Národohospodářský ústav

Nejnovější přírůstky:
2021-04-11
00:00
Návrh reformy zdanění zaměstnanců: jak ulevit nízkopříjmovým a pomoci spotřebě za polovinu veřejných výdajů (analytická zpráva)
Jurajda, Štěpán ; Kalíšková, Klára ; Prokop, D. ; Šoltés, Michal
Tato analytická zpráva reaguje na diskusi o zrušení používání superhrubé mzdy k výpočtu daně z příjmu fyzických osob. Hodnotí dopady tří variant výpočtu daně z příjmu na státní rozpočet a na příjmy zaměstnanců v jednotlivých příjmových kvintilech. Výsledky ukazují, že vládní varianta zrušení superhrubé mzdy bude znamenat propad příjmů státního rozpočtu o 86 miliard Kč a zároveň nijak nezlepší příjmovou situaci nejnižších příjmových kvintilů. Autoři navrhují dvě alternativní metody výpočtu daně z příjmu, které sníží náklady pro státní rozpočet a zároveň budou znamenat citelnější snížení daní zaměstnancům s nejnižšími příjmy.

Úplný záznam
2021-04-11
00:00
Vyhodnocení dopadů návrhů na zrušení superhrubé mzdy
Kalíšková, Klára ; Münich, Daniel ; Prokop, D. ; Šoltés, Michal
Tento pracovní list reaguje na diskusi o zrušení používání superhrubé mzdy k výpočtu daně z příjmu fyzických osob. Hodnotí dopady čtyř alternativ reformy systému, navržených vládou, parlamentem, Pirátskou stranou a think-tankem IDEA. Grafy znázorňují dopad těchto reforem na státní rozpočet a na příjmy zaměstnanců v jednotlivých příjmových kategoriích.

Úplný záznam
2021-04-11
00:00
Dopady zrušení superhrubé mzdy na daň z příjmů placenou zaměstnanci
Kalíšková, Klára ; Münich, Daniel ; Šoltés, Michal
Tento pracovní list znázorňuje dopady navrhovaného zrušení superhrubé mzdy na státní rozpočet a příjmy zaměstnanců. Celkový pokles příjmů státního rozpočtu by přesáhl 80 mld. Kč ročně. Z toho by téměř čtvrtina přilešila desetině zaměstnanců s nejvyššími příjmy, zatímco desetina zaměstnanců s nejnižšími mzdami by reformou získala jen maximálně 100 Kč ročně.

Úplný záznam
2021-03-28
00:01
Capital income taxation with portfolio choice
Bakota, Ivo
This paper analyzes redistributional and macroeconomic effects of differential taxation of financial assets with a different risk levels. The redistributive effect stems from the fact that various households hold portfolios with a starkly different risk levels. In particular, poor households primarily save in safe assets, while rich households often invest a substantially higher share of their wealth in (risky) equity. At the same time, equity and safe assets are often taxed at different rates in many tax codes. This is primarily because investments in equity (which are relatively riskier) are taxed both as corporate and personal income, unlike debt, which is tax deductible for corporations. This paper firstly builds a simple theoretical two-period model which shows that the optimal tax wedge between risky and safe assets is increasing in the underlying wealth inequality. Furthermore, I build a quantitative model with a continuum of heterogeneous agents, parsimonious life-cycle, borrowing constraint, aggregate shocks and uninsurable idiosyncratic shocks, in which the government raises revenue by using linear taxes on risky and safe assets. Simulations of quantitative models shows that elimination of differential asset taxation leads to a welfare loss equivalent to a 0.3% permanent reduction in consumption. I find that the optimal tax wedge between taxes on equity and debt is higher than the one in the U.S. tax code.\n

Úplný záznam
2021-03-28
00:00
Rozdílné ekonomické dopady krize covid-19 na muže a ženy v Česku
Menzel, Andreas ; Miotto, Martina
Tato studie upozorňuje na rozdílné dopady krize covid-19 na ženy a muže. Zaměřuje se na hospodářské a sociální aspekty současné situace na trhu práce. Soustředí se na tři hlavní oblasti, v nichž by důsledky krize mohly postihnout ženy a muže odlišně: nezaměstnanost, schopnost pracovat v důsledku nutné péče o děti a potenciální vliv na domácí násilí a jeho následné dopady na tělesné a duševní rozpoložení. Tuto studii uzavíráme diskusí o možných opatřeních, která vláda v rámci své politiky může přijmout, a o některých dlouhodobých dopadech, které může současná krize mít na rovnost žen a mužů na pracovišti.

Úplný záznam
2021-03-28
00:00
Using Bluetooth technology for COVID-19 contact tracing
Jann, Ole ; Kocourek, Pavel ; Steiner, Jakub
The coronavirus is transmitted indiscriminately through proximity, which makes tracing infections difficult. Bluetooth tracing apps can reliably record transmission possibilities even when the participants do not know each other and do not remember the interaction. This can be done with a high degree of privacy. A well-designed app provides a similar level of privacy to not using an app at all. Decentralized data storage means that the privacy and security of the system is highly resilient against exploitation by any powerful actor (such as a government). A disadvantage of protecting privacy through decentralization is that tracing apps need to be taken up by the population one person at a time. Their use cannot be checked remotely and hence cannot be effectively mandated by governments or health authorities. A very high degree of take-up is necessary to make them an effective weapon against the virus. The eRouška app by COVID19cz follows these principles and offers a very high degree of privacy protection. Specifically, it does not collect any data except the phone numbers of non-infected users, and only collects anonymized meeting data (and no location or other metadata) of infected users – this data is only available to a hygienist after voluntary data transmission by the user. No data is transmitted to the server without explicit user agreement.

Úplný záznam
2021-03-28
00:00
Short-time work and related measures to mitigate the consequences of a (partial) economic shutdown
Mittag, Nikolas ; Pertold, Filip
The objective of this document is to provide a basic foundation to think about the merits, alternatives and policy design choices of short-time work policies. The first section characterizes the motivation for short-term work and the types of costs that it can help to reduce or cause. The second section briefly overviews key policy alternatives and their merits, to lay out where short-time work has the potential to be useful, and what alternative tools can amend or replace it. This is followed by an overview of short-time work policies from the last recession and key lessons learned from that experience. The document closes with an overview of short-time work policies already enacted in response to the current economic situation. The main aim of this document is to draw general policy conclusions for the current situation in the Czech Republic based on the reviews and considerations in the first two sections. Section 3 will attempt to do so. Readers who are primarily interested in specific policies or those familiar with the literature on short-time work may want to go straight to Section 3.

Úplný záznam
2021-03-28
00:00
Pomoc státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky smysluplná (krátké doporučení)
Münich, Daniel
Toto shrnutí popisuje základní charakteristiky odkladu splatnosti odvodů sociálního a zdravotního pojištění zaměstnavatelů z mezd zaměstnanců, jako jednoho z řady nezbytných opatření, která by měla česká vláda uvést co nejrychleji do praxe, aby snížila negativní ekonomické dopady probíhající epidemie COVID-19 na firmy, zaměstnance a obyvatele a zkrátila období budoucí konsolidace národního hospodářství. Opatření je v souladu s doporučením studie IDEA anti COVID-19 #2, které zdůrazňuje význam rychlosti zavádění opatření a jejich cílení na přežití zavedených ekonomických struktur během nejobtížnějšího období.\n

Úplný záznam
2021-03-28
00:00
Odkud se rekrutují výzkumníci na univerzitách?
Macháček, Vít ; Srholec, Martin
Odkud přicházejí výzkumní pracovníci působící na univerzitách? Začínali s bádáním na stejném místě, anebo spíše pocházejí odjinud? Je na českých univerzitách tendence najímat výzkumníky zvenku výrazně menší než jinde? Do jaké míry se to liší mezi obory a mění v čase? Z afilací autorů v citační databázi Scopus jsme zjistili, kolik výzkumníků v současné době pracuje na stejné univerzitě, na které působili již na počátku své vědecké kariéry. Pokud jejich první články vyšly pod jinou organizací, zjistili jsme, zda to bylo ve stejné zemi, anebo v zahraničí. Neměříme jenom tendenci k najímání vlastních absolventů, neboli akademický „inbreeding“, protože první články nemusí mít vlivem různých publikačních zvyklostí uvedenu afilaci k univerzitě, na které dotyčný vystudoval. Nicméně v řadě oborů, zvláště přírodních věd, tomu tak většinou je. Analýza pokrývá jedenáct oborů napříč vědními oblastmi na třech největších českých univerzitách – Univerzitě Karlově, Masarykově univerzitě a Univerzitě Palackého v Olomouci – a pro srovnání i na dalších patnácti významných zahraničních univerzitách v Evropě a v zámoří. Každý obor vychází trochu jinak, ale obecně je nejnižší sklon zaměstnávat výzkumníky, kteří působili na začátku kariéry jinde, než na sledovaných univerzitách z Česka a ostatních zemí Visegrádské čtyřky. Naopak výzkumníky původně zvenku zaměstnávají nejvíce nejlepší univerzity v USA a Velké Británii. Nicméně univerzity Visegrádské čtyřky vychází v řadě oborů podobně jako KU Leuven, Universität Wien anebo Lund University. Univerzity ze zemí Visegrádské čtyřky jsou až na výjimky na nejnižších příčkách v tendenci zaměstnávat výzkumníky s počátečním působištěm v zahraničí. V tomto zpravidla výrazně zaostávají i za západoevropskými univerzitami. Přitom pro české univerzity platí, že je za zahraničí považováno i Slovensko. Nízkou mezinárodnost v najímání výzkumníků na českých univerzitách potvrzují i jiné datové zdroje. Prezentované výsledky jsou celosvětově unikátní a nikde jinde je nenajdete. Zajímat by měly nejen manažery výzkumu, akademiky a doktorandy, kteří na univerzitách přímo působí, ale i tvůrce souvisejících politik a širší veřejnost. Na způsob řízení lidských zdrojů se totiž při hodnocení výzkumu až příliš často zapomíná, ačkoliv je pro dlouhodobý rozvoj univerzit zásadní.

Úplný záznam
2021-03-28
00:00
Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat
Korbel, Václav ; Novák, Vladimír ; Šoltés, Michal ; Tóth, L.
Zhruba tři týdny po oznámení první nakažené osoby virem covid-19 v České republice, tj. ve dnech 20.–21. března, jsme dotazníkovou formou ověřovali, jak komunikace vládních omezení ovlivňuje ochotu obyvatel se jimi řídit. Prvotní zjištění byla publikována ve studii IDEA anti COVID-19 # 7. Dotazování bylo doplněno o experiment ve formě poskytnutí pěti různých informací ohledně vládních opatření pěti náhodně vybraným skupinám. Tato studie se soustředí na prezentaci výsledků tohoto experimentu.

Úplný záznam