Ústav pro soudobé dějiny

Nejnovější přírůstky:
2017-12-07
15:36
Komunikace vědců s médii a popularizace vědy (příklad českého fyzika Františka Běhounka)
Boháčová, E. ; Těšínská, Emilie
Příspěvek představuje mediální, vědecko-popularizační a beletristickou činnost českého fyzika, nestora československých jaderných oborů Františka Běhounka (1898-1973) v kontextu jeho vědeckých a vědecko-organizačních aktivit. Na konkrétním historickém příkladu je zde ilustrován význam médií a popularizace vědy jak pro vědu samu, tak pro popularitu osobnosti popularizátora, některá úskalí těchto popularizačních a mediální aktivit i možnost zpětného využití zanechaného literárního a dochovaného mediálního obrazu vědce jako historického pramene.

Úplný záznam
2017-12-07
15:36
Národnostní menšiny a české pohraničí v druhé polovině 20. století. (Na příkladu bývalého okresu Vejprty)
Nosková, Helena
This study traces the development of the Czech border regions after the WWII. The author discusses the situation of national minorities in the border regions and the information on local industry held by the government and representatives of the Soviet Union. Using the specific example of the former Vejprty district, the author analyzes archive materials to demonstrate the processes of expulsion or migration of the national minorities and the settlement of formerly German border areas by new inhabitants. The paper also assesses the consequences of these events for the future social and economic development of this particular border region.

Úplný záznam
2017-12-07
15:36
Obraz Československa v soudobé anglofonní historiografii
Smetana, Vít
Studie, sepsaná v roce 2011, analyzuje pojímání československých dějin v anglicky psané historiografii po roce 1989, se zvláštním důrazem na politické dějiny jakožto osu soudobých dějin. Autor popisuje přístupy jednotlivých historiků k ústředním událostem 20. století v Československu, přičemž hodnotí a sumarizuje jejich závěry. Druhá část studie se zaměřuje na otázku, do jaké míry je česká historiografie soudobých československých dějin recipována mezinárodní komunitou historiků, a zdůrazňuje potřebu užší vzájemné spolupráce bez ohledu na jazykové bariéry.

Úplný záznam
2017-12-07
15:36
Dějiny 20. století. České, československé nebo böhmisch?
Kopeček, Michal
Článek se zamýšlí nad přístupy k soudobým dějinám alternativními k národocentrickému historiografickému mainstreamu. Všímá si vzestupu transnationálních resp. „zapletených“ dějin a jejich potenciální přínos porovnává s tradičními alternativami v českém historickém myšlení spjatými zejména s tzv. „bohemistickou“ resp. středoevropskou perspektivou rozvíjenou mj. v myšlení československého disentu 70. a 80. let 20. století.

Úplný záznam
2017-12-07
15:36
Cesta pracovního kolektivu Pragomašina Slaný do SSSR. 1923-1924
Kolenovská, Daniela
První československé družstvo vzniklo za účelem vystěhování do Sovětského svazu za prací v roce 1923. Studie zvažuje v kontextu československé Ruské pomocné akce, prosovětské agitace československých komunistů a sovětské vnitřní politiky reálnost předpokladu vedení družstva, že v sovětské Gruzii dosáhne rozšíření československých exportních možností.

Úplný záznam
2017-12-07
15:36
Ze Slánska na kraj Evropy a zpět. Interbrigadisté ze Slánska jako sonda do problematiky regionality původu příslušníků zahraničního odboje za druhé světové války
Maršálek, Zdenko
Příspěvek se věnuje otázce regionálního původu interbrigadistů, kteří během druhé světové války vstoupili do československých zahraničních jednotek. Dále popisuje osudy interbrigadistů z daného regionu jako srovnání různých životních poutí československých interbrigadistů.

Úplný záznam
2017-11-08
17:03
Metodika pro realizaci orálněhistorického výzkumu v prostředí výzkumných ústavů, vědeckých pracovišť a "intelektuálních elit"
Vaněk, Miroslav ; Krátká, Lenka ; Wohlmuth Markupová, Jana
Metodika přináší komplexní obraz realizace orálněhistorického projektu v prostředí „intelektuálních elit“, na příkladu specializovaných výzkumných, akademických či vysokoškolských ústavů a odborných/výzkumných pracovišť. Metodika se zaměřuje také na možné využití orálněhistorických výzkumů v uvedených oblastech pro poznání minulých i současných společenských jevů a zároveň upozorňuje na úskalí, která takový výzkum může přinést. Metodika postihuje celý výzkumný proces v dané oblasti, od okamžiku zadání až po finální výstupy.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Úplný záznam
2016-02-08
14:39
Pamětní místa. Topografie soudobé paměti národa a její reflexe
Čermáková, Barbora ; Devátá, Markéta
Metodika "Pamětní místa. Topografie soudobé paměti národa a její reflexe" se zabývá metodickým uchopením fenoménu pamětního místa jako základního prvku paměťových studií. Ukazuje způsob stanovení pravidel (kritérií pro zařazení) i význam pojmenování výjimek (posouzení z pohledu celku, souvztažnost pamětních míst). Dále metodika rozpracovává popis a dokumentaci pamětního místa a uvádí možné způsoby zpracování získaných dat, jež jsou nutným předpokladem pro odbornou analýzu a interpretaci.
Plný text: Stáhnout plný textPDF

Úplný záznam
2016-01-25
14:41
Československý zahraniční vojenský odboj v roce 1944
Maršálek, Zdenko
Příspěvek se v úvodu zabývá problémy strategické situace Spojenců v roce 1944. V létě 1944 se zdálo, že válka skončí brzy, Němci se ale navzdory těžkým porážkám dokázali vzpamatovat. Od širších souvislostí se vyvíjela i situace československého exilu a jeho ozbrojených sil. První polovina roku 1944 byla přípravným obdobím na okamžik domnělého zásadního rozhodnutí. Na konci léta vstoupily československé formace na východní i západní frontě do bojových operací, okamžik konečného vítězství však byl ještě daleko.

Úplný záznam
2016-01-25
14:41
Stavba a bourání "mostu mezi Východem a Západem". Československo mezi velmocemi v roce 1944
Smetana, Vít
Tato studie dokládá, že rok 1944 byl v rámci československé zahraniční politiky výjimečným, když během něj – a právě jen během něj – proklamovalo exilové vedení svou ambici sehrávat úlohu „mostu mezi Východem a Západem“. Do konce roku se však jednoznačně proti postavil SSSR a spolu s ním komunistické vedení v Moskvě. Následovalo ochablé podvolení se a stále jednoznačnější orientace na Východ.

Úplný záznam