2019-01-07
14:42 |
Úplný záznam
|
2018-12-07
17:59 |
Z nepřátelské do „naší” uniformy. Vojáci wehrmachtu ze Slánska jako dobrovolníci československé zahraniční armády
Maršálek, Zdenko
Studie se zabývá osudy vojáků německé branné moci (Wehrmacht), kteří se stali dobrovolníky československé zahraniční armády v letech druhé světové války. Skutečnost, že na konci války měl každý třetí voják československého vojska na Západě za sebou kratší či delší službu v německé uniformě, neodpovídala propagandisticky utvářenému obrazu zahraničního odboje, a byla proto marginalizována. Barvitost osudů mužů z této skupiny je dokumentovány příkladem čtyř mužů, narozených v tehdejším okrese Slaný mezi roky 1909–1921.
Úplný záznam
|
2018-09-11
13:31 |
Úplný záznam
|
2018-03-07
15:28 |
Z historie pokusů o vzdělávání slovenských dětí v ČR ve slovenštině. Slovenština a Slovensko v pražských mezinárodních konferencích středoškoláků
Nosková, Helena
Příspěvek popisuje Slováky v českých zemích od vzniku Československa a jejich vztah ke slovenštině, který také z důvodů chápání příslušnosti k národu českkoslovenskému, složení sociálnímu postavení místních Slováků a jejich přijetí českého prostředí, nebyl vyhraněný. Po roce 1945 početné skupiny Slováků a navrátivších se slovenských krajanů rovněž slovenské školy nepožadovaly. Pouze v centru migrací ze Slovenska – v Karviné – vznikla v roce 1956 Základní škola. Další školy se slovenským vyučování v Praze, včetně osmiletého gymnázia, nenašly žáky. Zaniklo i nepovinné vyučování slovenštiny, které v devedesátých letech organizoval Klub slovenské kultury. Od roku 2004 Dokumentační středisko slovenské menšiny pořádá každým rokem mezinárodní konferenci slovenských středoškolíků a jejich hostů s tematikou Slovenska, jeho historie, kultury, reálií, osobností. Studenti přednášejí své práce ve slovenštině i v češtině. Setkávají se Slováci žijící v ČR, potomci Slováků v ČR, slovenští středoškoláci ze Slovenska. Přínosem je setkávání, poznávaní a znění originální slovenštiny.
Úplný záznam
|
2017-12-07
15:36 |
Komunikace vědců s médii a popularizace vědy (příklad českého fyzika Františka Běhounka)
Boháčová, E. ; Těšínská, Emilie
Příspěvek představuje mediální, vědecko-popularizační a beletristickou činnost českého fyzika, nestora československých jaderných oborů Františka Běhounka (1898-1973) v kontextu jeho vědeckých a vědecko-organizačních aktivit. Na konkrétním historickém příkladu je zde ilustrován význam médií a popularizace vědy jak pro vědu samu, tak pro popularitu osobnosti popularizátora, některá úskalí těchto popularizačních a mediální aktivit i možnost zpětného využití zanechaného literárního a dochovaného mediálního obrazu vědce jako historického pramene.
Úplný záznam
|
2017-12-07
15:36 |
Národnostní menšiny a české pohraničí v druhé polovině 20. století. (Na příkladu bývalého okresu Vejprty)
Nosková, Helena
Helena Nosková ve studii Národnostní menšiny a české pohraničí v druhé polovině 20. století (Na příkladu bývalého okresu Vejprty) vychází z archivních pramenů českých expertů uložených v ruských archivech, které dokumentují situaci v různých průmyslových odvětvích v českém pohraničí. Dle potřeb budoucího poválečného trhu sovětizovaných zemí Československo musí utlumit a podstatnou část svého lehkého průmyslu,který je situován v pohraničních regionech. V bývalém okrese Vejprty došlo po roce 1945 k odsunu Němců, likvidaci potravinářského a textilního prospěchu. Bývalý okres se měl stát územím pro těžbu uranu a do Vejprt bylo přesunuto německé obyvatelstvo z celého pohraničí pro těžbu uranu. Došlo k destabilizaci celého regionu, odlivu osídlenců vzhledem k nedostatku vhodných pracovních příležitostí. Vejprty jsou příkladem prozatím neprobádaných souvislostí, které po druhé světové válce přineslo vytváření státních hranic s uzavřením směremna západ, studená válka a vytváření nových sfér vlivu, včetně RVHP.
Úplný záznam
|
2017-12-07
15:36 |
Obraz Československa v soudobé anglofonní historiografii
Smetana, Vít
Studie, sepsaná v roce 2011, analyzuje pojímání československých dějin v anglicky psané historiografii po roce 1989, se zvláštním důrazem na politické dějiny jakožto osu soudobých dějin. Autor popisuje přístupy jednotlivých historiků k ústředním událostem 20. století v Československu, přičemž hodnotí a sumarizuje jejich závěry. Druhá část studie se zaměřuje na otázku, do jaké míry je česká historiografie soudobých československých dějin recipována mezinárodní komunitou historiků, a zdůrazňuje potřebu užší vzájemné spolupráce bez ohledu na jazykové bariéry.
Úplný záznam
|
2017-12-07
15:36 |
Dějiny 20. století. České, československé nebo böhmisch?
Kopeček, Michal
Článek se zamýšlí nad přístupy k soudobým dějinám alternativními k národocentrickému historiografickému mainstreamu. Všímá si vzestupu transnationálních resp. „zapletených“ dějin a jejich potenciální přínos porovnává s tradičními alternativami v českém historickém myšlení spjatými zejména s tzv. „bohemistickou“ resp. středoevropskou perspektivou rozvíjenou mj. v myšlení československého disentu 70. a 80. let 20. století.
Úplný záznam
|
2017-12-07
15:36 |
Cesta pracovního kolektivu Pragomašina Slaný do SSSR. 1923-1924
Kolenovská, Daniela
První československé družstvo vzniklo za účelem vystěhování do Sovětského svazu za prací v roce 1923. Studie zvažuje v kontextu československé Ruské pomocné akce, prosovětské agitace československých komunistů a sovětské vnitřní politiky reálnost předpokladu vedení družstva, že v sovětské Gruzii dosáhne rozšíření československých exportních možností.
Úplný záznam
|
2017-12-07
15:36 |
Úplný záznam
|
|
|
|
host ::
