|
|
Vliv složení mastných kyselin v lipidech séra a/nebo tukové tkáni na metabolismus lipidů a sacharidů u obézních osob různých věkových kategorií
Metelcová, Tereza ; Kunešová, Marie (vedoucí práce) ; Müllerová, Dana (oponent) ; Štich, Vladimír (oponent)
Obezita je chronické onemocnění, které je podmíněno mnoha faktory. Nadměrné zmnožení tukové tkáně se podílí na rozvoji řady metabolických a kardiovaskulárních onemocnění. K léčbě obezity a prevenci kardiometabolických rizik patří úprava životního stylu, včetně zvýšeného příjmu omega 3 polynenasycených mastných kyselin (PUFA). Kromě vnějších vlivů se na ovlivnění sacharidového a lipidového metabolismu podílejí i genetické faktory. Ve studii A jsme sledovali 670 subjektů (336 dívek a 334 chlapců), u kterých jsme pomocí real-time PCR zjistili genotyp ve dvou jednonukleotidových polymorfismech (SNPs) v genu FADS1 (rs174546, rs174537) a následně stanovili spektrum mastných kyselin (FAs). Výsledky ukazují, že SNPs v genu FADS1 ovlivňují účinnost syntézy prostřednictvím změny aktivity delta 5 desaturázy. Abnormální zastoupení jednotlivých FAs může ovlivnit kardiometabolické zdraví jedince. Studie B zkoumala kohortu 215 jedinců (131 žen a 84 mužů), kteří se zapojili do obou kol projektu Childhood Obesity Prevalence And Treatment (COPAT). Sledovaní jedinci byli rozděleni do dvou skupin BMI ≤ 25 kg/mš a BMI ≥25 kg/mš. V tomto modelu byl soubor testován jako celek vzhledem k nesignifikantnímu vztahu pohlaví na tento parametr. Jako druhý parametr bylo použito procentuální zastoupení tukové tkáně. Druhý...
|
|
|
Molekulární mechanizmy propojení dysfunkce tukové tkáně a aterosklerotických komplikací
Kratochvílová, Helena ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Bužga, Marek (oponent) ; Cibičková, Ľubica (oponent)
Obezita a s ní spojené komorbidity vedou ke zvýšení rizika mortality. Na tom se významně spolupodílí i rozvoj subklinického zánětu spojený s obezitou. V práci jsme se zaměřili na změny endokrinní a mitochondriální funkce tukové tkáně a jejich vztah ke kardiovaskulárním komplikacím. První část dizertační práce se zaměřuje na stanovení exprese mitochondriálních genů a genů endoplazmatického retikula v epikardiální i subkutánní tukové tkáni, v tkáni mezižeberního svalu či pravé srdeční síně u pacientů s aterosklerózou koronárních arterií. Bylo prokázáno, že pacienti s aterosklerózou mají snížené exprese řady genů mitochondriálního řetězce v epikardiální tukové tkáni oproti subkutánní tukové tkáni i jiným tkáním, přičemž se neprokázala žádná změna exprese genů endoplazmatického retikula ve výše jmenovaných tkáních. Na základě snížení exprese mitochondriálních genů u pacientů s koronárním onemocnění tepen usuzujeme, že mitochondriální dysfunkce epikardiální tukové tkáně se může spolupodílet na vzniku koronární aterosklerózy. Druhá část práce je zaměřena na možný význam nového regulátoru energetického metabolizmu neudesinu u pacientů s obezitou a diabetes mellitus 2. typu (T2DM), kteří podstoupili různé redukční váhové intervence jako je duodeno-jejunální rukáv (DJBL), gastrická plikace (GP) či akutní...
|
|
|
Functions of Neuregulin 4
Majerčáková, Eva ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Haasová, Eliška (oponent)
Táto práca sa zameriava na prehľad funkcií Neuregulínu 4 (Nrg4) a jeho receptora ErbB4 pri zápale, rakovine, metabolických ochoreniach a ochoreniach pečene. Pri metabolických ochoreniach, ako je diabetes, môže Nrg4 ovplyvňovať metabolizmus glukózy a homeostázu lipidov, avšak presný mechanizmus pôsobenia ešte nie je dobre známy. Zdá sa, že Nrg4 a ErbB4 sú kľúčovými faktormi pri regulácii zápalu a podpore prežitia buniek. Pri ochoreniach pečene, ako sú nealkoholová tuková choroba pečene a nealkoholový steatohepatitída, sa zase ukazuje ich protektívna úloha. Celkovo tieto zistenia zdôrazňujú, že Nrg4 a ErbB4 majú komplexnú úlohu v množstve biologických procesov a chorobných stavov. Na úplne pochopenie týchto vzťahov a ich potenciálu ako diagnostických alebo terapeutických cieľov je potrebný ďalší výskum.
|
|
|
Vliv biologické léčby a tělesné konstituce na in vitro osteoklastogenezi z periferních prekurzorů u axiální spondyloartritidy
Beránková, Martina ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Rossmeislová, Lenka (oponent)
Úvod: Biologická léčba se stává častou metodou pro zastavení progrese a potlačení symptomů axiální spondyloartritidy, zánětlivého revmatického onemocnění charakterizovaného úbytkem kostní hmoty způsobeným dysregulací kostního obratu a zvýšenou diferenciací osteoklastů. Obezita pravděpodobně ovlivňuje kostní metabolismus několika mechanismy. Obezita může zvyšovat diferenciaci adipocytů a akumulaci tuku, zatímco snižuje diferenciaci osteoblastů a tvorbu kostní hmoty. Současně je obezita spojována s chronickými záněty, které mohou podporovat aktivitu osteoklastů a kostní resorpci. Tato diplomová práce zkoumá možný vliv nadměrného tuku na proces osteoklastogeneze u pacientů léčených biologickou terapií při axiální spondyloartritidě. Materiál a metody: Monocyty separované z periferní krve pacientů s axiální spondyloartritidou podstupující biologickou léčbu, a zdravých dárců, byly 7-14 dní in vitro stimulované pooly sér pacientů na biologické léčbě, bez biologické léčby a zdravých kontrol. Osteoklasty byly vyhodnoceny jako mnohojaderné, TRAP pozitivní buňky a jejich počty byly statisticky zpracované. Markery kostního metabolismu a markery zánětu byly stanoveny laboratorně a statisticky vyhodnoceny. Výsledky: Sérum pacientů léčených biologickou terapií nevykazovalo stimulační účinek na osteoklastogenezi...
|
|
|
Rizikové faktory aterosklerózy a polarizace makrofágů v tukové tkáni
Králová, Anna ; Poledne, Rudolf (vedoucí práce) ; Vrablík, Michal (oponent) ; Zicha, Josef (oponent)
Ateroskleróza představuje hlavní příčinu kardiovaskulárních onemocnění a prozánětlivý stav proces aterogeneze stimuluje. Od devadesátých let se ukázalo, že tuková tkáň nemá funkci pouze endokrinní, ale vzhledem k přítomnosti různých imunocytů s vysokou sekrecí cytokinů jde i o velmi důležitý imunitní orgán. Lokální rezidenční makrofágy představují hlavní složku ve vzniku tohoto zánětu. Díky začlenění do unikátního transplantačního programu v IKEM, který nám zajištoval dostupnost peroperačně odebrané tukové tkáně a její následnou a bezprostřední analýzu, jsme byli schopni na základě rozdílné exprese povrchových markerů charakterizovat jednotlivé subpopulace monocytů/makrofágů a díky rozdílné expresi těchto markerů zařadit makrofágy do prozánětlivé a protizánětlivé populace. Ze vzorků podkožní (SCAT), perivaskulární (PVAT) a viscerální (VAT) tukové tkáně od zdravých žijících dárců ledvin (LKD) jsme po získání stromavaskulární frakce pomocí průtokové cytometrie analyzovali fenotyp makrofágů. Na počátku experimentů jsme si vybrali molekulu kalprotektinu jako proinflamační marker. V dalších popsaných experimentech jsme si ale zvolili jinou cestu a pro určení prozánětlivého fenotypu jsme si zvolili receptor CD16. Tento receptor je současně s výskytem receptoru CD14 považován za marker proinflamačních...
|
|
|
Gamma-delta T lymfocyty v tukové tkáni
Sztoláriková, Adéla ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Pačes, Jan (oponent)
T lymfocyty jsou unikátním typem T lymfocytů, které se díky svým vlastnostem podobným buňkám vrozené imunity řadí mezi takzvané vrozené lymfocyty. Přestože jde o minoritní typ T lymfocytů v periferní krvi, vyskytují se s vyšším zastoupením v mnoha periferních tkáních, kde se podílí na imunitních reakcích na napadení infekčními patogeny a na transformaci buněk. Mimo to mají roli i v rozvoji některých autoimunitních onemocnění. V posledních letech začíná být oceňována i role T lymfocytů v opravě poškození a udržování homeostáze tkání. Tato práce se zabývá charakterizací T lymfocytů, konkrétně T lymfocytů rezidentních v tukové tkáni. T lymfocyty mají vliv na homeostázu tukové tkáně a na celkový energetický metabolismus organismu. Popsány jsou funkce T lymfocytů za fyziologických i nefyziologických podmínek, včetně vlivu na rozvoj obezity a metabolického syndromu. Krátce jsou zmíněny i možné aplikace těchto lymfocytů v léčbě těchto onemocnění.
|
|
|
Metabolizmus tukové tkáně a geneticky modifikované myší modely
Irodenko, Ilariia ; Bardová, Kristina (vedoucí práce) ; Železná, Blanka (oponent)
Tuková tkáň hraje důležitou roli v hospodaření s energií v těle. Metabolizmus tukové tkáně zahrnuje procesy lipolýzy a lipogeneze, kterými tuková tkáň kontroluje mobilizaci a ukládání lipidů a jejich distribuci v organizmu. Kromě toho je tuková tkáň endokrinním orgánem, který produkuje cytokiny a adipokiny, a tím zajištuje komunikaci s jinými orgány a tkáněmi. Hlavním procesem lipogeneze je syntéza triacylglycerolů, která zahrnuje enzymy monoacylglycerol- acyltransferázu a diacylglycerol-acyltransferázu pro ukládaní triacylglycerolů ve formě tukových kapének. Naopak hlavní enzymy lipolýzy triacylglycerolová lipáza a hormon senzitivní lipáza zabezpečují dostatek energie ostatním tkáním. Oxidace mastných kyselin v hnědé tukové tkání vytváří teplo v těle pomocí odpřahujícího proteinu 1. Signální dráhy účastnící se lipolýzy a termogeneze zahrnují adrenergní receptory. Studium termogenní funkce odpřahujícího proteinu a metabolizmu tukové tkáně může být využito i při léčbě obezity a metabolických poruch.
|
|
|
Nové regulační metabolické faktory u pacientů s obezitou a DM 2. typu
Matějková, Mirka ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Flachs, Pavel (oponent)
Fibroblastové růstové faktory jsou proteiny, které plní různorodé biologické funkce v metabolismu, regeneraci, diferenciaci buněk a ve vývoji. Lidská FGF genová rodina zahrnuje 22 členů. FGF 19 podrodina obsahuje FGF 19, FGF 21 a FGF 23. Tyto proteiny působí v organismu endokrinním způsobem. Podrodina FGF 19 pro svoje působení vyžaduje klotho protein fungující jako kofaktor. FGF 19 je produkován střevem, ale působí převážně v játrech, kde skrze FGFR4 receptor inhibuje syntézu žlučových a mastných kyselin. FGF 21 produkovaný játry je zapojen do metabolismu sacharidů a lipidů. Sérové hladiny FGF 21 jsou zvýšené u pacientů s obezitou a diabetes mellitus 2. typu, u kterých může působit jako metabolický regulátor utilizace glukózy v adipocytech. Sérové hladiny FGF 19 jsou naopak u obézních pacientů s diabetes mellitus 2. typu snížené a pravděpodobně závisejí spíše na celkovém nutričním stavu organizmu než na metabolismu glukózy a na inzulínové senzitivitě. Klíčová slova: diabetes mellitus 2. typu, FGF 19, FGF 21, obezita, tuková tkáň
|
|
|
Vliv pohybové aktivity na tukovou tkáň: efekt obezity a stárnutí
Čížková, Terezie ; Šiklová, Michaela (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Obezita i stárnutí jsou spojeny se změnami ve vlastnostech tukové tkáně, které jsou považovány za jednu z patofyziologických příčin asociovaných komplikací, jako jsou kardiovaskulární onemocně- ní, cukrovka II. typu apod. Pohybová aktivita se již dlouhou dobu považuje za účinnou prevenci nemocí spojených se stárnutím či obezitou. Vliv pohybové aktivity na charakteristiky tukové tkáně jsou však zatím u lidí prozkoumány relativně málo. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o těchto efektech. Rešerše dále pojednává o změnách (dysfunkci) tukové tkáně při obezitě a jsou zmíněny i současné poznatky o působení různých typů cvičení na zdravotní stav seniorů. Úvodní kapitola se zabývá morfologií, metabolismem a endokrinní funkcí tukové tkáně. Další část je vě- nována obezitě, je představen koncept chronického zánětu nízkého stupně jako rizikového faktoru spojeného s obezitou. Klíčovou částí práce je čtvrtá kapitola, ve které jsou probrány efekty pohy- bové aktivity na tukovou tkáň, především na metabolismus adipocytů a aktivaci imunitních buněk v tukové tkáni. Na závěr jsou rozebrány patofyziologické změny v zánětlivých charakteristikách a distribuci tukové tkáně u seniorů, jakož i způsoby jejich zlepšení pomocí cvičení.
|
|
| |
host ::
RSS.