|
| |
|
|
VÝVOJ IMIGRAČNÍ POLITIKY A IMIGRACE V AUSTRÁLII
Žáková, Samantha ; Janská, Eva (vedoucí práce) ; Pavelková, Lenka (oponent)
Hlavním cílem bakalářské práce je popsat vývoj imigrační politiky a imigrace v Austrálii od doby prvního osidlování země po současnost. Analyzovány jsou jednotlivé vlny od roku 1778, tedy od kolonizace britskými usedlíky, přes imigraci spojenou se zlatou horečkou k mimo-britskému přistěhovalectví po druhé světové válce. Popisován je přechod od diskriminační politiky bílé Austrálie, od které se ustupovalo zejména po vzniku zákona o migraci v roce 1958, k multikulturní police. Multikulturalismus měl 2 odlišné přístupy, během padesátých let se jednalo o asimilaci imigrantů a následně v šedesátých letech o integraci přistěhovalců. Vláda Gaugha Whitlama definitivně zrušila politiku bílé Austrálie v roce 1973, multikulturní politika nahradila oba předchozí postoje. Probírány jsou vlády jednotlivých premiérů a změny jejich přístupů v rámci multikulturní politiky od sedmdesátých let 20. století do současnosti. Současný migrační a humanitární program, spolu s fungováním speciálního ministerstva pro imigraci a systémem víz jsou také součástí této práce.
|
|
|
Česká imigrace do Chile v 1. polovině 20. století.
Klímová, Jana ; Opatrný, Josef (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Ačkoli je česká imigrace do Latinské Ameriky ve 20. století relativně dobře zdokumentovaný fenomén, naskýtají se zde stále oblasti, které vybízejí k podrobnějšímu prozkoumání. Jednou z nich je české vystěhovalectví do Chile v 1. polovině 20. století. Díky odlehlosti Chile se české přistěhovalectví rozvinulo později oproti tradičním přistěhovaleckým zemím, jako byly zejména Argentina a Brazílie. Jedná se tedy o marginální oblast české migrace, avšak i zde můžeme nalézt zajímavé osudy Čechů, kteří se rozhodli zkusit štěstí v daleké Jižní Americe. Tato diplomová práce si klade za cíl představit hlavní etapy české imigrace do Chile v 1. polovině 20. století a popsat také osudy Čechů, kteří zanechali výraznou stopu v chilské společnosti. Autor se chce dále zaměřit na motivy výběru Chile jako koncové destinace, migrační politiku v jednotlivých etapách a také rozvoj krajanské činnosti v oblastech koncentrace českých občanů. K dané problematice bohužel neexistuje mnoho literatury, a proto bude autor vycházet především z archivních pramenů chilského a československého původu (Archiv českého ministerstva zahraničních věcí, Fond Českého ústavu zahraničního a Národní archív v Santiago de Chile s fondem imigračního úřadu) i z relací emigrantů a jejich rodinných příslušníků (zejména z kontaktu s rodinou...
|
|
|
Imigrační politika Davida Camerona v letech 2010 až 2015
Paulíková, Veronika ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Rovná, Lenka (oponent)
Imigrace se během posledních několika let stala ústředním tématem mnoha politických debat v západních státech. Práce se zaměřuje na imigrační politiku Spojeného království, kde imigranti představují 12,7 % z celkové populace země. Konkrétně se zabývá imigrační politikou vlády Davida Camerona v letech 2010 až 2015. Téma je poměrně aktuální, a tudíž nebylo ještě dostatečně prozkoumané. Větší pozornost je navíc věnována spíše integrační politice a proto by diplomová práce mohla přinést nové poznatky o současné imigrační politice Spojeného království. Práce zjišťuje, jaké konkrétní změny v imigrační politice byly zavedeny vládou Davida Camerona. Imigrační politiku analyzuje na základě nového imigračního zákona a dokumentů, které zákon doplňují, dále pak podle reformních opatření ve vízové politice. Hlavním cílem analýzy je zmapovat imigrační politiku Camerona a odhalit tak specifické kroky, jež vláda podnikla. Práce na zavedených změnách v imigrační politice rovněž zkoumá, zdali se změny vztahují na všechny imigranty ze třetích zemí nebo pouze na určitý typ imigrantů. Zároveň hodnotí dosažení stanovených cílů Konzervativní strany, které prezentovala ve svém volebním programu.
|
|
| |
|
|
Immigration Policy of the European Union: Legal Status of Third-Country Residents
Krivenkaya, Yana ; Pulgret, Miroslav (vedoucí práce) ; Knutelská, Viera (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vývojem imigrační politiky Evropské Unie a prohlubováním práva příslušníků třetích zemí, jež jsou legálními imigranty na území EU, s tímto vývojem spojeným. Hlavním cílem práce je rekonstrukce klíčových dokumentů evropské legislativy - a to jak primárních, tak i sekundárních - které vedly k rozšíření právního statutu příslušníků třetich zemí, ale zároveň shrnutí legálního postavení těchto příslušníků vymezeného evropskou legislativou a legislativou jednotlivých členských států (a sice Německa a České republiky). V první části práce je vymezen historický kontext vývoje imigrační politiky, jsou popsány klíčové milníky ve vývoji evropské legislativy a je poskytnuta kategorizace příslušníků třetích zemí pobývajících na území legálně v rámci vytčených evropským právem kategorií. V druhé části práce je provedena analýza transpozice evropské legislativy do legislativ národních, a sice německého a českého imigračního zákonu. V druhé části práce je taktéž vymezena hranice dodržování evropského práva a jsou popsány podmínky, které členské státy zavedly dodatečně opatřením směrnic EU. V rámci této diplomové práce byla použita deskriptivní obsahová analýza v kombinaci s případovou studií zaměřenou na detailní rozbor jednotlivých právních dokumentů.
|
|
|
No Way, You Will Not Make Australia Home! Comparative analysis of immigration policies: case of Australia and New Zealand
Mocková, Eliška ; Kofroň, Jan (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato práce si klade za cíl zjistit příčinu rozdílného přístupu Austrálie a Nového Zélandu k imigraci. Sledovány jsou roky 2001 až 2015 s občasnými přesahy k nejnovějším událostem i do doby předchozí. Byla zde aplikována teorie scapegoatingu, jehož spouštěčem měly být změny v ekonomické situaci. Tato teorie vychází z předpokladu, že se společnost v těžších obdobích (např. v důsledku ekonomické krize) uchyluje k vyhledávání tzv. obětních beránků. Těmi jsou zpravidla skupiny, jež nejsou schopny se většinové společnosti bránit. Na ně je pak společností přesouvána vina za tyto i jiné, často domnělé problémy. Účelem je, aby se daná společnost zbavila vzniklé frustrace/agrese a zároveň si zachovala zdání morální čistoty. Dalším motivem scapegoatingu je také touha většinové společnosti zvýšit svou moc na úkor těchto skupin. Imigranti jsou ze své podstaty ideální skupinou pro scapegoating, zejména kvůli své zranitelnosti a odlišnosti. Provedeným výzkumem bylo zjištěno, že tento mechanismus se v Austrálii často spouští a ovlivňuje imigrační politiku země. Toto převážně neplatí pro Nový Zéland, jehož imigrační politika je racionální, motivována zisky a náklady. Nicméně, ekonomická situace se jako spouštěč scapegoatingu v Austrálii nepotvrdila, proto je třeba nadále zkoumat příčiny tohoto chování, které mohou...
|
|
|
Reakce španělských vlád v oblasti imigrační a integrační politiky na ekonomickou krizi v letech 2008-2014
Slivanská, Kateřina ; Menclová, Barbora (vedoucí práce) ; Bauer, Paul (oponent)
Tato bakalářská práce je věnována vlivu hospodářské krize na imigrační politiku ve Španělsku v letech 2008 až 2015. Výzkum se zaměřuje zejména na odezvu španělských vládních stran v oblasti imigrační a integrační politiky v reakci na ekonomickou krizi probíhající v letech 2008-2014. Hospodářská krize znamenala pro celosvětovou i španělskou ekonomiku největší propad od krize ve 30. letech 20. století. Cílem práce je zjistit, zda ekonomická krize znamenala změnu podoby imigrační a integrační politiky ve Španělsku pomocí analýzy postoje jednotlivých vlád v tomto období. První dvě části práce jsou věnovány vymezení základních pojmů týkajících se migrace a historickému kontextu španělského vývoje v oblasti migrace. Dále pak práce přibližuje vývoj ekonomické krize ve světě a ve Španělsku a zkoumá, jakým způsobem byli zasaženi cizinci nacházející se na španělském území. Stěžejní část práce tvoří analýza přístupu vládních politických stran lidovců a socialistů k imigraci a integraci během ekonomické krize s ohledem na přijímání opatření a legislativních změn. Práce dochází k závěru, že ekonomická krize znamenala změnu přístupu k imigrační a integrační politice ve Španělsku, a to v podobě proměny z velmi otevřeného přístupu v politiku restriktivní.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.