|
|
Právní postavení rozhodce v mezinárodní obchodní arbitráži
Nevařil, Vít ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na téma Právního postavení rozhodce v mezinárodní obchodní arbitráži (international commercial arbitration). V první kapitole první části se autor zaměřuje na původ a historii rozhodčího řízení a mezinárodního rozhodčího řízení v antice, středověku, novověku a současnosti. V rámci historického vývoje popisuje i jednotlivé mezinárodní úmluvy, které upravují mezinárodní obchodní arbitráž jako takovou. V rámci této kapitoly se snaží pokládat také základní otázky ohledně principů fungování rozhodčího řízení. Ve druhé kapitole první části se práce zaměřuje zprvu na vymezení ADR a definici rozhodčího řízení s důrazem na nalezení styčných bodů mezi ADR a rozhodčím řízením. Autor se kloní k tomu, že rozhodčí řízení je součástí ADR. V další části této kapitoly se práce zaměřuje na analýzu mezinárodního prvku v závazkovém vztahu a základní odlišnost mezinárodního rozhodčího řízení oproti vnitrostátnímu rozhodčímu řízení. V první kapitole druhé části pak autor přistupuje k analýze základních požadavků na osobu rozhodce. Je analyzováno, zda-li může být rozhodcem právnická osoba, je-li rozhodcem fyzická osoba, tak jaké musí splnit podmínky. Zejména se autor zabývá otázkami právnického vzdělání, znalostí jazyků, dostupností, reputací a flexibilitou rozhodce. Ve druhé kapitole...
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Hromadová, Andrea ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Účelem této diplomové práce je poskytnout komplexní popis průběhu rozhodčího řízení v České republice. Zvláštní pozornost je pak věnována specifickým znakům rozhodčího řízení, které jej odlišují od řízení vedeného před obecnými soudy, a zároveň zvláštním typům rozhodčího řízení. Rozhodčí řízení neboli arbitráž lze charakterizovat jako jednu z alternativních možností způsobu řešení sporů, které vyvstanou mezi stranami. Běžným způsobem řešení sporů je podání žaloby k obecnému soudu, kdy soudce spor závazným způsobem ve formě rozsudku rozhodne. Strany jsou pak tímto rozhodnutím vázány a rozsudkem uložené povinnosti mohou být na jeho základě vymáhány. V určitých oblastech soukromoprávních vztahů však stát poskytuje stranám možnost předložit svůj spor k projednání orgánu soukromoprávní povahy, jehož rozhodnutí se zavazují akceptovat jako by se jednalo o rozhodnutí soudu. Tyto způsoby řešení sporu lze souhrnně označit jako alternativy soudního řízení (z angl.. Alternative dispute resolution neboli ADR). Rozhodčí řízení v České republice je vedeno podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. Od jeho přijetí došlo k několika novelizacím, jejichž účelem bylo zakotvení modernějších mechanismů řízení a úprava nedostatků, které byly odhaleny v následných...
|
|
|
Právní postavení rozhodce
Koman, Dalibor ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
RESUMÉ Právní postavení rozhodce Rozhodčí řízení se zejména ve dvacátém století vyvinulo v plnohodnotný způsob pro řešení majetkových sporů mimo pravomoc obecných soudů. Je důležité poznamenat, že právě ta hlediska, která rozhodčí řízení od řízení před obecnými soudy odlišují, bývají nejčastěji terčem diskuzí. Zejména v posledních deseti letech bylo možné zaznamenat značný rozvoj rozhodčího řízení a s tím spojenou zvýšenou intenzitu rozhodování obecných soudů a Ústavního soudu České republiky v otázkách s rozhodčím řízením spojených, přesto však stále zůstává značná suma sporných či minimálně neustálených otázek. Rozhodčí řízení má v porovnání s řízením před obecnými soudy mnoho výhod, ale zároveň přináší i některá témata, která bývají kritizována. Tento stav je však často zapříčiněn specifiky rozhodčího řízení a s tím spojenou nutností zkoumat dané problémy ze všech úhlů pohledu. V rozhodčím řízení strany sporu ovlivňují složení rozhodčího fóra, což je typickým znakem rozhodčího řízení a zároveň typickým příkladem často diskutovaného problému vycházejícího z odlišnosti úpravy. Jedná se o úpravu, která je přesným opakem řízení před obecnými soudy, kde je zachováván princip práva na zákonného soudce, který je určen na základě věcné, místní a funkční příslušnosti. V rozhodčím řízení mají strany sporu možnost...
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Grivalská, Andrea ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Resumé Tématem této diplomové práce je rozhodčí řízení v České republice. Ve své práci se zaměřuji na současnou právní regulaci obsaženou v zákoně č. 216/1994. Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Rozhodčí řízení je jednou z možností alternativního řešení sporů, pro které je typické, že řízení neprobíhá před obecnými osudy za přítomností soudce. Nakolik je téma této práce široké, nemůžou být zohledněny všechny aspekty a instituty rozhodčího řízení. Mým cílem je přesto podat komplexní náhled na rozhodčí řízení v ČR, které se v současné době stává stále více využívanou metodou řešení sporů. Diplomová práce je rozdělena do dvanácti hlavních kapitol, které jsou dále systematicky členěné na další podkapitoly. První kapitola definuje pojem, druhy a postavení rozhodčího řízení v České republice, dále je v ní pojednáno o teoretických pohledech na rozhodčí řízení (podle teorie smluvní, jurisdikční, smíšená či autonomní). Druhá kapitola je věnována pojednání o rozhodčí smlouvě. Rozhodčí smlouvu představuje jak rozhodčí doložka, která je uzavírána pro v budoucnu vzniklé spory mezi stranami, tak i smlouva o rozhodci, která je, na druhou stranu, uzavírána až v momentu, kdy spor mezi stranami již existuje. V této kapitole je dále pojednáno o základních náležitostech rozhodčí smlouvy, o její formě a o jejím...
|
|
|
Právní postavení rozhodce
Klobouček, Eduard ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
- Právní postavení rozhodce Tato diplomová práce si klade za úkol popsat právní postavení rozhodce v mezinárodním i vnitrostátním rozhodčím řízení. Rozhodčí řízení je alternativním řešením sporů, které je v současné době velmi užívané a u nás je zakotveno především v zákoně o rozhodčím řízení. Rozhodce je nejdůležitější postavou rozhodčího řízení, protože vede spor, který se strany rozhodly mu svěřit a také v něm vynáší rozhodčí nález, který je v dané věci závazným a vykonatelným řešením jejich sporu. Práce je rozdělena do šesti částí, které pojednávají o alternativním řešení sporů, obecně o rozhodčím řízení, o historickém vývoji právního postavení rozhodce u nás a o současné právní úpravě, o právním postavení rozhodců a stálých rozhodčích soudů a o právním postavení finančního arbitra. Hlavní náplní této práce je tedy popsat právní postavení rozhodců v rozhodčím řízení, vystihnout některé problémy, které v této oblasti vystávají, jak se na jeho postavení dívá česká judikatura i odborná veřejnost a jak byla v poslední době změněna legislativa týkající se rozhodčího řízení. Práce obsahuje i komparaci se zahraničními úpravami postavení rozhodců v Německu, Velké Británii a na Slovensku.
|
|
|
Institucionální mezinárodní obchodní arbitráž
Řezníček, David ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Kunz, Oto (oponent) ; Ondřej, Jan (oponent)
Předmětem této disertační práce je institucionální mezinárodní obchodní arbitráž. Práce popisuje jednotlivé oblasti rozhodčího řízení v mezinárodním obchodu se zaměřením na jeho samotné postavení v rámci mezinárodního obchodu, kvalifikační předpoklady rozhodců, rozhodčí doložky a průběh mezinárodních rozhodčích řízení. Jsou zde zahrnuty změny rozhodčích pravidel a řádů významných mezinárodních rozhodčích institucí. Rovněž jsou popsány i otázky rozhodného práva v mezinárodní obchodní arbitráži, Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů - Newyorská úmluva a Vzorový zákon UNCITRAL o mezinárodní obchodní arbitráži.
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Rozhodčí řízení v managementu obchodní činnosti
Očenášková, Martina
V bakalářská práci je řešena problematika rozhodčího řízení, jakožto jednoho z alternativních způsobů řešení obchodních sporů v podnikatelské činnosti. V první části jsou objasněny teoretické základy rozhodčího řízení, jeho právní úprava a jsou stanoveny znaky k porovnání rozhodčího řízení s řízením soudním. Teoretické poznatky jsou aplikovány na reálných případech. Díky tomu je čtenáři názorně poskytnut náhled na komparaci daných alternativ a vůbec na posouzení krizových situací. Tyto situace představují spory obchodní povahy pro každý podnikatelský subjekt. Na základě rozboru a zhodnocení příkladů z praxe, jsou vypracovány doporučení pro management závodu v podnikatelské praxi.
|
|
|
Vliv judikatury na české vnitrostátní a mezinárodní rozhodčí řízení
Sedloňová, Věra ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Müller, Milan (oponent) ; Poláček, Bohumil (oponent)
Vliv judikatury na české vnitrostátní a mezinárodní rozhodčí řízení Abstrakt a klíčová slova v českém jazyce Rozhodčí řízení představuje vedle civilního soudního řízení jeden ze způsobů řešení majetkových sporů v soukromoprávních poměrech. Rozhodčí řízení má za sebou dlouhou dobu existence. Na našem území existovalo již za vlády Karla IV. Mezi uznávané rozhodce patřili dva významní jihočeští rybníkáři Jakub Krčín a Štěpánek Netolický. K významnému rozvoji rozhodčího řízení došlo po roce 1949, kdy byl v květnu 1949 zřízen stálý rozhodčí soud Rozhodčí soud při Československé obchodní komoře, který existuje dodnes pod názvem Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Právní úprava rozhodčího řízení doznávala změn. K zásadní změně došlo v roce 1964, kdy nabyl účinnosti zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů, který připustil rozhodčí řízení jen ve vztazích z mezinárodního obchodního styku a jen právnickými osobami, tehdy podniky zahraničního obchodu. K zásadní změně pak došlo od 1. 1. 2015, kdy nabyl účinnosti zákon č. 216/2014 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, který podstatně rozhodčí řízení liberalizoval a připustil i ve vztazích mezi fyzickými osobami a ve vztazích čistě...
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
host ::
RSS.