|
| |
|
|
Studium přírodních látek obsažených ve vybraných bylinách a méně obvyklých druzích drobného ovoce
Hohnová, Barbora ; Márová, Ivana (oponent) ; Ventura, Karel (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
Flavonoidy jsou přírodní látky hojně se vyskytující v rostlinné říši. Tvoří nedílnou součást lidské stravy, jelikož vykazují mnoho pro zdraví prospěšných vlastností, např. snižují riziko rakoviny, mozkových příhod i kardiovaskulárních onemocnění, které jsou přisuzovány jejich antioxidačním vlastnostem. Rychlá a účinná extrakční technika předcházející chromatografické analýze je proto v současnosti hlavním předmětem zájmu. Extrakce pomocí stlačených tekutin (Pressurized Fluid Extraction - PFE, Pressurized Hot Water Extraction - PHWE) představují rychlé, efektivní a k životnímu prostředí šetrné metody pro stanovení flavonoidů v rostlinných matricích. PFE a PHWE následována vysoko-účinnou kapalinovou chromatografií s reverzní fází s UV-VIS detekcí byla využita pro stanovení skupiny flavonoidů (rutin, myricetin, kvercetin, luteolin, apigenin a kaempferol) v listech a plodech méně obvyklých rostlin. Matrice byly extrahovány methanolem, ethanolem a vodou za zvýšené teploty 40-120 oC a tlaku 15 MPa během 15 min. Dosažené výsledky byly srovnány s klasickou extrakcí dle Soxhleta a extrakcí ultrazvukem za použití stejných rozpouštědel. Nejefektivnější extrakce vybraných flavonoidů byla dosažena pomocí PHWE. Srovnatelné extrakční výtěžky byly získány pomocí PFE a extrakcí dle Soxhleta, nejnižší extrakční sílu projevila extrakce ultrazvukem.
|
|
|
Možnosti enkapsulace přírodních antioxidantů
Štindlová, Jitka ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce ve své teoretické části popisuje základní vlastnosti antioxidantů, především pak fenolických látek a anthokyanů, dále také přibližuje základní vlastnosti a principy vzniku volných radikálů. V teoretické části jsou také popsány různé způsoby enkapsulace antioxidantů do lipidických i polysacharidických částic. V experimentální části práce jsou popsány základní charakteristiky extraktů vybraných lyofilizovaných druhů ovoce a zeleniny – mrkve, jablek a směsi lesního ovoce. Jako skupinové parametry byly v extraktech stanovovány celková antioxidační aktivita, obsah polyfenolických a flavonoidních látek, anthokyanových a karotenoidních barviv a také obsah kyseliny askorbové. Dále jsou v experimentální části popisovány různé enkapsulační techniky, metody stanovení enkapsulační účinnosti jednotlivých postupů, stability a velikosti vzniklých částic. V práci bylo zjištěno, že ve většině zkoumaných vzorků i u většiny parametrů lze jako nejvýhodnější metodu enkapsulace z hlediska enkapsulační účinnosti vyhodnotit ethanolové vstřikování. Na druhou stranu jsou však částice připravené ethanolovým vstřikováním nejméně stabilní z hlediska zeta-potenciálu a z toho vyplývá jejich tendence vytvářet agregáty a shlukovat se. Naopak nejstabilnější se jeví částice připravené metodou odpařování na tenké vrstvě (TLE) a odpařování na tenké vrstvě s reverzními fázemi (RP-TLE). Částice připravené metodami TLE, RP-TLE a chitosan-alginátové částice měly záporný náboj, částice připravené ethanolovým vstřikováním měly náboj pohybující se kolem nuly a chitosanové částice měly kladný náboj.
|
|
|
Regulovaná produkce polyhydroxyalkanoátů bakterií Ralstonia eutropha s využitím různých typů substrátů
Šnajdar, Ondřej ; Duroňová, Kateřina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá produkcí polyhydroxyalkanoátů (PHA) bakterií Ralstonia eutropha. Ke snížení nákladů na vstupní surovinu byla studována produkce PHA s využitím různých typů substrátů. V teoretické části byla zpracována literární rešerše zabývající se nejdůležitějšími typy PHA, produkčními kmeny a možností kultivace bakterie Ralstonia eutropha na různých typech nutričních zdrojů. V praktické části byla studována produkce PHA na různých rostlinných olejích, včetně využití odpadních olejů z různých zdrojů (restaurace, domácnosti, potravinářské podniky). Dále byla v těchto olejích studována inkorporace prekurzorů za účelem řízené produkce kopolymerů. Nejvyšších výtěžků poly-3-hydroxybutyrátu (P3HB) bylo dosaženo použitím odpadních olejů. Z ekonomických a ekologických důvodů jsou tyto oleje velmi vhodným substrátem. Při použití odpadního řepkového oleje z menzy o koncentraci 20 g/l bylo v 84. hodině kultivace získáno 13,32 g/l biomasy s obsahem P3HB 58,63%. Při studiu inkorporace prekurzorů bylo nejvyšších výtěžků dosaženo aplikací 1% propanolu ve 24. hodině, kdy došlo k navýšení výtěžku PHA o 97 %. Vniklý PHA obsahoval 91% 3HB a 9 % 3-hydroxyvalerátu.
|
|
|
Use of DGGE to analysis and identification of selected microorganisms
Jankeje, Kristína ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Presented diploma thesis is focused on use of DGGE to analysis and identification of selected microorganisms. PCR-DGGE is a method that allows direct characterization of the microbial community in the natural environment without necessity of cultivation. A literature review is devoted to the principle of the method, current applications and its limitations too. In experimental part microbial DNA was isolated and used as a template for PCR reaction. Microbial DNA was then amplified using the universal eukaryotic primers that target the D1/D2 domain of the 26S subunit of ribosomal DNA. To improve specificity and sensitivity of detection nested PCR was chosen using outer and inner primer pairs. Generated amplicons (250 bp) were consequently separated by DGGE. The analysis of selected microorganisms by DGGE technique was performed after optimization of electrophoresis conditions (in particular the denaturing gradient extent and separation time). Despite the optimization, mutual differentiation among individual yeast strains was not possible since each reference strain was represented by several bands in the same positions. In conclusion DGGE profile obtained from wine musts is discussed. Present bands suggest the major presence of non-Saccharomyces yeasts, yeast-like strain A. pullulans is present in the minority and Saccharomyces yeasts are probably present too. The technique remains open for further optimization, particularly as regards the conditions of polymerase chain reaction.
|
|
|
Studium antimutagenních vlastností vybraných druhů medů
Lichnová, Andrea ; Melounová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce je zaměřena na studium antimutagenních účinků vybraných druhů medů a propolisu. V medech byly analyzovány látky podílející se na antimutagenním a antioxidačním účinku. Dále byl sledován vliv dlouhodobého skladování na změny obsahu těchto aktivních látek. Antimutagenní aktivita byla testována pomocí jednobuněčného eukaryotického systému - kvasinkového kmene Saccharomyces cerevisiae D7. Aktivní látky byly analyzovány spektrofotometricky a pomocí RP/HPLC/UV-VIS, HPLC/PDA a on-line LC/MS. Nejvyšší hodnoty antimutagenního účinku a současně nejvyšší stabilita hodnot byla nalezena u více druhů směsných květových medů, u řepkového medu, medu z eukalyptových a pomerančových květů a u medu medovicového. Medy získané v obchodní síti vykazovaly většinou nižší hodnoty antimutagenity než medy pořízené u včelaře. Nejvyšší obsah celkových polyfenolů byl změřen u medu s přídavkem mateří kašičky, nejmenší u akátového medu. Nejvyšší obsah celkových flavonoidů vykazoval pohankový med a med z eukalyptových květů. V průběhu skladování dochází k významným ztrátám obsahu celkových polyfenolů (50-70 %), kdežto obsah celkových flavonoidů je velmi stabilní a v průběhu skladování se obsah téměř nemění. Medy s vysokou hodnotou antimutagenity obsahují také vyšší obsah polyfenolů, především flavonoidů a vysokou hodnotu antioxidační aktivity. V průběhu skladování došlo celkově k nepříliš významným změnám obsahu většiny aktivních látek, med tedy lze považovat za potravinu, která si zachovává po delší dobu své pozitivní nutriční vlastnosti.
|
|
|
Charakterizace aktivních látek v různých druzích piva
Benešová, Pavla ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou biologicky aktivních látek, především fenolické povahy v 10 druzích nealkoholických piv s následným porovnáním s pivem alkoholickým. V teoretické části je uvedena technologie výroby piva rozšířená o výrobu piva nealkoholického. Dále jsou zde rozebrány některé látky charakterizující české pivo – tj. proteiny, polyfenoly, hořké látky včetně metod jejich stanovení. K analýze proteinů byl použit mikrofluidní elektroforetický systém Experion. Analýza polyfenolů, flavonoidů, pivovarských charakteristik a antioxidační aktivita byla měřena spektrofotometricky. U vybraných značek piv byly fenolické látky identifikovány a kvantifikovány pomocí LC/ESI-MS analýzy. Porovnáním získaných výsledků byl u nealkoholických piv zjištěn obsah biologicky aktivních látek srovnatelný s pivy alkoholickými, a to především co se týče obsahu látek fenolické povahy.
|
|
|
Využití testů genotoxicity k charakterizaci vybraných přírodních látek a částic.
Tilšarová, Kamila ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Při výrobě léčiv, kosmetických výrobků, v potravinářství i jiných biotechnologiích patří testování genotoxicity (neboli změny v genetické informaci, které se nedědí) k běžným krokům procesu před uvedením daného produktu na trh. Tato bakalářská práce je zaměřena na charakterizaci extraktů z vybraných přírodních látek z hlediska obsahu polyfenolů, flavonoidů a antioxidační aktivity. Dále byly tyto extrakty enkapsulovány do lipozomů a chitosanových částic a cílem bylo jak samotné extrakty, tak částice testovat na možnou genotoxicitu, a to na základě SOS Chromotestu probíhajícího na bakterii E. coli. Provedený genotoxický test neodhalil genotoxické účinky u žádného z čistých extraktů ani testovaných lipozomů.
|
|
|
Produkce a charakterizace extracelulárních hydroláz z vybraných druhů plísní
Skoumalová, Petra ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na studium možností produkce extracelulárních hydrolytických enzymů plísněmi. Teoretická část práce se zaměřuje na charakterizaci vybraných hydrolytických enzymů, jejich katalytické vlastnosti, možnosti produkce extracelulárních hydroláz plísněmi a jejich aplikace. V experimentální části byly enzymy produkovány pomocí plísní Aureobasidium pullulans, Fusarium solani a Phanerochaete chrysosporium při submerzní kultivaci v minerálním médiu obsahujícím navíc složitý odpadní substrát. Jako odpadní substráty byly použity pšeničné, kukuřičné, ovesné a žitné otruby, dřevní piliny, rýže, jablečná vláknina, vaječné a bezvaječné těstoviny. V průběhu kultivace byla sledována produkce celuláz, amyláz, xylanáz, lipáz, proteáz a ligninolytických enzymů (lakáza, Mn-dependentní peroxidáza, lignin peroxidáza). Produkce enzymů se lišila v závislosti na použitém substrátu i čase kultivace U celuláz, xylanáz a amyláz byla nejvyšší produkce naměřena na začátku kultivace (3. až 7. den). Proteázy a ligninolytické enzymy byly produkovány hlavně v závěru kultivace (7. až 10. den). Lipolytická aktivita byla detekována pouze u A.pullulans, přičemž její hodnota rostla s délkou kultivace a nejvyšší hodnota byla stanovena při kultivaci na pšeničných otrubách (3,6 nmol/ml.min). Nejvyšší xylanázová a celulázová aktivita (170,3 nmol/ml.min, 248,0 nmol/ml.min) byla stanovena při kultivaci plísně F. solani na kukuřičných otrubách. Nejvyšší amylázou aktivitu (111,8 nmol/ml.min) vykazovala plíseň P. chrysosporium při kultivaci na rýži. Nejvyšší aktivita proteázy (68,0 nmol/ml.min) byla naměřena při kultivaci plísně F. solani na pšeničných otrubách. Nejlepším producentem lakázy byl kmen A.pullulans, nejvyšší produkce byla zaznamenána na bezvaječných těstovinách (27,0 nmol/ml.min). Nejvyšší aktivita ligninperoxidázy (12,5 nmol/ml.min) byla naměřena u F.solani na vaječných těstovinách, nejvyšší produkce Mn-dependentní peroxidázy (7,7 nmol/ml.min) bylo dosaženo při kultivaci A.pullulans na pšeničných otrubách. Ligninolytické enzymy se chovaly jako induktivní. U ostatních enzymů byla jejich produkce zaznamenána i na minerálním mediu, u A. pullulans byla aktivita celuláz na minerálním médiu dokonce vyšší než u ostatních použitých substrátů. U preparátu získaného z média A. pullulans byla také provedena purifikace produkovaných enzymů pomocí ultrafiltrace, ionexové chromatografie a gelové filtrace.
|
|
|
Studium vybraných aktivních látek v českém pivu
Pařilová, Kateřina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřená na analýzu fenolických i dalších aktivních látek u 22 různých značek světlých piv typu ležák se zaměřením na nalezení rozdílů mezi pivy českými a zahraničními. Teoretická část popisuje kromě nejužívanějších metod analýzy hlavních aktivních látek – tj. proteinů a polyfenolů rovněž technologii výroby piva a specifika složení a výroby produktů označovaného evropskou ochrannou známkou „České pivo“. Analýza celkových polyfenolů, celkových flavonoidů, antioxidační aktivity a většiny pivovarských charakteristik byla provedena spektrofotometricky. K identifikaci a kvantifikaci jednotlivých fenolických látek byla použita metoda on-line kapalinové chromatografie s detekcí diodovým polem a s hmotnostní detekcí. Pro orientační analýzu bílkovin byla využita vertikální elektroforéza PAGE-SDS a mikrofluidní elektroforetický systém Experion (BioRad). Z celkového počtu 22 vzorků bylo 15 českých a 7 zahraničních piv, u nichž byly srovnány hodnoty základních pivovarských parametrů, skupinových antioxidantů i jednotlivých fenolických látek. Srovnání bylo provedeno rovněž pro piva balená v lahvích a v plechovkách a též pro piva alkoholická a nealkoholická. Jako modelový srovnávací vzorek byl použit český chmel odrůdy Sládek. V závěrečné části práce byla zhodnocena využitelnost stanovení sledovaných fyziologicky aktivních látek pro rozlišení piv vyráběných různým způsobem a navrženy parametry vhodné pro posouzení autenticity Českého piva.
|
host ::
RSS.