|
|
Využití počítačových programů v rehabilitaci po poranění hlavy a mozku
Plechatá, Adéla ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Teoretická část práce se zaobírá možnostmi využití počítačových technologií v oblasti rehabilitace po úrazu hlavy a mozku. Úvodní část nastiňuje problematiku neuropsychologické rehabilitace, její východiska a hlavní modely. Následuje shrnutí pojednávající o výhodách i nevýhodách využití počítačem asistované rehabilitace a krátké seznámení s výzkumy, které se zabývají efektivitou počítačových programů v rehabilitaci. Dále jsou zde uvedeny i nejpoužívanější profesionální rehabilitační programy a oblasti jejich aplikace. Třetí stať je věnována problematice virtuální reality a jejím výhodám oproti jednodušším softwarům. Rovněž zde nalezneme shrnutí poznatků o její účinnosti. Závěrečná kapitola teoretické části popisuje principy a možnosti aplikace EEG biofeedbacku. V krátkosti jsou zde uvedeny studie zaobírající se jeho efektivitou v oblasti rehabilitace osob po poranění mozku. Praktická část představuje návrh výzkumného projektu, který se soustřeďuje na efektivitu neurofeedbacku v rehabilitaci deficitů pozornosti, paměti a exekutivních funkcí u osob po traumatickém poškození mozku. Jedná se o experimentální kontrolovanou a randomizovanou studii.
|
|
|
Rehabilitace kognitivních funkcí u pacientů s roztroušenou sklerózou
Chmelařová, Dana ; Beran, Jiří (vedoucí práce) ; Fiedler, Jiří (oponent) ; Miňhová, Jana (oponent)
Cíl: Cílem studie bylo vyhodnotit, zda má dvanácti týdenní neuropsychologická rehabilitace pozitivní vliv na zlepšení kognitivních funkcí a jakými metodami je tento efekt měřitelný. Dále bylo záměrem ověřit vliv zvoleného tréninkového plánu, to znamená zejména jeho frekvence a délky trvání, na výsledný stav kognitivních funkcí. Metodika: bylo randomizováno 43 osob ve věku 33 - 62 let, u kterých byla diagnostikována roztroušená skleróza (RS). Experimentální soubor zahrnoval 26 osob (22 žen a 4 muži) a kontrolní soubor 17 osob (12 žen a 5 mužů). U všech těchto pacientů byl v úvodu studie podrobným psychologickým vyšetřením zjištěn defekt v oblasti kognitivních funkcí. Neuropsychologickými testy byl zjišťován i stav na počátku a při ukončení studie. Experimentální skupina se podrobila rehabilitaci kognitivních funkcí formou tréninku, který probíhal pomocí PC programu v domácím prostředí a to 4x týdně/ 30 minut po dobu osmi po sobě jdoucích týdnů. Celkově tedy proběhlo 32 tréninkových sezení v předem stanovené dny a s přesně zadaným tréninkovým plánem. Stav tréninku byl sledován prostřednictvím webových stránek, na kterých klienti zaznamenávali aktuální stav tréninku. Kontrolní skupina byla bez tréninku. Neuropsychologickými testy v úvodu a na závěr studie byl zjištěn pozitivní efekt tréninku, k...
|
|
|
Rehabilitace kognitivních funkcí u pacientů s roztroušenou sklerózou
Chmelařová, Dana ; Beran, Jiří (vedoucí práce) ; Fiedler, Jiří (oponent) ; Miňhová, Jana (oponent)
Cíl: Cílem studie bylo vyhodnotit, zda má dvanácti týdenní neuropsychologická rehabilitace pozitivní vliv na zlepšení kognitivních funkcí a jakými metodami je tento efekt měřitelný. Dále bylo záměrem ověřit vliv zvoleného tréninkového plánu, to znamená zejména jeho frekvence a délky trvání, na výsledný stav kognitivních funkcí. Metodika: bylo randomizováno 43 osob ve věku 33 - 62 let, u kterých byla diagnostikována roztroušená skleróza (RS). Experimentální soubor zahrnoval 26 osob (22 žen a 4 muži) a kontrolní soubor 17 osob (12 žen a 5 mužů). U všech těchto pacientů byl v úvodu studie podrobným psychologickým vyšetřením zjištěn defekt v oblasti kognitivních funkcí. Neuropsychologickými testy byl zjišťován i stav na počátku a při ukončení studie. Experimentální skupina se podrobila rehabilitaci kognitivních funkcí formou tréninku, který probíhal pomocí PC programu v domácím prostředí a to 4x týdně/ 30 minut po dobu osmi po sobě jdoucích týdnů. Celkově tedy proběhlo 32 tréninkových sezení v předem stanovené dny a s přesně zadaným tréninkovým plánem. Stav tréninku byl sledován prostřednictvím webových stránek, na kterých klienti zaznamenávali aktuální stav tréninku. Kontrolní skupina byla bez tréninku. Neuropsychologickými testy v úvodu a na závěr studie byl zjištěn pozitivní efekt tréninku, k...
|
|
|
Vliv Feuersteinova Instrumentálního obohacování na osoby po traumatickém poškození mozku
Bublíková, Irena ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Lucká, Barbora (oponent)
Cílem práce je aplikace programu pro rozvoj kognitivních funkcí, Feuersteinova instrumentálního obohacování (FIE) na jedince s traumatickým poškozením mozku (TBI). Teoretická část práce se zabývá problematikou traumatického poškození mozku a Feuersteinovo přístupem k rozvoji kognitivních funkcí. Empirická část se věnuje kvalitativnímu výzkumu, který zjišťuje, zda došlo ke zlepšení kognitivních funkcí u třech respondentů s TBI po pětiměsíční intervenci pomocí programu FIE. Respondenti jsou mladí muži v rozmezí 23 a 32 let, cca 10 let od úrazu, kteří pravidelně rehabilitují a prochází reedukací v Jedličkově ústavu (JÚŠ). Cílem výzkumu je porovnání, zda vlivem programu FIE došlo ke zlepšení kognitivních funkcí. Porovnání je dosaženo objektivním hodnocením kognitivních funkcí pomocí Klecanské opakovatelné neuropsychologické baterie (KONB). Výsledky výzkumu jsou prezentovány ve strukturovaných kazuistikách. Kazuistiky kromě výsledků vyšetření KONB a popisu několikaměsíční intervence, sledují respondenty v celé jejich historii od života před úrazem, přes rehabilitaci následků úrazu až po současný život. Data byla získávána z audio nahrávek rozhovorů s respondenty a jejich blízkými osobami, z výsledků vyšetření před a po intervenci a zápisy z hodin FIE. Objektivní vyšetření prokázalo mírné zlepšení v...
|
|
|
Využití počítačových programů v rehabilitaci po poranění hlavy a mozku
Plechatá, Adéla ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Stehlík, Luděk (oponent)
Teoretická část práce se zaobírá možnostmi využití počítačových technologií v oblasti rehabilitace po úrazu hlavy a mozku. Úvodní část nastiňuje problematiku neuropsychologické rehabilitace, její východiska a hlavní modely. Následuje shrnutí pojednávající o výhodách i nevýhodách využití počítačem asistované rehabilitace a krátké seznámení s výzkumy, které se zabývají efektivitou počítačových programů v rehabilitaci. Dále jsou zde uvedeny i nejpoužívanější profesionální rehabilitační programy a oblasti jejich aplikace. Třetí stať je věnována problematice virtuální reality a jejím výhodám oproti jednodušším softwarům. Rovněž zde nalezneme shrnutí poznatků o její účinnosti. Závěrečná kapitola teoretické části popisuje principy a možnosti aplikace EEG biofeedbacku. V krátkosti jsou zde uvedeny studie zaobírající se jeho efektivitou v oblasti rehabilitace osob po poranění mozku. Praktická část představuje návrh výzkumného projektu, který se soustřeďuje na efektivitu neurofeedbacku v rehabilitaci deficitů pozornosti, paměti a exekutivních funkcí u osob po traumatickém poškození mozku. Jedná se o experimentální kontrolovanou a randomizovanou studii.
|
host ::
RSS.