|
|
Strategické trhy pro české exportéry: Rusko, Čína, Ukrajina, Indie
Škraňková, Petra ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Nigrinová, Lenka (oponent)
Tato práce se zabývá vývojem vzájemného obchodu mezi Českou republikou na jedné straně a Ruskem, Čínou, Ukrajinou a Indií na druhé straně v posledním desetiletí, přičemž klade důraz na vývoz z ČR do vybraných zemí. Obsahuje také porovnání hlavních makroekonomických a demografických ukazatelů charakterizujících tyto země a obchodně-politických podmínek. Dále uvádí některá doporučení pro přípravu českých exportérů na obchodní jednání ve vybraných zemích.
|
|
|
Úloha institucionální decentralizace v ekonomickém růstu Číny
Kaše, Pavel ; Mládek, Josef (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Práce pojednává o reformním procesu čínského institucionálního prostředí od roku 1978. V úvodní části se zaměřuje na vymezení kvalitního institucionálního prostředí, teoretické přístupy k roli vlády v ekonomickém růstu a popis specifik čínské ekonomiky. V dalších částech se věnuje vysvětlení jednotlivých reformních kroků a jejich dopadů na národní hospodářství Číny a komparaci čínských reforem s reformami vietnamskými, jakožto podobně zaměřeným druhem reforem země jihovýchodní Asie. Hlavním přínosem práce je analýza úspěšnosti čínské reformy institucionálního prostředí, která může být použita jako návod k vhodné hospodářské politice rozvojových zemí.
|
|
|
Ekonomické působení Číny v Africe
Kašperová, Magda ; Kašpar, Václav (vedoucí práce) ; Vošta, Milan (oponent)
Čínská lidová republika zaujímá na africkém kontinentě významné postavení. Ačkoliv Čína a Afrika byly v kontaktu již ve starověku, o intenzivnější spolupráci se dá hovořit až se vznikem ČLR v roce 1949. Zatímco v druhé polovině dvacátého století dominovaly v čínské strategie zájmy politické, v posledních letech převládly zájmy ekonomické. Vzájemný obchod přesáhl 100 miliard USD a Čína se stala druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem afrických zemí. Čínská přítomnost je významná v mnoho ekonomických sférách. Čínsko-africká spolupráce není charakteristická pouze africkým vývozem nerostných surovin, na významu nabývají rovněž čínské přímé zahraniční investice do Afriky a přítomnost čínských společností ve stavebním průmyslu. Cílem práce je analyzovat čínské postavení na africkém kontinentě a prokázat rostoucí intenzitu čínsko-afrických vztahů.
|
|
|
Chinese soft power in Asia
Janáková, Zuzana ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
V souvislosti se zahraniční politikou Čínské lidové republiky sa stále častěji mluví o čínské soft power, neboli "měkké moci". Tato práce sa zabývá čínskou soft power v jednotlivých subregionech Asie - v Jihovýchodní Asii, Japonsku a Kórejské republice, a Střední Asii - s cílem zjistit, do jaké míry je soft power univerzálním přístupem v čínské zahraniční politice. Po uvedení koncepcie soft power se práce snaží vysvětlit specifika čínské soft power, definovat možnosti a omezení zdrojů, z kterých může Čína při projekcii soft power vycházet a v neposlední řadě vysvětlit, jak soft power koresponduje s celkovou zahraničněpolitickou strategií Číny. Za účelem vytvoření obrazu o čínské soft power v jednotlivých subregionech práce definuje klíčové nástroje, na základě kterých posuzuje čínskou soft power: bilaterální a multilaterální diplomacie, propagace kultury a jazyka (především prostředníctvím Konfuciových institutů), vzdělávání zahraničních studentů na čínských univerzitách a zahraniční pomoc. Potom se práce věnuje analýze zapojení těchto nástrojů v jednotlivých subregionech.
|
|
|
Vstup českých firem na čínský trh - ekonomické a právní podmínky
Fajnorová, Markéta ; Švarc, Zbyněk (vedoucí práce) ; Koucká, Jiřina (oponent)
První dvě kapitoly bakalářské práce jsou věnovány ekonomické situaci Číny v 21. století a vývoji vzájemného obchodu mezi ČR a ČLR. Další oddíl se zabývá otázkou právních podmínek vstupu českých firem na čínský trh. Zaměřuje se na právní formy podnikání, ochranu duševního vlastnictví a vymahatelnost smluvních ujednání. Následující kapitola popisuje problematiku vstupu českých firem na čínský trh skrze ekonomické podmínky. Informuje o investičních podmínkách, ochranných opatřeních ze strany ČLR, potenciálních rizicích, speciálních ekonomických zónách a státních institucích podporující český export na čínský trh. Závěrečná kapitola popisuje příklady konkrétní spolupráce a perspektivy českých firem na čínském trhu v blízké budoucnosti.
|
|
|
Specifika podnikání na čínském trhu
Babická, Zuzana ; Machková, Hana (vedoucí práce) ; Švábková, Eva (oponent)
Tato diplomová práce popisuje a objasňuje spotřební chování obyvatel Číny. Zaměřuje se především na aktuální trendy a vznikající příležitosti na čínském trhu. Umožňuje čtenáři si vytvořit výchozí představu o daném tématu a o vhodné marketingové strategii. V zájmu poskytnutí celostnějšího pohledu na problematiku podnikání v Číně se práce okrajově zabývá i specifiky obchodování.
|
|
|
Společenská odpovědnost korporací v Číně: Cesta k udržitelnému růstu (vybrané problémy)
Kuksová, Magdalena ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Společenské, kulturní a technologické změny uplynulých desetiletí vyvolaly nový dominantní rys světového hospodářství v podobě globalizace. Současně došlo k mimořádnému rozmachu mezinárodních politických institucí, jež se však ukazují neschopné samotný proces globalizace a jeho důsledky kontrolovat. Tahouny ekonomického růstu ve světě se staly nadnárodní korporace, které přenesly výrobu do rozvojových zemí s nízkými standardy a slabou legislativou, zejména do Číny. Zde často dochází k porušování čínského a mezinárodního práva, za které nikdo nepřebírá odpovědnost. Vyvstává tedy otázka, zda je takto generovaný hospodářský růst legitimní a udržitelný. Diplomová práce se zaměřuje na pracovní podmínky, ve kterých se uskutečňuje výroba zboží v Číně. Cílem diplomové práce je pokusit se zjistit, do jaké míry může koncept společenské odpovědnosti korporací přispět k udržitelnému růstu a zlepšit stav pracovních podmínek v Číně. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola obsahuje teoretický úvod o společenské odpovědnosti, druhá kapitola zachycuje příliv zahraničního podnikání do Číny a jeho dopady na společnost. Třetí až pátá kapitola postupně představují pokusy jednotlivých autorit a korporací řešit problém nedůstojných pracovních podmínek a porušování právních norem. Šestá kapitola vybízí k odpovědnosti spotřebitele. Práce je tedy výhradně zaměřena na sociální pilíř společenské odpovědnosti korporací.
|
|
|
Komparativní analýza ekonomického vzestupu Číny a Indie od poloviny 90. let
Suchá, Tereza ; Jakš, Jaroslav (vedoucí práce)
Obsahem diplomové práce je srovnání Číny a Indie od poloviny 90. let a to nejen z ekonomického pohledu. Obě země jsou srovnávány z hlediska specifik daných zemí (geografické, politické, kulturní a lidských zdrojů), makroekonomických ukazatelů a jednotlivých sektorů ekonomik. Dále jsou charakterizovány úspory, investice, zahraniční obchod, PZI, infrastruktura a členství v mezinárodních organizacích či sdruženích. Krátce je také popsán možný budoucí vývoj, příležitosti pro zahraniční investice a spolupráci mezi zeměmi, ale i současné postavení Číny a Indie ve světě.
|
|
|
Čínsko-vietnamské vztahy v období ekonomických reforem
Vorel, Tomáš ; Pavlík, Petr (vedoucí práce) ; Kříž, Martin (oponent)
Bakalářská práce "Čínsko-vietnamské vztahy v období ekonomických reforem" mapuje vývoj čínské a vietnamské ekonomiky od sjednocení Vietnamu v roce 1976 přes čínsko-vietnamský válečný konflikt v roce 1979 až po formální normalizaci vztahů v roce 1991. Důraz je kladen na ekonomické reformy, které obě země v inkriminovaném období zaváděly. Na straně Číny zde stojí politika čtyř modernizací zavedená po smrti Mao Ce-tunga a na straně Vietnamu ekonomické reformy obnovy nazývané jako Doi Moi. Samostatná část práce analyzuje jejich souvislosti a návaznosti. Následující text se zabývá pohledem na vzájemné vztahy z politicko-ekonomického hlediska s přihlédnutím k nejdůležitějším událostem, které na ně měly vliv (válka s Kambodžou, vliv SSSR v jihovýchodní Asii, čínská minorita na území Vietnamu, teritoriální spory v Jihočínském moři). Zvláštní pozornost je věnována příhraničním oblastem jako nárazníku jak politických, tak obchodních zájmů obou zúčastněných stran. Cílem práce je pak historická rešerše vztahů v období diplomatického odloučení a srovnání efektů reformních kroků, které Čína a Vietnam po letech ekonomických krizí zavedly.
|
|
|
Nový regionalismus v podání Číny
Štrba, Ondřej ; Hnát, Pavel (vedoucí práce) ; Suchá, Tereza (oponent)
Práce se zabývá možným budoucím vývojem integrace Číny do světové ekonomiky ve smyslu nového regionalismu. Popíše současnou situaci, ve které se Čína nachází a pokusí se ukázat cesty, kterými by se v budoucnu mohla vydat. Regionální integraci je možno v případě Čínské lidově demokratické republiky chápat jako významný prostředek k urychlení cesty za ještě vyšší prosperitou a mocí nad světovým obchodem, prohloubení vztahů se zeměmi regionu a zvýšení důležitosti země pro obchodně-politické partnery z celého světa. Tuto teorii se řešitel v bakalářské práci pokusí ilustrovat a obhájit na základě dostupných informací zejména o zahraničním obchodě, historickém vývoji jak země samotné tak relevantních integračních uskupení a aktuálního stavu mezinárodních dohod.
|
host ::
RSS.