|
|
Vnější a vnitřní prostředky herecké charakterizace
Trnková, Kamila ; PAVELKA, Tomáš (vedoucí práce) ; HLAVICA, Lukáš (oponent)
Vnější a vnitřní prostředky herecké charakterizace
Diplomová práce se zabývá rozdíly mezi vnějšími a vnitřními prostředky, které herec využívá při vytváření role a vhodností jejich využití. Autorka nejdříve definuje základní termíny, se kterými během své práce následně pracuje, a jejich vzájemné vztahy. Poté se zabývá autostylizací jakožto činitelem, který herce ovlivňuje v reálném životě a tedy následně i během vykonávání jeho profese. Jádrem práce je pak autorčino zamyšlení nad svým vlastním hereckým vývojem v kontextu prvotního odmítání vnějších hereckých prostředků, až po jejich následné přijetí. Poznatky, které autorka používá k analýze možných výhod a nevýhod daného zvoleného prostředku, získala ze zkušeností načerpaných během studia na DAMU, z prvních zkušeností s filmovým herectvím a profesionální divadelní scénou.
|
|
|
Fenomén divadelního diváka předškolního věku
Molčíková, Kateřina ; BEČKA, Marek (vedoucí práce) ; LJUBKOVÁ, Marta (oponent)
Tato diplomová práce se soustředí na dětského diváka ve věku od 3 do 7 let a na jeho schopnost přijímat a reflektovat divadelní dílo v prostředí mateřské školy a ve společnosti svých vrstevníků. Vychází z ročního projektu Fenomén divadelního diváka předškolního věku, který proběhl v pěti mateřských školách Středočeského kraje. Tento projekt zaznamenává, analyzuje a reflektuje. Na základě získaných zkušeností zkoumá, zda existují nějaké mantinely divadelní tvorby určené dětem předškolního věku a prezentované v nedivadelním prostředí jejich vlastní mateřské školy. Na základě dramatických principů použitých v šesti vybraných inscenacích a závěrů vyplývajících z reakcí dětského publika zkoumá, zda a jak jsou umělci při tvorbě představení limitováni zralostí diváků této věkové kategorie a prostředím předškolního zařízení. Práce má prokázat, že hraní divadla v mateřských školách má smysl a že při přípravě představení není vhodné ani žádoucí slevovat z nároků, které na sebe klademe jako tvůrci představení určených dospělému nebo smíšenému publiku.
|
|
|
Divadlo vs. Adolescent
Kranich, Dan ; BEČKA, Marek (vedoucí práce) ; KLÍMA, Miloslav (oponent)
V diplomové práci Divadlo vs. Adolescent se zabývám problematikou vytváření inscenace pro adolescenty. Toto téma rozebírám v souvislosti se dvěma inscenacemi: Goon: Krvavá pomsta a Jsou místa oblíbená tmou, kde nikdy a nic na ostrovech se skrývá odlehlých. Podrobně popisuji realizaci těchto projektů. Tvůrčí práci ve školním prostředí porovnávám s inscenováním v profesionálním divadle.
V práci se také zabývám vztahem současných adolescentů k divadlu a zároveň vztahem divadel k adolescentům. Své teze a myšlenky opírám o praktické zkušenosti nabyté uváděním těchto dvou inscenací.
|
|
|
Z netradičních prostor dovnitř a ven
Huláková, Lenka ; KLÍMA, Miloslav (vedoucí práce) ; LJUBKOVÁ, Marta (oponent)
Cílem práce je představit bakalářský studijní program KALD DAMU divadelní
tvorba v netradičních prostorech (2012–1015), speciálně pak náplň oboru
performerství. V úvodní části předkládám historické souvislosti oboru u nás i ve
světě. Následně navazuji svou vlastní divadelní historií. V ústřední části popisuji
konkrétní zkušenosti ze svého studia performerství a zaměřuji se na práci
s prostorem. Pokračuji projekty, které jsou ovlivněny studiem Divadelní tvorby
v netradičních prostorech, ale vznikají už při mém magisterském studiu oboru
dramaturgie. V závěrečné kapitole oceňuji hodnoty zaniklého studijního
programu.
|
|
|
Vztah těla a technologií ve scénickém prostoru
Jan Märcová, Sára ; ADÁMEK, Jiří (vedoucí práce) ; MAZÚCH, Branislav (oponent)
Tato diplomová práce je snahou o reflexi využití současných digitálních technologií ve
scénickém prostororu a jejich vlivu na hereckou práci. Ve zkratce pojmenovává vývoj a
principy neomediálních děl, stejně jako formu Live Cinema a to převážně v divadelním
kontextu. Zkoumá postavení reálných, živých objektů/subjektů v kontrastu s imateriálními
a virtuálními obrazy, které jsou tvořeny světlem nebo zvukem. Způsoby a možnosti
vzájemného vlivu technologií a těl jsou v práci popisovány na příkladech inscenací
z českého divadelního kontextu. Jakým způsobem digitální technologie proměňují
hereckou práci? Narušují základní divadelní vztah mezi tělem herce a tělem diváka? Jsou
mediální formy divadla destrukční pro jeho „liveness“? A jakým způsobem se proměňuje
divácké vnímání? Tyto a podobné otázky jsou stěžejní pro předloženou diplomovou práci.
|
|
|
Možnosti uplatnění minimalistických nástrojů v divadle
Hutečková, Klára ; ADÁMEK, Jiří (vedoucí práce) ; TOMÁNEK, Karel František (oponent)
V diplomové práci se zabývám tím, co znamená minimalismus v kontextu divadelní tvorby a pokouším se definovat jeho nástroje. V první části práce se zabývám mapováním toho, jakých významů a konkrétních fyzických podob nabývají minimalistické tendence v různých uměleckých disciplínách. S využitím těchto poznatků analyzuji díla tří významných minimalistů pracujících s různými uměleckými médii. Zabývám se filmem Jeanne Dielman, 23 Quai du Commerce, 1080 Bruxelles Chantal Akermanové a variací na toto dílo v podobě remixu Jeanne Dielman, 23 Quai du Commerce, 1080 Bruxelles Day x Day x Day, videem Nová kniha a minimalistickou symfonií Tango polského kameramana a režiséra Zbignieva Rybczyńského a inscenací Einstein na pláži divadelníka Roberta Wilsona. Z této analýzy ve třetí části práce vyvozuji nástroje minimalismu a charakterizuji jejich fungování, příčemž akcentuji body, které by mohly být zajímavé pro divadelní médium. V závěru práce se obracím ke své vlastní divadelní práci a k možnostem, které mi nové pojmenování mých tendencí jako minimalistických do budoucna otevírá.
|
|
|
Projekt novostavby, rekonstrukce a adaptace divadelní budovy
Hodonický, Václav ; JEŽEK, Vlastimil (vedoucí práce) ; PROKOP, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá projektem novostavby či rekonstrukce divadelní budovy, popřípadě adaptace původně nedivadelního prostoru na prostor vhodný k provozování divadelního umění. Celý Projekt je nahlížen z hlediska divadelního ředitele, resp. osoby, která je za projekt zodpovědná. V úvodu jsou definovány základní pojmy a jsou vytyčeny obecné zákonitosti funkčního divadelního prostoru. Následně jsou popsána povolání, která mají vliv na výslednou podobu hotového díla, která mohou mít protichůdné potřeby a požadavky, proto je potřeba, aby byli všichni zúčastnění korigováni zmíněnou odpovědnou osobou (ředitelem).
V další kapitole jsou popsány konkrétní právní instituty a procesy, které jsou pro Projekt stěžení. Těmi je obecně uzavírání smluv, které jsou často uzavírány jako veřejné zakázky. Následně je prozkoumáno financování a stavební řízení, jemuž předchází obligatorní vypracování určitých podkladových studií, což je předmětem další podkapitoly. V průběhu a po dokončení stavebních prací je vykonáván stavební dozor a před samotným vstoupením budovy do užívání je potřeba získat kolaudační souhlas. Vše výše uvedené je v práci podrobeno výzkumu.
V poslední kapitole jsou zmapovány konkrétní projekty novostaveb, popř. rekonstrukcí českých divadel. Jmenovitě rekonstrukce dvorany Divadla na Zábradlí, novostavba Nového divadla v Plzni, adaptace kina Blaník na divadlo Studio DVA a konečně novostavba Nové scény Národního Divadla. Tyto projekty se liší v rozsahu, finanční náročnosti ad., nicméně mají rovněž mnohé styčné body a konkrétně ilustrují poznatky předložené čtenáři v předcházejících kapitolách.
|
|
|
Právo duševního vlastnictví v kontextu divadelního provozu
Hájková, Martina ; SRSTKA, Jiří (vedoucí práce) ; JAKL, Ladislav (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na oblast práva duševního vlastnictví v divadelní praxi. Předkládaná práce si z tohoto důvodu klade za cíl pokusit se tuto oblast analyzovat a ukázat, že právo duševního vlastnictví nekončí autorským právem, ale že jím teprve začíná.
Výstupem je odpověď na následující výzkumné otázky: Co to je právo duševního vlastnictví a co vše lze pod tento pojem zařadit? Jak je právo duševního vlastnictví aplikovatelné v rámci divadelního provozu? Jaké jsou základní typy ochrany při porušování těchto práv v divadle/divadlem?
Diplomová práce je členěna do tří částí. První část se věnuje ukotvení pojmu duševního vlastnictví v kontextu systému práva a analyzuje jeho jednotlivé oblasti. Druhá část již pracuje s vybranými oblastmi práva duševního vlastnictví, které jsou relevantní vzhledem k divadelnímu provozu, především jsou tyto vybrané oblasti ilustrovány na příkladech. Třetí, poslední, část nastiňuje některé základní mechanismy ochrany práv duševního vlastnictví.
Závěr shrnuje dosažené poznatky a na jejich základě se snaží zodpovědět položené výzkumné otázky.
|
|
|
Divadlo a příjezdový cestovní ruch v Praze
Hubálková, Michaela ; KAŠPAR, David (vedoucí práce) ; DOLANSKÁ, Nora (oponent)
Předkládaná diplomová práce se věnuje problematice kulturního turismu, s konkrétním zaměřením na pražská divadla a příjezdový cestovní ruch v Praze, specificky zkoumá vztah mezi těmito dvěma oblastmi.
Cílem této práce je potvrdit hypotézu, zda má smysl nahlížet na divadlo v Praze jako na jeden z nástrojů marketingové strategie a propagace města ve vztahu k zahraničním návštěvníkům. První část práce je teoretická, věnuje se definici kultury, múzických umění, cestovního ruchu a zejména teoretickým přístupům k problematice kulturního cestovního ruchu a kulturního turisty.
Praktická část práce zahrnuje dotazníkové šetření a rozhovory ve vybraných divadlech a institucích, tematicky zaměřené na marketingovou komunikaci a celkový přístup k divácké skupině zahraničních návštěvníků.
|
|
|
Spoluutváření divadla
Petrovič, Zoran ; MAKONJ, Karel (vedoucí práce) ; KLÍMA, Miloslav (oponent)
Práce se zabývá fenoménem divadelní události, která se v plné míře
rozvine teprve tehdy, když se ve stejném prostoru a čase setkají herec a
divák. Zabývá se otázkami, které jejich vzájemnou interakci podmiňují.
Závěry se pokouší vyvodit skrze perspektivu divadelního tvůrce a
diváka, táže se po smyslu divadelního (spolu)utváření a přitom se opírá jak
o praktické zkušenosti, tak o poznatky divadelních praktiků a teoretiků.
Pojem divadlo používá v nejširším slova smyslu. Záměrně vychází z
různých druhů divadelních provedení. Vychází z poznání, že je divadlo v
základě jedno, avšak bezpodmínečně potřebuje oba, jak aktivního herce,
tak aktivního diváka.
|
host ::
RSS.