|
|
Koruny českých králů a panovnické koruny ve středověku
Krupková, Klára Anna ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Ottová, Michaela (oponent)
Bakalářská práce pojednává o významných středověkých panovnických korunách, které na evropském poli politického a církevního dění v kontextu Svaté říše římské, sehrály důležitou roli. Text je rozdělen na tři hlavní části, jež se zaměřují na historický a uměleckohistorický pohled korun. Pro orientaci je úvodem rozlišena základní typologie a úzce přiblížena idea symboliky korun během období středověku. V hlavní části se pak práce zaměřuje na vybrané evropské koruny, jejichž umělecké tendence se prolínají a doplňují tak představu o dobovém stylu vysoce kvalitního zlatnického řemesla. Záměrem práce je také poukázat na tehdejší vnímání koruny, značně přesahující obraz hmotného klenotu, symbolu panovníka i projevu moci majestátu nad vládnoucím územím. Například v kontextu Zemí Koruny české za Karla IV. Lucemburského byla spojitost daného území s korunou zjevná. Vzhledem k dobře dostupné míře pramenů, se práce se zvláštní pozorností věnuje korunám českého původu, předně koruně Svatováclavské. Zvolené téma je v souvislostech rozšířeno o kapitoly zabývající se korunovačními řády, korunovačními rituály a uctíváním svatých se zřetelem na shromažďování relikvií a podstatu poslání relikviářových korun.
|
|
|
Předobraz fikčního prostředí románu Sedmikostelí v pražském Novém Městě
Hrazdírová, Eliška ; Kudlová, Klára (vedoucí práce) ; Charypar, Michal (oponent)
Práce si klade za úkol analyzovat možné podoby vztahu mezi historickou architekturou a urbanistickými koncepty a literární fikcí. Jako konkrétní předmět pro tuto analýzu volí žánr gotického románu a jeho zcela konkrétní případ, román Sedmikostelí (1999) českého spisovatele Miloše Urbana. V jednotlivých výkladových a interpretačních kapitolách klade do vzájemného vztahu dva jedinečné ideové koncepty. Prvním z nich je pojetí Nového Města pražského v myšlení jeho zakladatele, Karla IV. Druhým je literární zrcadlení tohoto konceptu a jeho inspirační role pro fikční Nové Město v Urbanově románu Sedmikostelí a pro ústřední myšlenku díla, kterou představuje utopistický únik z každodennosti do gotického období s jeho estetickými i společenskými ideály a pravidly. Tento únik má v díle umožnit znovuzpřítomnění zaniklé kaple Božího Těla, která v myšlení románových postav představuje střed prostoru tzv. Sedmikostelí. Práce představuje historii a architekturu Nového Města a symbolický rozměr urbanistické koncepce v myšlení Karla IV. a krok za krokem odhaluje vztah mezi touto koncepcí a jednotlivými stavbami, postavami a ideovým podkladem Urbanova Sedmikostelí. Výsledky této komparace, podpořené mimo jiné i svědectvím rozhovoru se spisovatelem samotným, jsou dvojí: ukazuje se jednak to, že v případě gotického...
|
|
|
Obraz české církve v období vlády Karla IV.
Prokopová, Marie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Obraz české církve v období vlády Karla IV." pojednává o stavu české církve na sklonku středověku za vlády Karla IV. Cílem práce je nastínit obraz církve před nástupem Karla IV. na český trůn a především zachytit její stav během jeho panování. První část práce se zabývá nastíněním situace v církvi před počátkem vlády Karla IV. v Čechách. Rovněž zahrnuje život posledního pražského biskupa, Jana IV. z Dražic, ale i snahu a pokusy o vznik pražského arcibiskupství v Čechách. Zvláštní kapitola je vyhrazena biografii Karla IV. a jeho počiny především v roli českého, ale i římského krále a císaře. Třetí kapitola je věnována hlavnímu tématu práce, a tím je stav české církve v Čechách, vznik pražského arcibiskupství a dalších církevních institucí v Českém království. Část kapitoly je věnována i prvnímu pražskému arcibiskupovi, Arnoštu z Pardubic a jeho vztahu a spolupráci s Karlem IV. Poslední část práce se věnuje duchovnímu odkazu, který po své smrti Karel IV. zanechal, a který existuje dodnes.
|
|
|
Ostatkový kříž Karla IV.
Melkus, René ; Sojka, Jaroslav (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Záměrem bakalářské práce je především historický, uměleckohistorický a technologický pohled na nejcennější památku Svatovítského chrámového pokladu, na veliký zlatý Zemský kříž, zvaný též Karlštejnský, nebo jen prostě, ale výstižně Ostatkový. Toto přední dílo vrcholně gotického zlatnictví je spojené s osobou císaře a krále Karla IV. (1316-1378) a rokem 1357, kdy byla mj. dokončena stavba hradu Karlštejn. Práce je pojata monografickým způsobem. Věnuje se výhradně tomuto kříži a bere si za cíl maximální shrnutí dosavadního historického poznání. Využívá přitom základní zpracování literatury a pramenů obvyklým heuristickým způsobem. Především se věnuje důkladnému popisu umělecko-řemeslného díla, na který navazuje umělecko-historická interpretace. Čím se ale od jiných prací chce lišit, je zvláště míra zaujetí zlatnickou technikou a snaha pochopit středověké techniky zpracování drahých kovů a kamenů. Téma je zvoleno i ve snaze osvojit si základní pojmy spojené s technologickými postupy a správně je používat. Tím se práce stává teoretickou průpravou pro samostatnou kurátorskou činnost pisatele v Národním technickém muzeu v Praze.
|
|
|
Comparison of the Use of Historical Motives in the Monarchical Legitimacy in kingdoms of France and Bohemia in the Late Middle Ages
Žůrek, Václav ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Moeglin, Jean- Marie (oponent)
Václav Žůrek Využívání historických motivů v panovnické legitimaci: srovnání Francouzského a Českého království v pozdním středověku Abstrakt Pojetí vlastní minulosti je zásadním prvkem, jenž napomáhá vytvářet identitu jedince i skupiny. Významu minulosti pro udržování vnitřní soudržnosti sociální skupiny jakéhokoliv rozsahu (rodu, kmene, obce, regionu, země, státu) si byli vědomi i středověcí autoři, kteří skrze vyprávění o minulosti napomáhali vytváření identity. Právě využití vyprávění a výkladu minulosti v duchu legitimizačních snah panovnického rodu je ústředním tématem předkládané disertační práce. Hlavní důraz je přitom kladen na reinterpretaci a instrumentalizaci minulosti ve službách prvních králů z rodu Valois na francouzském trůně a Lucemburků v Čechách, přičemž hlavním materiálem pro analýzu jsou díla latinské i vernakulární historiografické produkce.
|
|
|
Nástěnné malby v kapli sv. Kříže na hradě Karlštejn
Uchytilová, Barbora ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá nástěnnými malbami nacházejícími se ve třech okenních výklencích v kapli sv. Kříže na Karlštejně. V první části práce je zhodnocena literatura zabývající se hradem Karlštejnem a zde se nacházejícími nástěnnými malbami. Tato část předkládá názory předchozích i současných badatelů, které se v rámci vymezeného tématu pokusí kriticky zhodnotit. V dalším oddíle práce stručně uvádí a popisuje ostatní nástěnné malby, jež se na hradě Karlštejn nachází a mimo jiné se kapitola dotýká i složitého ikonografického programu hradu, který protkává veškeré sakrální prostory hradu a vrcholí kaplí sv. Kříže ve Velké věži. Práce dále podrobně rozebírá jednotlivé výjevy ze tří výklenků kaple sv. Kříže, jejich ikonografii, autorství a dále se vyrovnává s restaurátorskými zásahy, jež byly v posledním století v kapli učiněny. Cílem této práce je především uvedení do problematiky, představení dosavadních poznatků a restaurátorské činnosti, a následně jejich rámcového zhodnocení.
|
|
|
Hrad Kašperk. Znovuobjevení šumavské perly
Hraničková, Dagmar ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Cílem této práce je zmapovat novodobé dějiny hradu Kašperk a to především od 17. století, kdy byla tato památka již rozpadlá odkoupena městem a dále pustla až do minulého století. Nastíním historii hradu od jeho založení roku 1356 Karlem IV., jeho postupné chátrání a následné rekonstrukce a dále se pokusím dát dohromady informace o akcích, které se na hradě pořádaly a také zmínky o hradě, které mimo jiné vedly k oživení zájmu o středověké památky, který přetrvává dodnes.
|
|
|
Katedrála sv. Víta v Praze: Liturgie, symbolika a architektonická imitace ve středověkých Čechách
Uličný, Petr ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Royt, Jan (oponent) ; Walczak, Marek (oponent)
Katedrála sv. Víta v Praze: Liturgie, symbolika a architektonická imitace ve středověkých Čechách V této disertační práci se soustřeďuji na Svatováclavskou kapli ve Svatovítské katedrále, jejíž neobvyklá forma má patrně dvojí význam: na jedné straně byla zřejmě navržena jako "znovuzrození" starší rotundy založené sv. Václavem a na straně druhé mohlo být záměrem kapli a celou katedrálu připodobnit k chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě, kde kaple Kalvárie má stejné umístění jako Svatováclavská kaple. Důvodem proto mohlo být umístění císařských insignií, obsahujících cenné pašijové relikvie, které Karel získal v roce 1350, do blízkosti této kaple. Ze stejného důvodu zřejmě nechal císař kapli dekorovat polodrahokamovým obkladem, protože obsahovaly rudé skvrny, spojované s Kristovou krví a Pašijemi. Svatováclavská kaple společně se dvěma kaplemi zasvěcenými pašijím na hradě Karlštejně tak dala za vznik "pašijové" architektuře lucemburské doby. K ní je možné řadit také kostel sv. Markéty v cisterciáckém klášteře v Zlaté Koruně a kapli Vzkříšení při kostele sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, postavenou Václavem Králíkem z Buřenic zřejmě jako imitaci Rotundy chrámu Božího hrobu v Jeruzalémě. Samotný kostel sv. Petra a Pavla byl přitom patrně zamýšlen jako architektonická imitace baziliky sv. Petra v Římě, kde byl Karel...
|
|
|
Nástěnné malby na hradě Karlštejn ve světle restaurátorských zásahů
Uchytilová, Barbora ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Nástěnné malby na hradě Karlštejn ve světle restaurátorských zásahů Diplomová práce se zabývá téměř veškerými nástěnnými malbami na hradě Karlštejn, jenž dohromady tvoří promyšlený ikonografický program. Práce se věnuje malbám v kaplích tzv. Císařského paláce, dále tzv. Sálu předků, kde se původně nacházela vyobrazena genealogie předků Karla IV., kostelu Panny Marie a kaple sv. Kateřiny v Mariánské věži, tzv. schodištním cyklům a Kapli sv. Kříže v prostorách Velké věže. Práce se zabývá nástěnnými malbami nejen ve světle restaurátorských zásahů, které mohly poznamenat a ovlivnit vzhled maleb oproti jejich původní podobě. Sledovaní vzniku přemaleb a následný ikonografický rozbor je v práci opřen o restaurátorské zprávy, stavebně-historické průzkumy a archiválie spojené s poslední velkou přestavbou hradu Karlštejna, jež byla vedena z Vídně architektem Friedrichem Schmidtem a Josefem Mockerem. Klíčová slova: Středověk, nástěnná malba, 14. století, hrad Karlštejn, kaple sv. Kříže, Mistr Theodorik, Karel IV.
|
|
| |
host ::
RSS.