|
|
EZLN a proměna mexické společnosti
Kinský, Václav ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Svitková, Katarína (oponent)
Bakalářská práce pojednává o indiánském povstání v Mexiku v lednu 1994. Práce nejprve shnuje historii Mexika s důrazem na vývoj gerily. Dále se pak snaží charakterizovat zapatistické hnutí, jeho vnitřní složení a pohled z mezinárodního práva. K tomu uvádí základní oddělení gerily od teroristické organizace a od aktivistického hnutí. V další části přichází na řadu analýza vybraných dokumentů. Konkrétně to jsou První deklarace z Lakandonského pralesa, Druhá deklarace z Lakandonského pralesa, Revoluční zákony a jako poslední analyzuje Požadavky představené při zahájení jednání, 21. února 1994. Práce se zabývá celkovým rozborem představených dokumentů a hlavním zkoumaným prvkem se stává problém utváření identity. S tím úzce souvisí přeměnu hnutí z tradičního rolnického na hnutí bojující za práva indiánských obyvatel.
|
|
|
Rituální stínání hlav v Mezoamerice
Baudiš, Adam ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obětí stětím. Jejím cílem je systematicky popsat tento v mezoamerické oblasti hojně rozšířený fenomén. Nejprve tak byly představeny hlavní proudy interpretace lidské oběti. V další kapitole byla popsána důležitost kukuřice pro mezoamerickou kulturu. Třetí část této práce představuje některé aztécké svátky spojené s rituální dekapitací, které popisuje Sahagún ve svém díle Historia general. Dále se tato práce zabývá hlavními aspekty mezoamerické míčové hry a je zde představeno a analyzováno její spojení s příběhem Hrdinských dvojčat z Popol Vuhu. Čtvrtá kapitola popisuje metody rituální dekapitace. Zabývá se otázkou fixační metody, kterou Sahagún popisuje jako "espaldas con espaldas" a otázkou nástroje používaného v této situaci. Následně je tato metoda popsána v kontextu mayských obětí. Poslední část se zabývá posmrtným zacházením s hlavou a tělem obětí. Velká část je věnována problematice tzompantli a zacházení s tělem. Jsou zde zachyceny dvě hlavní techniky - stažení z kůže a kanibalismus. Následně jsou popsány mayské techniky zacházení s hlavou, které zahrnují ukládání hlav v hrobkách a jeskyních.
|
|
|
Mediální ohlas konce mayského kalendáře jako konce světa v roce 2012
Skřivánková, Adéla ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl zjistit, jaký byl mediální obraz konce mayského kalendáře jako předpokládaného konce světa v roce 2012. Z konce mayského kalendáře bylo vyvozováno množství teorií, úvah a predikcí, co 21. prosince 2012 nastane. Nejčastěji se objevovaly apokalyptické předpovědi konce světa. Pravděpodobně kvůli hlubší neznalosti tématu a atraktivitě katastrofických scénářů se z konce mayského kalendáře stal rozšířený fenomén, který rezonoval napříč společností a stal se častým tématem mediálních vyprávění. Analýza mediálních sdělení zjišťovala, nakolik se fenoménu 2012 vybraná média během roku 2012 skutečně věnovala, jak k tématu přistoupila a zda svým postojem podněcovala strach či nejistotu ve společnosti. Práce zahrnuje dostatečný teoretický základ a historický kontext, o který se následná analýza opírá.
|
|
|
EZLN a proměna mexické společnosti
Kinský, Václav ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Svitková, Katarína (oponent)
Bakalářská práce pojednává o indiánském povstání v Mexiku v lednu 1994. Práce nejprve shnuje historii Mexika s důrazem na vývoj gerily. Dále se pak snaží charakterizovat zapatistické hnutí, jeho vnitřní složení a pohled z mezinárodního práva. K tomu uvádí základní oddělení gerily od teroristické organizace a od aktivistického hnutí. V další části přichází na řadu analýza vybraných dokumentů. Konkrétně to jsou První deklarace z Lakandonského pralesa, Druhá deklarace z Lakandonského pralesa, Revoluční zákony a jako poslední analyzuje Požadavky představené při zahájení jednání, 21. února 1994. Práce se zabývá celkovým rozborem představených dokumentů a hlavním zkoumaným prvkem se stává problém utváření identity. S tím úzce souvisí přeměnu hnutí z tradičního rolnického na hnutí bojující za práva indiánských obyvatel.
|
|
|
EZLN a proměna mexické společnosti
Kinský, Václav ; Krausz Hladká, Malvína (vedoucí práce) ; Svitková, Katarína (oponent)
Bakalářská práce pojednává o indiánském povstání v Mexiku v lednu 1994. Práce nejprve shnuje historii Mexika s důrazem na vývoj gerily. Dále se pak snaží charakterizovat zapatistické hnutí, jeho vnitřní složení a pohled z mezinárodního práva. K tomu uvádí základní oddělení gerily od teroristické organizace a od aktivistického hnutí. V další části přichází na řadu analýza vybraných dokumentů. Konkrétně to jsou První deklarace z Lakandonského pralesa, Druhá deklarace z Lakandonského pralesa, Revoluční zákony a jako poslední analyzuje Požadavky představené při zahájení jednání, 21. února 1994. Práce se zabývá celkovým rozborem představených dokumentů a hlavním zkoumaným prvkem se stává problém utváření identity. S tím úzce souvisí přeměnu hnutí z tradičního rolnického na hnutí bojující za práva indiánských obyvatel.
|
|
|
Rituální stínání hlav v Mezoamerice
Baudiš, Adam ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obětí stětím. Jejím cílem je systematicky popsat tento v mezoamerické oblasti hojně rozšířený fenomén. Nejprve tak byly představeny hlavní proudy interpretace lidské oběti. V další kapitole byla popsána důležitost kukuřice pro mezoamerickou kulturu. Třetí část této práce představuje některé aztécké svátky spojené s rituální dekapitací, které popisuje Sahagún ve svém díle Historia general. Dále se tato práce zabývá hlavními aspekty mezoamerické míčové hry a je zde představeno a analyzováno její spojení s příběhem Hrdinských dvojčat z Popol Vuhu. Čtvrtá kapitola popisuje metody rituální dekapitace. Zabývá se otázkou fixační metody, kterou Sahagún popisuje jako "espaldas con espaldas" a otázkou nástroje používaného v této situaci. Následně je tato metoda popsána v kontextu mayských obětí. Poslední část se zabývá posmrtným zacházením s hlavou a tělem obětí. Velká část je věnována problematice tzompantli a zacházení s tělem. Jsou zde zachyceny dvě hlavní techniky - stažení z kůže a kanibalismus. Následně jsou popsány mayské techniky zacházení s hlavou, které zahrnují ukládání hlav v hrobkách a jeskyních.
|
|
|
Rituální stínání hlav v Mezoamerice
Baudiš, Adam ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá obětí stětím. Jejím cílem je systematicky popsat tento v mezoamerické oblasti hojně rozšířený fenomén. Nejprve tak byly představeny hlavní proudy interpretace lidské oběti. V další kapitole byla popsána důležitost kukuřice pro mezoamerickou kulturu. Třetí část této práce představuje některé aztécké svátky spojené s rituální dekapitací, které popisuje Sahagún ve svém díle Historia general. Dále se tato práce zabývá hlavními aspekty mezoamerické míčové hry a je zde představeno a analyzováno její spojení s příběhem Hrdinských dvojčat z Popol Vuhu. Čtvrtá kapitola popisuje metody rituální dekapitace. Zabývá se otázkou fixační metody, kterou Sahagún popisuje jako "espaldas con espaldas" a otázkou nástroje používaného v této situaci. Následně je tato metoda popsána v kontextu mayských obětí. Poslední část se zabývá posmrtným zacházením s hlavou a tělem obětí. Velká část je věnována problematice tzompantli a zacházení s tělem. Jsou zde zachyceny dvě hlavní techniky - stažení z kůže a kanibalismus. Následně jsou popsány mayské techniky zacházení s hlavou, které zahrnují ukládání hlav v hrobkách a jeskyních.
|
|
|
Konce katunových period v mayském kalendáři
Dimelisová, Eleni ; Kostičová, Zuzana (vedoucí práce) ; Křížová, Markéta (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním oslav konců katunových cyklů mayského kalendáře během klasického období v Tikalu. Stěžejní část práce je analýzou jednotlivých tikalských katunových stél a oltářů. Důraz je kladen především na rituály, které se při završení katunových cyklů odehrávaly. Dále se práce věnuje popisu dvoupyramidových komplexů, které byly vynalezeny v Tikalu a představovaly dějiště katunových rituálů. Klíčová slova Předkolumbovská Amerika, Mezoamerika, Mayové, mayský kalendář, katuny, rituály, stély.
|
|
| |
|
|
Proměny lakandonské společnosti
Nečasová, Lucie ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Předmětem této práce je studium lakandonských indiánů, jednoho z nejmenších domorodých etnik mayského původu žijících ve dvou domorodých komunitách uvnitř Lakandonské džungle, v Chiapasu, v Mexiku. Zaměřuji se na život Lakandonů v době, kdy žili v relativní izolovanosti od vnějšího světa i na změny, ke kterým v jejich životech došlo v průběhu 20. století. Zvláštní pozornost věnuji zejména proměnám lakandonské rodiny a postavení lakandonských žen. V práci vycházím z dostupných etnografií o lakandonských indiánech, z teorie kulturní změny, z gendrových teorií a především z vlastního, dlouhodobého terénního výzkumu realizovaného v letech 2008 až 2012 ve dvou domorodých, lakandonských komunitách Lacanjá Chansayab a Nahá.
|
host ::
RSS.