|
| |
|
|
Mexico's dual approach at the southern border : clash of realism and humanitarianism
Vrchota, Petr ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Ve své diplomové práci se zaměřuji na Mexiko, na zemi, která se pokouší dosáhnout cílů národní bezpečnosti, tj. jednoho z nejcharakterističtějších znaků současné politiky Mexika. Současně Mexiko usiluje o dosažení mezinárodních lidsko-právních závazků pro své občany a cizince pobývající na mexickém území. Od přelomu tisíciletí se Spojené státy americké stále více zaměřovaly na opevňování své hranice s Mexikem. Hlavním důvodem pro tato opatření bylo zabránění vstupu mexických a středoamerických ilegálních přistěhovalců do USA. Nicméně restriktivní pohraniční a imigrační opatření se nestala symbolem pouze pro Spojené státy. Také Mexiko začalo budovat opevnění v pohraničních pásmech, především podél jižní hranice s Belize a Guatemalou. Z čeho pramení motivace Mexika přijímat dvojaký přístup vůči středoamerickým přistěhovalcům v oblasti mexické jižní hranice? Proč Mexiko lavíruje mezi realistickými principy národní bezpečnosti a lidsko-právními závazky, k nimž se přihlásilo podepsáním a ratifikováním mezinárodních úmluv?
|
|
|
Molekulární mechanismy regulace transportu a funkce různých podtypů NMDA receptorů v hipokampálních neuronech
Skřenková, Kristýna ; Horák, Martin (vedoucí práce) ; Balík, Aleš (oponent) ; Bendová, Zdeňka (oponent)
dizertační práce Molekulární mechanismy regulace transportu a funkce různých podtypů NMDA receptorů v hipokampálních neuronech Mgr. Kristýna Skřenková N-methyl-D-aspartátové (NMDA) receptory jsou ionotropní glutamátové receptory, které mají klíčovou úlohu v savčí centrální nervové soustavě. Za fyziologických podmínek jsou tyto receptory důležité pro excitační synaptický přenos a tvorbu paměťových stop. Za patologických podmínek může ovšem jejich abnormální regulace, či aktivace vést k mnohým neurologickým a psychiatrickým onemocněním, jako je například Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba, epilepsie, nebo schizofrenie. Množství NMDA receptorů na povrchové membráně buněk je regulováno na několika úrovních, zahrnujících jejich syntézu, skládání, internalizaci, či degradaci. Během transportu na buněčnou membránu dochází rovněž ke kontrole vazby agonistů a správné aktivace NMDA receptorů. Současně dochází u NMDA receptorů k celé řadě posttranslačních modifikací, jako je palmitoylace, fosforylace, nebo N-glykosylace. V této dizertační práci jsme se zabývali studiem molekulárních mechanismů, které mohou ovlivnit transport a funkční vlastnosti NMDA receptorů v savčích buňkách a potkaních hipokampálních neuronech. Konkrétně jsme podrobně studovali i) roli N-glykosylace u GluN1,...
|
|
|
Glutamátové receptory a kvalitativní kontrola v endoplazmatickém retikulu
Tachezy, Ruth ; Horák, Martin (vedoucí práce) ; Adámek, Pavel (oponent)
Kvalitativní kontrola (QC) je soubor procesů, které se účastní biogeneze a výstavby proteinů. Cílem této práce je tyto procesy detailně popsat. V buňce probíhá QC na mnoha úrovních. Popisuji QC endoplazmatického retikula (ER) a s ní propojenou QC cytosolickou. QCER zahrnuje více druhů translokace do lumen ER, glykosylaci, formování disulfidických můstků pomocí protein disulfid izomerázy (PDI), chaperony účastnící se těchto procesů a ER-asociovanou degradační dráhu, která chybně sbalené proteiny retranslokuje zpět do cytoplasmy, kde jsou následně degradovány v proteosomu. QC cytosolu je s ERQC propojená, neboť proteiny se translatují v cytosolu a jsou poté různými druhy drah přenášeny na nebo přes membránu ER. S cytosolickou degradací proteinů v proteasomu souvisí ubikvitinace proteinů a účastní se jí také cytosolické chaperony a další buněčné organely, jako například agresomy, juxtanukleární kompartmenty a depozita nerozpustných proteinů. S kvalitativní kontrolou a správným sbalením proteinů v ER je rovněž spojena vápníková rovnováha. Například chybné sbalení glutamátových receptorů vede k některým neurodegenerativním onemocněním. Klíčová slova: kvalitativní kontrola, endoplasmatické retikulum, ERAD, ERQC, glutamátový receptor, protein, glykosylace, posttranslační modifikace, degradace, proteasom,...
|
|
|
Transport purinergního P2X receptoru v eukaryotní buňce
Pražák, Šimon ; Tvrdoňová, Vendula (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
P2X receptory jsou membránové iontové kanály, aktivované extracelulárním ATP. U obratlovců bylo identifikováno sedm genů pro podjednotky P2X receptorů. Tyto podjednotky jsou označované jako P2X1 - 7. Každá podjednotka P2X receptoru se skládá ze dvou transmembránových domén, extracelulární domény a intracelulárního N- a C- konce. P2X receptory se ve tkáních vyskytují jako homo- nebo heterotrimery. V organismu mají širokou distribuci, funkční receptory byly nalezeny v nervové tkáni, ve svalových buňkách i v neexcitabilních tkáních, jako jsou epitely, endotely a hemopoietické tkáně. Purinergní signalizace má významnou úlohu v endokrinních regulacích, v přenosu bolesti, při poranění CNS a v imunitních procesech. P2X receptory jsou syntetizovány na hrubém endoplazmatickém retikulu a po postranslačních modifikacích v Golgiho aparátu jsou transportovány do plazmatické membrány. Distribuce a transport P2X receptorů se liší podle jednotlivých podjednotek a buněčného typu, ve kterém jsou exprimovány. P2X receptory můžeme podle způsobu jejich pohybu v buňce rozdělit do tří skupin, které se liší rychlostí transportu, rychlostí akumulace v plazmatické membráně a mírou jejich internalizace.
|
|
|
Mexico's dual approach at the southern border : clash of realism and humanitarianism
Vrchota, Petr ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Ve své diplomové práci se zaměřuji na Mexiko, na zemi, která se pokouší dosáhnout cílů národní bezpečnosti, tj. jednoho z nejcharakterističtějších znaků současné politiky Mexika. Současně Mexiko usiluje o dosažení mezinárodních lidsko-právních závazků pro své občany a cizince pobývající na mexickém území. Od přelomu tisíciletí se Spojené státy americké stále více zaměřovaly na opevňování své hranice s Mexikem. Hlavním důvodem pro tato opatření bylo zabránění vstupu mexických a středoamerických ilegálních přistěhovalců do USA. Nicméně restriktivní pohraniční a imigrační opatření se nestala symbolem pouze pro Spojené státy. Také Mexiko začalo budovat opevnění v pohraničních pásmech, především podél jižní hranice s Belize a Guatemalou. Z čeho pramení motivace Mexika přijímat dvojaký přístup vůči středoamerickým přistěhovalcům v oblasti mexické jižní hranice? Proč Mexiko lavíruje mezi realistickými principy národní bezpečnosti a lidsko-právními závazky, k nimž se přihlásilo podepsáním a ratifikováním mezinárodních úmluv?
|
|
|
Mouse polyomavirus: The role of cell cytoskeleton in virus endosomal trafficking and properties of the minor capsid proteins
Žíla, Vojtěch ; Forstová, Jitka (vedoucí práce) ; Hozák, Pavel (oponent) ; Rumlová, Michaela (oponent)
Myší polyomavirus (MPyV) je neobalený tumorogení DNA virus, replikující se v jádře hostitelské buňky. Do buněk vstupuje endocytózou zprostředkovanou receptorem a jeho následný transport k jádru je závislý na kyselém prostředí endozomů a vláknech mikrotubulů, potřebných pro dopravení virionů do endoplazmatického retikula (ER). V ER dochází k disociaci virové kapsidy a rozbalení genomu viru. Mechanizmus, kterým je virový genom následně dopraven do nukleoplazmy není doposud objasněn, ale předpokládá se, že se ho kromě buněčných faktorů účastní také virové minoritní kapsidové proteiny VP2 a VP3. Po dopravení genomu do jádra dochází k produkci časných virových antigenů, které navozují vhodné prostřední pro replikaci viru. Po replikaci virové DNA a morfogenezi virionů, virové potomstvo opouští buňku během její lyze. Výzkum této disertační práce se ve své první části zaměřil na vnitrobuněčný transport MPyV a zapojení cytoskeletárních sítí během dopravy viru do ER. Zejména byl zacílen na stále nejasnou roli mikrotubulů během transportu viru v endozómech a na roli asociovaných mikrotubulárních motorů, která v případě MPyV nebyla doposud testována. Náš výzkum ukázal, že transport MPyV vedoucí k produktivní infekci nevyžaduje funkci kinesinu-1 či kinesinu-2, ale je závislý na transportu zprostředkovaném...
|
|
|
Americká válka proti drogám: Důvody selhávání represivního režimu
Ondrejka, Miroslav ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Bakalářská práce Americká válka proti drogám: Důvody selhávání represivního režimu se věnuje historickému vývoji, příčinám a důsledkům tvrdého postoje vůči konzumentům ilegálních drog v protidrogové strategii Spojených států amerických. Zachycuje evoluci represivního režimu od počátku jeho přijetí až do současnosti a identifikuje hlavní důvody, proč zvolená strategie nepřináší požadované efekty v oblasti přísunu drog na trh v USA a růstu cen narkotik. Nejprve se práce zabývá historickým kontextem, po němž následuje rozbor domácí a zahraniční podoby represivní strategie. V poslední kapitole předkládám širší politické a systémové důvody, proč Spojené státy i přes dlouhodobé neúspěchy svou drogovou politiku nezměnily. Naznačeny jsou možné alternativní přístupy k více vyvážené a účinnější taktice proti zneužívání drog.
|
|
|
Obchodování s lidmi v Rusku v evropském a mezinárodním kontextu : kriminologické, teritoriální a bezpečnostně-politické aspekty
Pojman, Petr ; Kubát, Michal (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
V této práci se zabývám především třemi aspekty obchodování s lidmi v Ruské federaci. Z kriminologického hlediska jsem se zaměřil na proces, v němž se ženy stávají obětí obchodování s lidmi. Snažím se též charakterizovat organizovaný zločin a principy jeho fungování v Rusku. Oba tyto aspekty jsou popsány v souvislosti s bezpečnostní, politickou, ekonomickou a sociální situací v cílových a zdrojových oblastech. Rusko je díky své sociální, hospodářské a zeměpisné poloze tranzitní, zdrojovou a cílovou zemí současně. Já se konkrétně zaměřuji na mezinárodní obchod. Vnitrostátní obchodování s lidmi je více skryté, v této práci je tak zmíněno pouze v souvislosti s mezinárodním. Situací obětí se zabývám především v těch souvislostech, které využívá organizovaný zločin k jejich získání. Stručně se zmiňuji i o roli obětí ve vyšetřování případů obchodování s lidmi. Hlavním tématem této práce je zločinecká organizace. Zabývám se především tím, jak jsou zločinecké organizace zapojeny do nelegální migrace a obchodování s ženami mimo území Ruské federace. Práce je koncipována především jako popis a analýza širších otázek, týkajících se obchodování s lidmi v Rusku, zejména v mezinárodním a evropském kontextu. Většinou neřeším konkrétní případy a jednotlivé zločinecké skupiny. V tomto ohledu se zaměřuji především...
|
host ::
RSS.