Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 18 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Desinfekční prostředky v potravinářství
Romanská, Veronika ; Vítová, Eva (oponent) ; Vránová, Dana (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce je popsat chemickou desinfekci používanou v potravinářství za účelem eliminování mikrobiální kontaminace potravin a potravinářských surovin a popsání možných alimentárních nákaz z potravin při nesprávném dodržení hygienické praxe. Experimentální část bakalářské práce obsahuje popis použité metody určené ke stanovení desinfekčního účinku a její následné praktické provedení pro dva typy desinfekčních přípravků s odlišným charakterem aktivní složky. Na základě získaných výsledků bylo provedeno jejich zhodnocení a vzájemné porovnání.
Posouzení vlivu země původu a způsobu zpracování na mikrobiotu vybraného koření
Menoušková, Karolína
Diplomová práce je zaměřena na požadavky týkající se kvality koření. Především se zabývá mikrobiální kontaminací koření, faktory vlivu a možnými prostředky k zamezení jeho kontaminace. Dále se práce zabývá charakteristikou koření rodu Capsicum, jeho sortimentem a možným využitím. V praktické části práce byla stanovována mikrobiální kontaminace papriky a chilli koření. Jednotlivé vzorky koření se lišily zemí původu, způsobem technologického zpracování, fyzikální úpravou a obsahem kapsaicinu. Během mikrobiologické analýzy byl sledován celkový počet mikroorganismů (CPM), počty koliformních bakterií a Escherichia coli, plísní a kvasinek nebo přítomnost bakterie Clostridum perfringens. Nejvyšší hodnota CPM (4,49 log KTJ·g−1) byla detekována u vzorku mletého chilli z Číny. Vyšší počet koliformních bakterií a E. coli (2,49 log KTJ·g−1) byl sledován u vzorku papriky sladké ze Španělska. Výrazně vyšší počet plísní a kvasinek (3,13 log KTJ·g−1) byl zaznamenán u vzorku papriky mleté gulášové z České republiky. V případě Cl. perfringens byl prokázán výskyt této bakterie u 3 z 13 vzorků papriky a chilli koření. V rámci laboratorního pokusu nebyly detekovány významné odchylky počtů sledovaných mikroorganismů v porovnání s doporučovanými limity nebo s výsledky vědeckých studií. Z výsledků mikrobiologického rozboru vyplývá, že mikrobiální kontaminace může být ovlivněna zemí původu, fyzikální úpravou nebo obsahem alkaloidu kapsaicin, který vykazuje antimikrobiální aktivitu. Při sledování vlivu technologického zpracování na mikrobiotu koření nebyl zaznamenán statisticky průkazný rozdíl mezi sledovanými vzorky papriky (P > 0,05).
Mikrobiální kontaminanty raw potravin a obilných produktů
VENGLOVIČOVÁ, Kristýna
Plazma je v posledních letech významně používána díky svému letálnímu účinku na mikroorganismy. Potraviny takto ošetřené nejsou pro člověka rizikem z hlediska obsahu chemických látek. Literární rešerše je zaměřená na raw potraviny, popis patogenních mikroorganismů často se vyskytujících na semenech a způsoby likvidace proveditelné v souladu s pravidly raw stravy. Cílem této bakalářské práce bylo vyhodnocení vlivu nízkoteplotního plazmatu na semena. Skupiny semen byly vystaveny plazmě po dobu 4, 5, 6, 7 a 8 minut. Plazmou, která vznikla ve vakuové komoře byla ošetřena semena fazolí mungo, brokolice, řeřichy, ředkvičky a ječmene mladého. V první řadě se hodnotil inhibiční vliv plazmového ošetření na mikroorganismy vyskytující se na semenech. Dále byl sledován dopad na růst klíčků a kořínků. Nepodařil se prokázat inhibiční účinek plazmy na mikroorganismy vyskytujících se na semenech. Ošetřená semena ve srovnání s kontrolní neošetřenou skupinou byla kontaminována podobným množstvím mikroorganismů. Vliv na vývoj semene byl u každého druhu jiný.
Přirození nepřátelé lýkožrouta smrkového (Ips typographus)
BÁRTA, Jiří
Kůrovci (Scolitynae) patří mezi nejvýznamnější škůdce lesních porostů, kde způsobují rozsáhlé škody zejména ve smrkových monokulturách. Jejich negativní vliv spočívá v napadení hostitelského stromu, jenž je jeho zdrojem potravy a zároveň mu poskytne prostor pro rozmnožování. Kůrovec je schopen mít při vhodných teplotních podmín-kách i několik generací do roka. Za jednoho z nejrozšířenějších je považován lýko-žrout smrkový (Ips typographus). Tento druh je schopen vyhledávat oslabené a abio-ticky poškozené stromy. Integrovaná ochrana lesa zahrnuje několik účinných metod proti kůrovci. Mezi nejvíce používané metody patří instalace lapačů, lapáků a otráve-ných trojnožek. Lýkožrouta smrkového reguluje v populaci mnoho přirozených nepřá-tel. Od parazitoidů jako Coeloides bostrichorum a Rhopalicus tutela a predátorů Thanasimus formicarius a Medetera spp., až po patogenní mikroorganismy, jako jsou entomopatogenní viry, bakterie, prvoci, mikrosporidie a především entomopatogenní houby náležející do řádu Hypocreales. Nejvýznamnějším druhem je houba Beauveria bassiana, která má největší potenciál v biologické ochraně smrkových porostů.
Patogénne mikroorganizmy v surovom mlieku
Strnadová, Ivana
Tato diplomová práce se zabývá patogenními mikroorganismy v syrovém mléce. V teoretické části jsou popsány jednotlivé mikroorganismy, jejich biochemická aktivita, zdroj, možný přenos a onemocnění, která způsobují. Zabývá se legislativou prodeje syrového mléka a důvodem jeho konzumace z pohledu spotřebitele. V další části jsou uvedeny možné inhibiční látky vyskytující se v syrovém mléce, se zaměřením na rezidua antibiotik, jejich technologický a zdravotní dopad. Praktická část byla věnována zjištění celkového počtu mikroorganismů (CPM), psychrotrofních mikroorganismů, bakterie rodu Salmonella spp., bakterie druhu Listeria monocytogenes, Staphylococcus aureus a Escherichia coli v syrovém mléce. Vzorky z mléčných automatů v Jihomoravském kraji a z farmy v Pardubickém kraji byly srovnávány s legislativními limity a také mezi sebou v rámci ročních období podzim/zima a jaro/léto. Na závěr se vzorky testovaly na přítomnost inhibičních látek v syrovém mléce.
Významné patogeny v potravinách
Benešová, Jana
Bakalářská práce se zabývá přehledem aktuálně nejvýznamnějších patogenních mikroorganismů v potravinách, jejich charakteristikou a metodami jejich detekce v potravinách. Do práce byli zařazeni bakteriální původci nejčastějších alimentárních onemocnění v Evropské unii za posledních 5 let. Práce také přehledně popisuje běžné alimentární infekce a alimentární intoxikace, jejich dopad na zdraví člověka a současný výskyt. Závěrečná část práce je věnována základním pravidlům prevence vzniku těchto onemocnění. Práce napomáhá ke zvýšení informovanosti o této problematice.
Technologicky a hygienicky významné skupiny mikroorganismů osídlující výrobky z kozího mléka
Chybová, Kristýna
Diplomová práce se zabývá mikrobiologií mléčných výrobků vyráběných z kozího mléka. Teoretická část pojednává o kozím mléku, mléčných výrobcích a v neposlední řadě také o technologicky a hygienicky významných mikroorganismech, nacházejících se ve výrobcích z kozího mléka. V této části jsou zahrnuta také opatření jak se před nežádoucími a nebezpečnými mikroorganismy bránit. Praktická část zahrnuje mikrobiologické stanovení u 6 vzorků kozích sýrů a 5 vzorků kozích výrobků, které byly zakoupeny přímo na kozích farmách a ve specializovaných prodejnách. Mikrobiologickým rozborem byly stanoveny následující skupiny mikroorganismů: celkový počet mikroorganismů, bakterie mléčného kvašení, kvasinky a plísně, enterokoky a koliformní bakterie. Výsledky analýzy byly vyhodnoceny a porovnány s aktuální legislativou.
Mikrobiologická kvalita čerstvých bylin dovážených ze třetích zemí
Bergová, Lucie
Tato diplomová práce se zabývala stanovením mikrobiologické kvality čerstvých bylin pocházejících ze třetích zemí. Byl prováděn laboratorní rozbor vybraných druhů čerstvých bylin. K porovnání vzorků ze třetích zemí byly testovány i vzorky původem z ČR a ze soukromé produkce. Jednotlivá balení čerstvých bylin (máty, bazalky a rozmarýnu) byla zakoupena v běžné tržní síti, část vzorků pocházela ze soukromé produkce. Z důvodu konzumace čerstvých bylin bez jakékoliv tepelné úpravy je důležitá jejich mikrobiologická kvalita. Laboratorní experiment se zabýval stanovením obsahu plísní a kvasinek, celkového počtu mikroorganismů, koliformních mikroorganismů a bakterií rodu Escherichia coli. Všechny vzorky byly také testovány na přítomnost bakterií rodu Salmonella spp. Metoda stanovení byla plotnová, celkem byl prováděn rozbor u 24 vzorků bylin různých druhů, rozdílné šarže a odlišného původu. Z výsledků vyplývá, že nezáleží na původu byliny, ale spíše na jejím druhu. Bylo zaznamenáno překročení limitů při stanovení E. coli a také detekována přítomnost bakterií rodu Salmonella spp. ve 25 gramech vzorku.
Laboratorní ověření účinnosti tradičně využívaných léčivých rostlin Ekvádoru
Klepáčková, Kateřina ; Klouček, Pavel (vedoucí práce) ; Přemysl, Přemysl (oponent)
Poskytování služeb zdravotní péče v Ekvádoru se značně liší podle socioekonomického postavení, věku, pohlaví a místa bydliště. Až třetina obyvatelstva nemá pravidelný přístup ke zdravotnickým službám a více než dvě třetiny obyvatel nemají zdravotní pojištění. Bylinná medicína je syntézou terapeutických zkušeností domorodých lékařů vyvíjejících se po stovky let a její prostředky se používají k prevenci a léčbě různých typů onemocnění. Rostliny jsou oblíbeným přírodním lékem díky účinnosti, bezpečnosti a minimálním vedlejším účinkům. Avšak některé kombinace bylinné medicíny a léků můžou být nebezpečné. Vědy, které pomáhají zkoumat souvislosti tradičního využití rostlin v časovém horizontu a také přispívají k objevování bioaktivních látek, se nazývají etnobotanika a etnofarmakologie. Tato práce se zabývá deseti rostlinami, dovezených z Ekvádoru, které se tradičně využívají na různé typy nemocí, jako jsou střevní potíže, chřipka, nachlazení, zánět močového měchýře, kožní nemoci v pánevní dutině atp. Výzkum účinnosti bylinných léčiv má do budoucna velký význam i kvůli rozšiřující se antimikrobiální rezistenci, která se v současné době stává vážným rizikem pro zdraví lidí a zvířat. Antimikrobiální a antioxidační aktivita rostlin, které jsou v této práci měřeny bujónovou mikrodiluční metodou a ORAC metodou, jsou významným ukazatelem pro analýzu léčivých rostlin. Jediným prokazatelným pozitivním výsledkem při testování antimikrobiální aktivity bylo nalezení minimální inhibiční koncentrace Espeletia schultzii proti Streptococcus pyogenes (MIC = 0,256 mg/ml). Nejvyšší antioxidační aktivitu prokázala rostlina Croton elegans Kunth (743,64 +- 28,56 mikrogramů troloxu ekvivalentní 1 miligramu extraktu), u které nebyly nalezeny žádné záznamy související s antioxidační aktivitou.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 18 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.