|
|
Comparison of the Use of Historical Motives in the Monarchical Legitimacy in kingdoms of France and Bohemia in the Late Middle Ages
Žůrek, Václav ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent) ; Moeglin, Jean- Marie (oponent)
Václav Žůrek Využívání historických motivů v panovnické legitimaci: srovnání Francouzského a Českého království v pozdním středověku Abstrakt Pojetí vlastní minulosti je zásadním prvkem, jenž napomáhá vytvářet identitu jedince i skupiny. Významu minulosti pro udržování vnitřní soudržnosti sociální skupiny jakéhokoliv rozsahu (rodu, kmene, obce, regionu, země, státu) si byli vědomi i středověcí autoři, kteří skrze vyprávění o minulosti napomáhali vytváření identity. Právě využití vyprávění a výkladu minulosti v duchu legitimizačních snah panovnického rodu je ústředním tématem předkládané disertační práce. Hlavní důraz je přitom kladen na reinterpretaci a instrumentalizaci minulosti ve službách prvních králů z rodu Valois na francouzském trůně a Lucemburků v Čechách, přičemž hlavním materiálem pro analýzu jsou díla latinské i vernakulární historiografické produkce.
|
|
|
Stavební podoba hradu Karlštejna v době Karla IV.
Vávrová Hanušová, Barbora ; Záruba, František (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomová práce "Stavební podoba hradu Karlštejna v době Karla IV." se nejprve zabývá historickými zprávami jak o samotném založení hradu Karlštejna, tak o dalších událostech v době života Karla IV. a vztahuje je ke stavební podobě hradu. Hlavní část práce spočívá na podrobném popisu stavby s přihlédnutím k dřívějším zjištěním, průzkumům a plánům. Dále je tato stavební podoba hradu zasazena do kontextu dalších hradů založených Karlem IV. a detailněji se věnuje stavební struktuře dochovaných hradů Kašperku, Radyni, Karlshausu a Laufu an der Pegnitz. Jelikož hrady ve 14. století obecně sloužily především obytným účelům, v práci je přihlédnuto také ke skladbě prostor v souvislosti s obytnými složkami stavby, jako jsou různé druhy vytápění, okna apod.
|
|
|
Císař Karel IV. a dobytí Braniborska 1371 - 1373
Straka, Tomáš ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Hrdina, Jan (oponent)
Předkládaná práce detailně popisuje proces získání Braniborského markrabství císařem Karlem IV. Užívá při tom listinných i narativních pramenů především k podrobnému zmapování vojenských operací z let 1371 - 1373, které k získání Branibor vedly. Dále se práce věnuje výkladu historie úsilí o získání Branibor v politicko-teritoriálních ambicích Karla IV., motivacemi, které k přechodu braniborského kurfiřství do rukou českého krále vedly a diplomatickou činností císaře, která s tímto cílem souvisela. V samostatné kapitole se pak tato práce zabývá strukturou vojska, které měl Karel IV. k dispozici během dvou braniborských tažení. Jejím cílem je být příspěvkem k dosud nedostatečně popsané problematice užití vojenské síly Karlem IV. i k českým vojenským dějinám druhé poloviny 14. století. Klíčová slova: Karel IV., Braniborsko, markrabství braniborské, vojenské dějiny, Ota V. Bavorský, Země Koruny české, 14. století
|
|
|
Druhá římská jízda Karla IV.
Obůrková, Radka ; Bobková, Lenka (vedoucí práce) ; Bláhová, Marie (oponent)
Diplomová práce "Druhá římská jízda Karla IV." se snaží postihnout celé tažení císaře Karla IV. v letech 1368 a 1369. Zároveň sleduje základní otázky spjaté s problematikou panovnického dvora na cestách. První z nich je směřována k doprovodu císaře Karla IV. na italském území. Jakým způsobem docházelo k proměně dvora během cesty do Říma a na cestě zpáteční. Druhá otázka spočívá ve snaze o sestavení dvora Alžběty Pomořanské, která byla stěžejní postavou druhé římské jízdy a ne vždy cestovala po boku císaře. Poslední otázka směřuje k pokusu o popis zajištění dvora během římského tažení v italských městech, tj. jak byl císař se svým dvorem ve městech přijat a přivítán, ubytován, zásobován, obdarován atd.
|
|
|
Ideální panovník Karel IV. z pohledu Danta Alighieriho, Coly di Rienzo a Francesca Petrarcy
Janušová, Martina ; Doležalová, Eva (vedoucí práce) ; Beneš, Zdeněk (oponent)
Císař Karel IV. pocházel z rodu Lucemburků. Jeho děda Jindřicha VII. považoval Dante Alighieri za ideál panovníka, jaký by měl vládnout církvi a říši zároveň. Karel IV. sám je znám jako velice vzdělaný člověk, který udržoval mnoho kontaktů po celé Evropě. Mezi Karlovy obdivovatele patřili i dva italští humanisté, Francesco Petrarca a Cola di Rienzo, jejichž životy se ubíraly různými směry, ale kteří oba viděli vtělení ideje dokonalého panovníka v Karlu IV. V této práci bych se chtěla zaměřit na vliv, jaký mohla mít Dantova představa ideálního panovníka na Karlův způsob vlády a na vztahy mezi Karlem IV. a zmíněnými dvěma humanisty, z nichž jeden byl Karlovým přítelem, zatímco druhý se s Karlem potkal na pražském dvoře jen jako uprchlík v utajení.
|
|
|
Začlenění Lucemburska mezi země Koruny české
Stehlík, Martin ; Starý, Marek (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent)
Předmětem diplomové práce je začlenění Lucemburska mezi země Koruny české. Téma bylo vybráno především z důvodu, že nebylo dosud historiografií zpracováno a analyzováno. Dostupná literatura zpravidla bere příslušnost Lucemburska ke Koruně české jako danou skutečnost bez bližšího zdůvodnění. Z toho současně plyne značné množství nepřesností a omylů v literatuře. Největší nepřesností pak je datum či období začlenění Lucemburska ke Koruně české, kdy se udává doba vlády Karla IV. nebo dokonce i Jana Lucemburského. Cílem této práce je tak nejen popsat proces začlenění, ale také vyvrátit trvající nepřesnosti. Z tohoto důvodu se diplomová práce snaží čerpat a analyzovat zásadní skutečnosti především z primárních pramenů a konfrontovat je s literaturou. První kapitola stručně představí instituci Koruny české pro její odlišení od Českého království. Analyzuje pojmy "koruna" a "inkorporace". Dále popisuje vznik Koruny české a analyzuje její základní dokumenty. Následující druhá kapitola se zabývá personální unií mezi Lucemburskem a českými zeměmi za vlády Jana Lucemburského. Nastiňuje předpoklady budoucího vývoje v králově svatební smlouvě s Beatrix Bourbonskou, jeho závěti a v dohodách s Balduinem Lucemburským, trevírským arcibiskupem. Třetí kapitola týkající se období vlády Karla IV. vyvrací v literatuře...
|
|
|
Obraz české církve v období vlády Karla IV.
Prokopová, Marie ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce "Obraz české církve v období vlády Karla IV." pojednává o stavu české církve na sklonku středověku za vlády Karla IV. Cílem práce je nastínit obraz církve před nástupem Karla IV. na český trůn a především zachytit její stav během jeho panování. První část práce se zabývá nastíněním situace v církvi před počátkem vlády Karla IV. v Čechách. Rovněž zahrnuje život posledního pražského biskupa, Jana IV. z Dražic, ale i snahu a pokusy o vznik pražského arcibiskupství v Čechách. Zvláštní kapitola je vyhrazena biografii Karla IV. a jeho počiny především v roli českého, ale i římského krále a císaře. Třetí kapitola je věnována hlavnímu tématu práce, a tím je stav české církve v Čechách, vznik pražského arcibiskupství a dalších církevních institucí v Českém království. Část kapitoly je věnována i prvnímu pražskému arcibiskupovi, Arnoštu z Pardubic a jeho vztahu a spolupráci s Karlem IV. Poslední část práce se věnuje duchovnímu odkazu, který po své smrti Karel IV. zanechal, a který existuje dodnes.
|
|
|
Český Řím
Petiška, Eduard ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Půtová, Barbora (oponent)
Kulturní prvky vycházející z Říma pronikly do mnoha kultur na celém světě. Jejich vliv zasáhl i do zemí střední Evropy, českou nevyjímaje; právě analýza uzlových bodů české kultury a kultur prezentovaných Římem je předmětem této práce, přičemž pozornost je věnována těm dílčím tématům, která mají obecnější teoretické konsekvence pro kulturologii. První část práce se věnuje nejstarším zmínkám o vzájemném vztahu těchto lokalit. Na ni navazuje kapitola o Marobudovi, který jako odchovanec Říma svou říši obohatil o prvky antické kultury. S počátky české státnosti je spojena významná dvojice - Cyril a Metoděj - práce se zaměřuje na cestu a pobyt bratří v Římě jako nezbytnou součást úspěchu jejich mise. Jedni z nejznámějších českých světců, sv. Václav a sv. Vojtěch, měli k Římu vřelý vztah; promítl se do jejich života, smýšlení a jednání, které podstatně zasáhlo do naší kultury. Dvě kapitoly se proto zabývají uvedenými osobnostmi a doklady o jejich vztahu k Římu. Značná pozornost je věnována Karlu IV., který do tohoto města podnikl několik cest a byl jím natolik zaujat, že se mu Prahu rozhodl připodobnit. Práce zaznamenává některé jeho úspěchy při Imitatio Romae, zmiňuje Vyšehrad a Karlštejn, popisuje také jeho zaujetí pro římskou symboliku, které ho ovlivnilo a reflektovalo se v soudobé kultuře. Práce...
|
|
|
Lucemburkové a Apeninský poloostrov
Urban, Josef ; Helan, Pavel (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce Lucemburkové a Apeninský poloostrov se zabývá působením rodu Lucemburků v Itálii v první třetině 14. století, konkrétně v letech 1308-1313, 1330- 1333 a roku 1337. Podává stručný přehled vzniku a vývoje Lucemburské dynastie do čtrnáctého století včetně neklidné politické situace v Evropě po smrti Albrechta I. Habsburského a volby Jindřicha IV, římským králem. Především se však zaměřuje na postup Jindřicha IV. za císařskou korunou a snahy Jana Lucemburského a Karla Lucemburského o založení lucemburské signorie na území Lombardie, Toskánska a Emilia Romagna. Pokouší se postihnout charakter jejich činnosti na poloostrově a vliv jejich politického působení na konstituci městských států a komun. Dále obsahuje exkurz do politické situace Apeninského poloostrova na počátku 14. století. Také se stručně věnuje vlivu Jindřicha Lucemburského na spisovatele Danta Alighieriho v kontextu jeho filosofického traktátu "De Monarchia". V závěru se pokouším alespoň stručně porovnat charakter působení Jindřicha VII. Jana Lucemburského a Karla Lucemburského v jeho mládí, na Apeninském poloostrově. Cílem práce je postihnout italské události, které stály za posílením a rozkvětem Lucemburské dynastie.
|
|
|
České země a avignonské papežství v letech 1378-1419, diplomatické aspekty
Vlková, Tereza ; Nejedlý, Martin (vedoucí práce) ; Soukup, Pavel (oponent)
0 ABSTRAKT Cílem mé diplomové práce bylo nastínit dění v době velkého západního schizmatu, zejména pak v jeho prvních dvou třetinách, a to mezi Českým královstvím a Královstvím francouzským. Důraz byl kladen zejména na osobnost francouzského královského diplomata a posla Honoré Boveta, jenž osobně navštívil dvůr českého a římského krále Václava IV. v roce 1399. Abych získala co nejvíce informací o vztazích výše zmíněných království, vycházela jsem z primárních i sekundárních pramenů a odborné literatury, které byly k danému tématu vydány. Dále jsem využila jednosemestrálního studijního pobytu ve Francii k navštěvování tamních přednášek a konferencí i ke konzultacím s francouzskými medievisty. V práci je věnován prostor jak jednotlivým královstvím a dění v nich, zejména ve věcech církevně-politických, tak rozboru nejvýznamnějších prací Honoré Boveta týkajících se jeho názoru na schizma a církev vůbec. Výsledkem mého bádání je jednak celkový pohled zejména Francie na České království, zvláště pak na českého krále Václava IV., v době církevní roztržky v podobě dvojpapežství trvající od roku 1378 do roku 1417, jednak snaha vystihnout Bovetovy postoje ke schizmatu a osobnostem s ním souvisejících na základě jeho děl.
|
host ::
RSS.