|
| |
|
|
Regenerace sídlišť v souladu se zájmy památkové péče
Řepková, Hana
Metodika je založena na syntéze urbanistického, památkového a architektonického přístupu. Jejím cílem je přispět ke zvýšení životnosti panelových domů a k zachování hodnot sídlišť pro jejich obyvatele. Metodika přináší podněty, jak prostředí sídlišť kultivovat a zlepšit jejich působení v obrazu sídel a krajiny a přispět k udržitelnému rozvoji struktury osídlení ČR. Metodika usiluje o zvýšení společenské prestiže sídlišť prostřednictvím poznání jejich historie, hodnot a rozvojového potenciálu. Kromě zkušeností ze zahraničí přináší praxí prověřenou původní tuzemskou metodu regulace vzhledu fasád. Dodržování základních regulativů běžných pro vznik a průběžnou obnovu tradičních měst může sídlištím pomoci stát se plnohodnotnou součástí města. Metodika podporuje nalézání, vnímání a ochranu vynikajících původních řešení. Identifikuje specifika českých sídlišť, jejichž poznání může sloužit jako odrazový můstek k jejich celospolečenské akceptaci a případné památkové ochraně.
Plný text:  PDF
|
|
|
Zločin a trest u Cesare Beccarii: Analýza osvícenské trestněprávní reformy
Bojar, Tomáš ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent) ; Tinková, Daniela (oponent)
Zločin a trest u Cesare Beccarii analýza osvícenské trestněprávní reformy Předkládaná disertační práce se soustředí na jedno z významných děl v dějinách právní a morální filosofie, traktát O Zločinech a trestech (1764) italského osvícenského myslitele Cesare Beccarii. Jde o text, který významným způsobem napomohl změnit způsob, jakým Evropané nahlíželi na záležitosti trestního práva, jak vnímali otázku zločinu a jakou odpověď v podobě trestních sankcí na ni hledali. Zároveň jde i o dílo s jednoznačným praktickým dopadem: Beccariův traktát inspiroval zákonodárce v řadě zemí západního světa, a stal se tak jedním z důležitých zdrojů moderního trestního práva v podobě, která dodnes ovlivňuje naše životy. . Hlavním cílem textu je nabídnout právně-filosofickou a morálně-filosofickou interpretaci stěžejních otázek Beccariova učení, ohledat historický kontext, ve kterém se zrodilo, prozkoumat etické a obecně filosofické předpoklady, o něž se opíralo, a nakonec ukázat i na jeho praktické konsekvence pro život západní civilizace. V závěru se pak práce v širším kontextu dějin právního myšlení věnuje otázce soudcovského formalismu. První kapitoly textu představují Beccariův život, jeho intelektuální zázemí a převládající duchovní klima, z nějž jeho myšlení vycházelo (zvláštní pozornost je věnována zejména myšlenkovému...
|
|
|
Transformace sociálních služeb a vnímání dopadů transformace z pohledu klienta, pracovníků a opatrovníků
Orlíková, Michaela ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Krejčí, Jiří (oponent)
1 Abstrakt Práce se věnuje transformaci sociálních služeb, jinými slovy, zaměřuje se na možnosti zdravotně postižených klientů při přechodu z ústavní péče k podpoře poskytované v rámci komunity. Cílem diplomové práce je hlubší pohled do organizace, která se již výše popsanou transformací zabývá a vyhodnocení zjištěných pozitiv či negativ tohoto procesu. Tato práce má ambici být zároveň pomocníkem pro ty, kteří se na transformaci chystají a mohou mít z plánovaných změn obavy, nebo s nimi naopak spojovat velká očekávání. Tento text se rovněž snaží hodnotit vliv transformace na kvalitu života hendikepovaných a míru osamostatnění i subjektivním pohledem klienta s odstupem pěti let od počátku změn, s doplněním o vnímání těchto dopadů jeho opatrovníkem a pracovníky organizace. Teoretická část textu vymezuje pojem transformace, popisuje transformaci z pohledu sociálních služeb a líčí proces změny v osmi zásadních krocích. Rovněž shrnuje fakta a čísla současného stavu, přehled strategických dokumentů transformace sociálních služeb, možnosti finanční podpory transformace, příklady dobré praxe a mapuje možnosti a důvody zahraniční spolupráce. Praktickou část tvoří výzkum zaměřující se na změny ve způsobu poskytování služeb a rozdíly v pohledu klientů, pracovníků a opatrovníků, jakož i na potencionální i faktický...
|
|
|
Jenská škola lidskosti
Brejtrová, Jitka ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Leontovyčová, Jana (oponent)
Tato práce se zabývá pojetím výchovy německého pedagoga a univerzitního profesora Petera Petersena, na jehož základě vypracoval a ověřoval pedagogickou koncepci nazvanou jenský plán, který je syntézou odlišných linií mezinárodního reformně pedagogického hnutí začátku minulého století. Už jen deset let zbývá, a uplyne jedno století od prvního ověřování této koncepce na cvičné škole při unverzitě v Jeně a prvního knižního zveřejnění pod titulem Malý jenský plán (Der keine Jena-Plan, 1927). Přesto je stále výzvou, která podněcuje promýšlení změn v práci běžné školy. Stále znovu zpochybňuje ustrnulé stereotypy a slouží jako současný vzor školy, jako dílny lidskosti. V první kapitole se věnuji dějinnému pozadí reformně pedagogického hnutí a základním znakům reformní pedagogiky. Druhá kapitola popisuje život Petera Petersena. Třetí kapitola je věnována základním prvkům Petersenovy pedagogiky a principům jenské školy. Čtvrtá kapiola tvoří jádro teoretické části práce a na základě analýzy citací z Petersenových spisů popisuje a vykládá jeho pojetí pedagogické antropologie, která je východiskem výchovy k lidskosti. Pátá kapitola je přechodem k praktické části a zamýšlí se nad současnou situací společnosti a školy a navrhuje pět základních okruhů, kterými by se běžná škola mohla inspirovat od jenského plánu a...
|
|
|
Zločin a trest u Cesare Beccarii: Analýza osvícenské trestněprávní reformy
Bojar, Tomáš ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Wintr, Jan (oponent) ; Tinková, Daniela (oponent)
Zločin a trest u Cesare Beccarii analýza osvícenské trestněprávní reformy Předkládaná disertační práce se soustředí na jedno z významných děl v dějinách právní a morální filosofie, traktát O Zločinech a trestech (1764) italského osvícenského myslitele Cesare Beccarii. Jde o text, který významným způsobem napomohl změnit způsob, jakým Evropané nahlíželi na záležitosti trestního práva, jak vnímali otázku zločinu a jakou odpověď v podobě trestních sankcí na ni hledali. Zároveň jde i o dílo s jednoznačným praktickým dopadem: Beccariův traktát inspiroval zákonodárce v řadě zemí západního světa, a stal se tak jedním z důležitých zdrojů moderního trestního práva v podobě, která dodnes ovlivňuje naše životy. . Hlavním cílem textu je nabídnout právně-filosofickou a morálně-filosofickou interpretaci stěžejních otázek Beccariova učení, ohledat historický kontext, ve kterém se zrodilo, prozkoumat etické a obecně filosofické předpoklady, o něž se opíralo, a nakonec ukázat i na jeho praktické konsekvence pro život západní civilizace. V závěru se pak práce v širším kontextu dějin právního myšlení věnuje otázce soudcovského formalismu. První kapitoly textu představují Beccariův život, jeho intelektuální zázemí a převládající duchovní klima, z nějž jeho myšlení vycházelo (zvláštní pozornost je věnována zejména myšlenkovému...
|
|
|
Nepodmíněný trest odnětí svobody z pohledu teorie a praxe
Pleva, Jiří ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Kalvodová, Věra (oponent) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Nepodmíněný trest odnětí svobody z pohledu teorie a praxe Disertační práce JUDr. Jiří Pleva Abstrakt Předkládaná disertační práce je vedena snahou vyjádřit některé názory k současné teorii i praxi týkající se nepodmíněného trestu odnětí svobody a poskytnout některé podněty k případné změně. Základním mottem předloženého pojednání je konstatování, že primárním znakem ukládaného trestu je újma působená pachateli trestného činu. Argumenty uznávaných autorů, případně vlastními, chce autor prokázat neúčinnost ukládaných trestů v případech, kdy následný výkon těchto trestů nebude pro pachatele dostatečně citelný, přičemž konkrétní citelnost trestu je možno alespoň přibližně stanovit pouze ad hoc vzhledem k poměrům konkrétního pachatele. Vybranými případy ze soudní i vězeňské praxe se pak snaží vyvrátit obecně rozšířené tvrzení, že nepodmíněný trest odnětí svobody je vždy nejpřísnějším druhem trestu. Autor se v práci pokouší zdůraznit důležitost všech základních účelů trestu, doposud upravených v § 23 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona, které nemohou být při úvahách o ukládání trestu ani po nabytí účinnosti zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku opomíjeny. V duchu smíšené teorie trestání pak vyjadřuje přesvědčení o nevhodnosti ukládání trestu odnětí svobody tehdy, pokud by bylo možno učinit závěr o jeho...
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelství - autonomní profese v péči
PETRŮ, Štěpánka
Ošetřovatelství prodělalo vlivem nedávných společenských událostí velké změny. Vlivem nových okolností bylo potřeba radikálně přistoupit i k novému pojetí ošetřovatelského oboru. Můžeme pak zaznamenat snahy o osamostatňování ošetřovatelské profese. Proto hlavní představitelky tohoto oboru přijaly efektivnější přístup k péči o pacienta. Významně jim k tomu napomáhá rozvoj výzkumu v ošetřovatelství, vysoká úroveň vzdělávání sester, nové managerské techniky a sledování kvality poskytované ošetřovatelské péče. Všechny jmenované prvky vedou k podpoře a posilnění autonomie ošetřovatelského oboru. Tímto tématem jsme se zabývali, protože vnímáme pozici ošetřovatelství a společenské postavení sester za neuspokojivé. Vytvořením naší diplomové práce jsme chtěli přispět k nemnoha literárním zdrojům, které se přímo věnují problematice autonomie ošetřovatelského oboru. Teoretická část naší práce byla rozdělena na dvě části. V první jsme se zaměřili na vysvětlení pojmu autonomie ošetřovatelství a na vliv činnosti sestry s ohledem na samostatnost profese. Druhá část práce objasňuje prvky, které významně posilňují autonomii ošetřovatelského oboru. Cílem této diplomové práce bylo:1. Prozkoumat, zda sestry i lékaři považují ošetřovatelství jako autonomní vědní obor. 2. Zmapovat překážky zabraňující vnímat ošetřovatelství, jako autonomní vědní obor. 3. Zjistit aktuální možnosti k posílení autonomie ošetřovatelského oboru. Empirická část práce je tvořena z kombinace kvantitativního s kvalitativním výzkumem. V kvantitativní části šetření nás zajímaly tři výzkumné hypotézy. 1. Sestry vnímají vzdělávání jako možnost získávání dovedností pro zajištění autonomie profese ve prospěch pacienta. 2. Sestry prezentují na veřejnosti ošetřovatelství jako samostatný obor. 3. Stav autonomie ošetřovatelství umožňuje prosazovat výsledky výzkumu v poskytování ošetřovatelské péče. Pro zpracování dat kvantitativní části výzkumu byla použita metoda dotazování za pomoci techniky dotazníku. Obsahoval 41 otázek. V dotazníku byly použity uzavřené, polootevřené a otevřené otázky. Pro zpracování odpovědí byly použity výsečové grafy a tabulky. Pro statistické vyhodnocení výsledků bylo použito třídění 2. stupně. Výzkumným souborem pro kvantitativní část šetření byly sestry jak z ambulantních tak z lůžkových sektorů dvou zdravotnických zařízení. Celkem bylo distribuováno 220 dotazníků, ke zpracování bylo ponecháno celkem 134 (100%) správně vyplněných kusů. Pro kvalitativní část výzkumu byla použita metoda dotazování pomocí techniky polostrukturovaného dotazníku se sedmi otevřenými otázkami. Aktivně se výzkumného šetření zúčastnily 4 předsedkyně sekcí ČAS, kterým byl dotazník distribuován pomocí e ? mailu. Jednotlivé odpovědi byly analyzovány a následně zpracovány do schémat. V tomto empirickém šetření jsme zjišťovali odpovědi na tři výzkumné otázky. 1. V jakém postavení jsou předsedkyně sekcí ČAS pro prosazování a obhajování ošetřovatelství jako autonomní profese? 2. Jaké překážky vnímané předsedkyněmi sekcí ČAS zpomalují prosazení autonomie ošetřovatelského oboru? 3. Co je možno udělat pro posílení autonomie ošetřovatelství v souboru jiných vědních či profesních oborů? Na výzkumné otázky zaslané pomocí polostrukturovaného dotazníku odpověděly čtyři předsedkyně sekcí ČAS. Na základě získaných výsledků jsme zjistili, že sestry nepovažují ošetřovatelství za autonomní vědní disciplínu.
|
|
|
Profese vrchní sestry vězeňského zdravotního střediska
LYSIČANOVÁ, Eva
Tématem této diplomové práce byla profese vrchní sestry vězeňského zdravotního střediska. Diplomová práce byla zaměřena na vzdělání vrchních sester, které pracují ve Vězeňské službě a zjišťovala, jaké vzdělání u nich v současné době převládá. Cílem bylo zjistit, zda mají vrchní sestry pracující ve Vězeňské službě převážně středoškolské vzdělání. Jelikož autorka studuje na Zdravotně-sociální fakultě Jihočeské univerzity, dalším cílem diplomové práce bylo zjistit, jaké názory na výhody studia budoucích vrchních sester na Zdravotně-sociální fakultě u respondentek převládají. Diplomová páce byla zaměřena také na počet zdravotníků, kteří pracují ve Vězeňské službě a zjišťovala zda dochází ve struktuře zaměstnanců Vězeňské služby ke zvyšování podílu zdravotnického personálu.
|
host ::
RSS.