|
|
Obranyschopná demokracie? Postoj německých politických stran k dezinformacím v souvislosti s volbami do Spolkového sněmu v letech 2017 až 2021
Nusková, Nikola ; Lizcová, Zuzana (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá aktivitou německých politických stran v souvislosti s bojem s dezinformacemi před volbami do Spolkového sněmu v letech 2017 až 2021. S ohledem na zkušenosti z minulosti, kdy v zahraničí již opakovaně docházelo k uplatňování nelegitimního vlivu na demokratické rozhodovací procesy, se otázky ohledně zajištění bezpečnosti voleb vznášely i v Německu. Z toho důvodu je cílem diplomové práce za použití jednopřípadové studie zmapovat postoje, kroky a diskuse německých politických stran k tématu dezinformací a fake news v souvislosti s volbami do Spolkového sněmu. S ohledem na obavy, zda přijatá legislativa neomezuje svobodu slova, je v práci rovněž zohledněn koncept obranyschopné demokracie. Jak je uvedeno v úvodu práce, v běžné komunikaci dochází často k záměně či překrývání pojmů dezinformace a fake news, přičemž hlavním předpokladem u obou termínů je, že se jedná o záměrně šířené nepravdy s nepřátelskými úmysly. Navzdory tomu dochází k bližšímu definování těchto i dalších příbuzných pojmů v první kapitole. Druhá kapitola práce se orientuje na německé prostředí, zmiňuje ohrožení voleb do Spolkového sněmu zde vnímaná a představuje tamější aktivní přední orgány pro boj s nimi. Třetí kapitola již zahrnuje předvolební diskuse, na základě materiálů ze Spolkového sněmu...
|
|
|
Scholz-Wende pohledem CDU
Řežábková, Kateřina ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Práce zkoumá proměnu německé zahraniční a bezpečnostní politiky po ruské invazi na Ukrajinu v období od 24. února 2022 do června 2023, a pohled v té době opoziční CDU. V úvodní části je předložen historický kontext vývoje německé zahraniční a bezpečnostní politiky, institucionální rámec pro její formování a charakter německé zahraničněpolitické kultury. Teoretický rámec práce představují tři koncepty pro uchopení Německa coby aktéra mezinárodních vztahů: civilní mocnost, geo-ekonomická mocnost a rozpolcená mocnost. V praktické části práce zkoumá naplnění cílů kancléře Olafa Scholze: v dodávkách zbraní Ukrajině, v protiruských sankcích, v rozšíření zapojení Německa do misí NATO, v reformě a modernizaci německé armády a v nové kvalitě německé diplomacie. Výsledky zkoumání ukázaly ochotu Německa opustit některá dosavadní tabu, nést ekonomické náklady své politiky vůči Rusku, a i za cenu zadlužení více investovat do vlastních ozbrojených sil i do podpory Ukrajiny. Naráželo však přitom nejen na objektivní strukturální a institucionální limity, ale i na schopnost a ochotu politického vedení prosazovat své vlastní cíle. Pohled na roli CDU ukázal odhodlání být konstruktivní opozicí i ochotu podpořit vládu v zásadních momentech realizace obratu. Vedle toho však CDU zastávala kritické postoje zejména k tempu...
|
|
|
Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011
Svobodová, Tereza ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce (Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011) si klade za cíl zodpovědět výzkumnou otázku, jaký diskurz byl při přijímání koncepce odstupu od jaderné energie (Atomausstieg) ve Spolkové republice Německo v roce 2011 po jaderné havárii ve Fukušimě. Po havárii ve Fukušimě přistoupila Spolková republika Německo k rozhodnutí definitivního ukončení provozu jaderných elektráren do roku 2022. V této bakalářské práci jsou analyzovány parlamentní debaty politických stran o problematice jaderných elektráren a využívání jaderné energie. Z metodologického hlediska byla použita kvalitativní metoda diskurzivní analýzy, na základě které jsou analyzovány plenární protokoly z jednání parlamentu Spolkové republiky Německo v období březen-červen 2011. Pro teoretické ukotvení této bakalářské práce byla použita teorie sekuritizace primárně podle Kodaňské školy a na ně navazující práce Balzacqa a Stritzela. Diskurzivní analýzou docházím k závěru, že diskurzy se v parlamentních debatách objevily celkem tři - bezpečnostní, ekonomický a environmentální přičemž bezpečnostní diskurz v těchto debatách je jednoznačně nejvýznamnější.
|
|
|
Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011
Svobodová, Tereza ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
(abstrakt) Tato bakalářská práce (Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011) si klade za cíl zodpovědět výzkumnou otázku, jaký byl diskurz při přijímání koncepce odstupu od jaderné energie (Atomausstieg) ve Spolkové republice Německo v roce 2011 po jaderné havárii ve Fukušimě v Japonsku. Po havárii ve Fukušimě přistoupila Spolková republika Německo k rozhodnutí definitivního ukončení provozu jaderných elektráren do roku 2022 a odstoupit tak od jaderné energie. V této bakalářské práci jsou analyzovány parlamentní debaty politických stran o problematice jaderných elektráren a využívání jaderné energie. Z metodologického hlediska byla použita kvalitativní metoda diskurzivní analýzy, na základě které jsou analyzovány stenoprotokoly z jednání parlamentu Spolkové republiky Německo v období březen až červen 2011. Pro teoretické ukotvení této bakalářské práce byla použita teorie sekuritizace primárně podle Kodaňské školy a na ně navazující práce Balzacqa a Stritzela. Diskurzivní analýzou docházím k závěru, že se v parlamentních debatách objevily celkem tři diskurzy - bezpečnostní, ekonomický a environmentální přičemž bezpečnostní diskurz je v těchto debatách jednoznačně nejvýznamnější.
|
|
|
Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011
Svobodová, Tereza ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Smetana, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce (Diskurz při schválení koncepce Atomausstieg v SRN v roce 2011) si klade za cíl zodpovědět výzkumnou otázku, jaký diskurz byl při přijímání koncepce odstupu od jaderné energie (Atomausstieg) ve Spolkové republice Německo v roce 2011 po jaderné havárii ve Fukušimě. Po havárii ve Fukušimě přistoupila Spolková republika Německo k rozhodnutí definitivního ukončení provozu jaderných elektráren do roku 2022. V této bakalářské práci jsou analyzovány parlamentní debaty politických stran o problematice jaderných elektráren a využívání jaderné energie. Z metodologického hlediska byla použita kvalitativní metoda diskurzivní analýzy, na základě které jsou analyzovány plenární protokoly z jednání parlamentu Spolkové republiky Německo v období březen-červen 2011. Pro teoretické ukotvení této bakalářské práce byla použita teorie sekuritizace primárně podle Kodaňské školy a na ně navazující práce Balzacqa a Stritzela. Diskurzivní analýzou docházím k závěru, že diskurzy se v parlamentních debatách objevily celkem tři - bezpečnostní, ekonomický a environmentální přičemž bezpečnostní diskurz v těchto debatách je jednoznačně nejvýznamnější.
|
host ::
RSS.