|
|
Řízení o udělení mezinárodní ochrany ve formě azylu v České republice
Marková, Vendula ; Pítrová, Lenka (vedoucí práce) ; Petrmichl, Václav (oponent)
Řízení o udělení mezinárodní ochrany ve formě azylu v České republice Abstrakt Obsahem této práce je převážně průběh azylového řízení od podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany až po případné opravné prostředky, ale také definice zásadních pojmů, historický vývoj institutu azylu, mezinárodní, unijní a vnitrostátní prameny, které se k tomuto řízení vztahují. V úvodu této práce jsem představeny a vysvětleny jednotlivé pojmy, bez kterých by bylo náročné pochopit azylovou problematiku. Kromě nastínění historického vývoje v této oblasti jsem si dovolila i zmínit několik zásadních migračních vln. Další důležitou částí této diplomové práce jsou jednotlivé právní prameny této problematiky. Jsou zde popsány stěžejní dokumenty mezinárodní úpravy. V rámci komunitárního práva jsou v práci vyjmenovány zásadní směrnice a nařízení, a to s ohledem na nezbytnou europeizaci a následnou inkorporaci do našeho právního systému. Předložená práce se zaměřuje na europeizaci a s ní spojený vliv judikatury SDEU na výklad právních norem v jednotlivých členských státech Evropské unie. Klade si za cíl především rozebrat a pochopit jednotlivé fáze azylového řízení. Fáze azylového řízení počínaje podáním žádosti o azyl, následným určením, kdo je a kdo není účastníkem tohoto řízení, výčtem jednotlivých práv a povinností žadatelů o...
|
|
|
Veřejnoprávní aspekty výstavby a provozu vodních děl
Brabec, Václav ; Petrmichl, Václav (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Veřejnoprávní aspekty výstavby a provozu vodních děl Abstrakt Předmětem této práce je popsat správněprávní vztahy, které vznikají při výstavbě a provozu vodních děl, jakožto jednom z druhů staveb, které veřejné stavební právo rozeznává. Práce je zaměřena zejména na právní úpravu výstavby a provozu významnějších vodních děl, jakými jsou například elektrárny nebo přehrady. Významným rysem této práce je snaha o přiblížení obecných institutů správního práva, které úprava vodohospodářského práva obsahuje a úvahy de lege ferenda v této specifické oblasti veřejného práva. V první části této práce je definováno vodní právo jako právní odvětví s přesahem do práva soukromého i veřejného a dále jsou vymezeny relevantní prameny pro výstavbu a provoz vodních děl, přičemž v následující kapitole je charakterizován vztah zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) s ostatními předpisy obecné části správního práva. Dále je v rámci první části popsán způsob výkonu veřejné správy na úseku vodohospodářství a definován ústřední pojem celé práce, tj. vodní dílo. Druhá část práce se zabývá plánováním v oblasti vod, které předchází výstavbě a provozu vodních děl. S plánováním také úzce souvisí problematika vyvlastnění a omezení vlastnického práva, proto je v této části věnována pozornost také této...
|
|
|
Zvláštní pravomoci stavebních úřadů
Pražák, Matouš ; Petrmichl, Václav (vedoucí práce) ; Staša, Josef (oponent)
Zvláštní pravomoci stavebních úřadů iplomová práce pojednává o zvláštních pravomocích stavebních úřadů chápat jako vymezené speciální právní nástroje, kterými jsou stavební úřady vybaveny zejména za účelem hájení veřejného zájmu. Hlavním cílem práce je podat komplexní právní analýzu a zhodnocení právní úpravy zvláštních pravomocí stavebních úřadů. Text práce jednak nastiňuje společné a zásady zvláštních pravomocí stavebních úřadů, ale také podává bližší rozbor jednotlivých nástrojů, které je reprezentují. Autor primárně vychází z právní úpravy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), avšak není porovnání s jeho "nástupce ", tedy zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Diplomová práce se člení na osm částí. První část ení souvisejících pojmů, subjektů, orgánů a institutů, jejichž znalost je pro hlubší pochopení tématu nezbytná. Druhá část zasazuje problematiku do širšího kontextu společné zásadně pro všechny zvláštní pravomoci, kterými stavební úřady disponují. Obsah této části se tedy týká hlavně základní charakteristiky příslušné právní úpravy, otázky veřejného zájmu, jakožto stěžejního zájmů stojících v ním včetně právních nástrojů těcht Každý následující úsek práce se pak zabývají zvláštní í stavebních úřadů, přičemž u každé jsou kromě jejího základní vymezení...
|
|
|
Správní uvážení a neurčité právní pojmy
Petrmichl, Václav ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Rajchl, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou správního uvážení a neurčitých právních pojmů. V rámci první kapitoly jsou podány teoretické základy institutu správního uvážení, jakož i rozbor principu jeho fungování. Dále v textu jsou popsány základní pojmové znaky správního uvážení, mezi které patří právní podklad jako předpoklad existence správního uvážení, relativní volnost při rozhodování, skutečnost, že správní uvážení není automatickým atributem rozhodovacích procesů v oblasti veřejné správy, existence limitů pro aplikaci správního uvážení jakož i povinnost řádně odůvodnit postup, založený na uplatnění diskreční pravomoci. Druhá kapitola pojednává o významu neurčitých právních pojmů, procesu jejich interpretace a subsumpce skutkového stavu pod tyto pojmy. Třetí kapitola se věnuje koexistenci správního uvážení a neurčitých právních pojmů v právním ustanovení. Rozebrán je jejich vzájemný vztah, jakož i správná časová souslednost jejich aplikace. V kapitole čtvrté je pojednáno o procesu volného hodnocení důkazů, jelikož jde o procesní činnost, která má návaznost na zkoumané téma. Kapitola pátá a šestá je věnována správnímu uvážení a neurčitým právním pojmům z pohledu normotvůrce. Kapitola sedmá se zabývá uplatňováním institutu správního uvážení v různých typech správního řízení. Kapitola osmá je pak...
|
|
|
Řízení o přestupku jako zvláštní typ správního řízení
Tauš, Jakub ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Petrmichl, Václav (oponent)
Řízení o přestupku jako zvláštní typ správního řízení Abstrakt Diplomová práce si klade za cíl popsat a analyzovat řízení o přestupku v prvním stupni jako celek a poukázat na jeho specifika a zvláštnosti. Snaží se přitom popsat vzájemné fungování dvou základních předpisů pro řízení o přestupku a to zákon č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupek a zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Specifika řízení o přestupku vyplývají z jeho trestní povahy, kdy správní orgán rozhoduje o vině a správním trestu za spáchaný přestupek, čímž ho přibližují klasickému trestnímu řízení. Na přestupkové řízení je také třeba nahlížet na trestní obvinění ve smyslu čl. 6 Evropské Úmluvy o ochraně lidských práv. Obecně se v přestupkovém řízení projevuje tendence posouvat ho stále blíže na úroveň trestního řízení. První část práce se věnuje obecnému pojmu správního řízení, rozsahu působnosti správního řádu a subsidiárního vztahu správního řádu a ostatních předpisů. V druhé části jsou vymezeny pojmy jako správní právo trestní, trestní právo správní, správní trestání nebo přestupkové právo. K tomu jsou popsány základní zásady, účel a funkce správního práva trestního. Hlavní část diplomové práce představuje třetí část, týkající se přestupkového řízení tak, jak je upraveno přestupkovým zákonem. Systematika třetí části práce následuje...
|
|
|
Účastníci řízení o přestupku a jejich práva v aplikační praxi
Šimon, Josef ; Prášková, Helena (vedoucí práce) ; Petrmichl, Václav (oponent)
Účastníci řízení o přestupku a jejich práva v aplikační praxi Abstrakt Přestupkové řízení je správní postup orgánů veřejné moci (správních orgánů), prostřednictvím kterého je realizována část trestní politiky státu. Jeho hlavním úkolem je dovést pachatele k odpovědnosti za jeho protiprávní jednání a chránit společnost před méně závažnými činy - přestupky. Svou podstatou se tak podobá řízení trestnímu, jehož poslání se liší jen v tom, že společnost chrání před závažnějšími skutky (trestnými činy). Z takového vymezení plyne, že by se přestupkový proces neměl významně lišit od procesních záruk, jež se dodržují v řízení trestním. Procesní záruky řízení o trestním obvinění jsou přitom zejména zajišťována prostřednictvím práv obviněných osob. Předmětem této práce je tak analýza procesních oprávnění zejména obviněného z přestupku, ale též ostatních účastníků řízení o přestupku. Důraz je kladen na obsah těchto práv a možnost jejich výkonu směrem ke správním orgánům. Za tímto účelem práce zkoumá rozhodovací praxi vrcholných soudů (Evropský soud pro lidská práva, Ústavní soud, Nejvyšší správní soud), jakož i správních orgánů na úseku správního trestání. Před samotným zkoumáním práv jednotlivých účastníků práce obecně vymezuje účastnické postavení ve správním řízení, načež navazuje teoretická část o přestupkovém...
|
|
|
Samostatná působnost obcí a krajů a dozor nad ní
Káňa, Jakub ; Vedral, Josef (vedoucí práce) ; Petrmichl, Václav (oponent)
Samostatná působnost obcí a krajů a dozor nad ní Abstrakt Tato diplomová práce se pokouší nalézt východiska územní samosprávy, kritéria odlišující ji od státu a státní správy, identifikovat obsah samosprávy, výkon samostatné působnosti, dozor a kontrolu samostatné působnosti, povinnost samosprávu vykonávat a poukázat na některé problematické otázky samostatné působnosti, vztahu samosprávy a státu, vztahů územních samosprávných celků navzájem. První část práce se zaměřuje na východiska a ústavní základy územní samosprávy, včetně zamyšlení se nad otázkou, zda je územní samospráva podstatnou náležitostí demokratického právního státu a zda je výrazem decentralizace veřejné moci. Dále se věnuje nositelům a vykonavatelům územní samosprávy u jednotlivých územních samosprávných celků. Zaměřuje se na rozdělení pravomocí mezi vykonavateli územní samostatné působnosti u jednotlivých územních samosprávných celků. U obcí se dále věnuje otázce postavení městysů a měst a dále postavení statutárních měst společně s otázkou jejich územního členění a právního postavení jeho dílčích územních celků a postavení jejich orgánů, obdobně tak u hl. m. Prahy. Tato část je pak zakončena krátkým exkurzem do ústavní konformity některých otázek souvisejících s tématy v této části uvedenými. Ve čtvrté části se věnuje vymezením samostatné...
|
|
|
Jaderné právo v České republice
Krajíček, Tomáš ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Petrmichl, Václav (oponent)
Jaderné právo v České republice Abstrakt Jaderné právo lze definovat jako soubor právních norem, vytvořených za účelem regulace právnických nebo fyzických osob, zabývajících se činnostmi souvisejícími se štěpnými materiály, ionizujícím zářením a ozářením z přírodních zdrojů záření, jejichž cílem je zajištění ochrany osob, majetku a životního prostředí. Tématem práce Jaderné právo v České republice je právní úprava mírového využívání jaderné energie a ionizujícího záření v kontextu české legislativy v rámci veřejnoprávní úpravy, včetně jeho vazeb a souvislostí na právní úpravu této problematiky na mezinárodní (evropské, celosvětové) úrovni. Diplomová práce po stručném uvedení jaderného práva a jeho základní terminologie představuje v komplexním shrnutí právní úpravu na mezinárodní, evropské a vnitrostátní úrovni, společně s právními principy, které se v rámci právních norem jaderného práva projevují. V rámci české právní úpravy je hlavní pozornost věnována zákonu č. 263/2016 Sb. atomový zákon a jeho návaznosti na jednotlivé oblasti jaderného práva. Z hlediska institucionálního zajištění výkonu správy při využívání jaderné energie v České republice jsou pak představeny instituce s významnými pravomocemi v rámci jaderného práva, kterými jsou vláda ČR, ministerstva, Správa úložišť radioaktivních odpadů, Státní...
|
|
|
Kolaudace stavebního záměru de lege lata, de lege ferenda
Hejduk, Martin ; Svoboda, Petr (vedoucí práce) ; Petrmichl, Václav (oponent)
1 Kolaudace stavebního záměru de lege lata, de lege ferenda Abstrakt Cílem této diplomové práce je poskytnout ucelený rozbor institutu kolaudace, identifikace problémů spojených se současnou právní úpravou v kontextu novely č. 225/2017 Sb., s účinností 1.1.2018 a poskytnutí návrhů de lege ferenda a zodpovězení otázky, zda skutečně dochází k zjednodušení a zrychlení procesu, jak deklarovala důvodová zpráva novely stavebního zákona č. 225/2017 Sb. oproti stavu před ní. Diplomová práce je rozdělena do šesti kapitol. Obsahem první kapitoly jsou prameny právní úpravy stavebního práva. Vyjmenovány jsou nejdůležitější zákony a prováděcí předpisy, které upravují stavební právo. Druhá kapitola popisuje vymezení základních pojmů stavebního zákona, spojených s problematikou kolaudace, které jsou nezbytné, pro pochopení tématu práce. Takovými pojmy jsou stavba, stavebník, část stavby, dočasná stavba, změna dokončené stavby, nebo obecné požadavky na výstavbu. Ve třetí kapitole je rozebrána organizace veřejné správy na úseku stavebního řádu, přičemž jsou krátce rozebrány i takové instituty, jako autorizovaný inspektor a dotčené orgány. Čtvrtá kapitola, což je jádro celé práce, rozebírá problematiku kolaudace. Jejím obsahem je, užívání dokončené stavby na základě kolaudačního souhlasu a kolaudačního rozhodnutí. Pozornost...
|
|
|
Místní příslušnost správního orgánu
Uldrich, Miroslav ; Petrmichl, Václav (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Místní příslušnost správního orgánu Abstrakt Cílem této práce je poskytnout výklad k vývoji a aktuální právní úpravě místní příslušnosti správního orgánu. Tento výklad zahrnuje hlubší analýzu dané problematiky, upozorňuje na drobné nedostatky současné právní úpravy a navrhuje jejich řešení. Hlavním zdrojem práce jsou právní předpisy, judikatura a odborná literatura. Diplomová práce je členěna do pěti kapitol. V první kapitole je zpracován vývoj místní příslušnosti po vzniku samostatného Československa v roce 1918, přičemž se zaměřuje na dvě stěžejní právní úpravy, a to právní úpravu ve vládním nařízení z roku 1928 a právní úpravu ve správním řádu z roku 1967. Druhá kapitola se věnuje současné právní úpravě místní příslušnosti správního orgánu. Zabývá se teoretickými východisky pro věcnou, funkční a místní příslušnost správního orgánu. Rozebírá obecnou právní úpravu místní příslušnosti ve správním řádu z roku 2004, zejména kritéria pro stanovení místní příslušnosti správního orgánu. Věnuje se postoupení věci místně příslušnému správnímu orgánu, řešení sporů o místní příslušnost. Analyzuje také zvláštní právní úpravy ke správnímu řádu, zejména úpravu místní příslušnosti správního orgánu v řízení o přestupku a dílčí odchylky od obecné právní úpravy v řadě dalších právních předpisů. Třetí kapitola se věnuje...
|
host ::
RSS.