|
|
Vliv charakteru urbanizace na únikové chování ptáků
Dontová, Alena ; Mikula, Peter (vedoucí práce) ; Brlík, Vojtěch (oponent)
Urbanizace, tj. přeměna přírodních stanovišť člověkem na lidská sídla, má značný dopad na biodiverzitu. Jedním z klíčových faktorů pro úspěšné přežití živočichů v městském prostředí je zvýšení jejich tolerance k lidem, což se projevuje snížením jejich plachosti. Jednou z terénních metod, jak stanovit míru plachosti napříč různými jedinci, populacemi a druhy živočichů je měření únikové vzdálenosti. V této bakalářské práci se zaměřuji primárně na ptáky, protože byli v tomto kontextu nejvíce zkoumáni. Předchozí studie se zabývaly rozdíly v únikovém chování ptáků převážně mezi městskými a venkovskými prostředími a soustředily se hlavně na Evropu a Severní Ameriku, avšak lidská sídla se napříč světovými regiony liší svou historií, velikostí, hustotou lidské populace a mnoha dalšími charakteristikami. Zjištěné vzorce chování ptáků tedy nemusí být vždy aplikovatelné univerzálně napříč všemi městy. V této bakalářské práci proto prostřednictvím literární rešerše shrnuji, jak se únikové chování ptáků liší nejen mezi městským a venkovským prostředím, ale také v závislosti na charakteristikách lidského sídla, jako je jeho velikost, historie, stupeň urbanizace, kompaktnost zástavby, ale také hustota místní lidské populace a ekoregion, kde se lidské sídlo nachází. Ukazuji, že jedny z nejdůležitějších charakteristik jsou...
|
|
|
Ptačí společenstva zarůstajících mokřadů v blízkosti rybníků třeboňské pánve
Tuháček, Filip ; Hořák, David (vedoucí práce) ; Voříšek, Petr (oponent)
Mokřady jsou jedním z nejvzácnějších a zároveň nejohroženějších biotopů na Zemi. Zarůstání představuje zásadní faktor, jenž tato významná stanoviště mění. Zanechání tradičních postupů hospodaření vedlo na mnohých místech západní Evropy k tomu, že se v mokřadních lokalitách začaly objevovat a šířit keře (hlavně vrby, Salix spp.), jež mohou postupem času prostředí proměnit v hustými křovinami zarostlé plochy, které se podobají lesu. Tato diplomová práce popisuje, jaká ptačí společenstva se v takto zarostlých mokřadních přechodech rybníků vyskytují, a porovnává je s ptačími společenstvy vrbovými keři nezarostlých mokřadů, tedy s porosty rákosu obecného (Phragmites australis) nebo nízké vegetace (zejména ostřic, Carex spp.). Ačkoli druhové a populační denzity ptáků byly nejnižší v nízké vegetaci, zarostlé lokality měly oproti mokřadům s rákosem či nízkou vegetací denzity na mokřady specializovaných ptačích druhů a druhů ohrožených, například cvrčilek slavíkových (Locustella luscinioides), slavíků modráčků (Luscinia svecica) či chřástalů vodních (Rallus aquaticus), výrazně nižší. S postupujícím zarůstáním vrbami, a tedy mizením biotopů s mokřadní vegetací, dochází k proměnám ptačích společenstev, jimž začínají dominovat lesní, a často běžné druhy ptáků, jako jsou budníčci menší (Phylloscopus collybita)...
|
|
|
Sociální učení u ptáků: mechanismy a význam v různých kontextech
Ernestová, Kamila ; Exnerová, Alice (vedoucí práce) ; Stehlík, Patrik (oponent)
Sociální učení jakožto učení od ostatních jedinců stejného či jiného druhu můžeme nalézt u řady taxonů a výjimkou samozřejmě nejsou ani ptáci. Autorům velkého množství studií na toto téma se podařilo ukázat vliv sociálního učení na různé aspekty života ptáků. Těmi beze sporu nejzásadnějšími aspekty jsou rozpoznání a schopnost adekvátního reagování na predátory, výběr partnera a získávání a výběr potravy. S potravními kontexty souvisí i vytváření a používání nástrojů k jejímu získávání. Ve všech těchto kontextech ovšem hraje sociální učení různou roli u různých druhů. I v rámci jednoho druhu existují rozdíly v získávání a využívání sociálního učení v některých kontextech. Tyto rozdíly jsou způsobeny hlavně rozdílnou personalitou jedinců, jejich pohlavím, věkem a částečně i postavením v sociálním žebříčku a různými faktory ovlivňujícími ontogenezi jedince. Sociální učení je tedy velice rozsáhlé téma s velkým počtem proměnných, a i přes intenzivní výzkum není stále zcela probádáno. Klíčová slova: sociální učení, ptáci, mechanismy sociálního učení, imitace
|
|
|
Nové exotárium v ZOO Brno
Charvátová, Karolína ; Boháč, Ivo (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je zhotovení projektové dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě zadání, které bylo poskytnuto v předmětu BGA036 – Ateliér architektonické tvorby 5 v letním semestru 3. ročníku na téma Interiér, které bylo později rozšířeno na Veřejné stavby. Tématem studie je návrh novostavby exotária v ZOO Brno. Řešený pozemek se nachází na území ZOO Brno v Jihomoravském kraji. Konceptem architektonického řešení bylo vytvořit moderní a hygienické prostory pro důstojný život zvířat v zajetí a zároveň dovolit nahlédnout návštěvníkům do zvířecího života a chování. Jedná se o dvoupodlažní, částečně podsklepenou stavbu s otevřeným vnitřním prostorem, který je rozdělen na dvě hlavní části - vodní život a život ve vzduchu. Základní myšlenkou projektu je poskytnutí dostatku místa pro život zvířat v pavilonu a proto je pro ptáky vytvořená velká voliéra ve tvaru kopule nesoucí se přes celou střechu stavby. Pro ryby jsou vytvořena velká akvária. V objektu nechybí ani přednášková místnost, zařízení pro zaměstnance a tepelně technické zařízení stavby. Všechny funkce stavby mají svá potřebná zázemí.
|
|
|
Okolnosti nálezu a porovnání vlivu péče pro jednotlivé druhy savců a ptáků v záchranné stanici živočichů
HUBÁČKOVÁ, Daniela
Tato práce je zaměřena na záchrannou stanici pro volně žijící živočichy Makov (okres Písek). V práci je seznámení se záchrannou stanicí s ohledem na její činnost během sledovaného období 2016-2022. Praktická část se věnuje analýzám, které se týkají ptákům a savcům přijatých do záchranné stanice. Analýzy vystupují z jednotlivých důvodů příjmu, úspěšnosti léčby, doby péče o jednotlivé řády a z vlivu toho, zda mláďata živočichů prosperují více když jsou jednotlivě či ve skupině. Dále práce seznamuje s Národní sítí záchranných stanic, její činností, historií a financováním a enviromentální výchovu stanic. Práce je obohacena o některé důvody příjmu, mezi kterými jsou například zranění způsobená elektrickým vedením, dopravou nebo jakákoli jiná hendikepovaná zvířata (např. zranění).
|
|
|
Inovační metody provádění biologické ochrany letišť
Bulíček, Pavel ; Motyková, Veronika (oponent) ; Kujal, Tomáš (vedoucí práce)
Obsahem této diplomové práce je identifikace biologických hrozeb a analýza současných prostředků používaných při biologické ochraně letišť, popis jejich účinnosti a možnostmi jejich uplatnění. Dále se v práci pojednává o způsobech zaznamenávání střetů ptáků s letadly a o nových prostředcích a postupech vhodných pro biologickou ochranu letišť s ohledem na požadovanou úroveň bezpečnosti.
|
|
| |
|
|
Kryptidy
Dvořáková, Dana ; Turek, Filip (oponent) ; Sterec, Pavel (vedoucí práce)
Kryptidy, video, které zkoumá zvířata, jejich tvary, pohyby a prostředí, ve kterých se objevují. Na všechny entity se dívá rovnocenně a nerozdílně, dokumentuje bujarý život tak stejně, jako nahlíží na přicházející smrt nebo již rozklad. Mluví také o spolupráci a mikrosvětě, který vytváří společný dokonalý celek. Jsou to tiché vzájemné rozhovory.
|
|
|
Pozorování ptáků v mimohnízdním období: dlouhodobý školní projekt pro 2. stupeň ZŠ
Tissari, Miia Aine ; Říhová, Dagmar (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá tvorbou a průběhem dlouhodobého školního projektu zaměřeného na pozorování a určování ptáků v mimohnízdním období. Projektu se v průběhu sedmi let zúčastnilo celkem 181 žáků sedmých až devátých tříd ze dvou základních škol, kteří byli rozděleni do deseti skupin podle tříd. Na začátku a na konci projektu žáci absolvovali kvíz, ve kterém měli určit 33 ptačích druhů, jež běžně navštěvují krmítko či se pohybují v jeho okolí. Pozorování probíhalo vždy od poloviny října do poloviny března, a to na krmítkách, která měli žáci umístěná u svých domovů. Svá sledování si žáci pravidelně zapisovali do ornitologických deníků. Projekt byl součástí výuky přírodopisu, ale v rámci mezipředmětových vztahů se promítl do dalších předmětů, zejména do výtvarné výchovy. Výsledkem projektu bylo značné zlepšení znalostí žáků, zvýšený zájem o ptactvo a potřebu jeho ochrany. Výrazně se zlepšily dovednosti ve využívání pomůcek potřebných k pozorování ptáků a k jejich určování. Znatelně se zvýšil zájem dětí o dění v přírodě, a to především v jejich nejbližším okolí. Práce ukazuje, že dlouhodobé projekty zaměřené na přírodu mohou mít pozitivní vliv na vzdělávání. Zároveň pomáhají v žácích budovat environmentální odpovědnost a formovat a posílit jejich kladný vztah k přírodě. KLÍČOVÁ SLOVA Ornitologie,...
|
|
| |
host ::
RSS.