|
| |
|
|
Liminalita v románu Brama Stokera Drákula a dekadentní prvky díla
MIFKOVÁ, Zuzana
Práce nejprve charakterizuje dekadentní prvky románu Brama Stokera Dracula v kontextu pozdně viktoriánské literatury a obecně se pokusí definovat pojem liminalita podle přístupu Arnolda Van Gennepa (Rites of Passage) a Victora Turnera (The Ritual Process). Jádrem práce bude interpretace kategorie liminality na základě literárněvědné analýzy Stokerova románu, zahrnující vytyčení motivů a témat, které s pojmem liminalita souvisejí, a dále pojetí nadpřirozena a kategorie jinakosti (Otherness, the uncanny), jak je definuje S. Freud v eseji Das Unheimliche. Práce se zaměří na téma překračování hranice mezi lidskou sférou a světem nadpřirozena a pokusí se o interpretaci pojmu liminalita v kontextu díla pozdně viktoriánského období.
|
|
|
Motiv smrti ve výtvarném umění v letech 1890-1918
Heřmánková, Klára ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá motivem smrti ve výtvarném umění na přelomu 19. a 20. století. Práce představuje a rozebírá různé motivy související se smrti a umíráním a jejich proměny v průběhu dvaceti let. Sleduje obsahový posun těchto motivů, například frekvence jejich výskytu, jejich souvislost s vývojem společnosti atd. V neposlední řadě práce představuje téma ze sociologického hlediska, a proto se dotkne statistických údajů o úmrtnosti a obvyklých příčinách smrti v letech 1890 až 1910 atp.
|
|
|
Imaginární orientalismus Gustava Moreaua v kontextu orientalismu a symbolismu 19. století
Domincová, Eliška ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Wittlich, Petr (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analyzovat orientalistickou tvorbu francouzského malíře Gustava Moreaua v kontextu orientalismu a symbolismu v druhé polovině 19. století. Práce se soustředí na srovnání reprezentace Orientu v Moreauově díle na jedné straně a reprezentaci Orientu ve výtvarném umění obecně, zvláště pak v akademickém orientalismu, a zkoumá stylové a tematické rozdíly ve zpracování obdobných námětů mezi tradičním akademickým orientalismem a progresivním přístupem Gustava Moreaua. Práce se dále věnuje Moreauově pozici v rámci symbolistního hnutí a jeho vlivu na symbolismus. Základní metodou výzkumu je studium v této práci zmiňovaných uměleckých děl a jejich analýza z ikonografického, ikonologického a sémiotického hlediska. Autorka rovněž vychází z primárních textových pramenů (především z umělcových úvah o umění) a ze sekundární vědecké literatury věnované životu a dílu Gustava Moreaua, orientalismu a jeho politickému kontextu a pracím pojednávajícím o symbolismu. Práce se sestává ze dvou oddílů. Oddíl 1 se soustředí na Moreauovo orientalistické dílo v rámci francouzského orientalismu druhé poloviny 19. století a poukazuje na rozdíly mezi Moreauovým imaginárním orientalismem a tradičním akademickým orientalismem. Kapitola 1.1 popisuje sociální a kulturní zdroje orientalistického malířství...
|
|
|
Uplatnění gotického románu v české próze první poloviny 20. století: žánrové analogie a variace.
Petrová, Zuzana ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Práce se snaží postihnout žánr anglického gotického románu, který je jevem historickým, a dochází tak k jeho oživení vždy za určitých společensko-kulturních podmínek. Sledována je především jeho přítomnost v české próze první poloviny dvacátého století, a to v dílech Vítězslava Nezvala a Jiřího Karáska ze Lvovic. Kromě gotického románu, kterým se inspirovali oba autoři, se jejich díla nechala ovlivnit také poetikou surrealismu (Nezval) a dekadence (Karásek), v jejichž jménu spisovatelé tvořili. Ačkoliv je gotický román žánrem na pomezí umělecké a triviální literatury, vyskytuje se v literární tradici už stovky let a ovlivnil řadu dalších útvarů, v nichž žije dodnes.
|
|
|
"Henry James & His Stance towards Aestheticism and Decadence"
Mackal, Jan ; Roraback, Erik Sherman (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na problematický vztah Henryho Jamese k estetismu a dekanenci na příkladu dvou vrcholných děl - románů Portrét dámy (, č. ) a Zlatá číše (, sl. Zlatá čaša ). Jejím hlavním cílem je zobrazit vývoj tohoto vztahu a poukázat na fakt, že navzdory tomu, že se James zaobíral těmito směry ve svých literárních dílech po celý život, odmítá k nim zaujmout konkrétní stanovisko. Předtím, než se autor pustí do literární analýzy výše jmenovaných románů, věnuje první kapitolu stručnému historickému přehledu o povaze a účelu uměleckého díla, vývoji estetismu a dekadence v Evropě a v Británii a Jamesovu osobnímu vztahu s některými z představitelů britského estetismu. Zbytek práce se věnuje literární analýze dvou románů optikou estetismu a dekadence. Klíčová slova: James, Henry; estetismus; dekadence; literární analýza; transatlantická studia
|
|
|
Věčné jinošství Jiřího Karáska ze Lvovic
Kolařík, Karel ; Vojtěch, Daniel (vedoucí práce) ; Lishaugen, Roar (oponent) ; Merhaut, Luboš (oponent)
Cílem disertační práce je přiblížit život a dílo Jiřího Karáska ze Lvovic prostřednictvím rozboru jeho životního stylu, tj. způsobu, jakým organizoval svůj život, estetizoval jej a individualizoval. Karásek se dlouhodobě snažil formovat svou existenci - v souladu s inspirativními pojetími soudobých i předcházejících myslitelů a umělců (mj. Oscar Wilde, Walter Pater, Maurice Maeterlinck) - jako umělecké dílo. Zdůrazňoval jeho integritu a orientaci ke kráse. Ve shodě se svým estetickým zaměřením (a uměleckým dílem) podmiňoval krásu smutkem a bolestí a snažil se i v obrazu svého života zdůraznit melancholickou krásu, jednotu v nejednotě. Za tím účelem pak akcentoval především rozkladné, krizové prvky a navozoval dojem neúspěšného, sebezničujícího úsilí dosáhnout vysokého životního ideálu, což odpovídalo jeho tragickému pojetí umělce, obětujícího se vlastnímu dílu. Karáskovu životnímu stylu se přibližuji prostřednictvím pojmů jinocha a (věčného) jinošství, jichž Karásek ve svém díle využil jako symbolů bolestně krásné krizové existence. Jinocha v souladu s jeho romantickým a symbolistním výkladem charakterizuji jako postavu vymezující se vůči skutečnosti (dobovým pravdám, zvykům, pravidlům), osamocenou, jedinečnou a snažící se utvořit nový svět - jen ze sebe sama, z vlastní imaginace a touhy. Věčné...
|
|
|
Concept of Childhood in Fyodor Sologub's prose
Tyulkina, Maria ; Hříbková, Radka (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
NÁZEV Koncepce dětství v próze F. K. Sologuba ABSTRAKT: Následující práce se zabývá tématem dětství v tvorbě ruského spisovatele, prozaika a pedagoga F. K. Sologuba. Práce předkládá biografii, sleduje formování spisovatelovy osobnosti, vnímání okolního světa, názory a zájmy. Soustřeďuje se taktéž na události, které určovaly šíři a význam dětské problematiky pro Sologuba. Zohledněna jsou zde i málo známá fakta ze spisovatelova dětství, která ovlivnila témata následující tvorby a v neposlední řadě i způsob jejich zobrazení v dílech samotných. Biografie je doplněna názory kritiků a Sologubových současníků, kteří se zabývali jeho dílem a formovali tak i jeho vnímání. Hlavními tématy rozboru jsou: dualistické pojetí světa, dětská smrt, víra v Boha, sváteční povídky, dětský patriotismus. Ideální dětský svět je zobrazen v románu Tvořená legenda. Práce sleduje i zákonitost v přístupu k tématu dětství u autorů 19. a 20. století ve srovnání s analýzou díla F. K. Sologuba. Vykreslen je i význam dvou literárních směrů - dekadence a symbolismu, jejich představitelem F. K. Sologub byl. Otázky, které si autor kladl, zůstávají aktuální i v dnešní době. KLÍČOVÁ SLOVA: Ruská literatura, F. K. Sologub, symbolismus, dekadence, dětství
|
|
| |
|
|
Smrt v umění 1890 - 1918. Motiv smrti ve výtvarném umění v letech 1890-1918
Heřmánková, Klára ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat motivem smrti ve výtvarném umění na přelomu devatenáctého a dvacátého století a v období první světové války. Je to doba mnoha společenských změn, kdy přes prodlužující se délku života, rostl počet sebevražd. Práce představí a rozebere různé motivy související se smrti a umíráním a jejich proměny v průběhu téměř třiceti let. Bude sledovat obsahový posun těchto motivů, například frekvence jejich výskytu, jejich souvislost s vývojem společnosti atd. V kontextu s první světovou válkou zahrne bakalářská práce také vybraná díla vzniklá po roce 1918, která mají vztah k událostem tohoto období. V neposlední řadě práce představí téma ze sociologického hlediska, a proto se dotkne statistických údajů o úmrtnosti a obvyklých příčinách smrti v letech 1890 až 1918 atp.
|
host ::
RSS.