|
|
Vzdělávací potřeby státních zaměstnanců vykonávajících agendu ochrany spotřebitele
Frintová, Martina ; Tureckiová, Michaela (vedoucí práce) ; Dostálová, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl identifikovat vzdělávací potřeby státních zaměstnanců vykonávajících u Českého telekomunikačního úřadu agendu ochrany spotřebitele a na základě provedené analýzy vzdělávacích potřeb navrhnout tomuto okruhu zaměstnanců vhodné vzdělávací aktivity v zájmu zefektivnění výkonu správních činností. Za účelem komplexního uchopení problematiky vzdělávání státních zaměstnanců se diplomová práce v teoretické části nejprve zabývá obecnými charakteristikami podnikového vzdělávání. Vysvětluje také pojem kompetence a popisuje možnosti využití kompetenčního modelování v personálních procesech. Nedílnou součástí teoretické části diplomové práce je kapitola věnující se vzdělávání státních zaměstnanců v kontextu aktuální právní úpravy. Empirická část práce sestává z metodologie. Definuje výzkumný cíl a výzkumné otázky. Dále popisuje celý proces realizované analýzy vzdělávacích potřeb od předpřípravné fáze až po návrh opatření. Shrnuje dílčí zjištění na základě výsledků realizovaného dotazníkového šetření, uskutečněných rozhovorů a analyzovaných interních dokumentů. Obsahuje také zpracovaný popis kompetencí pro dané pracovní zaměření a návrh kompetenčního modelu, který je možné využít v personálních procesech u Českého telekomunikačního úřadu. Diplomová práce mimo dílčí výsledky...
|
|
|
Služební zákon - vývoj a výsledek
Staněk, Michal ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Služební zákon - vývoj a výsledek Abstrakt Nový zákon o státní službě je podstatným způsobem změněná předchozí verze služebního zákona č. 218/2002 Sb., který nikdy plně nevešel v účinnost. Tato práce rámcově popisuje hlavní principy a důvody, které vedly k přijetí daných právních institutů a snaží se je vyložit ve světle socio - politického kontextu s přihlédnutím k předchozí praxi zaměstnávání ve státní správě v České republice. Během 21 let existence České republiky byla řízena celkem 13 různými vládami. V průměru se tak vlády mění každých 18 měsíců. Tato politická nestabilita měla signifikantní vliv na státní správu v České republice, která neustále trpěla častými politickými zásahy. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie byl v roce 2002 přijat Komisí schválený služební zákon. Jeho plné vejití v účinnost však bylo nakonec celkem pětkrát odloženo různými vládami, oficiálně kvůli vysoké rozpočtové náročnosti nutné k implementaci (tento důvod však nikdy nebyl prokázán). Zaměstnávání státních úředníků bylo založeno na standartním zákoníku práce a státní zaměstnanci nepožívali žádné zvláštní právní ochrany. Časté změny v nejvyšším a středním vedení státní správy, které většinou následovaly po každé změně politické reprezentace, vedly k ztrátě paměťového efektu stejně tak jako...
|
|
|
Úprava státní služby 1918 - 1938
Vodárková, Mahulena ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Blažek, Lukáš (oponent)
Úprava státní služby 1918-1938 Abstrakt Státní služba ve smyslu úředníků pracujících v rámci státního aparátu se v českém prostředí objevila již během novověku, ale pevnou právní formu dostala až během druhé poloviny 19. století. Právě v této době vyvstala potřeba normativně zakotvit práva a povinnosti státních zaměstnanců a výsledkem této snahy bylo přijetí zák. č. 15/1914 ř. z., služební pragmatiky. Tento právní předpis byl následně přijat do československého právního řádu. Služební pragmatika tak platila po dobu první a druhé československé republiky, ale během tohoto období byla ale několikrát novelizována a některé její části byly změněny tak, aby odpovídaly novým poměrům v demokratickém Československu. Kromě úpravy služební pragmatiky, ke kterým došlo již Ústavou z roku 1920, jež zavedla např. rovnost před zákonem, zrovnoprávnila ženy, které následně mohly vstoupit do služebního poměru atd., bylo během 20. a 30. let 20. století přijato několik dalších zákonů, které měnily nebo doplňovaly ustanovení služební pragmatiky. Mezi takové právní předpisy patřily např. zák. č. 103/1926 Sb. z. a n., platový zákon, který novelizoval odměňování státních zaměstnanců a který byl následně ve 30. letech několikrát obměňován v důsledku měnící se hospodářské situace. Výraznou změnou oproti původní služební pragmatice...
|
|
|
Služební předpisy dle zákona o státní službě
Hrdinková, Zuzana ; Vedral, Josef (oponent)
Služební předpisy dle zákona o státní službě Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá služebními předpisy dle zákona o státní službě, jež upravují organizační věci služby. Pojem organizačních věcí služby není v zákoně o státní službě definován, lze jím však rozumět oblast výkonu působnosti služebních orgánů, podmínky výkonu práv a povinností vztahující se ke služebnímu poměru státních zaměstnanců a dalších osob, jež jsou podle zákona o státní službě adresáty služebních předpisů. Kromě toho jsou organizačními věcmi služby chápány také systemizace a organizace služebních úřadů. Služební předpisy ovlivňují nejen samotné státní zaměstnance, ale také i širokou veřejnost, na kterou činnost státní správy působí. Práce je strukturována do pěti částí a jejím hlavním cílem je podat ucelený náhled na problematiku služebních předpisů. V části první je pojednáno o samotném zákoně o státní službě, jeho historii a problémy s jeho přijetím. Druhá část obecně charakterizuje služební předpisy a zabývá se jejich působností, a to jak věcnou, tak osobní. Dále se věnuje tvorbě a vydávání služebních předpisů, jakož i řešení situace, kdy je služební předpis v rozporu s platným právním předpisem či jiným služebním předpisem. Rovněž je porovnává s dalšími, svou povahou podobnými, dokumenty dle zákona o státní službě. Následující dvě...
|
|
|
Implementace zákona o státní službě se zřetelem na stabilitu služebního vztahu
Ptáčková Melicharová, Lenka ; Tomšej, Jakub (oponent)
Implementace zákona o státní službě se zřetelem na stabilitu služebního vztahu Abstrakt Cílem diplomové práce byla deskripce a zhodnocení zákona o státní službě. Zvláštní pozornost byla věnována jeho implementaci a také komparaci stavu státní správy před účinností zákona, a konečně také dílčí podrobnější zpracování kazuistických příkladů. V práci jsem si vytkla za cíl objektivně, za pomoci dostupných prostředků a údajů zjistit, zda v praxi dochází k naplnění cílů zákona o státní službě, to znamená odpolitizování státní správy, zvýšení transparentnosti a stability státní správy, rostoucí profesionalizace, ale také posílení efektivnosti a výkonnosti služebních úřadů. V první kapitole jsem v souvislosti s uvedenými cíli stanovila pracovní hypotézy, které budou v průběhu zpracovávání diplomové práce ověřovány a v závěru práce potvrzeny či naopak zamítnuty. Pro potřeby této práce jsem definovala tři hypotézy: 1. Implementací zákona o státní službě dojde ke zvýšení stability státní správy 2. Implementací zákona o státní službě dojde k navýšení výdajů na výkon této služby tzn. výkon státní služby bude daleko nákladnější. 3. Implementací zákona o státní službě nedojde ke zvýšení efektivity státní správy, ale zcela jistě dojde k navýšení počtu státních zaměstnanců po dobu sledované implementace V druhé kapitole jsem...
|
|
|
Služební předpisy dle zákona o státní službě
Hrdinková, Zuzana ; Kopecký, Martin (vedoucí práce) ; Petrmichl, Václav (oponent)
Služební předpisy dle zákona o státní službě Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá služebními předpisy dle zákona o státní službě, jež upravují organizační věci služby. Pojem organizačních věcí služby není v zákoně o státní službě definován, lze jím však rozumět oblast výkonu působnosti služebních orgánů, podmínky výkonu práv a povinností vztahující se ke služebnímu poměru státních zaměstnanců a dalších osob, jež jsou podle zákona o státní službě adresáty služebních předpisů. Kromě toho jsou organizačními věcmi služby chápány také systemizace a organizace služebních úřadů. Služební předpisy ovlivňují nejen samotné státní zaměstnance, ale také i širokou veřejnost, na kterou činnost státní správy působí. Práce je strukturována do pěti částí a jejím hlavním cílem je podat ucelený náhled na problematiku služebních předpisů. V části první je pojednáno o samotném zákoně o státní službě, jeho historii a problémy s jeho přijetím. Druhá část obecně charakterizuje služební předpisy a zabývá se jejich působností, a to jak věcnou, tak osobní. Dále se věnuje tvorbě a vydávání služebních předpisů, jakož i řešení situace, kdy je služební předpis v rozporu s platným právním předpisem či jiným služebním předpisem. Rovněž je porovnává s dalšími, svou povahou podobnými, dokumenty dle zákona o státní službě. Následující dvě...
|
|
|
Implementace zákona o státní službě se zřetelem na stabilitu služebního vztahu
Ptáčková Melicharová, Lenka ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Implementace zákona o státní službě se zřetelem na stabilitu služebního vztahu Abstrakt Cílem diplomové práce byla deskripce a zhodnocení zákona o státní službě. Zvláštní pozornost byla věnována jeho implementaci a také komparaci stavu státní správy před účinností zákona, a konečně také dílčí podrobnější zpracování kazuistických příkladů. V práci jsem si vytkla za cíl objektivně, za pomoci dostupných prostředků a údajů zjistit, zda v praxi dochází k naplnění cílů zákona o státní službě, to znamená odpolitizování státní správy, zvýšení transparentnosti a stability státní správy, rostoucí profesionalizace, ale také posílení efektivnosti a výkonnosti služebních úřadů. V první kapitole jsem v souvislosti s uvedenými cíli stanovila pracovní hypotézy, které budou v průběhu zpracovávání diplomové práce ověřovány a v závěru práce potvrzeny či naopak zamítnuty. Pro potřeby této práce jsem definovala tři hypotézy: 1. Implementací zákona o státní službě dojde ke zvýšení stability státní správy 2. Implementací zákona o státní službě dojde k navýšení výdajů na výkon této služby tzn. výkon státní služby bude daleko nákladnější. 3. Implementací zákona o státní službě nedojde ke zvýšení efektivity státní správy, ale zcela jistě dojde k navýšení počtu státních zaměstnanců po dobu sledované implementace V druhé kapitole jsem...
|
|
|
Služební zákon - implementace a funkčnost
Staněk, Michal ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Kopecký, Martin (oponent)
Služební zákon - implementace a funkčnost Resumé Nový zákon o státní službě vstoupil před více než rokem v plnou účinnost. Tato práce tak seznámí čtenáře s obdobím předcházejícím jeho přijetí, které autor této práce popsal již ve své diplomové práci s názvem Služební zákon - vývoj a výsledek, ale hlavně si klade za cíl popsat a analyzovat období, které se pojí s implementací zákona o státní službě do praxe a zaměřit se na hlavní problémy s jeho funkčností, které se projevily během jeho implementace. Důraz tak bude kladen především na aktivitu vlády, jako významného činitele při implementaci zákona, dále na Parlament, který během této doby přijal množství pozměňovacích návrhů, které technicky, ale i systémově měnily podobu zákona o státní službě již během první měsíců jeho plné účinnosti. Opomenuty nebudou ani služební úřady, které byly tím posledním, avšak neméně důležitým článkem při implementaci zákona. Speciální pozornost je také věnována fungování Sekce pro státní službu Ministerstva vnitra vydávající metodické a jiné další, pro implementaci důležité dokumenty. V části pojednávající o funkčnosti implementovaného zákona o státní službě se autor práce zaměřil na první praktické nedostatky, které se projevily při používání zákona v praxi. Důraz je kladen na popis a analýzu situací, které se objevily v...
|
|
|
Služební zákon - vývoj a výsledek
Staněk, Michal ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Služební zákon - vývoj a výsledek Abstrakt Nový zákon o státní službě je podstatným způsobem změněná předchozí verze služebního zákona č. 218/2002 Sb., který nikdy plně nevešel v účinnost. Tato práce rámcově popisuje hlavní principy a důvody, které vedly k přijetí daných právních institutů a snaží se je vyložit ve světle socio - politického kontextu s přihlédnutím k předchozí praxi zaměstnávání ve státní správě v České republice. Během 21 let existence České republiky byla řízena celkem 13 různými vládami. V průměru se tak vlády mění každých 18 měsíců. Tato politická nestabilita měla signifikantní vliv na státní správu v České republice, která neustále trpěla častými politickými zásahy. V souvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie byl v roce 2002 přijat Komisí schválený služební zákon. Jeho plné vejití v účinnost však bylo nakonec celkem pětkrát odloženo různými vládami, oficiálně kvůli vysoké rozpočtové náročnosti nutné k implementaci (tento důvod však nikdy nebyl prokázán). Zaměstnávání státních úředníků bylo založeno na standartním zákoníku práce a státní zaměstnanci nepožívali žádné zvláštní právní ochrany. Časté změny v nejvyšším a středním vedení státní správy, které většinou následovaly po každé změně politické reprezentace, vedly k ztrátě paměťového efektu stejně tak jako...
|
|
|
Rakousko-uherská zahraniční služba v letech 1868-1918
Králová, Hana ; Županič, Jan (vedoucí práce) ; Zářický, Aleš (oponent) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
1 Mgr. Hana Králová Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta RAKOUSKO-UHERSKÁ ZAHRANIČNÍ SLUŽBA V LETECH 1868-1918 Abstrakt Loajální státní úřednictvo vzešlé z reforem v druhé polovině 18. století, se postupně transformovalo v byrokratické soukolí, které zcela zabezpečovalo chod mnohonárodnostní monarchie až do jejího rozpadu. Získat místo ve státní službě znamenalo pro mnohé dosažení jisté společenské prestiže a postavení a to i přes skutečnost, že finanční situace nižšího, ale i středního úřednictva byla značně problematická. K bezesporu nejelitnější součásti patřila zahraniční služba a to zejména diplomatická a konceptní. Uchazeči kromě nezbytného dosaženého vzdělání procházeli přísným výběrem, zaměřeným především na jazykové dovednosti. Diplomatická služba si navíc svou exkluzivitu udržovala i podmínkou prokázání dostatečného příjmu, což umožnilo přístup jen uchazečům z řad majetkové elity, tedy zejména šlechticům, případně novošlechticům a dobře situovaným osobám měšťanského původu. Z výzkumu však rovněž vyplynula skutečnost, že zejména po rakousko- uherském vyrovnání v roce 1867 mohlo být přijetí na vysoký post v konceptní službě na ministerstvu zahraničí ovlivněno i vnitropolitickými faktory. Na významné posty sekčních šéfů, tak byly jmenovány osoby, které nesplňovaly stanovené podmínky a to...
|
host ::
RSS.