Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 117 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Deeskalace agresivního chování pacienta na psychiatrickém oddělení
Černý, Jan ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Dorková, Zlatica (oponent)
Bakalářská práce "Deeskalace agresivního chování pacienta na psychiatrickém oddělení" se zabývá problematikou výskytu agrese, její prevencí a efektivním řešení. Cílem práce bylo zjistit četnost výskytu agrese, jejímu typu, příčiny a způsobu řešení. Dalším cílem práce bylo zjistit četnost školení, která respondenti absolvovali, a jejich zájem o případnou nabídku školení zaměřeného na zvládání agrese. Teoretická část práce uvádí základní přehled řešené problematiky, popis deeskalačních technik a dalších možností zvládání agrese a jejímu předcházení. V empirické části práce jsou uvedeny výsledky vlastního šetření a jejich komparace s výsledky jiných odborných výzkumů. Metodou výzkumného šetření byl dotazník vlastní konstrukce, který byl distribuován všeobecným a praktickým sestrám Psychiatrické nemocnice Bohnice. Do vlastní studie bylo zahrnuto 108 řádně vyplněných dotazníků. Výsledky: Bylo zjištěno, že se více než 58 % respondentů setkává s verbální agresí minimálně jednou v týdnu a téměř 29 % respondentů se minimálně jednou v týdnu setká s agresí brachiální. Vzhledem k takto častému výskytu agrese bylo pouze necelých 59 % dotazovaných alespoň jednou v uplynulých pěti letech proškoleno v řešené problematice. Závěr: Z vlastního výzkumu vyplývá nutnost zaměření se na problematiku zvládání agrese a...
Terapeutické omezení pacienta na dětském psychiatrickém oddělení
KEJDOVÁ, Zdeňka
Teoretická východiska: Terapeutické omezení bývá často tabuizováno, ačkoli je také součástí dětské psychiatrie. Využívá se u neklidných, agresivních pacientů, kteří ohrožují na zdraví sebe či okolí. Při jeho používání je nutné dodržet dané postupy, při kterých je velice důležitá a nezastupitelná role sestry. Cíle: Cílem práce bylo zmapovat problematiku terapeutického omezení u pacientů na dětském psychiatrickém oddělení. K naplnění cílů byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: Jaké omezovací prostředky jsou používány na dětských psychiatrických odděleních? Jakým způsobem je zajišťována bezpečnost dětského pacienta v terapeutickém omezení na dětských psychiatrických odděleních? Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u dětského pacienta v souvislosti s terapeutickým omezením? Jakým způsobem je realizováno vzdělávání sester v problematice postupů při terapeutickém omezení dětského pacienta na dětských psychiatrických odděleních? Metody: Empirická část práce byla realizována za pomoci kvalitativního výzkumu. Technikou sběru dat byly polostrukturované rozhovory. Další metodou výzkumu bylo zúčastněné skryté pozorování. Na základě toho vzniklo 5 kategorií a 11 subkategorií. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořilo 23 sester pracujících na oddělení dětské a dorostové psychiatrie. Výběr participantů byl záměrný. Výsledky: Výzkum ukázal, že omezovací prostředky jsou nedílnou součástí pedopsychiatrie. Nejčastěji využívané je omezení pacienta za pomoci ochranných kurtů a terapeutická izolace. Participanti prokázali, že pracují dle standardů pro tuto specifickou oblast péče a v rámci bezpečnosti dodržují jím dané zásady. Z výzkumu je patrné, že důležitou složkou je správné vedení ošetřovatelské dokumentace a vzdělání sester. Z metody zúčastněného skrytého pozorování vyplynulo, že sestry umí jednat profesionálně s ohledem na všechny potřeby pacienta včetně jeho soukromí. Byť se ukázalo, že znalost sester obsahu standardu ošetřovatelské péče v této oblasti není mnohdy vysoká, tak praktické provedení je na jiné, na vyšší úrovni. Závěr: Terapeutické omezení u pacientů na dětském psychiatrickém oddělení nelze opomíjet nebo vynechat. Pro mnohé sestry by tato práce mohla sloužit jako studijní materiál, zvláště pokud jsou začátečníky v oboru. Je žádoucí, aby se sestry účastnily kontinuálního vzdělávání v dané problematice. Práce by mohla posloužit i pro laiky, kteří se vlivem situací mohli setkat s terapeutickým omezením například u svého dítěte.
Možná asociace polymorfismů genu COMT s psychiatrickými onemocněními
TOMANOVÁ, Aneta
Práce je zaměřena na souvislost polymorfismů genu COMT s psychiatrickými onemocněními, konkrétněji pak polymorfismu Val158Met. Teoretická část poskytuje definice genu COMT a jeho enzymu, katecholaminech které ovlivňuje a samotný popis polymorfismu Val158Met. Následuje výčet psychiatrických onemocnění, jejich popis a známý vztah ke zkoumanému polymorfismu. V praktické části bylo vypracováno vyšetření psychiatrických pacientů, u kterých byl za pomocí metody PCR RFLP zjištěn genotyp. Výsledky byly vyhodnoceny a propojeny s poznatky z teoretické částí.
VYBRANÉ ETICKÉ PROBLÉMY SPOJENÉ S LÉČBOU LIDÍ S PSYCHICKÝM ONEMOCNĚNÍM Z POHLEDU KŘESŤANSKÉ ETIKY
ŠKODA, Miroslav
Práce se zabývá vybranými etickými problémy, které se vztahují k léčbě lidí s psychickým onemocněním. Jednotící úhel pohledu na tyto problémy zde představuje křesťanská katolická etika. Text se zaměřuje na situaci v České republice. Jsou v něm nejprve objasněny základní pojmy, popsány formy psychiatrické péče a představena základní etická, teologická a antropologická východiska. Práce rovněž zohledňuje poznatky z oblasti sociologie, práva a především psychiatrie. Popis jednotlivých skupin duševních poruch poskytuje v disertaci nutný podklad pro etickou reflexi. Samotné vybrané etické problémy jsou nahlíženy v kontextu vztahů společnosti, odborníků a rodiny k psychicky nemocným. Křesťanské etika zde vychází z biblických textů a soudobých výroků Učitelského úřadu církve (Magisterium).
Úloha sestry v péči o hospitalizovaného suicidálního pacienta.
SRBOVÁ, Klára
Současný stav: Suicidium je jedním z nejvýznamnějších problémem v oblasti veřejného zdraví Tato bakalářská práce se zaměřuje na úlohu sestry v péči o hospitalizovaného suicidálního pacienta. Teoretická část se zaměřuje na příčiny vzniku, rizikové faktory a prevenci rizik suicidálního jednání, intervence z pohledu sestry, monitoraci stavu pacienta, zajištění bezpečného prostředí a krizovou intervenci. Cíle práce: 1. Zmapovat činnosti sestry v péči o hospitalizovaného suicidálního pacienta na akutním psychiatrickém oddělení. 2. Zjistit, jaká bezpečnostní opatření jsou uplatňována při poskytování ošetřovatelské péče hospitalizovanému suicidálnímu pacientovi na akutním psychiatrickém oddělení. Metodika: Výzkumná část byla provedena pomocí výzkumného šetření formou polostrukturovaného rozhovoru, který obsahoval 18 otázek. Odpovědi byly zpracovány do 8 kategorií, které se dále dělily na podkategorie. Pro analýzu dat bylo použito otevřené kódování, pomocí metody tužka a papír. Výzkumný soubor: Záměrně vybraný výzkumný soubor, který tvořilo 13 sester pracujících na akutním psychiatrickém oddělení. Výsledky práce: Z výsledků výzkumného šetření plyne, že úloha sestry v péči o hospitalizovaného suicidálního pacienta je stěžejní, nevykonává pouze ošetřovatelskou péči a nezaměřuje se pouze na suicidálního pacienta, ale i jeho rodinu a okolí. Ne vždy jsou ale podmínky pro práci sestry příznivé. Doporučujeme se zaměřit na rozvoj možností vzdělání, zdravotnického managementu tak, aby měly sestry na suicidální pacienty více času, a technické zabezpečení oddělení, jako je kamerový systém, který není dostupný všude. Využití v praxi: Bakalářská práce může být použita jako studijní materiál pro sestry a studenty ošetřovatelství, výsledky mohou být publikovány v časopisech a na odborných konferencích.
Mimořádné náboženské prožitky a otázka psychopatologie
Vaněčková, Anna ; Vojtíšek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Motl, Jiří (oponent)
Diplomová práce reflektuje různé přístupy k hodnocení mimořádných náboženských prožitků. Cílem je porovnat různé přístupy k chápání a hodnocení mimořádných náboženských prožitků, a tím poskytnout podněty pro další uvažování o těchto prožitcích z hlediska patologie a normality. V teoretické části je nejprve vymezen pojem náboženských prožitků obecně a následně jsou definovány mimořádné náboženské prožitky. Na příkladu tří druhů mimořádných náboženských prožitků je porovnáván přístup psychologický, psychiatrický a náboženský. Dále jsou porovnány dva obecné přístupy k hodnocení mimořádných náboženských prožitků z hlediska patologie a normality. Závěr teoretické části nabízí podněty pro posuzování mimořádných náboženských prožitků. Praktická část, založená na kvalitativním výzkumu, mapuje zkušenosti pěti osob, které měly nějaký mimořádný prožitek, který samy hodnotí jako náboženský či spirituální. Výzkum byl uskutečněn pomocí polostrukturovaných rozhovorů a volně přizpůsobené grafické projektivní techniky nazvané "osa života". Analýzou provedených rozhovorů jsou hledány odpovědi na to, jak je hodnocen význam prožitku v kontextu života, jaký druh pomoci či podpory zkoumané osoby potřebovaly a s jakou pomocí se setkaly a jak hodnotí svůj zážitek z hlediska normality či patologie.
Psychiatrie, duševní nemoc a kultura
Müller, Matyáš ; Komárek, Stanislav (vedoucí práce) ; Fulka, Josef (oponent)
Práce si klade za úkol zmapovat širokou oblast psychiatrie a duševní nemoci z převážně antropologického hlediska. Téma zkoumá na třech rovinách. V první části se zabývám psychiatrií jakožto specifickým kulturním produktem a zkoumám, jakým způsobem sama sebe ustavuje jako objektivní vědu. Závěrem této části je, že ačkoliv psychiatrie rozvíjí svůj přírodovědný aspekt, její humanitně-vědní aspekt se rozvíjí jen pomalu a v zásadě stojí na evolucionistickém paradigmatu 19. století. V současné době se objevuje řada zdrojů nového, méně etnocentrického a scientistického a více reflexivního psychiatrického paradigmatu, ovšem z důvodu institucionální rigidity stávajícího paradigmatu zatím zůstává spíše vizí než skutečností. V druhé části se zabývám duševní nemocí jako abstraktním pojmem. Zajímá mě, jestli jsou západní psychiatrické klasifikace univerzální a jaké jsou různé kulturně specifické formy duševní nemoci a způsoby její konceptualizace. V třetí části, která je částečně založena na mém terénním výzkumu, se zabývám otázkou, jak se duševní nemoc jako abstraktní pojem vtěluje do konkrétního člověka a jak se liší pohled duševně nemocného člověka od pohledu profesionála z oblasti péče o duševně nemocné. Záměrem práce je také ukázat, že ačkoliv se všechny tři roviny prolínají, jejich jednota není samozřejmá, ale...
Surrealismus surového psaní: konfrontace poetiky šílenství u André Bretona a Jeanne Tripier
Jonczyová, Michaela ; Jirsa, Tomáš (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Práce se bude zabývat přítomností fenoménu šílenství ve francouzském surrealismu a v žánru tzv. "écrits bruts", čili v "surovém psaní". Jejím základním tématem tak bude konfrontace surrealistické estetiky šílenství s písemnou produkcí psychotických, nejčastěji schizofrenních pacientů. Základní východisko bude představovat analýza a interpretace dvou vybraných děl, a sice experimentální sbírky poezie Andrého Bretona a Paula Éluarda L'Immaculée conception (Neposkvrněné početí, 1930) a deníkových záznamů jedné z nejvýznamnějších francouzských představitelek "surového psaní" Jeanne Tripier, jež vyšly pod názvem Premier Cahier: de l'ordre des messages, mai 1935. Cílem této analýzy bude na jedné straně identifikovat a charakterizovat formy, jejichž prostřednictvím se fingované i "skutečné" šílenství v textech projevuje, a na straně druhé popsat jejich poetickou funkci. Z metodologického hlediska se bude práce opírat o strukturální a žánrovou analýzu obou nastíněných směrů, stěžejní zde však budou rovněž některá východiska fenomenologicky orientované psychiatrie a psychoanalýzy.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 117 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.