se zdravotním postižením. Prví část práce obsahuje teoretické zakotvení pojmů vztahujících se k postojům, zdravotně znevýhodněným osobám a přehled provedených výzkumů na toto téma. Druhá část práce je věnována výzkumu, který byl uskutečněn pomocí strukturovaného dotazníku. Z výzkumu vyplynulo, že se opravdu některé postoje napříč vybranými pomáhajícími profesemi liší.
|
|
|
Proces a míra invalidizace seniorů
Malá, Marcela ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Nejcharakterističtějším rysem demografického vývoje České republiky i dalších rozvinutých zemí Evropy je stárnutí populace. Cílem diplomové práce "Proces a míra invalidizace seniorů" bylo především zjistit, do jaké míry zasahuje invalidita do života seniorů a zmapovat vývoj, průběh a podmínky důchodového systému. Po úvodním přehledu základních pojmů, je část práce věnována teoretickému rozboru evropského rámce společenského zabezpečení seniorů a reformě invalidních důchodů v České republice. Pozornost je dále zaměřena na formy péče právě o invalidní starobní důchodce. Výzkumná část analyzuje oblasti týkající se vývoje struktury obyvatelstva, agendy žádostí, přehledu důchodů dle skupin diagnóz WHO, celkového přehledu vyplácených invalidních důchodů, vývoje struktury důchodců, financování důchodové agendy, průměrné délky a věku důchodců. Zařazena je též ekonomické stránka, kde jsou porovnávány důchody s průměrnou mzdou a sledována je i ekonomická aktivita seniorů. Výzkum je kvantitativní a potvrzuje současný globální jev stárnutí populace jako jeden z nejvýznamnějších aktuálních problémů vyspělých zemí. S tím samozřejmě nárůst starobních důchodců a zvyšování nákladů na financování důchodové agendy. Co se týče míry invalidity, je výzkum zaměřen na skupiny diagnóz WHO, týkající se duševních onemocnění, kde...
|
|
|
Redefiniton of senescence in context of society's needs in 21. century. Prejudice and stereotypes in society towards seniors in Slovak and Czech Republic
Mészárosová, Jarmila ; Dragomirecká, Eva (oponent) ; Druláková, Lenka (oponent)
Práca sa zaoberá definovaním obdobia staroby, postavením a problémami starších ğudí v spoločnosti, pričom dôraz kladie na predsudky a stereotypy pretrvávajúce v spoločnosti voči tejto vekovej skupine. Starnutie populácie a zvyšovanie strednej dĝžky života si vyžaduje nový náhğad a prístup spoločnosti k seniorom a potrebu predĝženia aktívneho veku. K zvýšeniu participácie starších ğudí na spoločenskom dianí a rôznych oblastiach života spoločnosti je potrebná zmena prístupu mladej i staršej generácie. Cieğom tejto práce je preto priniesť nové poznatky a názory na obdobie staroby a situáciu starších ğudí v spoločnosti, interpretovať a definovať spoločensky pozitívnu a žiaducu rolu starého človeka z pohğadu mladšej i staršej generácie. Kľúčové slová: staroba, seniori, stereotypy, predsudky, mýty, medzigeneračné spolužitie, diskriminácia, zneužívanie, násilie, starostlivosť. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Sebevražednost seniorů z pohledu pomáhajících pracovníků - okres Karlovy Vary
Puchálková, Michala ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Autorka se ve své práci zabývá problematikou sebevražednosti seniorů z pohledu pomáhajících pracovníků v okrese Karlovy Vary. Zaměřuje se zejména na osobní zkušenosti pracovníků s tímto problémem a jejich informovanost o daném tématu. Dále zjišťuje, zda jsou pomáhající profesionálové adekvátně podporováni tak, aby mohli s tímto jevem vhodně pracovat. V teoretické části této práce je uveden základní vzhled do problematiky sebevražednosti jako takové. Je zde stručně nastíněna historie suicidality a nejčastější motivy, příčiny a formy suicidálního jednání. Dále jsou v teoretické části vymezena specifika sebevražednosti seniorů a práce s touto cílovou skupinou. V závěru je také nastíněna možná prevence sebevražedného jednání u seniorů. V empirické části je nejprve popsána metodologie výzkumu a stručná charakteristika okresu Karlovy Vary. Dále autorka na základě provedeného výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů popisuje zjištění týkající se zkušeností a informovanosti pomáhajících pracovníků v oblasti sebevražednosti seniorů. Rozebírá také pohled pracovníků na jednotlivé složky jejich podpory v zaměstnání. Na závěr jsou v empirické části uvedena další zjištění vyplývající z provedeného výzkumu, ale nesouvisející přímo s jeho hlavním cílem.
|
|
|
Specifika komunikace s dětmi s poruchou autistického spektra
Milsimerová, Andrea ; Havránková, Olga (vedoucí práce) ; Dragomirecká, Eva (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na cílovou skupinu dětí s poruchami autistického spektra, konkrétně na komunikaci a její specifika. Teoretická část se zabývá jednotlivými typy poruch, věnuje se verbální a neverbální komunikaci těchto dětí a problémy, které při komunikaci vznikají. Nakonec představuje Son-rise program, což je program domácího vzdělávání pro děti a dospělé s poruchami autistického spektra, jehož hlavním cílem je navázat a prohlubovat vztah s dítětem, který je využíván už třicet let. Praktická část bakalářské práce je tvořena výzkumnou sondou a šesti kazuistikami dětí s poruchou autistického spektra. Cílem bakalářské práce je zmapovat a charakterizovat způsob a vývoj komunikace dospělých jedinců s dětmi, které trpí poruchami autistického spektra, a poukázat na to, kde bývá v oblasti komunikace největší potíž a jak lze posílit vztah mezi dospělým a dítětem, ať už je to rodič, sociální pracovník, či asistent pedagoga. V jednotlivých kazuistikách dostali prostor rodiče, aby popsali, jak se u jejich dítěte komunikace vyvíjela a jak vypadá dnes. Kazuistiky byly sepsány na základě rozhovorů s rodiči, některé prostřednictvím emailové komunikace. Do výzkumné sondy byly použity rozhovory se sociálními pracovníky z neziskové organizace a asistenty pedagoga ze soukromé základní školy s integrovanými...
|
host ::
RSS.