|
|
Sociální dilemata resocializace podmíněně propuštěných osob
LIDOVÁ, Štěpánka
Práce se zabývá dilematickými situacemi, které řeší podmíněně propuštění jedinci. Primárně je cílena na získávání a udržení zaměstnání a s tím vzniklé dilematické situace. První část se věnuje teoretickému popsání procesu znovuzačlenění vězňů, faktoru práce ve věznici a činností Probační a mediační služby během podmíněného propuštění. Další část práce se zaměřuje na zaměstnávání, nástroje znovuzačleňování a dilematické situace u podmíněně propuštěných vězňů. Za účelem popsání dilematických situací, které cílová skupina zažívá během získávání práce byly v rámci sondáže pomocí polostrukturovaných rozhovorů tyto provedeny u vzorku tří informantů. Díky tomu vzniklo několik hlavních dilematických situací. Citace z rozhovorů s informanty jsou v rámci práce reflektovány poznatky z odborné literatury zabývající se problematikou zaměstnávání lidí po výkonu trestu odnětí svobody. V minulosti již mnoho prací popsalo dilemata a dilematické situace, se kterými může přijít do styku probační úředník, či jiný pracovník, zabývající se podmíněným propuštěním. Tato práce má však za cíl poukázat zejména na dilemata, která řeší konkrétně podmíněně propuštění.
|
|
|
Aktuální problémysociální práce v průběhu parole
LIDOVÁ, Štěpánka
Tato bakalářská práce se zabývá aktuálními problémy sociální práce v průběhu parole. Cílem je deskripce aktuálního stavu parole v České republice. Současně je pozornost věnována pojmenování a popisu aktuálních problémů včetně zjištění relevantních názorů a postojů pracovníků působících v této specifické činnosti. Výzkumná práce směřuje k formulování některých optimalizačních doporučení pro další činnost Probační a mediační služby ČR. V teoretické části jsou popsány současné trendy vězeňství a jednotlivé činnosti probačních pracovníků v rámci parole. Výzkumnou část této práce tvoří kvalitativní výzkum s technikou strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami, prostřednictvím kterých jsou analyzovány rozhovory s pracovníky Probační a mediační služby v Jihočeském kraji, Praze a Hradci Králové. Výzkumem bylo zjištěno, že sociální pracovníci Probační a mediační služby vnímají jako největší problém množství administrativy, nerespektování některých doporučení pro soud a zaměstnávání vězňů. Zároveň bylo také zjištěno, že podmíněně propuštění nevnímají žádný relevantní problém při spolupráci s probační a mediační službou. Na základě těchto výsledků, byla navržena řešení a doporučení pro práci probačních úředníků do budoucna, jejichž aplikace by těmto pracovníkům mohla usnadnit některou práci. Dále byla také navržena řešení problémů v zaměstnávání podmíněně propuštěných. Mezi tato řešení patří zjednodušení administrativy, větší respekt vůči probačním úředníkům ze strany soudu a větší informovanost potenciálních zaměstnavatelů pro podmíněně propuštěné.
|
|
|
Systémové a překladové ekvivalenty německých privativ na -frei a -los
Bernasová, Mariana ; Kloudová, Věra (vedoucí práce) ; Vavroušová, Petra (oponent)
Tato diplomová práce za pomoci korpusu analyzuje české překlady jazykově asymetrického jevu německých privativ na -frei a -los, a to z hlediska typologie (mikrostylistika a makrostylistika), z hlediska Popovičovy výrazové/stylové adekvátnosti (zeslabení, zesílení, shoda) a z hlediska případného inherentního hodnocení vztahu nepřítomnosti, tedy privace, které může být v německém privativu obsažené. Privativa jsou adjektiva, která vyjadřují nepřítomnost toho, co je vyjádřené jejich první částí; pro kontext této práce to jsou privativa zakončená na sufixoidy -frei, -los, -arm a -leer. V Úvodu je načrtnut a objasněn současný stav zkoumané tematiky, který je ukotven časově i místně. Je zdůrazněno, že korpus je zde využit nejen pro překlad jako takový, ale také pro teorii překladu. Hypotéza vychází z toho, že německá privativa jako gramatický jev nemají v češtině v této podobě obdobu, a tudíž často chybí přímý ekvivalent. Je pravděpodobné, že překladatel bude muset volit také víceslovná překladová řešení a někdy i větná; to znamená, že tento posledně jmenovaný případ opustí rámec mikrostylistiky a dostane se na rovinu makrostylistiky. Kromě tohoto zásahu do větné skladby skrývá jazyková asymetrie pro překladatele další možnosti i rizika, tentokrát stylistická: už i u jednoslovného, a tím spíše u...
|
|
|
Závaznost nálezu Ústavního soudu: Normativní východiska a praktické limity
Drápalová, Jana ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent)
Závaznost nálezu Ústavního soudu: Normativní východiska a praktické limity Abstrakt Po diskuzi, která v této oblasti od vzniku Ústavního soudu v České republice proběhla, dnešní teoretické a doktrinální studie docházejí k závěru, že nálezy Ústavního soudu ČR, včetně nálezů o ústavních stížnostech a to včetně jejich odůvodnění, oplývají precedenční závazností, a to zvláště jakmile se stanou součástí ustálené judikatury ÚS. Tato práce zkoumá, zda nálezy Ústavního soudu ovlivňují rozhodování obecných soudů nikoli v teorii, ale v praxi. Zabývá se vlivem nálezu II. ÚS 482/18, kterým Ústavní soud navazuje na svou předchozí judikaturu a stanovuje jasná pravidla pro podrobné odůvodňování rozhodnutí o návrzích na podmíněné propuštění. Zákonem stanovené podmínky pro vyhovění návrhů na podmíněné propuštění totiž jsou formulovány vcelku neurčitě a celkově § 88 Trestního zákoníku nechává soudcům velký prostor pro jejich uvážení při tomto rozhodování. V takové situaci je obzvlášť důležité, aby rozhodnutí byla odůvodňována pečlivě a řádně. Ve své práci jsem podrobila detailnímu zkoumání celkem 171 rozhodnutí od všech soudů, které o návrzích na PP rozhodují, ze dvou srovnatelných období (81 rozhodnutí z období těsně před vydáním nálezu v roce 2018, a 89 rozhodnutí z období rok po vydání nálezu). Docházím k závěru, že...
|
|
|
Systémové a překladové ekvivalenty německých privativ na -frei a -los
Bernasová, Mariana ; Kloudová, Věra (vedoucí práce) ; Vavroušová, Petra (oponent)
Tato diplomová práce za pomoci korpusu analyzuje české překlady jazykově asymetrického jevu německých privativ na -frei a -los, a to z hlediska typologie (mikrostylistika a makrostylistika), z hlediska Popovičovy výrazové/stylové adekvátnosti (zeslabení, zesílení, shoda) a z hlediska případného inherentního hodnocení vztahu nepřítomnosti, tedy privace, které může být v německém privativu obsažené. Privativa jsou adjektiva, která vyjadřují nepřítomnost toho, co je vyjádřené jejich první částí; pro kontext této práce to jsou privativa zakončená na sufixoidy -frei, -los, -arm a -leer. V Úvodu je načrtnut a objasněn současný stav zkoumané tematiky, který je ukotven časově i místně. Je zdůrazněno, že korpus je zde využit nejen pro překlad jako takový, ale také pro teorii překladu. Hypotéza vychází z toho, že německá privativa jako gramatický jev nemají v češtině v této podobě obdobu, a tudíž často chybí přímý ekvivalent. Je pravděpodobné, že překladatel bude muset volit také víceslovná překladová řešení a někdy i větná; to znamená, že tento posledně jmenovaný případ opustí rámec mikrostylistiky a dostane se na rovinu makrostylistiky. Kromě tohoto zásahu do větné skladby skrývá jazyková asymetrie pro překladatele další možnosti i rizika, tentokrát stylistická: už i u jednoslovného, a tím spíše u...
|
|
|
Sociální stabilizace klientů s uloženým probačním dohledem
Podzimková, Marie ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Burešová, Karolína (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na způsoby sociálně pedagogické práce probační a mediační služby a jejích pracovníků vůči klientům s uloženým probačním dohledem a na možnosti rozvoje a podpory jejich zdravého sociálního fungování. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou nejprve charakterizovány základní pojmy a termíny, následně je popsána cílová skupina klientů podmíněně propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, kterým byl současně uložen dohled probačního úředníka. Práce vnímá uvěznění jako náročnou životní situaci, zabývá se vlivem penitenciárního prostředí na osobnost odsouzeného ve vztahu k jeho dalšímu vývoji. V další části jsou charakterizovány konkrétní činnosti pracovníků probační a mediační služby realizované vůči klientům cílové skupiny. Diplomová práce se zaměřuje na sociálně pedagogické působení probačních úředníků, ale také sociálních kurátorů, případně dalších organizací sociální prevence a jejich vlivem na sociální stabilizaci jedinců spadajících do cílové skupiny. Pojem sociální stabilizace je zde konkretizován a vztažen k jednotlivým oblastem, které by měly být v rámci zkušební doby realizovány. Praktická část ukazuje na vybraných kazuistikách klientů cílové skupiny míru jejich sociální stabilizace v průběhu stanovené zkušební doby. KLÍČOVÁ...
|
|
|
Účinnost probačního dohledu v sankčním systému trestní justice z hlediska prevence recidivy
Poláchová, Jana ; Válková, Helena (vedoucí práce) ; Matoušková, Andrea (oponent)
Tématem mé diplomové práce je účinnost probačního dohledu v sankčním systému trestní justice. Mojí snahou je zmapovat, zda a jakým způsobem probační dohled napomáhá snížit riziko recidivy kriminálního jednání pachatelů. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zabývám účelem a smyslem probačního dohledu a možnostmi jeho využití. Popisuji jednotlivé opatření, v souvislosti s nimiž se můžeme setkat s uložením probačního dohledu. Pojednávám také o probačním dohledu nad mladistvým, který má svá specifika. V neposlední řadě se věnuji samotnému průběhu probačního dohledu a srovnání alternativních sankcí s trestem odnětí svobody. Nechybí zde statistiky uloženého probačního dohledu v posledních letech. Praktická část je do značné míry ovlivněna mou studentskou praxí v Probační a mediační službě. Pomocí výzkumné sondy jsem se dotazníkovou formou pokusila zmapovat pohled pracovníků Probační a mediační služby a sociálních kurátorů pro mladistvé i dospělé na problematiku probačního dohledu, zjišťovala jsem propojenost spolupráce těchto subjektů a jejich náhled na smysl a účel dohledu. Dále v praktické části předkládám kasuistiky klientů Probační a mediační služby, jimž byl uložen probační dohled. Popisuji zde jejich situaci, spáchaný trestný čin, uloženou sankci, průběh jejich...
|
|
|
Resocializace a reintegrace osob podmíněně propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody
VALÍČKOVÁ, Světlana
Abstrakt Obsáhlý název - Resocializace a reintegrace podmíněně propuštěných osob z výkonu trestu odnětí svobody (dále VTOS) - v této práci znamená zmapování zkušeností se získáváním zaměstnání těchto osob a zmapování ochoty a příčin, které brání jejich přijetí na straně zaměstnavatelů. Teoretická část je rozdělena do pěti podkapitol, ve kterých se snažím objasnit stěžejní pojmy, důležité pro objasnění dané problematiky. Popisuji přípravu na resocializaci a reintegraci ve věznici, zabývám se stavem a možnostmi zaměstnávání vězňů, ale také jejich přípravou na výstup v tomto směru. Seznamuji se statistickými údaji, poukazuji na možnou péči a pomoc státních (ÚP ČR, PMS ČR) i nestátních organizací (např. Rubikon) při návratu osob podmíněně propuštěných z VTOS do společnosti. V závěru teoretické části uvádím některé projekty, které podporují resocializaci a reintegraci propuštěných osob z vězení. Empirická část popisuje samotný výzkum, který je rozdělen na dvě části. První část jsem realizovala na výzkumném vzorku šesti klientů podmíněně propuštěných z VTOS s dohledem probačního úředníka metodikou kvalitativního výzkumu, metodou dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Protože mě zajímal i postoj zaměstnavatelů k zaměstnávání bývalých vězňů, provedla jsem výzkum, stejnou metodou i technikou, s dvaceti zaměstnavateli z regionu Prachatic. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit možná očekávání osob podmíněně propuštěných z VTOS při získávání zaměstnání. Výsledky ukázaly, že tito jedinci očekávají při hledání pracovního uplatnění převážně pomoc od rodiny, přátel, úřadu práce, ale i od PMS nebo jiných, např. nestátních organizací. Jedním z dílčích cílů bylo zmapovat očekávání osob po návratu z VTOS od úřadu práce. Výzkum ukázal, že někteří očekávali možnost rekvalifikace, nabídku volných pracovních míst, dotovaných míst. Polovina komunikačních partnerů však neočekávala od úřadu práce žádnou službu. Ve druhém výzkumu bylo hlavním cílem zjistit ochotu zaměstnavatelů zaměstnat osobu s trestnou minulostí. Z výsledků vyplynulo, že převážná většina oslovených komunikačních partnerů by takovou osobu i zaměstnala, ale pouze na pracovních pozicích, kde se nevyžaduje hmotná odpovědnost. Práce má přinést vhled do problematiky osob podmíněně propuštěných z VTOS při získávání zaměstnání a snaze se tak začlenit zpět do společnosti. Na straně druhé pomáhá ukázat, jak se k této problematice staví samotní zaměstnavatelé a státní či nestátní organizace.
|
|
|
Trest domácího vězení jako forma nápravy pachatele
FIŠEROVÁ, Petra
Každé lidské společenství si v průběhu svého trvání vytváří systém reakcí na nežádoucí aktivity osob, které svým konáním narušují chod daného společenství a porušují normy a hodnoty společenství. Pohled na tyto reakce {--} tresty, se mění v průběhu času, ale i s přihlédnutím ke kultuře daného společenství, státu, a jeho přístupu k jednotlivci a jeho právům. Zatímco v dřívějších dobách, a v některých zemích ještě dnes, se tresty soustřeďují hlavně na primitivní tresty, jako jsou například amputace různých částí těla, civilizovaný svět se ubírá stále častěji, obzvláště v případě lehčího provinění, cestou trestů alternativních, mezi které patří právě i trest domácího vězení. V České republice je možno uložit trest domácího vězení teprve prvním rokem, ale v některých zemích je tento trest v různých variantách hojně využíván již řadu let (např. Itálie, USA, Německo a mnohé další). Tento trest by měl ulehčit přeplněným českým věznicím, týkal by se tisíců odsouzených ročně, a zároveň by měl být levnější i pro daňové poplatníky. Diplomová práce se zabývá, jak legislativním rámcem, do kterého je trest domácího vězení zasazen, tak i tím, jak tento trest pojaly různé státy, kde už je tento trest nějakou dobu zavede. Zároveň je v práci možné se dočíst i o úkolu Probační a mediační služby ČR. Teoretická část diplomové práce je pak rozdělena na dvě části {--} první se zabývá trestem obecně, druhá pak konkrétně trestem domácího vězení.
|
|
|
Práce Probační a mediační služby se skupinou osob podmíněně propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody s dohledem
PRIMAKOVÁ, Martina
Bakalářská práce s názvem Práce probační a mediační služby se skupinou osob podmíněně propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody s dohledem přibližuje práci této instituce v České republice. Dlouholeté tresty nemají žádné pozitivní výsledky, proto se hledají alternativy, jak nahradit tradiční formy trestání pachatelů. Velký přínos má v této oblasti práce Probační a mediační služby. Právě díky ní je mnohým odsouzeným umožněno využít i jiné formy alternativních trestů, než pouze uvěznění. Teoretická část práce popisuje práci Probační a mediační služby v ČR, její vznik, organizaci, principy, cíle a poslání. V práci jsou také popsány některé projekty, na nichž se Probační a mediační služba podílí a které jsou významné pro reintegraci propuštěných osob z výkonu trestu na svobodu. Pro vypracování výzkumné části práce bylo použito kvalitativního výzkumu, metoda dotazování, technika polostandardizovaného (polořízeného) rozhovoru a metoda obsahové analýzy, technika sekundární analýzy dat. Výzkumný soubor tvořilo celkem 15 klientů Probační a mediační služby v Č.Budějovicích. Cílem práce je zjistit, zda mají osoby podmíněně propuštěné z výkonu trestu odnětí svobody možnost vrátit se do svého původního rodinného zázemí, zda mají možnost nalézt práci a bydlení, jaký vliv měl výkon trestu na život celé rodiny, jaká je jejich informovanost a jaká pozitiva a negativa jim samotný výkon trestu odnětí svobody přinesl. Výzkumem bylo zjištěno: Mají-li propuštění z výkonu trestu odnětí svobody fungující zázemí již před odchodem do výkonu trestu, vracejí se do něj zpět i po propuštění na svobodu. Po propuštění z výkonu trestu je snazší obstarat si bydlení než najít vhodné zaměstnání. Nejmenší negativní dopad má výkon trestu na vztahy s rodiči a dětmi, výrazně negativně však ovlivňuje vztahy partnerské. Informovanost osob propuštěných z výkonu trestu v oblasti ekonomické je nedostatečná. Mezi pozitiva výkonu trestu patří ponaučení se z vlastních chyb a kladení většího důrazu na rodinné vztahy. Mezi negativa výkonu trestu patří především narušení rodinných vztahů, ztráta někoho blízkého, pocit životní prohry a stigmatizace.
|
host ::
RSS.