Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 51 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Molekulární a genomické metody využívané pro studium hybridizace u rodu Aspergillus a dalších hub
Jirkovský, Pavel ; Sklenář, František (vedoucí práce) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Mezidruhová hybridizace je zájmem studia již od první poloviny 20. století, kdy byla popsána na základě fenotypových projevů pro rostlinný model. Studium tohoto procesu je historicky předmětem botanických studií, zatímco jeho význam v říši hub je popisován až v současné době. Zpětným křížením rodičů s hybridy může dojít k procesu introgrese, horizontálnímu přenosu genetické informace mezi původními druhy. Z několika doposud prozkoumaných případů je prokázáno, že hybridizace sehrála roli například v evoluci MAT genů rodu Neurospora, dále stojí za přenosem adaptivních genů mezi zástupci rodu Ophiostoma (invazní původce onemocnění jilmů). V rámci rodu Aspergillus dochází k hybridizaci na vnitrodruhové i mezidruhové úrovni. Podrobnější studium hybridizace a zdokonalení metod jejího studia může například v klinické aplikaci pomoci odhalit šíření adaptivních genů zodpovědných například za rezistenci vůči antimykotikům, vyšší virulenci a jiné vlastnosti.
Analýza tématu buněčná biologie v českých učebnicích přírodopisu
Zupko, Jakub ; Dvořáková, Radka (vedoucí práce) ; Kuba, Radim (oponent)
Buněčná biologie je dynamicky se rozvíjející, ale také složitý a abstraktní vědní obor. Proto je klíčové, aby učitelé k jeho výuce měli dostatečně kvalitní učební materiál. Cílem této práce je posoudit kvalitu kapitol o buněčné biologii v pěti českých učebnicích přírodopisu pro 6. ročník a určení nejvhodnější učebnice pro výuku buněčné biologie. Konkrétně jsou zkoumaným souborem učebnice nakladatelství Fraus, Nová Škola, Prodos, SPN a Taktik. Obsahová analýza učebnice se zaměřuje na šest hledisek: rozsah učiva, terminologii, obtížnost výkladového textu (měřené metodou podle Hrabí), obsahovou správnost, kognitivní náročnost doprovodných úloh (podle Bloomovy taxonomie) a charakter neverbální složky učebnic. Byly zjištěny rozdíly v didaktickém vybavení i obsahové správnosti jednotlivých učebnic. Ve čtyřech z pěti výkladových textů je možno nalézt neprávné informace (nejméně tři a nejvíce dvanáct nepravdivých tvrzení). Většina doprovodných úloh je zaměřena na nejnižší úrovně Bloomovy taxonomie kognitivních cílů. Neverbální složka průměrně zaobírá téměř jednu třetinu plochy stran, přičemž nejčastějším druhem obrazové složky je nákres. Jako vhodná učebnice, na základě zkoumaných kritérií, vychází učebnice nakladatelství SPN, jako spíše vhodná učebnice nakladatelství Nová škola. Jedna konkrétní učebnice,...
Ecology of yeasts in forest soils
Mašínová, Tereza ; Baldrian, Petr (vedoucí práce) ; Marečková, Markéta (oponent) ; Kolařík, Miroslav (oponent)
Společenstva mikroorganismů ve svrchních horizontech půdy představují významnou složku lesních ekosystémů. Navzdory tomu, že kvasinky jsou nedílnou součást společenstev půdních hub, jejich roli v lesních ekosystémech dosud nebyla věnována dostatečná pozornost. Cílem této dizertační práce bylo popsat složení společenstva kvasinek v půdě a opadu temperátního lesa pomocí sekvenace environmentální DNA, identifikovat dominantní druhy kvasinek a popsat, jak složení jejich společenstva obráží biotické a abiotické podmínky prostředí. Dalším cílem bylo izolovat kvasinky z lesní půdy a opadu a popsat nové druhy, které jsou významně zastoupené v environmentální DNA. Reprezentativní izoláty byly charakterizovány z hlediska jejich schopnosti využívat organické látky a podílet se na rozkladu mrtvé organické hmoty. Výsledky této práce ukázaly, že kvasinky představují podstatnou část společenstev hub v půdě a opadu temperátního lesa s vyšším relativním zastoupením v půdě. V opadu se společenstva kvasinek liší mezi porosty buku, dubu a smrku. Faktory, ovlivňující složení společenstva v půdě, jsou pravděpodobně složitější a zahrnují vliv abiotických podmínek a vegetace. Přestože faktory prostředí ovlivňují společenstva kvasinek a vláknitých hub podobně, existuje mezi nimi rovněž mnoho rozdílů. Navzdory taxonomické...
Vliv praktické výuky na motivaci žáků středních škol ke studiu biologie
Janštová, Vanda ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Čížková, Věra (oponent) ; Stuchlíková, Iva (oponent)
Důvody poklesu zájmu žáků o přírodní vědy a o studium těchto věd jsou předmětem výzkumu v rozvinutých zemích včetně České republiky již několik dekád. Zároveň je klíčovou otázkou jak je možné žáky k zájmu o přírodní vědy přivést a motivovat je ke studiu těchto předmětů. Nabízí se celá řada forem i metod výuky. V této práci byl zkoumán vliv praktických cvičení na motivaci středoškolských žáků ke studiu biologie. Od středoškolských učitelů biologie byly získány údaje o zastoupení tematických celků v praktické výuce. Jako jeden z nejméně zastoupených celků vyšla molekulární biologie a genetika. Pro tento tematický celek byla navržena a otestována praktická cvičení. Bylo ukázáno, že navržená jednodenní cvičení mají kladný vliv na motivaci žáků ke studiu biologie. Dále byly zjišťovány vlivy dalších proměnných (věk, pohlaví, počet praktických cvičení v běžné výuce) na motivaci žáků. Míra motivace českých žáků byla porovnána s motivací žáků z Nového Zélandu. V obou zemích byli ke studiu biologie motivovanější mladší žáci a chlapci, novozélandští žáci dosáhli vyšších motivačních skóre než čeští. Aby bylo možné popsat, co ke studiu biologie přivedlo žáky, kteří o ni mají hlubší zájem, bylo provedeno šetření mezi řešiteli Biologické olympiády, Středoškolské odborné činnosti, účastníky odborného biologického...
Metody molekulární a buněčné biologie ve výuce na středních školách
Blaha, Milan ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Výuka buněčné a molekulární biologie je omezována finančními a materiálními limity i nedostatkem odborného vzdělání. Tyto problémy mohou být překonány spolupráci školy s vědeckou institucí nebo univerzitou. Vědci vyučují ve vybraných kurzech pořádaných pod záštitou střední školy, případně umožňují žákům vyššího sekundárního vzdělávání stáže na svých pracovištích. Prvním cílem této práce je popsat vlastnosti letní školy, které její účastnici považují za klíčové. Druhým cílem je provést čtyři laboratorní cvičení zaměřená na molekulární biologii v rámci zájmového kroužku vzniklého při gymnáziu. Výsledky kvalitativního šetření provedeného mezi účastníky letní školy ukázaly na význam lidí stejného zájmu. Žákovské hodnocení laboratorních úloh uskutečněných v zájmovém kroužku ukázalo, že tyto úlohy jsou proveditelné a žáky pozitivně přijímány. Práce rovněž poukazuje na význam spolupráce mezi školou a akademickou sférou. Klíčová slova: molekulární biologie, DNA, střední školy, nadaní žáci
Naegleria: od volně žijícího prvoka po mozek pojídajícího patogena
Matějková, Magdalena ; Mach, Jan (vedoucí práce) ; Marková, Lenka (oponent)
N. fowleri je po většinou volně žijícím améboflagelátem, který je při vhodné příležitosti schopen přejít k parazitickému způsobu života. V těchto případech vyvolává u savců primární amébovou meningoencefalitidu, onemocnění se závažným průběhem a obvykle fatálním koncem. Za neúspěšností léčby stojí jednak málo účinné léky s mnoha nežádoucími vedlejšími účinky, jednak neefektivní diagnostické metody. V rámci rodu Naegleria je N. fowleri jediným lidským patogenem. Dosavadní poznatky naznačují, že za patogenitu tohoto druhu jsou odpovědné jeho metabolické zvláštnosti a především jedinečná skladba proteinů, které tento prvok exprimuje. Mezi tyto proteiny se řadí vedle široké palety enzymů také proteiny podílející se na utváření specifických buněčných struktur, které se účastní procesů patogeneze. Právě tato specifika N. fowleri jsou zásadní pro vývoj účinnějších prostředků k potírání tohoto patogena. Tato bakalářská práce je soustředěna na srovnání N. fowleri s příbuznými druhy N. gruberi a N. lovaniensis s důrazem na odlišnosti N. fowleri od těchto nepatogenních druhů. Klíčová slova: Naegleria fowleri, primární amébová meningoencefalitida, imunitní odpověď, patogeneze, fakultativní parazitismus
Studium časné kancerogeneze u spinoceluárního karcinomu hlavy a krku.
Kastner, Jan ; Betka, Jan (vedoucí práce) ; Salzman, Richard (oponent) ; Smilek, Pavel (oponent)
Spinocelulární karcinom hlavy a krku (HNSCC, head and neck squamous cell carcinoma) je nejčastějším zhoubným nádorem ORL oblasti. Prognostické a prediktivní informace, získané na podkladě molekulárně genetického rozboru procesu kancerogeneze u HNSCC, jsou nezbytné pro zhodnocení a individualizaci léčby i výběr optimální léčebné modality. A v případě chirurgického výkonu i optimální resekce tumoru s cílem dosáhnout co nejlepší kvality života a nejdelšího přežití. Studium časné kancerogeneze (nebo též karcinogeneze) je založeno na poznání, že histologicky normální tkáň v okolí nádoru vykazuje na molekulární úrovni preneoplastické změny. Molekulárně genetické změny v histologicky normální tkáni přilehlé k nádoru tak mohou hrát zásadní roli při ozřejmění procesu kancerogeneze. Disertační práce shrnuje současné poznatky o časné kancerogenezi u spinocelulárního karcinomu hlavy a krku a uvádí molekulárně biologické trendy, které mohou přispět k detailnějšímu poznání časné fáze kancerogeneze u tohoto typu karcinomu a tím i zlepšit detekci, výhledově pak i léčbu tohoto zhoubného onemocnění. Nosným tématem práce je detekce mikrosatelitních lézí pomocí fragmentační analýzy ve tkáni nádorové, ve tkáních nenádorových v blízkosti nádoru a ve tkáni dostatečně vzdálené od nádoru. Výsledky práce přispívají k potvrzení...
Genetics and molecular basis of spina bifida
Kim, Alice ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Spina Bifida patří mezi vady vznikající během neurulace, konkrétně při uzávěru neurální trubice. Neurální valy nejčastěji v bederní oblasti nefúzují a zůstává zde otvor. Recentní studie naznačují, že naše chápání tohoto procesu, tj., že uzavírání neurální trubice probíhá nezávisle na několika místech, by mohlo být chybné a akcentují iniciaci z jednoho bodu. K vytvoření Spina bifida vedou různé faktory, jako je výživa, genetické predispozice a prostředí. Kyselina listová a vitamin B12 se ukázali jako účinné doplňky stravy, pokud jde o snížení rizika vzniku této vady. Z genetického pohledu, mutace v genech MTHFR, CUBN, CHKA, SARDH, MTRR, Grhl-3, které jsou zapojeny v procesu methylace, jsou považovány za důležité rizikové faktory pro vznik Spina bifida u člověka. V rámci myšího modelu byla prokázána role nesprávné methylace nebo hypomethylace Hox a Vangl genů. V neposlední řadě tuto vadu způsobují taktéž mutace v genech Par1 / Par2.. Neurální valy v daném místě nefúzují a zůstává zde otvor. Recentní studie naznačují, že naše chápání tohoto procesu, tj., že uzavírání neurální trubice probíhá nezávisle na několika místech, by mohlo být chybné a akcentují iniciaci z jednoho bodu. K vytvoření Spina bifida vedou různé faktory, jako je výživa, genetické predispozice a prostředí. Kyselina listová a vitamin B12 se...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 51 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.