Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Actorness of the European Union in the field of global energy policy: the case of Nabucco pipeline project
Černická, Lucia ; Weiss, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Cieľom predkladanej práce je zhodnotiť postavenie Európskej únie na poli globálnej energetickej politiky na základe prípadu plánovanej výstavby plynovodu Nabucco. Pre tento účel bol zvolený koncept aktérstva, ktorý reaguje na nejasné postavenie EÚ, ako entity sui generis, v medzinárodných vzťahoch. Práca sa opiera o spracovanie konceptu Brattbergom a Rhinardom, ktorí špecifikujú viacero premenných, na základe ktorých je možné posúdiť mieru aktérstva, t.j. schopnosť vplyvne pôsobiť vo svetovej politike. Práca sa bližšie zameriava na analýzu konkrétnej premennej - vertikálnej konzistencie, ktorá je v akademickej sfére považovaná za významný a často krát nedostatočný prvok jednotného prístupu - pre efektívnejšiu spoločnú politiku je potrebná vnútorná jednota. Práca komparuje energetické politiky viacerých členských štátov s energetickou politikou EÚ ako celku. Z dôvodu nedostatočného rozpracovania vertikálnej konzistencie v odbornej literatúre je skonštruovaný vlastný analytický rámec so štyrmi faktormi: kompetencie EÚ v oblasti energetiky, finančná politika, verbálna rovina a osobné politické vzťahy krajín. Členské štáty, ktoré s projektom súhlasili vykazovali vyššiu mieru konzistenciu, ako tie čo ho odmietali. Za najzásadnejší faktor práca označuje osobné politické vzťahy krajín s tretími štátmi, od...
Projekt Nord Stream v kontextu evropské energetické bezpečnosti
Juříčková, Romana ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Projekt Nord Stream v kontextu evropské energetické bezpečnosti se zabývá stavbou nového plynovodu, který má propojit Rusko přímo se západoevropskými zeměmi bez participace tranzitních zemí na přepravě zemního plynu. Nejdříve práce přiblíží evropskou energetickou politiku, která v poslední době reaguje na narůstající spotřebu zemního plynu v Evropě a závislost na Rusku v dodávkách plynu. Dále popíše možnosti diverzifikace zdrojů a rozšiřování stávajících či budování nových transportních tras. Druhým hlavním tématem, se kterým souvisí vývoj evropské energetické bezpečnosti, je projekt Nord Stream. Práce podává základní informace o projektu, o jeho vzniku, jeho plánované výstavbě a subjektech, jež se na něm podílejí. Nord Stream může být považován i za kontroverzní projekt a práce objasní důvody proč tomu tak je. V neposlední řadě bude popsán postoj několika evropských zemí, kterých se stavba plynovodu Nord Stream dotýká. Země byly vybrány z hlediska postoje, který vůči Nord Streamu, zastávají. Text se zaměří na postoj Ruska a Německa jako zemí, jež projekt uvedly v život, prosazují ho a je pro ně výhodný, poté na postoj Polska jako tranzitní země, která výstavbu odmítá z důvodu oslabení její pozice, a nakonec postoj Pobaltských republik jako států, které proti výstavbě plynovodu měly rovněž...
Energetická politika EU vůči regionu Kaspického moře
Aulická, Michala ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Buryan, Šimon (oponent)
Zajištění spolehlivého přístupu k energetickým zdrojům je hlavním faktorem prosperity. Stále narůstající poptávka po energetických surovinách a růst populace vyvolává nejistoty energetické a ekonomické bezpečnosti. Evropská unie má svých vlastních nalezišť energetických surovin velmi málo, proto musí z velké míry fosilní paliva dovážet. Ruská federace se stala klíčovým partnerem v zajišťování dodávek ropy a zemního plynu a s touto znatelnou závislostí na Rusku se objevují ale i s ní spojená bezpečnostní rizika vedoucí k energetické nestabilitě. Evropská unie se svými aktivitami snaží tuto závislost eliminovat a diverzifikovat dodavatele a tranzitní trasy. Region Kaspické moře může pro Evropskou unii znamenat určitou alternativu pro zajišťování dodávek ropy a zemního plynu. Stěžejní částí práce bude analýza ekonomické využitelnosti a energetického potenciálu regionu Kaspického moře a dále bude zhodnocena aktivita EU vůči tomuto regionu s cílem vytvoření nových tranzitních tras mimo ruské území a tím eliminovat závislost EU na Ruské federaci a s ní spojená rizika.
The trends in the EU energy policy in case of oil and natural gas with respect to the economical and geopolitical situation in Ukraine
Vojnová, Katarína ; Žamberský, Pavel (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Práce je řešena v kontextu přetrvávající krize na Ukrajině, která je významní tranzitní krajina ruského zemného plynu a ropy v EU. Předmětem této diplomové práce je analyzovat tři možné scénáře vývoje energetické politiky EU v oblasti ropy a zemného plynu s ohledem na situaci na Ukrajině. Cílem práce je, na základě analýzy faktů a současné energetické situace EU, dát odpověď na otázku jaké směrování by měla mít energetická politika v oblasti ropy a zemního plynu a do jaké míry je ovlivněná Ukrajinskou krizí. Práce je dělená na dvě časti, kde v první části jsou charakterizovaní hlavní aktéři -Evropská unie, Rusko a Ukrajina. V druhé části jsou analyzované tři možné scénáře vývoje energetické politiky EU. Výsledkem analýzy scénářů a hodnocení faktů je návrh možného řešení energetické situace EU změnou jejího postoje k břidlici a nekonvenční těžbě ropy a zemního plynu.
Jaderná energie a energetická bezpečnost EU
Ryzhenko, Maksym ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Diplomová práce se věnuje problematice budoucího vývoje jaderné energetiky v unijním prostoru a jejímu zakomponování do současné energetické politiky EU. Práce se dále zaměřuje na podrobné zkoumání Energetické politiky EU z hlediska energetické bezpečnosti členských států a v průběhu celého textu se zabývá rolí jaderné energetiky jako určujícího faktoru zajištění této bezpečnosti. Práce je rozdělena do dvou částí -- teoretickou (kapitola první) a výzkumnou (kapitola druhá a třetí). První kapitola této práce je věnována aktuálním teoretickým přístupům k otázce zajišťování energetické bezpečnosti. Veškera problematika energetické bezpečnosti je pak v závěrečné části první kapitoly zkoumána ve smyslu jejího začlenění do všezahrnující energetické politiky EU. Druhá kapitola poskytuje analýzu současné energetické situace Evropské unie jako celku a v jednotlivých členských státech. Veškeré získané poznatky jsou aplikovány s důrazem na postavení jaderné energie v energetickém mixu. Závěrečná třetí kapitola shrnuje aktuální trendy vývoje jaderné energetiky v rámci EU. Jsou zde rovněž rozebrány průzkumy veřejného mínění a oblasti vládních zásahů v jaderné energetice.
Energetická politika EU v kontextu českého předsednictví
Hubová, Tereza ; Reschová, Jana (vedoucí práce) ; Müller, Karel (oponent)
Energetická politika je jednou z nejdůležitějších politik ať už na úrovni jednotlivých států nebo Evropské unie jako celku. Téměř žádný evropský stát nemá dostatek vlastních zdrojů energetických surovin jako je ropa nebo zemní plyn a musí zajistit dodávky těchto surovin z jiných zemí. Tento problém řeší i EU, která se snaží zajistit bezpečné dodávky energií pro své členské státy. Členské státy mohou ovlivňovat politiky EU prostřednictvím výkonu předsednictví v Radě EU. První část práce je zaměřena na energetickou politiku EU a zahrnuje její formování od jejího počátku. Druhá část se zabývá obecně institutem předsednictví v Radě EU, jeho základními principy a jeho významem pro národní státy. Závěrečná část analyzuje průběh českého předsednictví se zaměřením na energetiku. Cílem práce je analyzovat priority českého předsednictví v oblasti energetiky a na základě dosažených cílů zhodnotit úspěšnost předsednictví.
Toky ropy a zemního plynu v Evropě: současná situace a perspektivy
Hynoušová, Hana ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Cílem této diplomové práce je analyzovat a vymezit aktuální toky ropy a zemního plynu v Evropě, z toho vyvodit váhu závislosti EU na ruských energetických dodávkách a následně pak stanovit možnosti a perspektivy dalšího zabezpečení toků ropy a zemního plynu do EU. Ropa a zemní plyn jsou základními strategickými surovinami světových ekonomik, tedy i ekonomik evropských států. Většina evropských zemí nemá dostatečné vlastní zásoby těchto energetických surovin. Zejména země EU jsou tedy závislé na vnějších dodávkách ropy a zemního plynu. V první kapitole diplomové práce jsem se zabývala ropou a zemním plynem jakožto důležitými surovinami pro současnou energetickou situaci v Evropě. Vymezila jsem pojmy "ropa" a "zemní plyn", analyzovala jsem významná naleziště těchto surovin a popsala jejich současnou produkci a spotřebu v Evropě. Ve druhé kapitole jsem se věnovala současným tokům ropy a zemního plynu v Evropě, zejména evropské síti ropovodů a plynovodů. Z nich jsem vyvodila váhu závislosti EU na energetických dodávkách z Ruska a vymezila hlavní problémy těchto dodávek. Ve třetí kapitole diplomové práce jsem se zabývala zabezpečením toků ropy a zemního plynu do EU a jeho perspektivami. Věnovala jsem se energetické politice EU. Rozebrala jsem vybrané dokumenty evropské energetické politiky, analyzovala jsem energetický mix EU a vymezila možnosti snižování energetické závislosti EU. Mezi tyto možnosti jsem zařadila diverzifikaci dodavatelských tras a diverzifikaci energetického mixu EU. V závěru jsem shrnula aktuální evropskou energetickou situaci, zhodnotila evropskou energetickou politiku a nastínila její další možný vývoj.
Energetická politika EU a její příspěvek ke stabilitě energetických sítí
Doležal, Milan ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Machytka, Daniel (oponent)
Práce se zabývá energetickou politikou Evropské unie a jejími možnostmi při zajišťování bezpečnosti a stability energetických sítí. Klíčovým obsahem této práce je rozbor pozice EU z hlediska energetických zdrojů - ropy, zemního plynu a elektřiny na pozadí energetické bilance EU. Tyto údaje jsou konfrontovány se stávající i navrhovanou evropskou energetickou infrastrukturou a aktivitami EU v oblasti transevropských energetických sítí, vnitřního trhu s energií a vnější dimenze energetické politiky. Na základě zjišťovaných informací jsou vyhodnoceny konkrétní možnosti a nástroje EU k zajištění stability energetických sítí.
Energetická politika EU ve vztahu k jaderné energetice
Knapová, Jitka ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Horák, Jiří (oponent)
Cílem této práce je na základě vybraných států a jejich přístupů k jaderné energetice posoudit, zda má tento zdroj energie v dnešním kontextu v Evropské unii budoucnost. Významná část je věnována aktuální situaci Německa a jeho plánu odstoupit od jádra. Klíčovou otázkou je, jaký dopad bude mít jejich rozhodnutí na ostatní členské státy EU a zejména na Českou republiku.
Vliv energetické politiky EU na energetický sektor České republiky
Tischlerová, Anna ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Vondrušková, Barbora (oponent)
Diplomová práce se zabývá energetickou politikou EU a jejím dopadem na energetický sektor ČR. Hlavním cílem je analýza implementace a vlivu klimaticko-energetických opatření EU na českou energetiku. První část práce je věnována popisu současného stavu energetického sektoru v ČR. Druhá část patří teorii externalit vzhledem k tomu, že emise oxidu uhličitého představují externalitu, kterou se snaží EU prostřednictvím svých klimaticko-energetických opatření redukovat. Třetí část se zabývá energetickou politikou EU a čtvrtá její aplikací a dopady v České republice.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 15 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam: