|
|
Technicko-provozní faktory ovlivňující výkony letišť v civilním letectví
Květoň, Petr ; Šplíchal, Miroslav (oponent) ; Chlebek, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá faktory, které přímo či nepřímo ovlivňují chod letiště. Práce obsahuje teoretické poznámky ovlivňujících faktorů, výpis letadel a jejich charakteristiku, včetně vzájemného porovnání v grafech. Další část se zaměřuje na samotné letiště, kde se snaží idenfitikovat faktory, které mají na jeho chod vliv, včetně historických událostí. Další část je soustředěna na výběr letišť ve Střední Evropě, určení vhodných výkonových charakteristik, které jsou následně porovnávány a vyhodnocovány.
|
|
|
Mikroplasty a jejich vliv na životní prostředí
Kopicová, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá plastovým znečištěním životního prostředí se zaměřením na mikroplasty. V teoretické části je zpracována literární rešerše, kde je popsána problematika plastů a jejich mikroskopických částic. Tato část obsahuje přehled aktuálních informací o zdrojích, výskytu a možných dopadech mikroplastů na životní prostředí se zaměřením na vodní složku. Rešerši uzavírá vliv na živé organismy a lidské zdraví. V praktické části bylo realizováno dotazníkové šetření, kde byly zjišťovány názory a informovanost dotazovaných na danou problematiku. Výsledky dotazníkového šetření potvrdily, že většina respondentů, obeznámených s pojmem mikroplasty, není dostatečně informována o jejich vlivu na životní prostředí. Stejně tak se prokázalo, že v této oblasti chybí osvěta. Zároveň byla provedena komparativní analýza, ze které vyplývá, že více než 80 % lidí by zavedení zálohování PET lahví hodnotilo pozitivně. Mimoto se u respondentů potvrdila nízká znalost legislativních předpisů nakládajícími s plastovým odpadem.
|
|
|
Dlouhodobé trendy ve vývoji nezaměstnanosti na úrovni obcí ve vybraných státech střední Evropy
Sauerová, Kristýna ; Netrdová, Pavlína (vedoucí práce) ; Šťastná, Simona (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je odhalit zákonitosti prostorové diferenciace nezaměstnanosti na úrovni obcí ve vybraných středoevropských zemích a její změny v novém tisíciletí. Pro tento účel je střední Evropa vymezena jako oblast Polska, Česka, Maďarska, Rakouska, Slovenska a Slovinska. Výzkum je zaměřen na identifikaci prostorových shluků míry nezaměstnanosti ve vybraných zemích s využitím pokročilých prostorových a statistických metod, jako je hot spot analýza. Výstupy analýzy rozdělují všechny obce do dvou hlavních skupin - shluku s vysokou mírou nezaměstnanosti a shluku s nízkou mírou nezaměstnanosti. Následně jsou tyto dvě kategorie podrobeny detailnímu kvantitativnímu výzkumu, který zkoumá jejich stabilitu ve zvoleném období (od roku 2005 do roku 2021). Příslušnost každé obce ke klastru je dále vysvětlena pomocí binárních logistických regresních modelů, které využívají prostorové, velikostní determinanty a také rezistenci. Nakonec jsou výsledky vysvětleny v historických, sociálních a ekonomických souvislostech socioekonomického geografického pohledu na jednotlivé země. Analýza pracuje s databází míry nezaměstnanosti složené z údajů poskytnutých národními statistickými a pracovními úřady. Údaje z jednotlivých úřadů byly shromážděny, upraveny a vloženy do unikátní databáze. Hlavním...
|
|
|
Lasicovité šelmy střední Evropy v kvartérním fosilním záznamu
Vencová, Barbora ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Kyselý, René (oponent)
Předložená práce shrnuje výsledky revize 414 fosilních dokladů lasicovitých šelem z 136 nálezových celků čtvrtohorního a pliocenního stáří (6 MN51-17, 8 Q1, 10 Q2, 2 Q3, 104 Q4) z území ČR a Slovenska shromážděných ve sbírkách PřF UK a Národního muzea. Výsledky detailní biometrické analýzy srovnávané s datovým aparátem souběžné analýzy souboru recentních forem (204 jedinců 8 spp.) a literárních referencí umožnily spolehlivé určení většiny dokladů (celkem 9 recentních a 7 fosilních taxonů). Početnějšími soubory, umožňujícími podrobnější hodnocení, byl zastoupen rod Martes a zejména pak skupina Mustela nivalis - M. erminea tvořící celkem 77% všech dokladů. Doklady této skupiny z nejstaršího úseku (MN15- MN17) jsou blízké společnému předku obou recentních druhů, identifikuji je jako Mustela pliocaenica. Rovněž staropleistocenní formy (MN17-Q2 M. praenivalis, M. palerminea) se od recentních populací zřetelně liší. Fenotypové přestavby ústící k recentním formám probíhají tedy zřejmě až ve středním pleistocenu (Q3). Bohatý aparát dokladů ze souvislých vrstevných sledů současného glaciálního cyklu ukazuje nápadnou převahu dokladů z různých úseků glaciálu (včetně LGM) a vysoce průkazné fenotypové změny obou druhů v tomto období. Areálové expanse a vývoj fenotypových specifik těchto druhů (včetně extrémní...
|
|
|
Vstupní znalosti a představy o středoevropských státech u žáků mladšího školního věku
FLEISCHMANNOVÁ, Tereza
Práce se zabývá rozsahem a úrovní vstupních znalostí a představ o středoevropských státech u žáků mladšího školního věku. Cílem práce je prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření zhodnotit komplexní znalosti žáků prvního stupně o státech střední Evropy. Vyhodnocení probíhalo na základě dotazníkového šetření u 396 respondentů z osmi základních škol a umožnilo tak posouzení úrovně geografických znalostí u žáků čtvrtých a pátých ročníků základních škol. Analytická část diplomové práce se orientuje na výsledky a jejich srovnání dle několika kategorií, jimiž jsou rozdíly ve znalostech napříč školami, ročníky a genderu. Rovněž se tato část zabývá rozdíly vyplývajících z umístění a velikosti daných základních škol a v neposlední řadě také na zdroj těchto vědomostí. Závěrečná praktická část se zakládá na výsledcích dotazníkového šetření a obsahuje edukační materiál, který je rozšířen o metodickou příručku pro pedagogy a náměty na výuku středoevropských států.
|
|
|
: Britain's Foreign Policy in Relation to Central Europe during World War Two
HEJLKOVÁ, Marie
Bakalářská práce se věnuje britské zahraniční politice ve vztahu ke střední Evropě v období druhé světové války. Nejprve představí přístup britské vlády k středoevropským státům a hrozbě německé vojenské expanze před vypuknutím války a krátce po něm. Se zřetelem ke specifickým okolnostem na okupovaných územích i ve státech stojících na straně Německa popíše hlavní formy britských zahraničně-politických iniciativ, zahrnující podporu exilových vlád, začlenění vojáků z okupovaných zemí do královských vojsk či působení prostřednictvím tajných služeb a zvláštních operací. Zvláštní kapitola se bude věnovat roli V. Británie při jednáních o poválečném uspořádání Evropy se zaměřením na středoevropský prostor.
|
|
|
Analýza vhodných letišť pro výcvikové lety IFR ve střední Evropě
Mach, Lukáš ; Juračka, Jaroslav (oponent) ; Sklenář, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá analýzou vhodných letišť střední Evropy pro výcvikové lety IFR z Letiště Brno-Tuřany. První část hovoří o IFR létání obecně. Druhá část tvoří přehled všech civilních letišť ve střední Evropě, která jsou schválená pro provoz dle přístrojů. Třetí část se věnuje pěti nejvhodnějším pro zmíněný výcvik dle vytíženosti a doletové vzdálenosti. Dále rozebírá cenu letištních poplatků. Obsahem poslední části je pozemní příprava IFR letů z Letiště Brno-Tuřany (LKTB) na tři vybraná letiště z druhé části.
|
|
|
Stereotypy o národech střední Evropy: současný český pohled v mezigeneračním srovnání
ČÍŽKOVÁ, Martina
Práce se zabývá stereotypy o národech ve střední Evropě z pohledu vybraného vzorku obyvatelstva Česka. Cílem této práce je zmapovat stereotypní názory, které panují v české společnosti na sedm politických národů střední Evropy. Snahou práce je poukázat na přítomnost geografických faktorů, které jsou s výskytem stereotypů spojeny. Výzkumná část této práce je založena na dotazníkovém šetření, jehož prostřednictvím byli respondenti mimo jiné dotazováni na své postoje či znalosti vůči sledovaným národům. Nastřádaná data byla poté souhrnně analyzována s důrazem na specifika a geografické souvislosti. V části syntézy byla data rozdělena podle stanovených generací a následně porovnána s cílem zjistit, jaké panují mezi jednotlivými generacemi rozdílnosti či podobnosti.
|
|
|
The Belt and Road - Is China moving towards the centre of international trade? Assessment of impact on Balkans and Central Europe using network and gravity analysis
Reinštein, Jakub ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Komárek, Luboš (oponent)
Nová hedvábná stezka je potenciálně převratnou Čínskou ekonomickou a geopolitickou strategií. V této práci je použit Gravitační model obchodu společně se Síťovou analýzou k posouzení vývoje relativního postavení Číny ve světové obchodní síti, celkového dopadu Nové Hedvábné Stezky a jejího dopadu na státy ve Střední a Východní Evropě a na Západním Balkáně, seskupené v tzv. "17+1 mechanismu". Výsledky ze Síťové analýzy ukazují že od devadesátých let se Čína kontinuálně posouvá do středu světové obchodní sítě. Gravitační model obchodu identifikoval Novou hedvábnou stezku jako signifikantní a pozitivní faktor ovlivňující obchod, ale v případě států z 17+1 mechanismu výsledky nejsou robustní. V závěrečné části práce byl také Gravitační model úspěšně experimentálně obohacen parametry ze síťové analýzy, což ukazuje zajímavý směr dalšího výzkumu. Klasifikace C23, C51, E27, F14 Klíčová slova klicjedna, klicdva, klictri, klicctyri Název práce Nová hedvábná stezka: stává se Čína středem mezinárodního obchodu? Zhodnocení dopadu na Balkán a Střední Evropu pomocí gravitační a síťové analýzy
|
|
|
Makrofyta v rybnících s různým typem rybářského hospodaření
FRANCOVÁ, Kateřina
Rybníky jsou po staletí součástí evropské krajiny. Kromě rybářské produkce mohou poskytovat řadu ekosystémových služeb a prostředí pro biotu, včetně makrofyt. Procesy, které ovlivňují výskyt makrofyt v rybnících, nejsou ještě dostatečně známy, a proto na ně byl zaměřen tento výzkum. Úvodní studie shrnuje dostupné informace o historickém vývoji rybníků a vzájemném vztahu mezi rybářským hospodařením a společenstvy makrofyt. Analyzuje se také působení socio-ekonomických faktorů a možný efekt klimatických změn. Porovnání s podobnými mokřadními ekosystémy ukázalo, že rybníky ještě stále představují cenné lokality pro makrofyta a řadu jejich vzácných a ohrožených druhů. Další studie se zabývá sezónní a meziroční dynamikou vegetace vodní zóny ve výtažních a hlavních rybnících. Výsledky ukazují signifikantní efekt typu rybníka, kdy se vzrůstajícím tlakem rybí obsádky klesal počet a abundance makrofyt. Vodní makrofyta se hojněji vyskytovala ve výtažnících na jaře prvního horka, ale mezi rybníky byly nalezeny diference například v důsledku nižší vodní hladiny. Přesto, že se rybníky lišily ve fyzikálně-chemických parametrech vody, tloušťce sedimentu a zastoupení jednotlivých typů přilehlé krajiny, pouze průhlednost měla signifikantní vliv na společenstva makrofyt. Rozdíly v ostatních parametrech byly pravděpodobně velmi malé, aby se odrazily ve druhovém složení. Navíc většina makrofyt v našem datovém souboru se vyznačuje širokou ekologickou valencí. Poslední část disertační práce se koncentruje na vegetaci zóny rákosin a obnaženého dna ve stejných rybnících. Podobně jako u vodní zóny byl největší počet rostlinných druhů a jejich abundancí nalezen ve výtažnících. Rostliny rákosin byly nejvíce ovlivněny šířkou zóny a sklonem břehu. Mírný sklon u většiny rybníků mnohdy dovolil rozvoj hustého porostu rákosu obecného (Phragmites australis), který je velice konkurenčně schopný, omezuje přístup světla a živin, ovlivňuje prostředí množstvím opadu a tím brání výskytu dalších druhů. Tyto faktory zapříčinily podobnost zón rákosin mezi jednotlivými typy rybníků. Stejně tak jako postavení rákosin v horní části litorálu, kde nemusí být často vystaveny disturbancím ze strany rybí obsádky a kolísání vodní hladiny. Naproti tomu otevřenější rákosiny, kde byly zastoupeny druhy jako orobinec úzkolistý (Typha angustifolia), a obnažená dna dovolila rozvoj většího počtu druhů. Na rostliny obnaženého dna měl vliv typ rybníka a typ přilehlé krajiny. Příčinou je nižší tlak ryb a pravidelnější letnění, popřípadě zimování výtažníků. Některé rybníky nebo alespoň jejich část neměla rákosiny a okolní krajina tak byla přímo spojena a ovlivnila obnažená dna, na kterých se potom mimo jiné vyskytovaly ruderální a polní druhy jako např. barborka obecná (Barbarea vulgaris) a pampelišky smetánky (Taraxacum sect. Ruderalia). Zachování rybářského hospodaření je důležité, nejen protože je součástí tradic, ale také proto, že zabraňuje zazemňování a postupnému zarůstání rybníků. Nicméně by mělo být přizpůsobeno odlišným podmínkám, které panují v jednotlivých rybnících, a klimatické změně. Snížení rybí obsádky, pokud je relevantní, a limitace vstupu živin ve formě hnojení a krmení by mohlo napomoci ke zlepšení stavu rybníků a stejně tak k obnovení společenstev makrofyt.
|
host ::
RSS.