|
|
TRANSFORMACE BÝVALÝCH KASÁREM V HODONÍNĚ
Hoffová, Monika ; Veselý, Josef (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je urbanistická studie na téma Transformace bývalých kasáren v Hodoníně. Urbanistická studie zahrnuje nejenom urbanistické řešení areálu kasáren, ale také v širším pojetí prověřuje potenciál rozvoje města Hodonín v lokalitě na areál přímo navazující. Studie klade důraz na realistický model dostavby městské struktury a návrh veřejných prostranství v okolí historických budov jízdáren bývalých kasáren na jejichž území se detailněji zaměřuje. Ačkoliv se město pokusilo území znovu zapojit do struktury města a neomezit jeho přirozený rozvoj - rozprodáním některých pozemků se areál a to především území v těsné blízkosti historických jízdáren, proměnil v chaos. Nejenom urbanismus je v areálu problémem. Budovy, které by si zasloužily pozornost strádají. Právě jedny z významných historických budov - objekty bývalých jízdáren jsou dalším úkolem diplomové práce. V podrobné architektonické studii jejich transformace zohledňuji historický, konstrukční, ekonomický a společenský potenciál těchto budov. Rekonstrukce respektuje hmotu a historickou hodnotu budov.
|
|
|
Rekonstrukce a dostavba městského pivovaru ve Vyškově
Handl, Dominik ; Zemánek, Václav (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Předmětem zájmu bakalářské práce je bývalý biskupský areál pivovaru ve Vyškově. Lokalita je v přímé vazbě na historické centrum. Parcela s velkým potenciálem rozvoje. Návrh vytváří úzké intimní uličky v tradičním pojetí, spojující velké prosluněné plochy zahrad. Vytváří tak kontrastní propojení, které propojuje tradici s úplně novými funkcemi. Uličky zde doplňují chybějící funkce. Dotváří také zázemí ke stávajícím funkcím. Historické dominanty nejsou přístavbou nijak oslabovány. Pozvolné narůstání hmoty vytváří akcenty, kterých se ujímají historicky cenné objekty. Předprostor pivovaru byl vyčištěn od odstavných ploch a byl doplněn zeleným pásem. Parkovací plochy byly navýšeny a přesunuty pryč od přímých pohledů. Celkově se areál otevírá a spojuje celý jihovýchod Vyškova s jihozápadem.
|
|
|
Posouzení přínosu rekonverze z hlediska hodnoty církevního objektu ve vybrané lokalitě
Strnková, Markéta ; Klika, Pavel (oponent) ; Hlavinková, Vítězslava (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rekonverzí církevního objektu ve vybrané lokalitě. Na začátku jsou v práci popsány církevní objekty a jejich vliv na okolí, struktura římskokatolické církve a vývoj církevního majetku v průběhu historie. To je doplněno o základní pojmy a možné postupy oceňování kulturních památek. V praktické části se zabývám rekonverzí církevního objektu, konkrétně klášterem dominikánů ve Znojmě. Na základě analýzy Znojma a kláštera došlo k navržení možných využití kláštera. Z nich byly vybrány dvě varianty, které byly porovnány. Z těchto dvou variant byla zvolena jedna jako nejvhodnější možnost pro další využití.
|
|
|
Továrna Tomioka
Šnyrch, Marek ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Ke zpracování předložené diplomové práce byly vedoucím práce vybrány ke konkrétnímu řešení dva objekty, které sloužily přádelně jako hlavní sklady kokonů. Jedná se o dva prostorově největší objekty v areálu, vynikají zejména svou působivou konstrukcí a svými vnitřními plošnými rozměry (1493,1 a 1486,6 m2). Vzájemný odstup obou dvoupodlažních hal je cca 125 m. Konstrukční systém obou hal je stejný, jde o dřevěný skelet ve formě dvoutraktu. Stojky skeletu tvoří síť v modulech 3,6 m x 6,15 m, nesou průvlaky pro konstrukci stropu přízemí a vazníky pro konstrukci střechy. Konstrukční výška přízemí objektu A je 4,4 m, objektu B je 3,85 m, světlá výška přízemí objektu A je 3,8 m a objektu B je 3,27 m. Světlá výška 2. NP hal je 4,84 m. Stávající vnitřní schodiště je jednoramenné šířky 54 cm, vedle něj je nákladní výtah vnějších rozměrů 2,3 x 2,7 m. Další schodišťové prvky jsou situovány vně objektů na jejich ochoze, kryté záklopem pro spojení podlahové plochy. Obvodový plášť obou objektů tvoří spolu s prvky nosných dřevěných sloupů i cihelná vyzdívka, okenní prvky šíře 160 cm jsou řazeny rytmicky ve třech řadách nad sebou, zajišťují maximální prosvětlení interieru budov. K zastřešení objektů je použit systém dřevěných vazníků, který není v interieru uzavřen podhledem a tak spolupůsobí jako jeden z nejvýraznějších prvků interieru. Dochovaná čistota dispozic, využitelná délka délka hal v rozsahu 104 m k přiměřené šířce objektu, čistota konstrukcí jak zděných, tak i dřevěných, spolu s působivým osvětlením, jsou ve svém součtu obrovskou hodnotou a celek má jedinečný charakter.
|
|
|
Prostor jako paradigma výuky
Bureš, Jan ; Müller, Rudolf (oponent) ; Kristek, Jan (vedoucí práce)
Projekt řeší budovu nové Fakulty architektury VUT. Řešené území se nachází v jednom z kampusů VUT mezi ulicemi Údolní, Úvoz a Tvrdého. Koncepce nové fakulty architektury je řešena jako vztah vyučujících a studentů. Specifikem vzdělávání architektů je ateliérová výuka historicky odkazující k beaux art akademiím. Ateliér je zde komunitním prostorem, kde se studenti učí od svého „mistra“, ale především také jeden od druhého. Projekt řeší vztah prostorů studentů a vyučujích, který se setkává v ústřední „tovární“ hale, která oba světy propojuje.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Pospíšilová, Markéta ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Urbanismus V návrhu jsem se snažila o maximální zhodnocení již stávajících urbanistických hodnot a jejich zdůraznění. A také o využití co nejvíce již postavených budov. Snažím se je revitalizovat, příp. provádět jejich rekonverzi. Vzhledem k tomu, že území je v tak blízkém kontaktu s přírodou, nevidím zde důvod nepokusit se přiměřeně zastavět ostrov. Nově zde stavím 9 rodinných domků, které jsem soustředila do struktury, jež svým měřítkem a tvary navazuje na okolní polovesnickou zástavbu, přitom ale je jasně novodobá. Svou výškou navíc vytváří „podnož“ výrazné budově přádelny. V území jsem se snažila co nejlépe pochopit již danou zástavbu, její tradiční rozdělení prostoru na veřejné prostory ulic a náměstí a na soukromé vnitrobloky. A pak na veřejné budovy – solitéry – v tomto případě mám na mysli bývalou přádelnu. Na tyto klasické prvky jsem se snažila ve svém návrhu obnovit a svou novou strukturou na ně navázat. Mým dalším cílem bylo zvýšit prostupnost areálu, tak aby již nebyl vnímán jako areál, ale jako část města. Tak jsem propojila břeh v místě sochy sv. Jana Nepomuckého s ostrovem pěší lávkou. Přádelna neboli škola architektury Také v rámci přestavby bývalé přádelny jsem uvažovala podobně – maximálně využít a zdůraznit již stávající hodnoty stavby a pokusit se pochopit jejich logiku. Na ni pak navázat podobným smýšlením, kdy to nové nepopírá staré, ale ani ho iracionálně nezbožšťuje. Nástup do školy jsem umožnila ze dvou protilehlých stran – jednak z mostu, jednak z náměstí na ostrově. Z mostu jsem se snažila zachovat přístup jako lávku do přádelny, protože díky tomu je stále budova oddělena od mostu a stále je zřejmé, že stojí na ostrově. V místě lávky jsem rozšířila chodník na úkor silnice. Uvědomila jsem si, že přádelna má situované schodiště mimo svůj objem a i na tento fakt jsem se pokusila zareagovat – nové únikové schodiště jsem umístila rovněž mimo přádelnu. Abych udělala školu „s jedním srdcem“, jak jsem již popsala v eseji, prořízla jsem v přádelně ve střední části podlahy (bez průvlaků a žeber) a vytvořila jsem tak respirium, s nímž jsou všechny prostory opticky propojeny. Krása stávající konstrukce nejlépe vynikne v celistvosti prostor. Protože ale pro výuku a vyučující jsou třeba i oddělené prostory, rozhodla jsem se tuto celistvost co nejvíc zachovat v přízemí – aby byla přístupná veřejnosti a pak ve čtvrtém podlaží, které je samo o sobě nejkrásnější a bude inspirativní studentům, kteří zde budou tvořit své ateliérové práce. V přízemí se nachází prostory sloužící i veřejnosti – knihovna, výstava detailů. Ve druhém poschodí pak v návaznosti na schodiště v respiriu aula s šatnou, konferenční místnost, vedení, učebny a kanceláře. Ve třetím poschodí pak již jen učebny a kanceláře, modelárna a počítačová učebna. V posledním patře jsou pak ateliéry rozdělené pouze nízkými příčkami a kromě toalet a kuchyňky opakujících se v každém podlaží jsou zde ještě sprchy.
|
|
|
Konverze bývalé textilní továrny v Brněnci
Handl, Dominik ; Mosler, Štěpán (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje konverzi zchátralého průmyslového objektu v obci Brněnec. Součástí areálu je Schindlerova továrna, kde stovky židů přežili holokaust. Bohatá a zajímavá historie otevírá dveře nezměrnému množství specifických funkcí, které můžou navrátit areálu určité uplatnění. Kritické je ovšem umísťovat novotvary do původní struktury a kontextu, tak abychom svojí činností naprosto nepohřbili „ducha místa“. Proto se nové objekty postupně objevují až s narůstající vzdáleností od původní Schindlerovy továrny. Dlouho se „skrývají“ za původní obvodovou zdí nejnovější části průmyslového objektu, která si drží výrazný profil po pilové střeše, která zde byla. Hlavním bodem diplomové práce je vytvoření muzea Holokaustu, které navazuje na historii a využívá okolí jako součást své expozice.
|
|
|
Muzeum textilního průmyslu v Brně
Lužný, Jiří ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Zadání diplomové práce: Cílem diplomové práce je návrh Muzea textilního průmyslu v objektu bývalé Vlněny, Na přízové ul. V Brně. Textilní průmysl byl motorem rozvoje Brna v období industrializace. Brno je často nazýváno moravským Manchestrem. V tomto anglickém městě je možno nalézt jaká pozornost je věnována historii tohoto průmyslového dědictví a inspiraci pro návrh technického muzea. Diplomová práce naváže na práci v předcházejícím semestru zaměřenou na urbanisticko-architektonické řešení městského bloku s bývalou textilkou, v kontextu rozvojového území Jižního centra Brna.
|
|
|
REVITALIZACE BÝVALÉ TOVÁRNY ČKD V PRAZE , VYSOČANECH
Formánek, Jakub ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Praha a další města v České republice v současné době bojují s bytovou krizí, která způsobuje růst cen bydlení. Pro mnohé se stává bydlení nedosažitelným cílem. Nižší cenu nabízí projekty na předměstí, které však zvyšují nároky na dopravu a nejedná se dlouhodobě o udržitelnou variantu. Město se snaží podporovat proměny ploch na území města – bývalých továren nebo opuštěných areálů – neboli brownfieldů. Městská čtvrť Vysočany prochází v poslední době velkými změnami. Bývalé průmyslové provozy jsou odstraňovány a nahrazovány rezidenční nebo administrativní výstavbou. Všem projektům však chybí jednotící charakter. Projekt navrhuje výstavbu na místě bývalých továren ČKD, které nyní již neslouží svému původnímu účelu. Celkem tři nové městské bloky při ulici Kolbenova navazují na okolní zástavbu (v místech, kde je to možné) a snaží se nastavit standard pro další výstavbu. Zároveň podporují snahu města vytvořit z Kolbenovy ulice živý bulvár. Projekt je navržen jako polyfunkční blok tak, aby území zůstalo živé po celý den. Návrh zahrnuje administrativní budovy, obytné bloky a veřejné prostranství.
|
|
|
CO S TÍM? Rekonverze průmyslového areálu, Brno - Obřany
Kynčlová, Ivana ; Rudiš, Viktor (oponent) ; Oplatek, Jiří (vedoucí práce)
Areál Esslerovy přádelny se nachází na trojúhelníkové parcele, kterou vymezuje řeka Svitava. Kromě budovy přádelny se na řešeném území nachází několik dalších objektů, které se díky svým dochovaným prvkům a konstrukcím stávají hodnotnými a stojí za to je zachovat. Nové využití přádelny počítá se soukromou školou architektury. Taktéž zachovávám budovu tkalcovny a využívám ji pro obchody a služby. Z ulice Fryčajovi je přístupné občerstvení, modelářské a výtvarné potřeby s papírnictvím, knihkupectví. Dále pak copycentrum. Z druhé strany z pěší zóny je hlavní vstup do knihovny. Další zachovanou stavbou je dům, který v minulosti sloužil jako administrativní budova a sklad. Velice zajímavými jsou jeho cihelné klenuté prostory v přízemí, které využívám jako vinotéku. Další podlaží této budovy slouží pronajímatelným kancelářím. Na tuto stavbu navazuje objekt vodní elektrárny, který zachovávám a obnovuji jeho funkci. V následující budově umisťuji víceúčelový prostor pro různé kurzy a školení, dále menzu a VŠ klub. Poslední stavbou, kterou zachovám, je památkově chráněný pavlačový dům. Zde navrhuji zhotovit byty pro pedagogy nebo zahraniční studenty, byt pro správce a technické zázemí. Novou stavbou na ostrově jsou vysokoškolské koleje. Jsou vytvořeny z montovaných buněk KOMA a zastřešeny jednoduchou ocelovou konstrukcí s krytinou z vlnitého plechu. Hlavní myšlenka fungování školy je založena na určitém řádu, který postupně směřuje k úplné svobodě. V návrhu předpokládám využití školy pro 100 studentů, tedy 50 studentů v každém ročníku. Studenti však nebudou striktně odděleni, ale naopak by se měli prolínat, čerpat od sebe zkušenosti a všichni by měli využívat budovu společně. 1.NP slouží „všem“ - studentům a vyučujícím, personálu, ale i ostatním lidem, kteří by tuto budovu navštívili. V tomto podlaží by se mohly odehrávat semináře, výstavy, přednášky, ale také různé konference, vernisáže nebo ostatní podobné aktivity. Ve vstupní hale je umístěna recepce a nezbytné prostory pro odpočinek. Tím myslím pohodlné a účelné místo pro strávení času mezi přednáškami nebo jinou výukou. Je zde také obsluha s drobným občerstvením pro studenty nebo například pro konference a galerii při různých vernisážích. V 2.NP se odehrává klasická výuka, ústní i písemné zkoušky. Tato část budovy již neslouží každému, je určena studentům, ale vše je pod dozorem pedagogů a vedení školy. Kromě uzavřených učeben jsou v tomto podlaží kanceláře pro pedagogy, pro správce sítě a zázemí vedení školy - kancelář děkana, sekretářky, tajemníka, dále zasedací místnost a studijní oddělení. Součástí tohoto podlaží jsou opět místa, která umožňují odpočinek a trávení volných cvhvil studentů mezi výukou. Další podlaží by se zase o něco více přibližovalo studentům. Umístila jsem zde prostory pro výuku ateliérů, které jsem záměrně nerozdělila klasicky pevnými příčkami. Studenti si mohou sami vytvářet interiér podle potřeby. Řešení nabízím v podobě využití pojízdných regálových stěn. Je to vhodné prostředí pro kritiky, obhajoby diplomových prací apod. Umístila jsem v této části také modelárnu a malé ministudovny. Výhradně studentské je poslední podlaží. Prostor je úplně svobodný, bez příček, využívám opět mobilní regály, které umožňují variabilní rozčlenění. Tento velký otevřený prostor je nejhezčí z celé budovy. Je vhodný také pro konání imatrikulací, promocí, možná i plesů a jiných společenských událostí. Klubovna studentů se nachází ve věži a je pomyslným vrcholem konečné svobody.
|
host ::
RSS.