Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Lasicovité šelmy střední Evropy v kvartérním fosilním záznamu
Vencová, Barbora ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Kyselý, René (oponent)
Předložená práce shrnuje výsledky revize 414 fosilních dokladů lasicovitých šelem z 136 nálezových celků čtvrtohorního a pliocenního stáří (6 MN51-17, 8 Q1, 10 Q2, 2 Q3, 104 Q4) z území ČR a Slovenska shromážděných ve sbírkách PřF UK a Národního muzea. Výsledky detailní biometrické analýzy srovnávané s datovým aparátem souběžné analýzy souboru recentních forem (204 jedinců 8 spp.) a literárních referencí umožnily spolehlivé určení většiny dokladů (celkem 9 recentních a 7 fosilních taxonů). Početnějšími soubory, umožňujícími podrobnější hodnocení, byl zastoupen rod Martes a zejména pak skupina Mustela nivalis - M. erminea tvořící celkem 77% všech dokladů. Doklady této skupiny z nejstaršího úseku (MN15- MN17) jsou blízké společnému předku obou recentních druhů, identifikuji je jako Mustela pliocaenica. Rovněž staropleistocenní formy (MN17-Q2 M. praenivalis, M. palerminea) se od recentních populací zřetelně liší. Fenotypové přestavby ústící k recentním formám probíhají tedy zřejmě až ve středním pleistocenu (Q3). Bohatý aparát dokladů ze souvislých vrstevných sledů současného glaciálního cyklu ukazuje nápadnou převahu dokladů z různých úseků glaciálu (včetně LGM) a vysoce průkazné fenotypové změny obou druhů v tomto období. Areálové expanse a vývoj fenotypových specifik těchto druhů (včetně extrémní...
Domestikace tura a pastevectví v africkém sahelu
Salajková, Veronika ; Černý, Viktor (vedoucí práce) ; Kyselý, René (oponent)
Domestikace zvířat a rostlin byla jednou z nejdůležitějších událostí v dějinách lidstva a vedla k významnému kroku v evoluci člověka. Došlo k ní na několika místech současně a obyvatelé těchto oblastí získali oproti lovcům-sběračům značnou výhodu v možnosti kontrolovat kvantitu potravních zdrojů. Nejvýznamnějším místem byl Úrodný půlměsíc, kde byla domestikována celá řada zvířat, mezi nimi i pratur. Sahara, která byla v časném a středním holocénu oblastí vhodnou pro chov dobytka, se postupem času měnila v bezútěšnou poušť, kdy přicházející sucho nutilo tamní obyvatele přesouvat se dále na jih, na území dnešního sahelu a savan. V subsaharské Africe bylo ale pastevectví zaváděno postupně, což souviselo s výskytem některých zoonóz. Pastevci se začali specializovat na mléčnou produkci skotu, která se stala významným zdrojem jejich obživy a také směny s okolními, usedle žijícími zemědělci. To je vedlo ke kočovnému pastevectví, specifickému životnímu stylu, jehož se některá etnika nevzdávají ani dnes.
Archeozoologie Klementina v Praze
Burian, Martin ; Kovačiková, Lenka (vedoucí práce) ; Kyselý, René (oponent)
Diplomová práce Archeozoologie Klementina v Praze se zabývá studiem archeozoologického souboru z areálu Klementina v Praze datovaného mezi konec 11. až 15. století. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. Teoretická část práce se věnuje hospodářskému zázemí středověkého města a výživě jeho obyvatel. Další kapitoly se zaměřují na historické souvislosti Klementina a charakteristice výzkumu, který se konal na jeho území v roce 2012 - 2014. Empirická část práce představuje výzkumný materiál, metody jeho zpracování a následné vyhodnocení získaných dat, která jsou diskutována a porovnávána s odbornou literaturou. Cílem práce je přiblížit prostřednictvím analýzy zvířecích kosti výživu obyvatel žijících v místě dnešního Klementina v Praze, a to v různých časových obdobích (od počátku vrcholného až po pozdní středověk). Bylo zjištěno, jak fungovalo hospodářské zázemí na daném území, která zvířata zde byly konzumována. V jednotlivých obdobích byla sledována rostoucí druhová pestrost doložených zvířat. A také byl diskutován dopad příchodu dominikánského konventu na hospodaření po roce 1232.
Výživa středověkého města ve světle archeozoologických pramenů
Winklerová, Dagmar ; Kyselý, René (vedoucí práce) ; Kovačiková, Lenka (oponent)
Tato práce nabízí formou literární rešerše přehled o možnostech výpovědi české archeozoologie a archeobotaniky v otázce výživy středověkých městských populací. V první část uvádí souhrnný přehled dosud publikovaných poznatků z archeologických výzkumů středověkých měst. Následně se na příkladě dvou vybraných lokalit pokouší o detailnější vhled do sledované problematiky. V závěrečné fázi se potom zamýšlí nad možnostmi a mezemi vzájemného srovnání a zkoumá potenciál environmentálního studia při pátrání po dokladech různých forem městského zásobování. Klíčová slova Archeobotanika, archeozoologie, vrcholný středověk, středověká města, strava, Most, Chrudim
Archeozoologciká problematika eneolitu Čech
Kyselý, René ; Horáček, Ivan (vedoucí práce) ; Beneš, Jaromír (oponent) ; Mlíkovský, Jiří (oponent)
3 Abstrakt: Předložená disertační práce je příspěvkem k poznání historie zvířat a vztahu lidí a zvířat v období eneolitu, tj. v poměrně dlouhém časovém rozmezí ca. 4500-2200 BC. Období eneolitu se od předešlého neolitu liší řadou charakteristik. Někdy bývá jako základní hybatel socioekonomických změn považován počátek využívání kovu (mědi), Sherrattova teorie "secondary products revolution" ale ukazuje na zásadní význam rychlé změny od využívání primárních zvířecích produktů (maso, kůže apod.) k využívání produktů sekundárních (mléko, vlna, práce, zejména zápřah), a to právě v době odpovídající českému eneolitu. Nicméně teorie je stále diskutována a kritizována a, vzhledem k možnosti mozaikovitého charakteru vývoje paleoekonomické situace, je poukazováno na nutnost jejího ověřování na lokálních a regionálních úrovních. Autor práce podrobně zpracoval ca. 49 500 osteologických nálezů z archeologických sídlištních situací Čech, z nichž ca. 13 500 bylo možno blíže zoologicky determinovat. Další údaje byly převzaty z již dříve publikovaných českých a moravských lokalit (ca. 22 000 nálezů, z toho 11 000 determinovatelných). Tento materiál byl za pomocí sjednocených metodik a postupů podroben detailní archeozoologické analýze zahrnující tafonomický rozbor, kvantifikaci zoologických druhů a anatomických elementů,...
Příspěvky k poznání chovu a využití domácích zvířat v raném a vrcholném středověku na podkladě archeozoologických nálezů na území ČR
Winklerová, Dagmar ; Kyselý, René (oponent) ; Klápště, Jan (vedoucí práce)
Archeozoologickému bádání nebyl u nás dosud věnován dostatek pozornosti, třebaže toto vědecké odvětví se nezabývá výlučně problematikou zoologickou, nýbrž má potenciál vrhnout více světla na otázky spojené s výživou minulých populací, hospodařením s krajinou a přírodními zdroji, sociálním rozvrstvením společnosti i kulturními změnami. V neposlední řadě nám též pomáhá učinit si obrázek o přírodních podmínkách, které vždy spoluvytvářejí charakter každé kultury. Tato práce si vytkla za cíl podat obecnou charakteristiku raně a vrcholně středověkých domácích zvířat, jejich vzhledu a využívání, jak námje zprostředkovávají dosud publikované archeozoologické rozbory. Na základě shromážděného materiálu jsem se dále pokusila nastínit vypovídací možnosti archeozoologie na konkrétním příkladu sledování změn, jež podle všeho souvisely z takzvanou agrárně-technologickou revolucí přechodu od raného k vrcholnému středověku. Součástí práce je také přehled nejzávažnějších zdrojů zkreslení, které mohou negativně ovlivňovat poznávací hodnotu archeozoologických pramenů. Pokud předložená práce přispěje alespoň nepatrnou měrou k navázání pružnějšího kontaktu a lepší vzájemné spolupráce mezi archeology a archeozoology při zodpovídání některých zapeklitých otázek poznání naší minulosti, potom splnila svůj účel.
Pes v archeozoologických nálezech neolitu a eneolitu v Čechách
Trojánková, Olga ; Kyselý, René (oponent) ; Popelka, Miroslav (vedoucí práce)
Práce se zabývá výskytem psa na archeologických lokalitách v období neolitu a eneolitu na území Čech. Poznatky získané studiem literatury byly uspořádány v katalogu. Řešeno bylo především zastoupení psa v jednotlivých kulturních skupinách sledovaného časového rámce podle typu lokalit, místa uložení, druhu nálezu i vztahu k ostatním domácím zvířatům.
Žáby jako součást jídelníčku v eneolitu. Archeozoologické doklady z Dänemarku (ČR)
Kyselý, René
Kosterní nálezy z lokality Kutná Hora-Denemark ukazují, že žáby (skokan hnědý) zde byly v eneolitu konzumovány ve větším množství. Materiál dává prostor pro diskusi taxonomických, morfologických, ekologických, etologických a kulinářských aspektů.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.