Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 42 záznamů.  začátekpředchozí18 - 27dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Historie málotřídní školy v Bolešinech
ŠTĚRBOVÁ, Lada
Práce se zabývá historií a vývojem málotřídní školy v obci Bolešiny. První část je věnována založení a historii obecné školy do roku 1918, druhá historii školy v letech 1918 1939. Třetí popisuje období druhé světové války, čtvrtá se zabývá obdobím po roce 1948 do roku 1989. Poslední část mapuje vývoj školy po roce 1989 do současnosti.
Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském
Mrňa, Jaroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Ryantová, Marie (oponent) ; Novotný, Miroslav (oponent)
PhDr. Jaroslav Mrňa Církevní a obecné dějiny 19. a 20. století Název disertační práce v českém jazyce: Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském. Abstrakt v českém jazyce: Farní kroniky v sobě ukrývají vedle jedinečného odkazu myšlenek a činnosti duchovních správců, správní agendy jim svěřeného úřadu také velmi cenné údaje z životního příběhu samotné farnosti. Disertační práce Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském se zabývá problematikou existence farních kronik a jejich využitím pro moderní historickou práci na poli církevních a sociálních dějin. Pro prezentaci výpovědní hodnoty pramene byly vybrány pamětní knihy farností velkomeziříčského děkanství. Po úvodní kritice pramenů a literatury následuje kapitola věnovaná pohledu na křesťanské vnímání dějinnosti, vývoj kronikářství v jednotlivých dějinných epochách a zhodnocení farní kroniky jako pamětní či úřední knihy, uměleckého díla. Na ni navazuje část, která se zaměřuje na rozdíly ve struktuře zaznamenaných údajů. K částečné analýze i komparaci byl vytvořen reprezentativní vzorek 915 exemplářů farních kronik z české i moravské církevní provincie, jejichž přehled přináší jedna z příloh. V rámci...
Kronika gymnázia Krásnohorská z let 1947-1952
Hejcmanová, Petra ; Sekyrková, Milada (vedoucí práce) ; Bahenská, Marie (oponent)
Bakalářské práce se zaměřuje na ediční zpracování školní kroniky dívčího gymnázia "Krásnohorská" z let 1947-1952, včetně jejího komentáře. Ta se nachází v Archivu hl. m. Prahy, kde je taktéž uložena starší kronika této školy z let 1890-1936, jejíž edici v roce 2016 sepsala PhDr. Milada Sekyrková, CSc. Tato práce tak navazuje na edici předchozí kroniky, aby byla doplněna v určitý celek. Práce je rozdělena do dvou částí. První část je věnována vývoji školství od reforem Marie Terezie do roku 1954. Dále je zde popsán rozvoj gymnázií na českém území a následuje seznámení s vývojem procesu snah o rozvoj dívčího vzdělávání od 19. století. Hlavní záměr pak představuje pojednání o spolku Minerva a o historii školy gymnázia "Krásnohorská". V druhé části je podán výklad o školních kronikách a jejich počátků vedení do dnešní doby. Poté následuje již samotná edice kroniky s komentářem, s jmenným rejstříkem a seznamem zkratek.
Kategorizace "vzbouřenců" z období Korjŏ na příkladech životopisů kroniky Korjŏsa
Vojtíšková, Markéta ; Glomb, Vladimír (vedoucí práce) ; Löwensteinová, Miriam (oponent)
(česky) Politické a společenské podmínky období Korjŏ daly vzniku fenoménu tzv. vzbouřenců. Oficiální kronika Korjŏsa zaznamenala jejich případy v třiceti osmi životopisech, které měly sloužit jako výstraha budoucím generacím. Jaké modely rebelů a typy vzpour podle této kroniky existovaly a jaké byly příčiny revolt?
Sázavský klášter - centrum umění, vzdělanosti a kultu svatého Prokopa v Čechách v období raného středověku
Povolná, Jana ; Šmied, Miroslav (vedoucí práce) ; Čechura, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se bude zabývat vznikem a historií Sázavského kláštera v období raného středověku v Čechách. Důraz bude kladen na literární činnost sázavského skriptoria, kult sv. Prokopa, kulturní vývoj kláštera a jeho vliv na okolí, především za opatů Dětharda a Silvestra.
Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském
Mrňa, Jaroslav ; Petráček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kašparová, Jaroslava (oponent) ; Martínková, Lenka (oponent)
PhDr. Jaroslav Mrňa Církevní a obecné dějiny 19. a 20. století Název disertační práce v českém jazyce: Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském. Anotace v českém jazyce: Farní kroniky v sobě ukrývají nesmazatelný odkaz jednotlivých duchovních správců a jsou mnohdy jedinou dochovanou stopou jejich myšlenek a činností. Jednotlivé záznamy pak v sobě uchovávají nejen mentalitu svých pisatelů, ale také velmi cenné údaje ze životního příběhu samotné farnosti. Disertační práce Farní kroniky jako pramen církevních a sociálních dějin na příkladu pamětních knih farností v děkanství velkomeziříčském přináší první ucelený pohled na problematiku existence farních kronik a jejich využití pro moderní historickou práci na poli církevních a sociálních dějin. Snaží se upozornit na důležitou funkci těchto ego- dokumentů pro rekonstrukci dějin života ve farnosti. Vedle zhodnocení přínosu kroniky jako uměleckého díla, pamětní či úřední knihy, práce zahrnuje i bližší pohled na různé typy těchto dokumentů a strukturu jejich zápisů. K analýze i komparaci byl vytvořen reprezentativní vzorek 915 exemplářů farních kronik z české i moravské církevní provincie, jejichž přehled přináší jedna z příloh. V rámci rozdílných formulářů pro zaznamenání údajů...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 42 záznamů.   začátekpředchozí18 - 27dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.