|
|
Rozdělení Československa (rozhlasové rozhovory s vybranými osobnostmi)
Zemánek, Tomáš ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Rozhlasový rozhovor patří mezi základní žánry využívané v rozhlasu. Tato praktická bakalářská práce staví právě na dvou rozhlasových rozhovorech, jež autor práce nahrál s osobnostmi bývalé československé politiky, které ve významných funkcích zažily rozdělení země na nástupnické státy České a Slovenské republiky. Teoretická část práce nejprve za použití uvedených odborných zdrojů popisuje historickou událost rozdělení České a Slovenské federativní republiky. Dále se autor práce pokouší stručně shrnout situaci obou nástupnických zemí a jejich vzájemné vztahy 30 let od aktu rozdělení. Důležitou součástí teoretické části práce je i představení respondentů pro rozhlasové rozhovory, které tvoří praktickou část. A autor práce také na základě odborné literatury vymezuje pojem rozhlasový rozhovor, vysvětluje rozdíly mezi jeho jednotlivými variantami a na konkrétním příkladu popisuje praktickou stránku vzniku takového rozhovoru. Praktická část práce pojímá 2 rozhlasové rozhovory, které jsou místy oživeny krátkými zvukovými vsuvkami (např. z autorových předchozích rozhovorů), které obsahově a dramaturgicky dotváří komplexitu výsledku. Dva stěžejní rozhlasové rozhovory jsou vedeny se zástupcem slovenské strany - bývalým poslancem Slovenské národní rady a diplomatem Peterem Weissem a se zástupcem české strany...
|
|
|
Medializace měnové odluky a vzniku české koruny v roce 1993
Šimečková, Barbora ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Lysoněk, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje dosud neprobádané oblasti studia, a to prostředkům a funkcím medializace měnové odluky a vzniku české koruny v únoru roku 1993. Práce mapuje český mediální diskurs věnovaný této problematice a odpovídá na otázku, zda sdělovací prostředky mohly prostřednictvím svých obsahů přispět k pozitivnímu vnímání a přijetí této podstatné ekonomické reformy, která fakticky dovršila proces rozdělení československé federace k 1. lednu 1993. Využívá k tomu kvalitativní metody výzkumu - sémiotickou analýzu a analýzu diskursu. Úvod práce stručně nastiňuje společensko-politickou situaci v zemi. Teoretická část práce popisuje roli peněz a měnové politiky, technickou přípravu měnové odluky včetně vytvoření nové série bankovek a nastiňuje trendy českých médií po roce 1989. Metodologická část obsahuje konkrétní cíle, klade výzkumné otázky a podrobněji představuje zvolený postup výzkumu. Praktická část práce analyzuje mediální obsahy věnované měnové odluce v českých denících Blesk, Hospodářské noviny, MF Dnes a Rudé právo a ve vybraných pořadech České televize v prvním čtvrtletí roku 1993. Hlavní výstup této analýzy tvoří diskuse nad vyplynulými závěry a jejich rozvedení do hypotéz, které je možné testovat v dalších studiích zejména kvantitativního charakteru výzkumu.
|
|
|
Český a slovenský mediální obraz rozdělení Československa
Kvítková, Alena ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Lizcová, Zuzana (oponent)
Diplomová práce Český a slovenský mediální obraz rozdělení Československa zkoumá mediální reprezentaci rozdělení Československa na Českou a Slovenskou republiku. Analyzuje tematické rámce článků na dané téma a jejich prostřednictvím zkoumá mediální obrazy rozdělení vytvořené každým jednotlivým deníkem, českými a slovenskými deníky jako dvěma celky i celkový obraz na základě výsledků všech sesbíraných dat. Zdrojem pro analýzu jsou články tří českých novin (Mladá fronta DNES, Rudé právo a Blesk) a tří slovenských novin (Smena, Pravda a Nový Čas) z období přijetí zákona o zániku ČSFR a z doby jejího rozdělení. Cílem je získat představu o podobě celkového mediálního obrazu rozdělení Československa, ale také srovnat obrazy v českých a slovenských periodikách a zkoumat jejich rozdíly, a to jak z hlediska celkového pozitivního, negativního či neutrálního obrazu, tak z hlediska konkrétních užitých rámců. Kromě toho se práce zaměřuje také na rozdíly mezi pravicovými a levicovými periodiky nebo seriózním tiskem a bulvárem. Důležitá je také závěrečná konfrontace s výzkumy veřejného mínění, která potvrzuje propojení mediální a veřejné agendy. Díky ní lze tuto práci vnímat nejen jako analýzu mediální reprezentace, ale také jako analýzu názorů společnosti z období zániku Československa. Klíčová slova:...
|
|
|
Medializace měnové odluky a vzniku české koruny v roce 1993
Šimečková, Barbora ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Lysoněk, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se věnuje dosud neprobádané oblasti studia, a to prostředkům a funkcím medializace měnové odluky a vzniku české koruny v únoru roku 1993. Práce mapuje český mediální diskurs věnovaný této problematice a odpovídá na otázku, zda sdělovací prostředky mohly prostřednictvím svých obsahů přispět k pozitivnímu vnímání a přijetí této podstatné ekonomické reformy, která fakticky dovršila proces rozdělení československé federace k 1. lednu 1993. Využívá k tomu kvalitativní metody výzkumu - sémiotickou analýzu a analýzu diskursu. Úvod práce stručně nastiňuje společensko-politickou situaci v zemi. Teoretická část práce popisuje roli peněz a měnové politiky, technickou přípravu měnové odluky včetně vytvoření nové série bankovek a nastiňuje trendy českých médií po roce 1989. Metodologická část obsahuje konkrétní cíle, klade výzkumné otázky a podrobněji představuje zvolený postup výzkumu. Praktická část práce analyzuje mediální obsahy věnované měnové odluce v českých denících Blesk, Hospodářské noviny, MF Dnes a Rudé právo a ve vybraných pořadech České televize v prvním čtvrtletí roku 1993. Hlavní výstup této analýzy tvoří diskuse nad vyplynulými závěry a jejich rozvedení do hypotéz, které je možné testovat v dalších studiích zejména kvantitativního charakteru výzkumu.
|
|
|
Postoj prezidenta Václava Havla k rozdělení Československa v letech 1992/1993
Doležalová, Kateřina ; Šmíd, Marek (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Bakalářská práce se zabývá postojem Václava Havla k hlavním událostem 90. let 20. století, zejména pak k rozdělení Československa, v kontextu událostí let 1989 až 1993. V práci je kladen důraz především na události po listopadu 1989, vznik opozičního hnutí, Občanského fóra, díky kterému se Václav Havel dostal do popředí. Postupem času se z Václava Havla stala významná osobnost, která byla mluvčím celé společnosti. Poté, co byl Václav Havel zvolen prezidentem, se zasloužil o přechod k demokratickému systému vlády. V práci je dále popsán proces změny názvu státu, který se ukázal být jako jeden z mnoha těžko řešitelných sporů mezi Čechy a Slováky podobně jako spor ohledně kompetenčního zákona a smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou, který je v této práci také rozebrán. Dále jsou v práci důsledně popsány parlamentní volby z června 1992, jejichž výsledek vedl až k rozdělení Československa a volba prezidenta republiky, konaná počátkem července 1992, včetně rozsáhlého počtu ohlasů z dobových novin.
|
|
|
Rozdělení Československa skrze pohledy obyvatel z příhraničních oblastí - Zlínský kraj vs. Trenčínský kraj
Lukáš, Roman ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
První - teoretická část - bude založena na historických pramenech, ale bude přihlížet i k výsledkům dosavadních zkoumání v oblastech politologie, sociologie a v dalších společenských vědách, tak abych dosáhl co nejvěrnějšího faktografického zachycení toho, co předcházelo samotnému rozdělení na přelomu let 1992/1993. Druhá - výzkumná část práce - se bude zaobírat pohledy, názory a prožitky českých a slovenských občanů z příhraničních oblastí na začátek 90. let s ohledem na politické dění spjaté s rozdělením federace a samotný akt rozpadu. Prostřednictvím orálně-historické metody pak tyto rozhovory budou analyzovány a interpretovány, přičemž budou zároveň poodkryty důsledky rozdělení pro běžný každodenní život místních obyvatel - Jak se změnil život obyvatel moravsko- slovenského pomezí, kteří žili v bezprostřední blízkosti sousední republiky, jakým způsobem rozpad federace narušil jejich pravidelné volnočasové aktivity, příbuzenské či přátelské vztahy nebo cestování či nákupy do druhé z republik? Poznamenalo rozdělení vzájemné vztahy, mělo za následek ukončení pracovních poměrů? Práce rovněž reflektuje problematiku převaděčství a také si klade za cíl zachytit možné změny v postojích obyvatel vůči rozdělení České a Slovenské Federativní republiky. Klíčová slova: Rozdělení Československa, rozpad...
|
host ::
RSS.