|
|
Muzea jako místa paměti a ostalgie: Obraz socialismu a každodennosti v ČSSR a NDR
Dohnalová, Kristýna ; Zelená, Alena (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá obrazem socialismu a každodenního života v Československé socialistické republice a Německé demokratické republice v muzeích tematicky zaměřených na minulý režim. Cílem výzkumu, který byl založen na metodě obsahové analýzy dvou muzejních expozic (analyzováno bylo Muzeum komunismu v Praze a DDR Museum v Berlíně), bylo srovnat, jaký obraz socialismu a každodennosti za socialistické diktatury daná muzea vytvářejí a jaké zde najdeme rozdílnosti. Pozornost byla směřována na expozice věnující se každodennímu životu, které byly zkoumány mimo jiné i z hlediska odrazu ostalgie v rámci muzejní expozice. Výsledná komparace ukázala odlišný pohled na éru v NDR, resp. ČSSR v rámci muzejních výstav, a potvrdila hypotézu, že v německém případě se bude fenomén ostalgie projevovat výrazněji. Zatímco v berlínském muzeu je pozornost věnována především každodennosti obyvatel, jež je zde zachycena v pozitivním duchu a která v některých tematických modulech evokuje až ostalgické ozvěny, v pražském muzeu je minulý režim pojímán spíše jako doba represe, což dokládá i kritické vymezení se autorů expozice vůči všudypřítomné propagandě, jež je patrné v panelových textech. V obou muzejních výstavách se tak odráží přístup současné české a německé společnosti k tomuto období, jehož...
|
|
| |
|
|
Pomlčková válka v jednání Federálního shromáždění Československé socialistické repubiky
Kovařík, Pavel ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Text předložené bakalářské práce se zabývá několika prvními měsíci, které navázaly na dynamické období sametové revoluce. V tomto období je československý politický systém poněkud zaskočen novou politickou agendou, která se stane stejně významnou, jako samotná rekonstrukce parlamentní liberální demokracie. Národnostní problém, který provázel celou existenci Československa, se znovu objevil a tentokráte se tak stalo velmi nečekaně v podobě jinak kuriózní "pomlčkové války". Vedle institucionálního rámce, v němž celý spor probíhal, pojednávám o určitých komunikačních problémech, které ovlivnily nejen průběh vyjednávání o názvu státu, ale naznačily i průběh posledních let společného soužití Čechů a Slováků v jedné federaci. Primárním pramenem pro studium nastíněného problému pro mě bude materiál Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny. Konkrétně výběr textů složený ze sněmovních tisků a stenoprotokolů z jara 1990. Klíčová slova: Československo; pomlčková válka; politická komunikace; Federální shromáždění; přechodné období
|
|
|
ČSSR ve východní politice SPD (1973 -1989)
Malínek, Tomáš ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Tato disertační práce se zabývá Sociálnědemokratickou stranou Německa (SPD) a její politikou vůči Československu v letech 1973-1989. Předmětem zkoumání nejsou pouze vztahy mezi SPD a KSČ, ale také kontakty mezi západoněmeckými sociálními demokraty, československým disentem a politickou emigrací. Cílem této práce je najít odpověď na tyto tři základní otázky: Jaké byly cíle "československé politiky" SPD? Do jaké míry se podařilo tyto cíle naplnit? Znamenal odchod SPD do opozice v roce 1982 zásadní předěl v jejím přístupu k ČSSR?
|
|
|
Odchod vojsk Varšavské smlouvy z území ČSSR v letech 1989 až 1991
Mazanec, Pavel ; Lovaš, Karol (vedoucí práce) ; Vlček, Tomáš (oponent)
Tématem bakalářské práce je rozhlasový dokument a jeho zpracování. V teoretické části práce popisuji hlavní vlastnosti rozhlasového dokumentu a zásady jeho tvorby. Dále se zde stručně věnuji také historii tohoto žánru. V praktické části mé práce přikládám konkrétní mnou zpracovaný rozhlasový dokument na téma odchodu sovětských vojsk z Československa, který probíhal po sametové revoluci. Základním prvkem dokumentu v praktické části je především práce s rozhlasovým archivem a rozhovor s pamětníkem. Scénář praktické části práce je součástí přílohy.
|
|
|
Helsinský proces a jeho vliv na opozici v NDR a ČSSR
Jeřábková, Anna ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá opozičním hnutím v bývalém Československu a Německé demokratické republice a klade si za cíl jejich komparaci po podpisu Závěrečného aktu KBSE v Helsinkách v roce 1975, kterým se oba státy zavázaly k dodržování lidských práv. V první části práce jsou vymezeny přístupy různých autorů k užívání pojmu opozice a disent. Druhá část nejprve obecně nastiňuje mezinárodní situaci po druhé světové válce a zmiňuje potřebu evropské bezpečnostní konference, jež nakonec vedla právě ke KBSE. Ve třetí části jsou dále představeny opozičních proudy vzniklé v obou státech a je zkoumáno, jak byla situace opozice v obou zemích ovlivněna Helsinským procesem. V ČSSR se rychle zformovala Charta 77 a ve svém prohlášení se odvolávala na závazky přijaté v Závěrečném aktu KBSE. V NDR byl vývoj pomalejší. Stabilně zde existovala opozice z okruhu evangelické církve a řešila se hlavně mírová otázka. Hnutí zabývající se lidskoprávní otázkou se inspirovala československou Chartou 77 a začala vznikat až ve druhé polovině osmdesátých let. Tato skutečnost značí, že vývoj opozičního hnutí byl v obou zemích odlišný. Proto je dále řešena i problematika podobností a odlišností mezi východoněmeckou opozicí a československým disentem. Poslední část práce se věnuje vzájemným kontaktům a přeshraniční spolupráci...
|
|
|
Novinářská organizace v kontextu událostí Pražského jara a jeho následků v době normalizace
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá situací ve Svazu českých novinářů v období Pražského jara a normalizační době. Cílem práce je objasnit čtenáři, jakým způsobem se vyvinula situace po intervenci Sovětských vojsk v srpnu 1968. Pražské jaro je obecně pojímáno jako období, ve kterém došlo k uvolnění režimních opatření a nastolení progresivních myšlenek. Naopak po okupaci nastala doba normalizace, jež s sebou přinesla mnohá represivní opatření. To vše se odrazilo i ve fungování Svazu novinářů, potažmo v celém mediálním odvětví. Na funkci Svazu je pohlíženo především z hlediska politického a ideového ukotvení. Pozornost je věnována i organizaci Svazu. Text se týká let 1968 až 1972 a pojímá tak část historie od Pražského jara po VI. sjezd Svazu, který prezentoval oddanost novinářské obce Komunistické straně Československa. Popisuje, jak novináři přizpůsobovali svou činnost režimu. Důraz je kladen na to, jakým způsobem se novináři prezentovali, jaké vztahy ve Svazu panovaly a jak se měnilo postavení a prestiž novinářského povolání ve společnosti před, ale i během normalizačního období. To vše je pevně historicky ukotveno tak, aby se případný čtenář mohl lépe zorientovat a pochopit celkové dobové souvislosti.
|
|
|
Novinářská organizace v kontextu událostí Pražského jara a jeho následků v době normalizace
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá situací ve Svazu českých novinářů v období Pražského jara a normalizační době. Cílem práce je objasnit čtenáři, jakým způsobem se vyvinula situace po intervenci Sovětských vojsk v srpnu 1968. Pražské jaro je obecně pojímáno jako období, ve kterém došlo k uvolnění režimních opatření a nastolení progresivních myšlenek. Naopak po okupaci nastala doba normalizace, jež s sebou přinesla mnohá represivní opatření. To vše se odrazilo i ve fungování Svazu novinářů, potažmo v celém mediálním odvětví. Na funkci Svazu je pohlíženo především z hlediska politického a ideového ukotvení. Pozornost je věnována i organizaci Svazu. Text se týká let 1968 až 1972 a pojímá tak část historie od Pražského jara po VI. sjezd Svazu, který prezentoval oddanost novinářské obce Komunistické straně Československa. Popisuje, jak novináři přizpůsobovali svou činnost režimu. Důraz je kladen na to, jakým způsobem se novináři prezentovali, jaké vztahy ve Svazu panovaly a jak se měnilo postavení a prestiž novinářského povolání ve společnosti před, ale i během normalizačního období. To vše je pevně historicky ukotveno tak, aby se případný čtenář mohl lépe zorientovat a pochopit celkové dobové souvislosti.
|
|
|
Pomlčková válka v jednání Federálního shromáždění Československé socialistické repubiky
Kovařík, Pavel ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Činátl, Kamil (oponent)
Text předložené bakalářské práce se zabývá několika prvními měsíci, které navázaly na dynamické období sametové revoluce. V tomto období je československý politický systém poněkud zaskočen novou politickou agendou, která se stane stejně významnou, jako samotná rekonstrukce parlamentní liberální demokracie. Národnostní problém, který provázel celou existenci Československa, se znovu objevil a tentokráte se tak stalo velmi nečekaně v podobě jinak kuriózní "pomlčkové války". Vedle institucionálního rámce, v němž celý spor probíhal, pojednávám o určitých komunikačních problémech, které ovlivnily nejen průběh vyjednávání o názvu státu, ale naznačily i průběh posledních let společného soužití Čechů a Slováků v jedné federaci. Primárním pramenem pro studium nastíněného problému pro mě bude materiál Společné česko-slovenské digitální parlamentní knihovny. Konkrétně výběr textů složený ze sněmovních tisků a stenoprotokolů z jara 1990. Klíčová slova: Československo; pomlčková válka; politická komunikace; Federální shromáždění; přechodné období
|
|
| |
host ::
RSS.