|
|
Role kulturních a politických elit v roce 1968
Melena, Ondřej ; Bureš, Jan (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se zabývá rolí předních představitelů kulturních a politických činitelů v procesu reforem Československa probíhajících v 60.letech minulého století a vrcholících v roce 1968. Práce zkoumá vývoj vztahů mezi státní moci a kulturní sférou. Popisuje hlavní události, které vedly k tzv. obrodnému procesu. Záměrem této práce je přiblížit čtenáři atmosféru 60. let minulého století, ve které tento obrodný proces probíhal.
|
|
|
Postavení žen ve vrcholné politice na konci šedesátých let 20. století a jejich postoje k sovětské okupaci ČSSR
Kočišková, Jana ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Pernes, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se skládá ze dvou částí. První část obsahuje uvedení do historie ženské politické participace v Československu od první republiky do konce šedesátých let 20. století a kapitolu věnující se vztahu komunismu a ženské otázky v teorii (komunistické ideologii) a v praxi každodenní reality. Těžištěm práce je pak její druhá část, která se zabývá situací a postavením žen ve veřejných a politických funkcích na konci 60. let 20. století. Zaměřuje se na ženy ve vrcholných politických funkcích v roce 1968: na politicky působící v Národním shromáždění, UV KSČ (Ústřední výbor Komunistické strany Československa) a ve vládě. Hlavním zaměřením práce jsou postoje těchto žen k srpnové okupaci Československa 1968 vojsky států Varšavské smlouvy a jejich aktivita v těchto dnech. Sleduje rovněž jejich předcházející osudy a politickou činnost a důsledky jejich aktivity v sprnových dnech pro jejich další životní osudy a politické kariéry. Svým tématem se předkládaná práce snaží zaplnit mezeru v odborném výzkumu a literatuře věnující se tomuto historickému období rozšířením pohledu o roli žen ve vrcholné politice v tomto klíčovém období našich dějin. Předmětem diplomové práce je ukázat, jak se komunistickou ideologiií deklarovaná rovnost mužů a žen ve společnosti uplatňovala v praxi na konci šedesátých let, jaké...
|
|
|
Československá sociální politika v letech 1945-1948
Hrachová, Sandra ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Sociální politika má ve všech moderních společnostech důležitou roli a dotýká se všech jejích členů. Tato diplomová práce si klade za cíl postihnout proměnu konceptu a praxe sociální politiky v Československu v letech 1945 až 1948 a s tím spojené budování sociálního státu. Vymezuje pojem a oblasti sociální politiky, její podstatu, domácí i zahraniční ideové zdroje, funkce, cíle, její subjekty a roli státu mezi těmito subjekty. Taktéž se věnuje objektům sociální politiky a jejich názorům na danou problematiku. Snaží se zachytit jak teoretickou formulaci, tak praktický výkon sociální politiky na různých úrovních. Praxe sociální politiky je sledována skrze konkrétní sociálně politická opatření a instituce je vykonávající. Praktický výkon sociální politiky je vykládán v rámci jednotlivých dílčích oblastí. Velká pozornost je věnována budování sociálního zabezpečení na základě zákona o národním pojištění. Důkladně vysvětlován je systém veřejnoprávního sociálního pojištění.
|
|
|
Rysy německé okupační politiky v Dánském království a Protektorátu Čechy a Morava v letech 2. světové války
Nekola, Martin ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Hrbek, Jaroslav (oponent)
Téma druhé světové války a především Protektorátu Čechy a Morava je českou historiografií pečlivě zpracováváno, i v dnešní době se setkává s intenzivním zájmem nejen vědecké veřejnosti, ale také publicistiky a širokého čtenářstva. O Protektorátu Cechy a Morava bylo napsáno mnoho prací a mohlo by se zdát, že při zkoumání tohoto období českých dějin již nemůžeme objevovat nové skutečnosti. Přesto nadále existují i možnosti nových náhledů. Jedním z nich je například srovnání vývoje v Čechách a na Moravě se situací v jiných Němci okupovaných zemích. Pro tuto práci jsem zvolil Dánsko, zemi Protektorátu podobnou rozlohou i postavením v tehdejší Evropě. Již v meziválečném období měly oba státy, byť jeden svým zřízením byl parlamentní monarchií a druhý republikou, mnoho společného. Kupříkladu demokratický vývoj a mírovou politiku, avšak bohužel i nebezpečného souseda, nacistické Německo, jež na ně ve svých expanzivních plánech také nezapomnělo. Téma mne zaujalo právě širokými možnostmi zkoumat a porovnávat nám již dobře známou okupační politiku Němců na našem území s postupem nacistů na Jutském poloostrově a přilehlých ostrovech, které tvoří Dánské království. Práce je rozdělena na devět kapitol, popisujících jednotlivé rysy a projevy okupační politiky v Dánsku, v Protektorátu Čechy a Morava, a jejich shrnutí a...
|
|
|
Pokusy o obnovu české občanské společnosti v roce 1968. Sociální demokracie, Klub angažovaných nestraníků a K 231 - Sdružení bývalých politických vězňů
Hoppe, Jiří ; Kubů, Eduard (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Jirásek, Zdeněk (oponent)
Hlavní téma disertace tkví ve sledování těch aktivit obnovující se české občanské společnosti v období Pražského jara 1968, které směřovaly k vybudování pluralitního politického systému, k rozbití systému vlády jedné strany a ke změně uzavřeného systému Národní fronty, tak jak se utvořil, respektive byl násilně utvořen po únoru 1948. Fenomén obnovující se občanské společnosti je tu představen na třech konkrétních modelech - občansko-politické aktivizace při snaze obnovit tradiční politickou stranu (sociálně demokratickou), předpolitické a v podstatě klubové činnosti nestranické veřejnosti při vytváření ne zcela zřetelně vyhraněného Klubu angažovaných nestraníků a na příkladu formálně jasně vymezeného K 231, usilujícího o soudní, občanskou a sociální rehabilitaci svých členů. V kontextu dění Pražského jara 1968 jde o nejvýraznější doklady sebeformace občanů, bez přispění politické moci a v konečném důsledku vůči ní. Pokus o obnovu sociální demokracie v období Pražského jara 1968 lze hodnotit jako intuitivní snahu o narušení dogmatu o tzv. vedoucí úloze KSČ ve státu a ve společnosti a o nepřímé podrytí mocenského monopolu komunistů, což v konečném důsledku mohlo vyvolat jeho zánik. Tím, že se sociální demokraté hlásili o své místo na slunci a pokoušeli se proti vůli vládnoucí strany vstoupit do politického...
|
|
|
Lidové milice 1948 - 1969
Bašta, Jiří ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent) ; Kalous, Jan (oponent)
Lidové milice 1948-1969 Jiří Bašta Abstrakt Disertační práce se komplexně zaobírá Lidovými milicemi působícími v komunistickém Československu, které se staly jedním z garantů změny režimu v únoru 1948 a následného totalitního vývoje. Text se snaží zachytit samotný vznik a vývoj milicí v období od jejich faktického založení do konce roku 1969. Věnuje se tedy oblasti, která dosud nebyla v této šíři komplexně zmapována. Ozbrojená složka vládnoucí KSČ, tvořená na základě dobrovolnosti prověřenými členy strany, patřila mezi významné preventivně represivní a současně ideologické opory komunistického aparátu. Od svého zrodu v roce 1948 po celé čtyři desítky let nesvobody byly milice konzervativním mocenským nástrojem totalitního režimu. Navzdory svému významu nebyly LM nikdy pevně legislativně ukotveny. De facto se jednalo o mimozákonnou "stranickou armádu". Z miličních jednotek se postupně vyvinuly poměrně dobře organizované vyzbrojené síly s širokým polem působnosti, které plnily úkoly v systému ochrany a obrany komunistického režimu od strážení objektů, přes potlačování nepokojů a v případě válečného konfliktu měla tato "stranická armáda" plnit řadu bojových úkolů na území státu. Za tím účelem milicionáři disponovali jak lehkými osobními zbraněmi, tak i těžkou, např. protiletadlovou výzbrojí. Disertační práce...
|
|
|
Prokop Drtina (1900-1980). Život českého demokrata
Koutek, Ondřej ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Rychlík, Jan (oponent) ; Kocian, Jiří (oponent)
Tato disertační práce pojednává o významném českém úředníkovi a posléze politikovi Prokopu Drtinovi, jehož život byl bytostně spjat s osudem demokracie v Československu. Hlavním cílem této práce je upozornit na tuto jedinečnou osobnost a ilustrovat na jeho životě československé dějiny. Narodil se 13. dubna 1900 ve významné české rodině. Jeho otec, František Drtina, byl slavný filosof a blízký spolupracovník profesora Tomáše Garrigue Masaryka. Drtinovo dětství bylo velice podnětné, neboť vyrůstal obklopen tehdejší českou intelektuální elitou. Mladého Prokopa Drtinu vedl jeho zájem o historii a politiku ke studiu na právnické fakultě v Praze. Po dokončení studií zahájil Drtina svou profesní kariéru v únoru 1924 u České finanční prokuratury, ve stejné době se začal výrazněji veřejně angažovat. V roce 1925 vstoupil do nově založené Národní strany práce, která však zcela pohořela a byla po pěti letech činnosti rozpuštěna. Drtina v roce 1928 přestoupil do Československé strany národně socialistické, jíž pak zůstal věrný až do závěru své politické dráhy. Prokop Drtina také hrál významnou roli v činnosti prestižního debatního klubu Přítomnost. Posléze se stal i členem redakční rady názorově spřízněného časopisu Demokratický střed, vedle toho ovšem občas publicisticky přispíval i do dalších tiskovin. Zásadní zlom v...
|
|
|
Opozice v ČSSR a NDR po roce 1968: srovnání cesty do opozice, vzájemného vnímání a pohledů bezpečnostních orgánů
Vilímek, Tomáš ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Bureš, Jan (oponent) ; Otáhal, Milan (oponent)
Předkládaná práce se věnuje srovnání protirežimního jednání v ČSSR a NDR po roce 1968. Jde o komparativní studii, která se soustřeďuje především na tři základní tematické oblasti. Nejedná se však o ucelený přehled dějin opozičního hnutí ve srovnávaných zemích. Po nástinu stavu bádání, přiblížení základních archivních pramenů a následně i metodiky vypracování této práce, se autor zaměřuje na otázku typologizace protirežimního jednání. Důraz je přitom kladen na potřebu vzájemného propojení kategorizačních pokusů s individuálními aspekty opozičního postoje. Značná pozornost je věnována rovněž otázce společenského zakotvení opozičního jednání a hledání klíčových faktorů přerodu společenského odmítání v opozici. V rámci prvního tematického okruhu odpovídá autor práce na otázku, co vlastně vedlo jedince k rozhodnutí, angažovat se proti režimu KSČ resp. SED. Mnoho prostoru je tak věnováno komparaci rozličných předpokladů protirežimního jednání v obou zemích s cílem zmapovat složitost opoziční cesty. Na základě provedených rozhovorů, materiálů státně bezpečnostní a opoziční provenience a v neposlední řadě odborných textů a zveřejněných pamětí posuzuje autor vliv rodinného prostředí, individuálních a sociálních předpokladů, zákona akce a reakce, skupinové dynamiky a konečně také význam historických událostí a zlomů...
|
|
|
KSČ na Plzeňsku v letech 1945-1948
Šlouf, Jakub ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Léta 1945-1948 v Československu bývají současnou historiografii klasifikována jako přechodné období mezi dvěma totalitami, nacistickou a komunistickou. Zatímco nacistický režim byl od počátku českou veřejností vnímán jako cizorodý německý prvek, poválečný nástup Komunistické strany Československa (KSČ) vycházel nejen z impulsů zahraničně politické situace, ale byl též podporován velkou částí české společnosti. Do KSČ vstoupilo ještě před únorem 1948 přibližně 1 300 000 členů. V parlamentních volbách v roce 1946 získala KSČ v českých zemích politický mandát od 40 % voličů. "Lehkost" s jakou KSČ dokázala nastolit v Československu v únoru 1948 svůj totalitní režim, hluboce kontrastovala s průběhem vniku komunistických diktatur v okolních státech sovětské sféry vlivu. Československý komunismus totiž nebyl zdaleka jen sovětským importem, ale naopak navazoval na četné kulturní a politické tradice předválečné éry (levicoví intelektuálové, rusofilství, početná členská základna KSČ).1 Právě s ohledem na tyto skutečnosti nelze mocenský vzestup KSČ v letech 1945-1948 popisovat pouze pohledem "shora", očima zákulisní politiky stranických špiček. KSČ nebyla, a jako "masová" strana ani být nemohla, homogenním celkem. Existovaly velké rozdíly mezi jednotlivými organizačními úrovněmi KSČ od řadových členů, přes funkcionáře...
|
|
|
České politcké strany 1945-1946
Pehr, Michal ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Marek, Pavel (oponent) ; Pernes, Jiří (oponent)
Michal Pehr: České politické strany 1945-1946 Resumé Disertační práce Michala Pehra se zabývá českými politickými stranami v letech 1945-1946. Autor se v této práci věnuje popisu jejich obnovy a činnosti vČSR po skončení druhé světové války do květnových parlamentních voleb v roce 1946. V osmi kapitolách popisuje jednotlivé aspekty jejich činnosti ve sledovaném období. V této době vzniknul v Československu nový politický systém, který bývá označen jako systém Národní fronty, lidové demokracie nebo také poválečné demokracie. Jeho cílem bylo odstranit nedostatky předválečné demokracie, zajistit mír a vybudovat nový a lepší stát. Lidé chtěli tohoto cíle dosáhnout prostřednictvím širokých reforem a to jak v oblasti hospodářské a sociální, tak v oblasti politické. V poválečné době jsme proto svědky rozsáhlého znárodnění, odsunu Němců, potrestání kolaborantů, ale i omezení počtu politických stran a svobodného života. Takto budovaný stát měl zajistit lepší postavení všem, a proto bývá označován jako lidově demokratický, kdy se tímto slovním spojením chtělo říct, že lidé dostávají více svobody, práv ale i lepšího sociálního postavení. Nový systém měl však také mnohé nedostatky. Například všude narůstala prudkým tempem byrokracie a korupce. Poválečné Československo se vyznačovalo rovněž snahou komunistů převzít moc...
|
host ::
RSS.