|
|
Výživa po operaci čelistního kloubu
Machoňová, Natálie ; Machoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Vlachopulos, Vasilis (oponent)
Výživa po operaci čelistního kloubu je velmi specifická, ale definovaná jasnými pravidly. Pacienti v rekonvalescenci přijímají první 3 dny mixovanou stravu a po 3 dnech, pokud nenastanou komplikace, přecházejí na kašovitou. Mnoho pacientů se obává pooperačních bolestí a celkového průběhu hospitalizace, a také jak pokrmy budou v mixované podobě nejen chutnat, ale i vypadat. Je tedy důležité dbát na pacientův názor ohledně nemocniční stravy a také na promítnutí příjmu doporučené stravy na hmotnostní rozdíl v průběhu zotavení. Prvním cílem bylo porovnání hmotnostního vývoje u sledovaných hospitalizovaných pacientů při nástupu k operaci a 5. den po operaci. Druhým cílem bylo zhodnocení stravy po operaci samotným pacientem a zjistit, jak se spokojenost promítla do hmotnostního úbytku. Třetím cílem bylo zhodnocení užívání doporučených výživových doplňků pacientů. Praktická část byla vyhodnocována z odpovědí provedeného dotazníkového šetření, kterého se účastnilo 16 pacientů hospitalizovaných na oddělení čelistní chirurgie ve VFN v období od ledna 2023 do března 2023, kteří podstoupili rekonstrukci čelistního kloubu totální náhradou. U stejných pacientů byl následně sledován hmotnosti vývoj. Z výsledku vyplynulo, že hmotnostní rozdíl pacientů po operaci čelistního kloubu průměrně činil 1,2 kg. Dále bylo...
|
|
|
Vliv nutriční edukace na kompenzaci diabetu 1. typu
Křesáková, Nikola ; Matoulek, Martin (vedoucí práce) ; Mikeš, Ondřej (oponent)
Úvod: Celosvětová prevalence diabetu 1. typu (DM1) stále narůstá, a i přes dostupnost nových a moderních metod léčby, především v oblasti moderních technologií, je obtížné u mnohých pacientů dosáhnou optimální kompenzace diabetu. Řádně vedená a individualizovaná edukace v oblasti inzulinoterapie, režimových opatření a selfmonitoringu je dnes považována již za nezbytnou součást úspěšné léčby každého pacienta s diabetem. Cíl: Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit vliv nutriční edukace na kompenzaci DM1 pomocí dostupných a zjišťovaných parametrů (HbA1c, TIR, TBR, variační koeficient, průměrná glykémie) a na tělesnou hmotnost. Metody: Výzkum probíhal u celkem 40 vybraných pacientů s DM1 Diabetologického centra 3. interní kliniky VFN Praha, kteří v období leden 2020 až leden 2022 podstoupili edukaci v ambulanci nutričního terapeuta. Retrospektivní analýzou byl následně zkoumán vliv nutriční edukace na parametry kompenzace diabetu po dobu 12 měsíců. Výsledky: Po 12 měsících došlo k významnému zlepšení zjišťovaných parametrů. Hodnota TIR vzrostla (68 ± 15 % vs. 75 ± 15 %; p<0,0001), u ostatních parametrů došlo k pozitivnímu poklesu hodnot - HbA1c (57 ± 11 mmol/mol vs. 50 ± 10 mmol/l; p<0,0001), TBR (4 (0; 21) % vs. 3 (0; 12) %; p<0,05), průměrná glykémie (8,4 ± 1,5 mmol/l vs. 8,0 ± 1,4 mmol/l,...
|
|
|
Nutriční terapie a stravovací návyky u pacientů s onemocněním TBC
Čadová, Andrea ; Špíralová, Veronika (vedoucí práce) ; Mudra, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá výživou dospělých pacientů s tuberkulózou. Cílem práce je zmapovat stravovací návyky pacientů s tuberkulózou a dále i vyhodnotit nutriční potřebu u konkrétních pacientů s tuberkulózou a porovnat ji s aktuálním příjmem potravy v léčebně tuberkulózy. Teoretická část se zaměřuje na historii, současnou epidemiologii, klinický obraz nemoci, vyšetřovací metody a léčebné metody. Podrobněji se pak zabývá léčebnou výživou a nejnovějšími výživovými doporučeními v souvislosti s onemocněním tuberkulózou. Pro tuto práci jsem si zvolila kvalitativní výzkum, kterého se zúčastnilo deset dospělých respondentů s diagnostikovanou tuberkulózou, léčených v Léčebně tuberkulózy a respiračních nemocí Janov. Praktická část se skládá ze dvou podkapitol. První z nich je věnována kazuistikám, kde jsou shrnuty všechny základní informace o pacientech získané z lékařské dokumentace. Je zde individuálně propočítán celkový doporučený denní příjem energie a doporučený příjem makronutrientů. Tento celkový energetický denní příjem je následně porovnáván s energetickým příjmem z domácího prostředí a s energií přijímanou v léčebně. Součástí jsou i ukázky jednotlivých jídelníčků. V druhé části jsou vyhodnoceny odpovědi respondentů na otázky kladené při semistrukturovaném rozhovoru. Otázky byly zaměřeny...
|
|
|
PPP u studentů nutriční terapie a vliv výživy na jejich výživový stav
ŠTĚPÁNOVÁ, Vendula
Bakalářská práce zpracovává téma Poruchy příjmu potravy u studentů nutriční terapie a vliv výživy na jejich výživový stav. Tato práce je zaměřena na problematiku poruch příjmu potravy (dále jen ,, PPP ") a jejich rozšíření mezi studenty nutriční terapie a na důsledky poruch příjmu potravy. Jedná o velice rozšířené nemoci, o kterých se dosud nedostatečně mluvilo. Nemoci postihují zejména mladé lidi, ale dospělý ve vyšším věku nejsou výjimkou, protože jejich léčba bývá jak psychicky, tak i často nutričně obtížná. Cíl práce je zjistit rozsah výskytu PPP u studentů nutriční terapie, jak se liší strava studentů s PPP a bez PPP . Teoretická část se zabývá výživou obecně, popsáním jednotlivých makronutrientů a energetické bilance. Poté popisuje poruchy příjmu potravy, její druhy, incidenci, rizikové faktory, komplikace a léčbu. Údaje a výsledky z praktické části jsou zjištěny pomocí standardizovaných dotazníků ORTO-15 a EAT-26 (Eating Attitudes Test-26) a pomocí vlastního dotazníku. Praktická část se zabývá dále rozborem získaných jídelníčků a poté jídelních návyků studentů oboru nutriční terapie dle toho, zda si prochází/prošli PPP či nikoliv. Studenti nutriční terapie, kteří si prošli PPP vykazují rozdílné jídelní chování než studenti bez PPP a to zejména v kontrole svého energetického příjmu a sníženého příjmu sacharidů. Celkově dosáhlo rizikového skore v dotazníku EAT-26 10,6 % studentů a v dotazníku ORTO-15 dokonce 74 %. Určitě je vhodné zvyšovat mezi odborníky i laickou veřejností nadále informovanost o PPP.
|
|
|
Vliv dysfagické diety na prevenci rizika malnutrice u seniorů
ZEMANOVÁ, Adéla
Tato bakalářská práce s názvem "Vliv dysfagické diety na prevenci rizika malnutrice u seniorů" se zabývá dysfagickou dietou, což je dieta podávaná při poruchách polykáni. Nejčastěji se poruchy polykání vyskytují po cévních mozkových příhodách, u neurodegenerativních chorob, nádorů hlavy, krku a jícnu a také u kriticky nemocných pacientů nebo u seniorů. Pro tuto práci jsem zvolila kvantitativní i kvalitativní výzkum, kterého se zúčastnila dvě nemocniční zařízení a jedno zařízení sociálních služeb pro seniory. Praktickou část jsem rozdělila do dvou podkapitol. V první se věnuji zpracování údajů z pozorování. Popisuji zde, jaká dieta je pacientům s problémy dysfagie v konkrétním zařízení podávána, jaké technologické postupy se při její přípravě používají a jaká jídla jsou v zařízení nejčastěji zařazována. V druhé části jsou vyhodnoceny pětidenní jídelníčky jednotlivých zařízení, které jsou porovnány s hodnotami z dietního systému zařízení. Z výzkumu vyplynulo, že pokud by pacient konzumoval veškerou stravu jemu podanou, nebyl by v riziku malnutrice, je totiž energeticky dostatečná a pokrývá potřeby seniorů. Avšak pouze ve dvou zařízeních se pacientům podávala strava s ohledem na pestrý výběr potravin, v jednom zařízení se pokrmy či jednotlivé potraviny častěji opakovaly. Estetika pokrmů v žádném zařízení neodpovídá mé představě o atraktivním vzhledu připraveného pokrmu a ani technologická úprava stravy v žádném zařízení neodpovídá požadavkům diety s upravenou texturou stravy - husté pyré. Je tedy pravděpodobné, že pacienti z důvodu malé pestrosti, špatné technologické úpravy nebo způsobu servírování, nebudou výživu tolerovat, protože, jak se říká, jíme i očima. Příjem by pak nebyl dostatečný a mohl by vést k riziku vzniku malnutrice. Nelze tedy jednoznačně říct, zda je dysfagická dieta prevencí rizika malnutrice u seniorů, avšak pokud by došlo kzachování pestrosti jídelníčku a dodržení zásad technologické úpravy, mohla by jí být.
|
|
|
Vliv edukace nutričním terapeutem na dětskou obezitu
Bučková, Kristýna ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Kosheleva, Svetlana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dětskou obezitou a vlivem edukace nutričního terapeuta na její prevenci a léčbu. Teoretická část definuje nadváhu a obezitu u dětí a dospívajících, jejich výskyt, příčiny, diagnostiku, prevenci a léčbu. Praktická část vychází z dat, čerpaných retrospektivně ze zdravotnické dokumentace obezitologické ambulance a nutričních ambulancí Kliniky pediatrie a dědičných poruch metabolismu VFN v Praze. Zkoumána byla data za období od 1.1.2018 do 1.2.2022 u 58 pacientů ve věku od 3 měsíců do 18 let 5 měsíců s nadváhou či obezitou. Do výzkumu byli zahrnuti pouze pacienti, u nichž byla nadváha či obezita způsobena pozitivní energetickou bilancí. Mezi zkoumaná data patřily antropometrické parametry pacienta při porodu a v průběhu léčby, krevní tlak, hladina kyseliny močové, glykémie nalačno. U rodičů pacienta byl zjištěn BMI na počátku léčby dítěte. Hlavním cílem výzkumu bylo posoudit efekt intervencí nutričního terapeuta u dlouhodobě spolupracujících pacientů s nadváhou a obezitou ve srovnání s pacienty, kteří nutriční ambulanci navštívili jednou nebo vůbec (přestože péče byla nabídnuta všem pacientům). Sledován byl zejména efekt na změny Z-skóre BMI pacienta. Sekundárními cíli bylo zjistit vliv dodržování doporučení na vývoj Z-skóre BMI, vliv vývoje BMI na tlak krve, hladinu kyseliny...
|
|
|
Příjem vápníku u pacientů s poruchami beta oxidace mastných kyselin s dlouhým řetězcem (LCHAD)
Ondrová, Ellen ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Ješina, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se věnuje vzácným dědičným poruchám metabolismu, deficitu LCHAD (long chain 3-hydroxyacyl-coenzyme A dehydrogenase) a MTP (mitochondriální trifunkční protein), enzymů, jejichž nedostatek způsobuje poruchu v cyklu β-oxidace mastných kyse- lin s dlouhým řetězcem. Základem léčby u těchto onemocnění jsou dietní a režimová opat- ření. Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit úroveň compliance v dietních a reži- mových opatřeních a příjem vápníku u pacientů s deficitem LCHAD/MTP. V teoretické části jsou nejprve popsány dědičné metabolické poruchy (DMP) jako velká he- terogenní skupina závažných dědičných onemocnění, z nich některé se vyskytují jen vzácně, mezi tato vzácná onemocnění patří i deficit LCHAD/MTP. Nejprve jsou stručně shrnuty obecné poznatky o DMP, jejich historie, výskyt, dědičnost, patogeneze, dia- gnostika, klinické projevy a léčba. Dále se teoretická část zabývá mastnými kyselinami ja- kožto živinou, která hraje zásadní roli v dietě pacienta s LCHAD/MTP deficitem, a rovněž procesem β-oxidace, který je u těchto deficitů narušen. Hlavní část je věnována samotné- mu onemocnění, deficitu LCHAD/ MTP. Popisuje dědičnost onemocnění, diagnostiku, kli- nické projevy a léčbu. Závěr teoretické části je věnován vápníku, minerální látce, jež je pro lidský organismus...
|
|
|
Nutriční terapie u pacientů s chronickým onemocněním ledvin
Mokrejšová, Andrea ; Pejšová, Hana (vedoucí práce) ; Zakiyanov, Oskar (oponent)
Nutriční terapie je u dialyzovaných pacientů velmi významná. Základem stravy při hemodialyzační léčbě je dostatečný energetický příjem, navýšený příjem bílkovin, který odpovídá potřebě dialyzovaného pacienta. Pro pacienty může být těžko uchopitelná změna stravování oproti období predialyzační léčby, stálého hlídání všech omezení ve stravě kvůli nedostatečné filtrační schopnosti ledvin a zároveň sestavení stále pestrého a vyváženého jídelníčku. Z toho důvodu je více než žádoucí, aby byla pacientům poskytnuta možnost pravidelné nutriční edukace a konzultace. Tato individuální péče je zásadní pro zvyšování kvality života a dostatečnou podporu hemodialyzační léčby. Cílem této práce je vyhodnotit změnu složení jídelníčku u hemodialyzovaných pacientů po pravidelných nutričních edukacích. Kromě úpravy stravovacích zvyklostí byly sledovány i další antropometrické i laboratorní parametry související s výživovým stavem dialyzovaných pacientů. Pacienti byli podle své preference rozděleni do dvou skupin. První sledovaná skupina zaznamenávala své stravování písemně či elektronicky. Druhá kontrolní skupina svůj jídelníček nezaznamenávala, ale snažila se stravovací režim upravit podle individuálních nutričních konzultací. Hodnocena byla optimální tělesná hmotnost, celkový cholesterol, HDL cholesterol, LDL...
|
|
|
Laboratorní funkční diagnostika malabsorpčních syndromů se zaměřením na laktózovou intoleranci
Pluhařová, Apolena ; Kocna, Petr (vedoucí práce) ; Kohout, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá laboratorní funkční diagnostikou malabsorpčních syndromů. Především potom funkční diagnostikou laktózové intolerance. Zlatým standardem funkční diagnostiky laktózové intolerance je dechový test. Cílem výzkumu bylo zjistit prevalenci laktózové intolerance (LI) pomocí laktózového dechového testu při konzumaci dávky 20 g laktózy u pacientů s gastrointestinálními příznaky a dále u dobrovolníků, u kterých se gastrointestinální obtíže neprojevují. Součástí výzkumu také bylo zkoumání obtíží, které jedince vedly k navštívení lékaře a následně k laktózovému testu. Metoda sběru dat spočívala ve vyhodnocení výsledků dechových testů, které byly provedeny u pacientů i dobrovolníků v gastroenterologické laboratoři 1. LF UK a VFN. K vyhodnocení příznaků LI a jevům vedoucím k malabsorpci byl dán každému jedinci dotazník. Laktózová intolerance byla potvrzena u 92 % pacientů a 79 % dobrovolníků. Nejčastěji uváděnými příznaky ve vzorku pacientů byly typické gastrointestinální obtíže související s LI, tedy žaludeční a střevní obtíže po konzumaci mléka (85 % pacientů), po konzumaci mléčných výrobků (85 % pacientů), nadýmání (100 % pacientů) a nástup obtíží ½ až tři hodiny po jídle (100 % pacientů). Ve skupině dobrovolníků se většinou jednalo o kombinaci příznaků netypickou pro LI. U mnoha...
|
|
|
Hodnocení celkového nutričního stavu a klinických projevů u kojenců s alergickou kolitidou
Weidenthalerová, Edita ; Floriánková, Marcela (vedoucí práce) ; Frühauf, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením klinických projevů alergické kolitidy u kojenců, jejich celkového nutričního stavu, antropometrie, krevního obrazu a protilátek proti bílkovinám kravskému mléku. Alergická kolitida patří mezi nejčastější projev kojenecké alergie na bílkovinu kravského mléka s postižením gastrointestinálního traktu. Teoretická část zahrnuje antropometrické hodnocení růstu a vývoje kojenců, dále jejich výživu a nejdůležitější laboratorní ukazatele nutričního stavu. Část je obecně věnována potravinovým alergiím, převážně alergii na bílkovinu kravského mléka. Praktická část se zabývá hodnocením vyšetřených pacientů v gastroenterologických ambulancích a nutriční ambulanci Kliniky dětského a dorostového lékařství 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnici v Praze. Sledovaná skupina kojenců s alergickou kolitidou zahrnuje kojence výlučně kojené, kojené matkou dodržující bezmléčnou dietu, kojence na extenzivním hydrolyzátu nebo na aminokyselinové formuli. Hlavním cílem diplomové práce bylo vysledovat nejčastější klinické projevy a změny nutričního stavu u sledovaných kojenců. Celkem byla zpracována data 45 náhodně vybraných kojenců, kteří byli vyšetřeni v gastroenterologické ambulanci s již potvrzenou alergickou kolitidou. Část práce je věnována analýze...
|
host ::
RSS.